Léčba PsA zůstává kvůli heterogenním projevům tohoto onemocnění stále výzvou. Evropská liga proti revmatismu (EULAR) doporučuje ve svých guidelines z roku 2019 v počátcích léčby nasadit nesteroidní antirevmatika a při nedostatečné účinnosti pokračovat monoterapií konvenčními syntetickými chorobu modifikujícími léčivy (csDMARDs), z nichž nejužívanější je MTX.
Pokud pacienti adekvátně neodpovídají, doporučuje se nasadit biologickou cílenou léčbu (bDMARDs), ať už v kombinaci s probíhající léčbou csDMARDs nebo v monoterapii. Pro klinické rozhodnutí, zda zvolit kombinovanou léčbu, či monoterapii, však dosud nemáme k dispozici dostatek validních dat. Porovnání účinnosti monoterapie bDMARDs s kombinovanou léčbou proto bylo jedním z cílů loni publikované studie.
Po 24 týdnech sledování vykázal ixekizumab u pacientů s aktivní psoriatickou artritidou, kteří dosud nebyli léčeni biologickou terapií, lepší účinnost než adalimumab. Sledovaným parametrem byl kombinovaný cíl zlepšení skóre revmatologické škály dle Americké společnosti pro revmatologii (ACR) nejméně o 50 % (ACR50) a 100% zlepšení indexu závažnosti a plochy psoriázy (PASI100).
Klinická studie SPIRIT-H2H nabídla přímé srovnání účinnosti zaslepené pouze pro hodnotitele. Pacienti byli při randomizaci stratifikováni podle současného užívání csDMARDs a projevů středně těžké až těžké plakové psoriázy. Prezentovaná post hoc analýza rozdělila pacienty do podskupin podle toho, zda při vstupu do studie užívali MTX.
K 52. týdnu sledování poskytoval ixekizumab bez ohledu na konkomitantní léčbu MTX srovnatelné zlepšení kombinovaného cíle dosažení ACR50 a PASI100 (38,9 % pacientů užívajících MTX vs. 39,7 % na monoterapii), dosažení ACR50 a dalších parametrů hodnotících projevy PsA. Účinnost adalimumabu se zvyšovala při současném užívání MTX, obecně však byla nižší než u ixekizumabu – kombinovaného cíle dosáhlo 30,2 % pacientů s MTX vs. 20,2 % na monoterapii.
Ixekizumab v monoterapii vedl oproti adalimumabu k signifikantně lepší odpovědi měřené pomocí kombinace ACR50 a PASI100 (p = 0,002), dosažení minimální aktivity onemocnění (p = 0,016) a nízké aktivity onemocnění (p = 0,037).
Bezpečnostní profil obou léčiv byl v souladu s předchozími pozorováními, a to bez ohledu na konkomitantní terapii MTX.
U pacientů s nedostatečně kontrolovanou PsA má ixekizumab konzistentní účinek na řadu klinických projevů onemocnění bez ohledu na současné podávání MTX, zatímco účinnost adalimumabu se s podáváním MTX zvyšuje. Tento fakt může být nápomocný při rozhodování o nutnosti nasadit MTX spolu s cílenou terapií ixekizumabem či adalimumabem, ať už při zahájení terapie nebo při dlouhodobé udržovací léčbě.
(este)
Zdroj: Smolen J. S., Sebba A., Ruderman E. M. et al. Efficacy and safety of ixekizumab with or without methotrexate in biologic-naïve patients with psoriatic arthritis: 52-week results from SPIRIT-H2H study. Rheumatol Ther 2020; 7 (4): 1021−1035, doi: 10.1007/s40744-020-00250-3.
