Dokážeme predikovat efekt antidepresiv pomocí mastných kyselin?

Deprese − významný socioekonomický problém

Depresi zažije až pětina žen

Depresivní porucha výrazně zatěžuje zdravotní systém po celém světě. Podle odhadů bude depresivní syndrom do roku 2030 společně s ischemickou chorobou srdeční a onemocněním HIV/AIDS tvořit 3 nejčastější příčiny invalidity. Celoživotní prevalence deprese v populaci se odhaduje na 5−16 %, u žen až 20 %. Ženy trpí depresí 2× častěji než muži. Velmi často deprese provází chronická somatická onemocnění, nejčastěji onkologická a kardiovaskulární. Jednoroční prevalence deprese u hospitalizovaných onkologických pacientů dosahuje 42 %, u pacientů po cévní mozkové příhodě 47 % a po infarktu myokardu 45 %. Praktický lékař může ve své každodenní klientele očekávat asi 10 % depresivních pacientů.

Nedodržování léčebného režimu má negativní klinický i ekonomický dopad

Nedodržování léčebného režimu je spojeno nejen s horšími klinickými výsledky se zvýšeným rizikem relapsu či recidivy, ale má též negativní ekonomický dopad. Je prokázáno, že neužívání předepsané medikace je spojeno s vyšší návštěvností pohotovostí i s větším počtem hospitalizací. Podle jednoho z průzkumů provedeného v Malajsii neužívá předepsanou medikaci až 60 % depresivních pacientů.

Antidepresiva − základ léčby deprese

Volbu antidepresiva ovlivňuje mnoho faktorů

Všechny v současnosti dostupné skupiny antidepresiv se ve svém účinku liší spíše jen málo. Účinnost jednotlivých skupin antidepresiv je v průběhu let potvrzována. Podle různých studií je při léčbě antidepresivy dosahováno u středních a těžkých depresivních poruch podobné terapeutické odpovědi, a to 50–75 %, v porovnání s 25–33 % pacientů, kteří odpoví na placebo. Lékem 1. volby v primární péči jsou antidepresiva ze skupiny SSRI. U depresivních poruch s převažující úzkostí, insomnií a sexuálními dysfunkcemi je doporučován jako 1. volba také trazodon.

Výběr antidepresiva dále ovlivňuje:

• klinický obraz deprese;
• předchozí zkušenost pacienta s léčbou, pokud již nějakou absolvoval;
• znalost vedlejších účinků, bezpečnosti a snášenlivosti jednotlivých antidepresiv;
• konkomitantní medikace.

Antidepresiva − ne vždy úspěšná

Navzdory pokrokům současné farmakoterapie zůstává i přes dostupnost širokého spektra antidepresiv úspěšná léčba deprese náročným úkolem. Příčinou je heterogenita depresivních symptomů i reakce na léčbu, a to včetně různých projevů nežádoucích účinků. Ne všichni pacienti odpovídají na léčbu očekávaným způsobem, je popisována poměrně značná individuální variabilita. Najít vhodné antidepresivum, které bude splňovat co nejlepší klinický efekt a současně bude vykazovat co nejnižší individuální nežádoucí účinky, není snadné. Udává se, že až 2/3 pacientů nereagují na prvně nasazené antidepresivum.

Základem léčby deprese je zejména udržení terapeutického vztahu, které znamená stálé monitorování a opětovné hodnocení příznaků. Změna vlastní antidepresivní medikace je sice běžnou součástí klinické praxe, přináší s sebou však riziko příznaků z vysazení, a vyžaduje proto těsnou spolupráci lékaře s pacientem. Nežádoucí účinky či neočekávaný efekt nasazených antidepresiv ze strany pacienta jsou významným faktorem compliance léčby. Studie naznačují, že asi 1/3 pacientů přestane medikaci užívat již brzy po jejím nasazení. Kromě vývoje alternativní farmakoterapie je tak významným úkolem vědy vyvinout i odpovídající biomarker, jehož prostřednictvím bychom mohli objektivizovat efekt antidepresivní léčby a individualizovat tak výběr vhodného antidepresiva. 

Úloha stravy v léčbě i diagnostice deprese

Polynenasycené mastné kyseliny − dar pro mozek

Deprese je multifaktoriální porucha, na jejímž vzniku se podílejí jak faktory genetické, tak enviromentální. Strava působí na různé fyziologické mechanismy, které mohou hrát roli v ovlivnění centrálního nervového systému, a tedy i v rozvoji duševních poruch včetně deprese. Mozek má mnoho nutričních požadavků. Polynenasycené mastné kyseliny (omega kyseliny), zejména skupiny omega-3 a omega-6, jsou látky s velkým biologickým potenciálem. Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny mají neuroprotektivní efekt, představují prekurzory některých neurotransmiterů a podílejí se na udržení dobré nálady. Škodlivý je jak jejich nedostatek, tak i nevyvážený poměr omega-6 : omega-3. Jejich dodávání jako potravinových suplementů se považuje za bezpečné.

