#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Může suplementace Lactobacillus reuteri u těhotných snížit riziko ekzému a senzitizace kojených dětí?

21. 4. 2020

Práce švédských autorů publikovaná v časopisu Pediatric Allergy and Immunology se zabývala vlivem suplementace probiotika Lactobacillus reuteri u těhotných žen na imunologické složení mateřského mléka a na základě toho i možným snížením rizika rozvoje senzitizace a ekzému u kojených dětí.

Imunologické složky mateřského mléka

Mateřské mléko nejen zajišťuje nezbytné nutriční zdroje pro růst a vývoj dítěte, ale obsahuje rovněž velké množství imunologických složek, které kompenzují nezralost dětského imunitního slizničního systému. Mezi zmíněné imunologické složky patří imunitní buňky, imunoglobuliny (zejména kategorie IgA), pro- a protizánětlivé cytokiny (TNF, IL-10, TGF-β) a faktory, jež mohou ovlivňovat imunitní odpověď na bakteriální stimuly, např. solubilní CD14 (sCD14).

Imunologické složky mateřského mléka se významně liší mezi jednotlivými ženami, avšak faktory, které se podílejí na jeho přesné skladbě, nejsou jednoznačně objasněny. Předpokládá se, že imunologické složení mateřského mléka by mohly modifikovat infekce, zánětlivé procesy, alergie, stres těhotných žen a na druhé straně i suplementace rybím olejem či probiotiky během gravidity.

Role kojení v prevenci rozvoje alergie

Nejednoznačné výsledky výzkumů role kojení v prevenci rozvoje alergie v pozdějším životě mohou být alespoň částečně vysvětleny právě rozdílným složením mateřského mléka u jednotlivých žen. Za jeden z faktorů modifikujících rozvoj alergie u dětí je považován vysoký obsah imunoglobulinu IgA v mateřském mléce. Nutriční, metabolické a imunologické procesy ve střevě jsou propojeny s mléčnou žlázou a tvorbou mateřského mléka prostřednictvím enteromamární osy.

Kojené dítě získává v mateřském mléce protilátky namířené proti antigenům přítomným ve střevě matky (např. antigeny mikroflóry), se kterými se novorozenec také setkává v prvních dnech po porodu. Manipulace se složením střevní flóry prostřednictvím probiotické suplementace by tedy mohla ovlivnit i imunologickou skladbu mateřského mléka. V minulosti bylo zjištěno, že suplementace Lactobacillus GG kojícím ženám je spojena se změnou hladiny TGF-β2 v mateřském mléce získaném 3 měsíce po porodu.

Průběh a cíle studie

Cílem prezentované studie bylo zjistit efekt perorální suplementace probiotikem Lactobacillus reuteri během gravidity na hladiny různých imunitních složek mateřského mléka. V kolostru a mateřském mléce byly vyšetřovány následující parametry: celková hladina IgA a sekrečního IgA, transformujících růstových faktorů beta 1 a 2 (TGF-β1, TGF-β2), interleukinu IL-10, tumor nekrotizujícího faktoru (TNF), sCD14 a poměr natria/kalia. Současně byl vyhodnocen jejich vztah k vývoji senzitizace a ekzému u dětí.

Studijní skupinu tvořilo 54 žen užívajících Lactobacillus reuteri od 36. gestačního týdne do porodu. Kontrolní skupinu tvořilo rovněž 54 probandek. Bakteriologická analýza Lactobacillus reuteri byla provedena ve vzorcích stolice matek. Děti byly následně prospektivně sledovány po dobu 2 let s ohledem na rozvoj ekzému a senzitizace definované jako pozitivní výsledek kožního prick testu a cirkulujících alergenově specifických imunoglobulinů IgE ve věku 6, 12 a 24 měsíců.

Výsledky

Výsledky vyšetření prokázaly, že suplementace Lactobacillus reuteri během těhotenství byla asociována s nízkou hladinou TGF-β2 v mateřském mléce a lehce zvýšenou hladinou IL-10 v kolostru. U TGF-β2 byla zmíněná souvislost markantní zejména u matek s detekovatelným L. reuteri ve vzorcích stolice.

Děti kojené mateřským mlékem s nízkou hladinou TGF-β2 měly menší pravděpodobnost senzitizace během prvních 2 let života. Podobný trend byl pozorován pro rozvoj ekzému s elevací hladin IgE.

Hladiny celkového a sekrečního IgA, TGF-β1, TNF, sCD14 a poměr natrium/kalium v mateřském mléce nebyly suplementací Lactobacillus reuteri ovlivněny. Žádný z těchto parametrů rovněž nekoreloval s rozvojem ekzému či senzitizace u dětí. Výjimku tvořil pouze vysoký poměr natrium/kalium, který byl spojen se zvýšeným rizikem senzitizace.

Závěr

Podávání Lactobacillus reuteri těhotným ženám během pozdní gravidity redukuje hladiny zánětlivého mediátoru TGF-β2 v mateřském mléce. Snížená hladina tohoto cytokinu v mateřském mléce byla asociována s nižším rizikem vzniku hypersenzitivity imunitního systému a možným snížením rizika rozvoje IgE ekzému u kojených dětí.

(moa)

Zdroj: Böttcher M. F., Abrahamsson T. R., Fredriksson M. et al. Low breast milk TGF-beta2 is induced by Lactobacillus reuteri supplementation and associates with reduced risk of sensitization during infancy. Pediatr Allergy Immunol 2008; 19 (6): 497−504, doi: 10.1111/j.1399-3038.2007.00687.



Štítky
Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#