doporučené postupy

Na začátku letošního roku byla publikována jedna z mála studií, které porovnávají nejčastěji používaný přípravný režim před autologní transplantací krvetvorných buněk (ASCT) u pacientů s lymfomy (BEAM) s režimem obsahujícím namísto karmustinu thiotepu (TEAM).

V Česku vznikl unikátní koncept kooperativní hrudní skupiny, do které jsou zapojeni specialisté z několika předních pražských klinik. Primárním účelem takzvaného boardu je poskytnout pacientovi s plicním onemocněním a dalšími patologiemi v oblasti hrudníku nejlepší diagnostický a léčebný plán založený na aktuálních poznatcích, sdílený všemi členy multidisciplinárního týmu. Projekt MDT Board fungující na principu on-line indikačních seminářů je určen pro lékaře pacientů s běžnými i vzácnými plicními chorobami.

Předkládaná kazuistika popisuje léčbu pacientky s akutním výsevem herpes zoster, u které byl zjištěn sekundární buněčný imunodeficit.

Mikronutrienty jsou klíčovou nutriční složkou a tato skutečnost platí i u pacientů, jejichž stav vyžaduje podávání parenterální výživy. Článek loni publikovaný v Journal of Parenteral and Enteral Nutrition shrnuje odbornou literaturu na toto téma i aktuální guidelines a zabývá se 14 klinicky nejrelevantnějšími otázkami souvisejícími s významem, podáváním a sledováním mikronutrientů.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) bývá doprovázena komorbiditami, z nichž mnohé významně ovlivňují průběh základního onemocnění a zhoršují jeho prognózu. Nezřídka však unikají pozornosti lékařů. Následující článek proto přináší stručný souhrn managementu v těchto případech.

Standardem péče pro dosud neléčené pacienty s chronickou lymfocytární leukemií (CLL) je terapie založená na venetoklaxu. Management další léčby v případě, že je třeba venetoklax vysadit, zatím ovšem zůstává nepříliš probádanou oblastí, bez standardizovaných postupů.

Průlomovou bolest lze definovat jako přechodné vzplanutí bolesti, které přichází spontánně nebo je vyvoláno působením specifického předvídatelného či nepředvídatelného faktoru i přes relativně stabilní kontrolu základní bolesti. Typicky se vyskytuje u onkologických pacientů, a to až u 2/3 z nich. Vhodnou záchrannou medikací jsou transmukózní tablety s fentanylem, především díky rychlému nástupu a krátkému, ale dostatečně silnému účinku.

Arteriální tuhost stanovená podle naměřené rychlosti pulzové vlny (PWV) je v současnosti přijímána jako jeden z významných rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních (KV) chorob. Dostupné studie potvrzují roli arteriální tuhosti v predikci vzniku cévní mozkové příhody (CMP), infarktu myokardu (IM) a dalších KV onemocnění.

Jednou z častých komplikací diabetu mellitu je porucha motility trávicího traktu, která může postihnout kteroukoliv část trávicí trubice, a má proto rozličné podoby. Mezi tyto svízelně terapeuticky ovlivnitelné jednotky patří i diabetická gastroparéza, při které dochází k poruše evakuace žaludku.

Léčba onkologické bolesti je jedním z hlavních cílů paliativní péče a dobře se při ní uplatňuje například fentanyl ve formě transdermálních náplastí. Dokládá to i kazuistika 52letého pacienta s cholangiokarcinomem v pokročilém stadiu.

S narůstající dostupností ultrazvukového vyšetření štítné žlázy (UZ) narůstá i počet náhodně zachycených uzlů a ložisek ve štítné žláze, na což navazuje nutnost jejich další léčby. Zatímco hmatné uzly postihují zhruba 5 % populace, na UZ jsou nějaký uzel nebo ložisko nalezeny až u 20–70 % pacientů.

Studie SPIRIT-H2H srovnávala účinnost ixekizumabu a adalimumabu, v monoterapii nebo s konkomitantním methotrexátem (MTX), u pacientů s psoriatickou artritidou (PsA) dosud neléčených biologiky. Výsledky níže prezentované recentní práce po ročním sledování účastníků naznačují, že účinnost ixekizumabu zůstává stejná bez ohledu na užívání MTX, zatímco účinnost adalimumabu se v kombinaci s MTX zvyšuje.

