rizikové faktory

Podle dostupných dat splňovalo v roce 2012 kritéria abúzu či závislosti na lécích proti bolesti vázaných na lékařský předpis kolem 2,1 milionu Američanů a zhruba půl milionu jedinců v USA trpělo ve stejnou dobu některou z poruch spojených s užíváním heroinu. V obou případech je přitom pozorován vzestupný trend. V léčbě závislosti na opioidech má výsostné postavení udržovací terapie (MAT – medication assisted treatment), která snižuje riziko relapsu.

Práce švédských autorů publikovaná v časopisu Pediatric Allergy and Immunology se zabývala vlivem suplementace probiotika Lactobacillus reuteri u těhotných žen na imunologické složení mateřského mléka a na základě toho i možným snížením rizika rozvoje senzitizace a ekzému u kojených dětí.

Rozsáhlá francouzská kohortová studie, jejíž závěry byly publikované v červnu letošního roku, se zabývala porovnáním nových non-vitamin K perorálních antikoagulancií (NOACs) s antagonisty vitaminu K (VKA). Jak si tyto léky stojí z hlediska účinnosti a bezpečnosti v reálné klinické praxi?

Rekombinantní metaloproteáza ADAMTS13, indikovaná v terapii trombotické trombocytopenické purpury (TTP), se po kladném postoji Evropské lékové agentury (EMA) postupně dostává i na náš trh. Údaje o podávání v těhotenství jsou omezené, vodítko však mohou poskytnout například kazuistická sdělení. V následujícím článku je prezentován případ gravidní pacientky s kongenitální TTP, u které byl rekombinantní ADAMTS13 podán v rámci záchranné terapie.

Práce je určena k postgraduálnímu vzdělávání lékařů.

Východiska: Sublingvální formy buprenorfinu (BUP) a BUP/naloxonu mají dobře zavedené farmakokinetické a farmakodynamické profily, a jsou vedeny jako bezpečné a účinné látky pro léčbu závislosti na opiátech. Od chvíle, kdy byly tyto lékové formy schváleny, došlo k navýšení jejich klinického využití v rámci léčebných intervencí. Přesto se nadále objevují otázky spojené s tím, jak dochází k navázání BUP na μ-receptory (μORs), což je neurobiologickým cílem pro tuto medikaci, a jak se týkají jejich klinického využití. BUP vytváří na μOR změny vázané na dávku a čas. V návaznosti na to se opakovaně objevují obavy některých lékařů, zda-li je opravdu nutné pacientům podávat dávky, které by byly vyšší, než dávky nutné k potlačení abstinenčních příznaků závislosti na opiátech. A zákonodárci zvažují omezení úhrad pro určité režimy buprenorfinové léčby. Metody: Vytvořili jsme revizi vědeckých dat, která se zabývala BUP-vyvolanými změnami u μOR a jejich vztahem ke klinické účinnosti. Výsledky: Potlačování abstinenčních příznaků podle všech indicií vyžaduje, aby byla dostupnost μOR ≤50%, ve spojitosti s hladinou BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥1 ng/ml; pro většinu pacientů to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP v rozsahu 4 mg, nebo několik menších dávek. Blokáda posílených a subjektivních účinků obvyklé dávky zneužívaného opiátu vyžaduje <20% μOR dostupnosti, spojeno s BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥3 ng/ml; pro většinu jednotlivců to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP vyšší než 16 mg, nebo několik menších dávek. Pro pacienty, kteří se pokusí tuto blokádu překonat vyšší než obvyklou dávkou zneužívaného opiátu, dokonce dávkou vyšší než je dávka BUP, bude nutno, aby bylo dostupných alespoň <10 % μOR. Závěr: Z těchto důvodů a v souvislosti se složitostmi veškerých studií týkajících se tohoto problému a komorbidit, je usuzováno, že strikní limity na dávky BUP v klinické péči, nebo limity na úhradu na této péče jsou neodůvodněné. Klíčová slova: buprenorfin, opioidní receptory, PET, závislost na opiátech, léčba, pravidla

Roztroušená skleróza (RS) je charakterizována zánětlivými změnami centrálního nervového systému (CNS) na autoimunitním podkladě s následnou degenerací neuronů. Předpokládá se, že na začátku nemoci jsou prostřednictvím buněk prezentujících antigen aktivovány prozánětlivé T-lymfocyty.

