Účinek interferonu beta v léčbě relaps-remitující formy roztroušené sklerózy

10. 10. 2011

Roztroušená skleróza (RS) je charakterizována zánětlivými změnami centrálního nervového systému (CNS) na autoimunitním podkladě s následnou degenerací neuronů. Předpokládá se, že na začátku nemoci jsou prostřednictvím buněk prezentujících antigen aktivovány prozánětlivé T-lymfocyty.

Inzerce

Roztroušená skleróza (RS) je charakterizována zánětlivými změnami centrálního nervového systému (CNS) na autoimunitním podkladě s následnou degenerací neuronů. Předpokládá se, že na začátku nemoci jsou prostřednictvím buněk prezentujících antigen aktivovány prozánětlivé T-lymfocyty. V současné době však specifický precipitující antigen není známý. Přestup aktivovaných T-buněk přes hematoencephalickou bariéru je ovlivňován různými chemotaktickými faktory.

Aktivované T-lymfocyty (včetně Th1, Th17, gama-delta pozitivní a CD 8+) pravděpodobně produkují uvnitř CNS řadu prozánětlivých cytokinů. Poněvadž cytokiny produkované Th2-lymfocyty mají převážně protizánětlivý efekt, byla prokázána korelace mezi sníženou hladinou Th2-buněk a četností relapsů a stupněm progrese choroby.

Ve zdravé tkáni je zánětlivý efekt cytokinů ovlivňován specifickou podskupinou regulačních T-lymfocytů (T-reg. – zahrnujících CD4, CD25 a FoxP3+), které mají schopnost snižovat aktivitu zánětlivých T-buněk a umožňují opravu a zotavení tkáně po zánětlivém inzultu. V patogenezi RS se uvažuje o deficitu regulačních T-lymfocytů, což umožňuje relativně nekontrolovaný postup zánětlivých změn.

Interferony (IFN) jsou přirozeně se vyskytující cytokiny, které disponují celou škálou protizánětlivých vlastností. Rekombinantní formy IFN beta jsou široce používány jako lék první volby u relabující formy RS. Mechanizmus účinku IFN beta je komplexní a ovlivňuje buněčné funkce na vícero úrovních. Interferon beta přímo zvyšuje expresi a koncentraci protizánětlivých agens a současně snižuje expresi prozánětlivých cytokinů. Léčba IFN beta pravděpodobně redukuje přenos zánětlivých buněk přes hematoencefalickou bariéru a zvyšuje produkci nervového růstového faktoru, což vede k potenciálnímu zvýšení přežívání neuronů a jejich reparaci. IFN beta může také zvyšovat počet CD56+ přirozených zabíječů (NK-buněk) v periferní krvi. Tyto buňky jsou výkonnými producenty protizánětlivých faktorů a mají schopnost omezit neuronální zánětlivé změny. Účinek IFN beta se klinicky manifestuje redukcí aktivity lézí na MRI, dále zpomalením mozkové atrofie a prodloužením doby uplynulé od prvních neurologických příznaků k potvrzení definitivní diagnózy RS. Při léčbě IFN beta je pozorováno snížení počtu relapsů a redukce rizika trvalého postižení.

Efekt IFN beta je multifaktoriální a dosud ne zcela objasněný. Probíhající a budoucí studie na toto téma přispějí k většímu pochopení efektu IFN beta na imunitní systém a CNS, což na druhou stranu zlepšuje možnosti terapie RS.

(moa)

Zdroj: Kieseier B. C. The Mechanism of Action of Interferon-b in Relapsing Multiple Sclerosis. CNS Drugs 2011; 25 (6): 491–502.



Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se