Léčebná strategie u komorbidit doprovázejících chronickou obstrukční plicní nemoc
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) bývá doprovázena komorbiditami, z nichž mnohé významně ovlivňují průběh základního onemocnění a zhoršují jeho prognózu. Nezřídka však unikají pozornosti lékařů. Následující článek proto přináší stručný souhrn managementu v těchto případech.
Dle doporučení Globální iniciativy pro chronickou obstrukční plicní nemoc je léčba komorbidit nedílnou součástí léčebné strategie CHOPN. Ovšem typický příznak CHOPN – dušnost – může zastírat symptomy jiných patologických stavů, např. srdečního selhání, ale také nádorového onemocnění plic, jež přitom patří mezi nejčastější příčiny úmrtí pacientů s CHOPN.
CHOPN a srdeční selhání
Prevalence srdečního selhání u pacientů s CHOPN se pohybuje mezi 20 a 70 %. Může imitovat exacerbaci CHOPN. Farmakoterapii chronického i akutního srdečního selhání není zapotřebí u pacientů s CHOPN modifikovat. Doporučena je neinvazivní plicní ventilace v léčbě hyperkapnického respiračního selhání, ať už je příčinou exacerbace CHOPN nebo plicní edém.
Další nemoci srdce
V průběhu exacerbace CHOPN a v následujících 30 dnech je vyšší riziko ischemického poškození myokardu. Léčba ischemické choroby srdeční má sledovat standardní doporučený postup bez ohledu na přítomnost CHOPN.
Také srdeční arytmie se u pacientů s CHOPN vyznačují vyšší prevalencí. Jedná se především o fibrilaci síní, která vykazuje přímou souvislost s hodnotou usilovného výdechu za 1 sekundu (FEV1). Z léčiv používaných v terapii CHOPN patří pouze krátce působící beta2-agonisté a teofylin mezi látky potenciálně zvyšující riziko arytmie. Ostatní bronchodilatancia jsou v tomto ohledu bezpečná.
Hypertenze
Pravděpodobně nejčastější komorbiditou CHOPN je hypertenze. Diastolická dysfunkce levé komory – coby důsledek působení arteriální hypertenze a také ischémie myokardu – se projeví dušností a intolerancí zátěže podobně jako exacerbace CHOPN.
Doporučený algoritmus léčby hypertenze není u pacientů s CHOPN nutno modifikovat. Ani léčba betablokátory není kontraindikovaná, doporučeny jsou ovšem léky se selektivním beta1 působením, které neovlivňují bronchodilatační efekt beta2-agonistů.
Osteoporóza
Velmi častou a také výrazně poddiagnostikovanou komorbiditou CHOPN je osteoporóza. Bývá spojena s plicním emfyzémem, nízkým body mass indexem a horší prognózou CHOPN. Kortikosteroidy zvyšují prevalenci osteoporózy, proto je zapotřebí pečlivě zvážit přínos systémového podávání těchto léčiv, přičemž farmakoepidemiologické studie naznačují riziko také při inhalačním podání.
Úzkost a deprese
Psychické poruchy rovněž často doprovázejí CHOPN a také patří mezi komorbidity, které zhoršují prognózu, a přitom unikají pozornosti. V této souvislosti je třeba zdůraznit význam rehabilitace. Plicní fyzioterapie a kondiční cvičení mají mimo jiné pozitivní vliv na symptomy deprese.
Závěr
Uvedený přehled jistě není vyčerpávajícím výčtem nemocí a patologických stavů, jež vykazují vyšší výskyt u pacientů s CHOPN. Mezi dalšími lze uvést například metabolický syndrom a diabetes mellitus, gastroezofageální reflux nebo obstrukční spánkovou apnoe. Mnohé komorbidity zhoršují prognózu pacienta.
Až na některé výjimky nejsou přidružené nemoci důvodem pro modifikaci standardní léčby CHOPN. Stejně tak není nutná změna přístupu k léčbě jiných onemocnění, je-li u pacienta potvrzena diagnóza CHOPN.
(thr)
Zdroj: Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease. Global strategy for the diagnosis, management, and prevention of chronic obstructive pulmonary disease. 2019 Report. GOLD, 2019. Dostupné na: https://goldcopd.org/wp-content/uploads/2018/11/GOLD-2019-v1.7-FINAL-14Nov2018-WMS.pdf
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.