Přípravné režimy před ASCT patří mezi základní léčebné postupy u pacientů s lymfomy. Nejčastěji používaným režimem je BEAM (karmustin, etoposid, cytarabin a melfalan), ale využívají se i jiné. Jedním z nich je TEAM (thiotepa, etoposid, cytarabin a melfalan). Data o porovnání účinnosti a bezpečnosti těchto režimů jsou každopádně sporá. Zaměřili se na ně proto autoři níže citované retrospektivní studie.
Studie proběhla formou analýzy dat ze zdravotní dokumentace dospělých pacientů s diagnózou lymfomu, kteří v letech 2016–2019 podstoupili přípravný režim BEAM či TEAM a následnou ASCT v Anatolském zdravotním centru Johnse Hopkinse v Istanbulu nebo v privátní nemocnici Medstar v Antalyi v Turecku. Zařazeni byli jen pacienti s kompletní dokumentací demografických a klinických údajů a následného sledování. Léčba nebyla volena na základě věku, pohlaví, diagnózy ani indexu komorbidit.
Analyzováno bylo 294 pacientů. Jejich medián věku činil 50 let, 60,5 % tvořili muži, 35 % mělo difúzní velkobuněčný lymfom (DLBCL), další diagnózy zahrnovaly Hodgkinův lymfom, T-buněčný lymfom aj. Režim BEAM dostávalo 72,8 % zařazených, režim TEAM 27,2 %. Demografické a klinické charakteristiky byly v obou skupinách podobné. Ve skupině s režimem BEAM byl vyšší podíl pacientů s dosažením první kompletní remise (CR1), ve skupině s TEAM vyšší podíl pacientů s dosažením první parciální remise (PR1). Medián sledování byl v obou terapeutických skupinách srovnatelný a činil cca 4,5 roku.
Autoři došli k závěru, že s přípravnými režimy BEAM a TEAM před ASCT u pacientů s lymfomy je dosaženo podobného celkového přežití při srovnatelném profilu bezpečnosti. S režimem BEAM, který obsahuje namísto alkylační látky karmustin, lze ovšem očekávat vyšší podíl kompletních remisí a delší přežití bez progrese.
(zza)
Zdroj: Deveci B., Ateşoğlu E. B., Bayrak E. et al. Comparative efficacy and safety of beam and team conditioning regimens for autologous stem cell transplantation in lymphoma patients. Transplant Proc 2023 Jan-Feb; 55 (1): 235−241, doi: 10.1016/j.transproceed.2022.12.001.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
