Dokážeme predikovat efekt antidepresiv pomocí mastných kyselin?

20. 5. 2020

„Ty prášky na nervy už brát nebudu! Vždyť já na tom pohřbu ani brečet nemohla,“ sdělila mi jednou výhružně pacientka. Představy pacientů a lékařů o antidepresivní léčbě se samozřejmě mohou lišit. Pokud bychom však mohli predikovat, které z mnoha antidepresiv bude pro konkrétního pacienta nejefektivnější, compliance k léčbě by jistě vzrostla. Odpovědí jsou možná polynenasycené mastné kyseliny.

Inzerce

Deprese − významný socioekonomický problém

Depresi zažije až pětina žen

Depresivní porucha výrazně zatěžuje zdravotní systém po celém světě. Podle odhadů bude depresivní syndrom do roku 2030 společně s ischemickou chorobou srdeční a onemocněním HIV/AIDS tvořit 3 nejčastější příčiny invalidity. Celoživotní prevalence deprese v populaci se odhaduje na 5−16 %, u žen až 20 %. Ženy trpí depresí 2× častěji než muži. Velmi často deprese provází chronická somatická onemocnění, nejčastěji onkologická a kardiovaskulární. Jednoroční prevalence deprese u hospitalizovaných onkologických pacientů dosahuje 42 %, u pacientů po cévní mozkové příhodě 47 % a po infarktu myokardu 45 %. Praktický lékař může ve své každodenní klientele očekávat asi 10 % depresivních pacientů.

Nedodržování léčebného režimu má negativní klinický i ekonomický dopad

Nedodržování léčebného režimu je spojeno nejen s horšími klinickými výsledky se zvýšeným rizikem relapsu či recidivy, ale má též negativní ekonomický dopad. Je prokázáno, že neužívání předepsané medikace je spojeno s vyšší návštěvností pohotovostí i s větším počtem hospitalizací. Podle jednoho z průzkumů provedeného v Malajsii neužívá předepsanou medikaci až 60 % depresivních pacientů.

Antidepresiva − základ léčby deprese

Volbu antidepresiva ovlivňuje mnoho faktorů

Všechny v současnosti dostupné skupiny antidepresiv se ve svém účinku liší spíše jen málo. Účinnost jednotlivých skupin antidepresiv je v průběhu let potvrzována. Podle různých studií je při léčbě antidepresivy dosahováno u středních a těžkých depresivních poruch podobné terapeutické odpovědi, a to 50–75 %, v porovnání s 25–33 % pacientů, kteří odpoví na placebo. Lékem 1. volby v primární péči jsou antidepresiva ze skupiny SSRI. U depresivních poruch s převažující úzkostí, insomnií a sexuálními dysfunkcemi je doporučován jako 1. volba také trazodon.

Výběr antidepresiva dále ovlivňuje:

  • klinický obraz deprese;
  • předchozí zkušenost pacienta s léčbou, pokud již nějakou absolvoval;
  • znalost vedlejších účinků, bezpečnosti a snášenlivosti jednotlivých antidepresiv;
  • konkomitantní medikace.

Antidepresiva − ne vždy úspěšná

Navzdory pokrokům současné farmakoterapie zůstává i přes dostupnost širokého spektra antidepresiv úspěšná léčba deprese náročným úkolem. Příčinou je heterogenita depresivních symptomů i reakce na léčbu, a to včetně různých projevů nežádoucích účinků. Ne všichni pacienti odpovídají na léčbu očekávaným způsobem, je popisována poměrně značná individuální variabilita. Najít vhodné antidepresivum, které bude splňovat co nejlepší klinický efekt a současně bude vykazovat co nejnižší individuální nežádoucí účinky, není snadné. Udává se, že až 2/3 pacientů nereagují na prvně nasazené antidepresivum.

Základem léčby deprese je zejména udržení terapeutického vztahu, které znamená stálé monitorování a opětovné hodnocení příznaků. Změna vlastní antidepresivní medikace je sice běžnou součástí klinické praxe, přináší s sebou však riziko příznaků z vysazení, a vyžaduje proto těsnou spolupráci lékaře s pacientem. Nežádoucí účinky či neočekávaný efekt nasazených antidepresiv ze strany pacienta jsou významným faktorem compliance léčby. Studie naznačují, že asi 1/3 pacientů přestane medikaci užívat již brzy po jejím nasazení. Kromě vývoje alternativní farmakoterapie je tak významným úkolem vědy vyvinout i odpovídající biomarker, jehož prostřednictvím bychom mohli objektivizovat efekt antidepresivní léčby a individualizovat tak výběr vhodného antidepresiva. 