Posledních několik let přineslo nové možnosti terapie imunitní trombocytopenie (ITP), které jsou účinné u řady nemocných a mnohým z nich zásadně změnily kvalitu života. Nicméně i nadále je velmi důležité naslouchat také zkušenostem s léčbou a případným nenaplněným potřebám, jež tito pacienti mají. Setkání skupiny Platelet Disorder Support Association přineslo řadu zajímavých poznatků a sdílených zkušeností. Co tedy pacienty s ITP trápí nejvíce?

Osteoporóza představuje závažný celospolečenský problém generující řadu zdravotních a sociálních komplikací i značné ekonomické náklady. V Česku se dle odhadů týká 500−750 tisíc osob, tedy 5−7 % populace. Od 1. 1. 2024 dochází v této indikaci k uvolnění preskripčního omezení a podmínky úhrady pro léčivé přípravky Osagrand (kyselina ibandronová) a Risendros (kyselina risedronová), jež nyní budou moci předepsat rovněž praktičtí lékaři, a to za dodržení níže uvedených preskripčních podmínek.

U každé nemoci jde o čas, u nemocí nervového systému to však platí dvojnásob! Proč je důležité diagnostikovat a léčit roztroušenou sklerózu (RS) včas? Jak na to? A jak jsme na tom s rychlostí u nás v Česku?

Následující článek vychází z dotazníkového průzkumu chování české populace v oblasti ústní hygieny a celkového přístupu k péči o dutinu ústní. Zároveň zkoumá změny návyků v průběhu času.

Pro dupilumab platí od 1. 11. 2023 nové úhradové podmínky. Co to znamená pro pacienty s těžkým astmatem, jaké podmínky musejí být splněny pro preskripci tohoto biologického léku a proč je nutné evidovat exacerbace onemocnění? Nejen o tom hovoříme s MUDr. Lucií Heribanovou z Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN v Praze.

Asi 25 pacientů má v Česku diagnostikovanou vzácnou akutní intermitentní porfyrii (AIP). Je to však pouze polovina z předpokládaného počtu. Onemocnění se přitom projevuje širokou škálou příznaků. Nediagnostikovaní nemocní se navíc mohou ocitnout v ohrožení života, pokud užijí léky, jež patří mezi spouštěče ataky AIP, včetně běžně užívaných, jako jsou benzodiazepiny či anestetika. O tom, jak nemoc odhalit a jak může pacientům pomoci moderní genová léčba, hovoříme s přednostou Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Petrem Urbánkem, CSc.

Antibiotika (ATB) patří mezi základní léčiva nemocniční péče. Jelikož počet využívaných molekul není velký a současně nová účinnější antiinfektiva přichází do klinické praxe pouze v omezeném množství, je třeba postupovat při léčbě těmi dostupnými s rozvahou a využívat všech možností k jejich co nejefektivnějšímu použití. Popsáno jinými slovy, rezistence na léčbu ATB se stala jedním z největších globálních zdravotních problémů posledních desetiletí a žádá si urgentní přehodnocování strategií v oblasti ATB terapie. Základním přístupem ATB politiky by mělo být usměrňování a opětovné přehodnocování procesů zacházení s ATB a začleňování nových prvků, které mohou problematiku koncepčně, ale i operativně pomoci kultivovat. Další možností je začlenění moderních přístupů v podobě inovativních terapeutických nebo aplikačních metod, ale i sofistikovaných technologií zaměřených na přesnou diagnostiku a optimalizaci dávkování. Většina současných přístupů se primárně zaměřuje na monitorování spotřeby ATB a racionální ordinaci zaměřenou na správný výběr ATB podle cílového patogenu a indikace s cílem minimalizovat jejich neopodstatněné užívání. Ačkoli jsou tyto strategie nepochybně zásadní, samy o sobě nedostačují k účinnému řešení problematiky antimikrobiální rezistence. Medicína 21. století se stává čím dál komplexnější a komplikovanější. Neustálý přísun nových poznatků vede více než kdy dříve k nutnosti kontinuálního profesního vzdělávání. Kritická analýza publikovaných studií je esenciální pro zajištění adekvátního převedení získaných poznatků do klinické praxe. Současným rozšiřujícím se trendem při poskytování nemocniční péče je multidisciplinární přístup založený na týmové spolupráci specialistů s hlubokou znalostí konkrétních disciplín. Článek se pohledem farmaceutů s různou specializací zaměřuje na současné přístupy a strategie, které vedou k zajištění efektivního a bezpečného použití ATB a přispívají k boji proti rostoucí mikrobiální rezistenci.