Kolorektální karcinom (CRC) patří mezi nejčastější onkologická onemocnění – v roce 2015 bylo celosvětově hlášených 0,8 milionu případů úmrtí v důsledku CRC. Výzvou v léčbě CRC je značná heterogenita nádorů mezi jednotlivými pacienty i v rámci jednoho nádoru. Terapie tohoto onemocnění tedy představuje ideální příležitost pro personalizovanou medicínu a integraci nových technologií do klinické praxe.
Značná heterogenita CRC, komplikující diagnostiku i léčbu a znemožňující použití jedné univerzální terapie, je podmíněna širokým spektrem mutací a zahrnuje několik signalizačních kaskád.
Detailní znalost molekulární povahy CRC u konkrétního pacienta je zásadní vzhledem k možnosti nasazení cílené léčby. Kromě resekce v indikovaných případech a systémové terapie (5-fluorouracil v kombinaci s irinotekanem, oxaliplatinou nebo leukovorinem) bylo doposud pro léčbu metastatického CRC schváleno několik přípravků z oblasti cílené léčby (např. panitumumab, cetuximab, bevacizumab). Indikace pro daný přípravek vychází z hladiny exprese VEGF (vaskulárního endotelového růstového faktoru), resp. EGFR (receptoru pro epidermální růstový faktor), které jsou cílem biologických léčebných preparátů. Pro volbu efektivní terapeutické kombinace je vzhledem ke komunikaci mezi jednotlivými signalizačními dráhami a k jejich redundanci nutná znalost komplexního molekulárního profilu nádoru.
Skupina OncoTrack se na základě dat z tzv. -omics technologií (tj. genomika, transkriptomika, proteomika a metabolomika, které umožňují generovat vysoký objem dat v relativně krátkém čase a s poměrně nízkými finančními náklady) pokusila vytvořit in silico model virtuálního nádoru. Na základě dat konkrétního pacienta byl vytvořen matematický model, jehož cílem bylo predikovat odpověď daného nádoru na terapii. Ideálním postupem personalizované medicíny v případě CRC by tedy bylo typizování konkrétního nádoru pomocí -omics technologií, integrace těchto dat s klinickým nálezem, vytvoření matematického modelu, predikce odpovědi na terapii, screening dostupných terapeutických strategií a výběr nejvhodnější lékové kombinace pro daného pacienta.
Personalizovaná medicína v případě CRC vyžaduje změnu dosavadního paradigmatu. V současnosti převládá snaha vytvořit místo hledání univerzální léčby klasifikační schéma, které by umožnilo zařadit pacienta na základě molekulárního profilu do podskupiny s konkrétním terapeutickým režimem odpovídajícím danému profilu. S rozvojem technologií umožňujících přesnější rozlišení roste také počet klasifikovaných skupin. Cílem personalizované medicíny je pak vytvoření skupiny, jež bude zahrnovat pouze jednoho pacienta a bude pro něj specifická. Naplnění tohoto záměru by umožnilo vysoce cílenou, „na míru šitou“ terapii, bude ovšem vyžadovat lepší integraci počítačové biologie s klinickou praxí a hlubší porozumění masivnímu objemu dat generovaných prostřednictvím metod využívaných v genomice, proteomice a metabolomice.
(alz)
Zdroj: Aziz M. A., Yousef Z., Saleh A. M. et al. Towards personalized medicine of colorectal cancer. Crit Rev Oncol Hematol 2017; 118 : 70−78, doi: 10.1016/j.critrevonc.2017.08.007.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