Úloha stravy v léčbě i diagnostice deprese

Polynenasycené mastné kyseliny − dar pro mozek

Deprese je multifaktoriální porucha, na jejímž vzniku se podílejí jak faktory genetické, tak enviromentální. Strava působí na různé fyziologické mechanismy, které mohou hrát roli v ovlivnění centrálního nervového systému, a tedy i v rozvoji duševních poruch včetně deprese. Mozek má mnoho nutričních požadavků. Polynenasycené mastné kyseliny (omega kyseliny), zejména skupiny omega-3 a omega-6, jsou látky s velkým biologickým potenciálem. Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny mají neuroprotektivní efekt, představují prekurzory některých neurotransmiterů a podílejí se na udržení dobré nálady. Škodlivý je jak jejich nedostatek, tak i nevyvážený poměr omega-6 : omega-3. Jejich dodávání jako potravinových suplementů se považuje za bezpečné.

Hlavním zdrojem polynenasycených mastných kyselin ve stravě jsou:

  • mořské ryby (zejména ryby z chladnějších moří − losos, treska apod.) a plody moře
  • sójový olej
  • slunečnicový olej a slunečnicová semena
  • dýňové semeno
  • lněné semeno
  • vlašské ořechy
  • listová zelenina

Mohou omega-3 polynenasycené mastné kyseliny zlepšovat efekt antidepresiv?

Řada studií a metaanalýz poukázala na to, že zvýšený příjem omega-3 polynenasycených mastných kyselin zvyšuje antidepresivní odpověď u pacientů léčených antidepresivy. Závěry jedné práce uvádějí, že 8denní léčba inhibitorem zpětného vychytávání serotoninu fluoxetinem nebo suplementací kyselinou eikosapentaenovou (EPA) byly srovnatelně účinné u dospělých lidí ve věku 20−59 let s diagnózou deprese. Jiná studie přinesla výsledky, že současné užívání citalopramu a vyšší dávky omega-3 polynenasycených mastných kyselin vedly k vyšší účinnosti léčby, potvrzené až 60% snížením výchozí hodnoty Hamilton Depression Rating Scale, přičemž při užití samotného citalopramu došlo pouze k 20% snížení.

Mastné kyseliny jako prediktivní biomarker odpovědi na antidepresiva i součást terapie

Profily mastných kyselin specifických pro mozkovou oblast jsou mimo jiné zkoumány jako prediktivní biomarker odpovědi na antidepresiva. Profil mastných kyselin v krvi může sloužit jako potenciální biomarker predispozice pro depresi i pro odpověď na léčbu. Dostupné výsledky naznačují, že krevní lipidy by mohly pomoci objektivizovat diagnózu deprese.

Depresivní pacienti mají v porovnání s nedepresivními sníženou plazmatickou a erytrocytární koncentraci omega-3 polynenasycených mastných kyselin, přičemž snížení této koncentrace koreluje s tíží deprese. Dietní suplementace polynenasycených mastných kyselin zvyšuje u krys obsah mozkového acetylcholinu, noradrenalinu, serotoninu a dopaminu, které hrají významnou roli v patogenezi duševních onemocnění. Z epidemiologických studií vyplývá, že se deprese častěji vyskytuje u lidí konzumujících rostlinné oleje, které mají vysoký obsah omega-6 polynenasycených mastných kyselin, v porovnání s lidmi konzumujícími ryby a rybí tuk s vysokým obsahem omega-3 polynenasycených mastných kyselin. Je prokázáno, že i výskyt poporodních depresí koreluje se snížením plazmatické hladiny nenasycených mastných kyselin. Ve studii na čínské populaci byl zjištěn vyšší výskyt suicidálních pokusů u lidí, kteří nekonzumují rybí maso. 

Problémem však zůstává fakt, že hladina krevních lipidů je ovlivněna genetikou a řadou jiných faktorů životního stylu, včetně stravy, fyzické aktivity a kouření. Je proto nutné další zkoumání mastných kyselin jako potenciálního biomarkeru léčebné odpovědi na antidepresiva i jako jednoho z terapeutických prostředků.

(tich)

Zdroje:
1. Raboch J., Červený R. Deprese. Novelizace 2018. Diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2018.
2. Jirák R., Zeman M. Vliv omega-3 a omega-6 nenasycených mastných kyselin na psychické poruchy. Česká a slovenská psychiatrie 2007; 103 (8): 420–426.
3. Kosová J. Depresivní porucha a její léčba. FarmiNews 2009; 5: 4–6.
4. Keks N., Hope J., Keogh S. Switching and stopping antidepressants. Aust Prescr 2016; 39 (3): 76–83, doi: 10.18773/austprescr.2016.039.
5. Fernandes M. F., Mutch D. M., Leri F. The relationship between fatty acids and different depression-related brain regions, and their potential role as biomarkers of response to antidepressants. Nutrients 2017; 9 (3): 298, doi: 10.3390/nu9030298.
6. Ho S. C., Jacob S. A., Tangiisuran B. Barriers and facilitators of adherence to antidepressants among outpatients with major depressive disorder: a qualitative study. PLoS One 2017; 12 (6): e0179290, doi: 10.1371/journal.pone.0179290.



Štítky
Praktické lékařství pro dospělé Psychiatrie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Kombinace antidepresiv
Autoři: Prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Deprese v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. Radim Kubínek

Úzkostné poruchy
Autoři: MUDr. Miroslav Sekot

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×