Stejně jako lidé mohou i naši domácí mazlíčci trpět alergickými onemocněními. U všech savců se imunitní systém brání cizorodým bílkovinám tvorbou protilátek různého typu.

Práce norských autorů nedávno publikovaná v Journal of Clinical Oncology zhodnotila vliv užívání kyseliny acetylsalicylové (ASA) u pacientů s kolorektálním karcinomem a její potenciální roli v rámci sekundární prevence.

Účinnost a bezpečnost nových perorálních antikoagulancií (NOACs) v prevenci iktu při fibrilaci síní byla prokázána řadou studií. Kvalita léčby warfarinem hodnocená dle tzv. „času v terapeutickém rozmezí“ (TTR − time in therapeutic range) se v těchto studiích pohybovala mezi 55 a 65 %. Práce švédských autorů přináší porovnání pacientů léčených NOACs se skupinou na warfarinu, jejíž průměrný TTR dosahoval 70 %.

S novými léčebnými možnostmi hemofilie A bez inhibitorů je na místě otázka nákladové efektivity jednotlivých léčebných přístupů. Výsledky modelu srovnávajícího substituční léčbu a emicizumab z hlediska nákladové efektivity byly představeny na nedávno proběhlé konferenci ASH.

Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které vzniká na autoimunitním podkladě. V patogenezi hraje roli především trvalá aktivace T-lymfocytů spojená s produkcí specifických cytokinů. Výsledkem je trvale prozánětlivý stav organismu, který je rovněž příčinou častých komorbidit, jako je psoriatická artritida, diabetes a deprese. Onemocnění významných způsobem zhoršuje kvalitu života pacientů.

Časopis Haemophilia v květnu 2020 publikoval data ze 2 studií, jež shrnují zkušenosti s turoktokog alfa pegolem při operačních výkonech u dospělých, adolescentů i dětí s hemofilií A.

Výzkumný tým italských vědců pod vedením Vitaliana Borromea se zabýval ve své studii vlivem podmínek při skladování na strukturu a funkci rekombinantního norčího růstového hormonu. Získané poznatky ale mohou být významné i pro humánní medicínu.

Podle nové retrospektivní studie pacienti s diabetem mellitem 2. typu (DM2) léčení metforminem častěji zahájí preventivní léčbu a mají zdravější životní styl než ti, kteří metformin neužívají. Tento fakt může být zdrojem zkreslení ve studiích hodnotících účinnost perorálních antidiabetik.

Kolorektální karcinom (CRC) patří mezi nejčastější onkologická onemocnění – v roce 2015 bylo celosvětově hlášených 0,8 milionu případů úmrtí v důsledku CRC. Výzvou v léčbě CRC je značná heterogenita nádorů mezi jednotlivými pacienty i v rámci jednoho nádoru. Terapie tohoto onemocnění tedy představuje ideální příležitost pro personalizovanou medicínu a integraci nových technologií do klinické praxe.

Při vzniku svalových symptomů je jejich kauzální souvislost s terapií statiny vždy více či méně nejistá. Pravděpodobnost statinové etiologie obtíží mohou upřesnit podrobnější kritéria.

Při rozvoji laktózové intolerance u pacientů se syndromem dráždivého tračníku hrají významnou roli úzkost, slizniční imunitní aktivace a zvýšená viscerální senzitivita.

V srpnu 2018 byly v New England Journal of Medicine publikovány výsledky studie HAVEN 3, jež hodnotila podávání emicizumabu u hemofiliků A bez inhibitoru.

V terapii karcinomu prostaty se v současnosti uplatňuje několik různých přístupů. Mezi nejčastější metody patří radikální prostatektomie a radioterapie. Nový výzkum se zaměřil na porovnání incidence komplikací mezi chirurgickým a radioterapeutickým přístupem.

Studie uveřejněná v British Journal of Dermatology hledala odpověď na otázku, jaký je vztah mezi atopickou dermatitidou (AD) a syndromem nepozornosti s hyperaktivitou (ADHD) u dětských a dospělých pacientů. Zaměřila se i na studium faktorů, které zvyšují riziko rozvoje ADHD u nemocných postižených tímto kožním onemocněním.