Vliv cílené intervence na výskyt rizikových faktorů KV onemocnění – editorial

Sovová E et al. Vliv cílené intervence na výskyt rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění zdravotnických zaměstnanců. Vnitř Lék 2006; 52(1): 21–25.

Kardiovaskulární choroby jsou prakticky ve všech rozvinutých zemích častou příčinou úmrtí dospělých. V České republice umírá ročně na kardiovaskulární onemocnění (KVO) více než 50 000 osob (v roce 2003 zemřelo na KVO 26 110 mužů, což představuje 48,8 % zemřelých, a 31 955 žen, tedy 54,6 % zemřelých žen) [1,6].

Snahou každé rozvinuté společnosti by měla být erudovaná, jasná edukace ovlivnitelných rizikových faktorů (RF) KVO.

Jedním ze závažných ovlivnitelných RF je obezita, která se stává v posledních letech globálním celosvětovým problémem. Prevalence obezity v evropských zemích představuje zhruba 10–40 % populace a u žen nacházíme její výskyt ještě vyšší asi o 3–6 % než u mužů [4,5].

Přesto, že v ČR probíhá prakticky 20 let monitorace RF KVO a cílená individuální edukace vybraných osob, v poslední sledované kohortě 1 % randomizovaného souboru vyšetřených osob došlo k nárůstu hmotnosti u mužů i u žen o 1,5 kg (p < 0,001), počet obézních mužů (24–65 let) stoupl na 29,6 % a u žen na 29,8 % (p < 0,001).

Potěšitelný je pokles krevního tlaku v průběhu 16 let (1985–2001) Nutriu obou pohlaví (M: –3,88/2,2 mm Hg, Ž: –5,64/3,16 mm Hg). Naštěstí je větší povědomí obyvatel o nebezpečnosti vysokého krevního tlaku a lidé mají o svém krevném tlaku více informací.

Velkým nešvarem tzv. moderní společnosti je i kouření, v české populaci byl zaznamenán v posledních 16 letech pokles asi o 13 % u mužů, ale u žen pouze sestupný trend a bohužel se nemění denní spotřeba cigaret [8].

Od roku 1997 se nezměnila prevalence diabetes mellitus, klesla hodnota ranní na lačno glykemie. Zatímco v roce 1975 bylo v České republice hlášeno asi 234 tisíc diabetiků, v roce 1998 jich bylo již 609 tisíc. Bude -⁠ li dosavadní trend pokračovat, lze v roce 2010 očekávat v ČR kolem 800 tisíc diabetiků. Nyní je v populaci v České republice výskyt asi 6 % diabetiků. Přibližně 20 % diabetiků 2. typu zůstává nerozpoznáno.

Snaha změnit styl výživy české populace není zatím také dostatečně úspěšná, podle šetření v letech 1992 až 2001 je velký rozdíl v jednotlivých oblastech ČR, např. v konzumaci živočišných tuků, kdy největší spotřeba byla v okrese Litoměřice (81,37 ± 44,30 g/d) a nejmenší v Pardubicích (57,047 ± 32,58 g/d; p < 0,0001).

Primát ve spotřebě rostlinných tuků měla Praha (25,78 ± 020,28 g/d), nejhůře dopadl okres Jindřichův Hradec (20,12 ± 14,41; p < 0,001) [3]. Samozřejmě že prosté změření přijímaných kalorií nevysvětluje obezitu, situace je složitější, ale ve většině případů hraje hlavní roli nadměrný příjem energie [2,7].

Potěšitelným faktem zůstává pokles adjustované mortality v ČR, porovnáme -⁠ li rok 1985 a 2003, pokles úmrtí na KVO činí u mužů asi 32 % (844 vs 569), u žen 30 % (548 vs 384) a na cévní onemocnění mozku umužů asi 41 % (250 vs 148) a u žen 40 % (202 vs 121) [6].

Pracovníci ve zdravotnictví jsou jistě vystaveni velkému pracovnímu vypětí, ne vždy vyhovujícím pracovním podmínkám a zodpovědné práci, prakticky bez možnosti opravných termínů, je proto velmi dobře, že se stali cílovou skupinou pro zjištění výskytu RF KVO.

doc. MUDr. Věra Adámková, CSc.

www.ikem.cz

e-mail: veraadamkova@seznam.cz

Doručeno do redakce: 9. 6. 2005