Hlavním zdrojem polynenasycených mastných kyselin ve stravě jsou:

• mořské ryby (zejména ryby z chladnějších moří − losos, treska apod.) a plody moře
• sójový olej
• slunečnicový olej a slunečnicová semena
• dýňové semeno
• lněné semeno
• vlašské ořechy
• listová zelenina

Mohou omega-3 polynenasycené mastné kyseliny zlepšovat efekt antidepresiv?

Řada studií a metaanalýz poukázala na to, že zvýšený příjem omega-3 polynenasycených mastných kyselin zvyšuje antidepresivní odpověď u pacientů léčených antidepresivy. Závěry jedné práce uvádějí, že 8denní léčba inhibitorem zpětného vychytávání serotoninu fluoxetinem nebo suplementací kyselinou eikosapentaenovou (EPA) byly srovnatelně účinné u dospělých lidí ve věku 20−59 let s diagnózou deprese. Jiná studie přinesla výsledky, že současné užívání citalopramu a vyšší dávky omega-3 polynenasycených mastných kyselin vedly k vyšší účinnosti léčby, potvrzené až 60% snížením výchozí hodnoty Hamilton Depression Rating Scale, přičemž při užití samotného citalopramu došlo pouze k 20% snížení.

Mastné kyseliny jako prediktivní biomarker odpovědi na antidepresiva i součást terapie

Profily mastných kyselin specifických pro mozkovou oblast jsou mimo jiné zkoumány jako prediktivní biomarker odpovědi na antidepresiva. Profil mastných kyselin v krvi může sloužit jako potenciální biomarker predispozice pro depresi i pro odpověď na léčbu. Dostupné výsledky naznačují, že krevní lipidy by mohly pomoci objektivizovat diagnózu deprese.

Depresivní pacienti mají v porovnání s nedepresivními sníženou plazmatickou a erytrocytární koncentraci omega-3 polynenasycených mastných kyselin, přičemž snížení této koncentrace koreluje s tíží deprese. Dietní suplementace polynenasycených mastných kyselin zvyšuje u krys obsah mozkového acetylcholinu, noradrenalinu, serotoninu a dopaminu, které hrají významnou roli v patogenezi duševních onemocnění. Z epidemiologických studií vyplývá, že se deprese častěji vyskytuje u lidí konzumujících rostlinné oleje, které mají vysoký obsah omega-6 polynenasycených mastných kyselin, v porovnání s lidmi konzumujícími ryby a rybí tuk s vysokým obsahem omega-3 polynenasycených mastných kyselin. Je prokázáno, že i výskyt poporodních depresí koreluje se snížením plazmatické hladiny nenasycených mastných kyselin. Ve studii na čínské populaci byl zjištěn vyšší výskyt suicidálních pokusů u lidí, kteří nekonzumují rybí maso. 

Problémem však zůstává fakt, že hladina krevních lipidů je ovlivněna genetikou a řadou jiných faktorů životního stylu, včetně stravy, fyzické aktivity a kouření. Je proto nutné další zkoumání mastných kyselin jako potenciálního biomarkeru léčebné odpovědi na antidepresiva i jako jednoho z terapeutických prostředků.

(tich)

Zdroje:
1. Raboch J., Červený R. Deprese. Novelizace 2018. Diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2018.
2. Jirák R., Zeman M. Vliv omega-3 a omega-6 nenasycených mastných kyselin na psychické poruchy. Česká a slovenská psychiatrie 2007; 103 (8): 420–426.
3. Kosová J. Depresivní porucha a její léčba. FarmiNews 2009; 5: 4–6.
4. Keks N., Hope J., Keogh S. Switching and stopping antidepressants. Aust Prescr 2016; 39 (3): 76–83, doi: 10.18773/austprescr.2016.039.
5. Fernandes M. F., Mutch D. M., Leri F. The relationship between fatty acids and different depression-related brain regions, and their potential role as biomarkers of response to antidepressants. Nutrients 2017; 9 (3): 298, doi: 10.3390/nu9030298.
6. Ho S. C., Jacob S. A., Tangiisuran B. Barriers and facilitators of adherence to antidepressants among outpatients with major depressive disorder: a qualitative study. PLoS One 2017; 12 (6): e0179290, doi: 10.1371/journal.pone.0179290.