Výživa je často opomíjeným faktorem u pacientů s nehojícími se ranami, přestože hraje zásadní roli v jejich úspěšném hojení. Bez dostatečného přísunu živin, vitaminů a minerálů se totiž proces hojení může výrazně zpomalit. Správná výživa také může výrazně snížit náklady na zdravotní péči, protože zkracuje dobu hospitalizace a snižuje riziko komplikací. Naopak pokud pacient nebude přijímat dostatek makronutrientů a mikronutrientů, léčba se výrazně prodlouží a náklady na ni zvýší.
Jedním z prvních kroků v péči o pacienty s nehojícími se ranami by měl být nutriční screening. Systém NRS umožňuje identifikovat pacienty ohrožené malnutricí, tedy podvýživou, což je u nemocných s nehojícími se ranami častý problém. Malnutrice může mít závažné důsledky na hojení ran a celkový zdravotní stav pacienta.
Screening zahrnuje vyplnění dotazníku, který hodnotí různé aspekty výživy a rizikové faktory. Na základě výsledků se pak stanoví individuální plán nutriční podpory. Pacienti ovšem často podceňují význam správné výživy, proto je nutné je opakovaně edukovat a motivovat ke změně stravovacích návyků. Správná výživa totiž nejen zkracuje dobu hojení, ale také zlepšuje celkovou kvalitu života.
Zdravotníci mají k dispozici různé metody nutriční podpory. Pacienti mohou přijímat stravu perorálně, enterálně či parenterálně. V případě nedostatku některých živin se doporučuje využití modulárních dietetik, jako jsou Fantomal (pro doplnění sacharidů) nebo Fresubin a Protifar (pro doplnění bílkovin), jež obohacují stravu o potřebné složky. Pro pacienty, kteří nemohou přijmout dostatečné množství energie perorálně, je vhodné zařadit sipping, například Cubitan, který je obohacen o bílkoviny a vitaminy. Ten se nejčastěji využívá při hojení dekubitů. Sipping předepisuje vždy lékař. Kromě modulárních dietetik a správné nutriční podpory hraje klíčovou roli také hydratace.
Hydratace je dalším zásadním faktorem pro správné hojení ran. Dehydratace naopak negativně ovlivňuje hojení kvůli nedostatečnému tekutinovému hospodaření a tvorbě koagulačních faktorů. Může vést k závažným komplikacím, včetně zhoršení stavu ran a prodloužení doby hojení.
Potřeba tekutin u dospělého člověka činí kolem 30–35 ml/kg/den, což je obzvláště důležité sledovat u seniorů, kteří jsou náchylní k dehydrataci. Dehydratace může být způsobena různými faktory, jakými jsou zvýšená ztráta tekutin při hojení ran, užívání diuretik nebo nedostatečný příjem tekutin. Pacienti by měli být pravidelně sledováni, aby se zajistilo, že přijímají dostatečné množství tekutin. Současně je důležité, aby sami rozuměli významu hydratace a byli motivováni k pravidelnému pití. To platí zejména pro seniory, kteří by měli přijímat minimálně 1,5–2 litry tekutin denně.
Bílkoviny jsou nezbytné pro růst svalové hmoty a obnovu tkání. Jejich denní potřeba u pacientů s nehojícími se ranami je přitom vyšší než u běžné populace. Pacienti s dekubity by měli přijímat až 2 gramy bílkovin na 1 kilogram tělesné hmotnosti denně. Dostatečný příjem bílkovin totiž podporuje syntézu kolagenu a imunitní systém, což jsou klíčové faktory v procesu hojení. Nedostatek bílkovin může naopak vést k narušení imunitního systému a zhoršení syntézy kolagenu.
Pro zajištění dostatečného příjmu bílkovin mohou pacienti využívat různé doplňky, například již zmíněné preparáty Fresubin či Cubitan. Tyto výživové prostředky jsou navíc navrženy pro nemocné, kteří mají potíže s příjmem pevných potravin. Pacienti by měli být pravidelně sledováni, aby se zajistilo, že jejich příjem bílkovin je dostatečný.
Dalším důležitým prvkem nutričního managementu u pacientů s nehojícími se ranami je dostatek základních vitaminů a minerálů, respektive jejich suplementace.
Vitamin C je nezbytný pro imunitní systém a tvorbu kolagenu, vitamin E je významný antioxidant a vitamin A podporuje buněčnou imunitu a hojení otevřených ran. Důležitý je také příjem zinku a selenu, které hrají klíčovou roli v imunitním systému a procesu hojení. Vitamin C a zinek jsou často podceňované, ale přitom velmi důležité pro rychlé hojení ran. Například příjem zinku zvyšujeme u těchto nemocných až na 3násobek dávky doporučené pro běžnou populaci.
Obecně by pacienti měli dbát na pestrou a vyváženou stravu, která zajistí dostatečný příjem všech potřebných živin. Ovoce a zelenina by měly být nedílnou součástí jejich jídelníčku, protože jsou bohaté na vitaminy i minerály. Pro jedince s nedostatkem určitých živin je vhodná jejich substituce, avšak všechny doplňky je potřeba konzultovat s lékařem nebo nutričním terapeutem, aby se předešlo předávkování.
Oproti bílkovinám mohou být ve stravě pacientů s nehojícími ranami někdy upozaďovány tuky a sacharidy, které ovšem mají zásadní význam. Sacharidy jsou primárním zdrojem energie pro tělo a jejich dostatečný příjem je tak nezbytný pro zajištění procesu hojení. Jejich denní potřeba se pohybuje kolem 3–6 g/kg/den.
Tuky, zejména omega-3 mastné kyseliny, jsou zase důležité pro redukci zánětu a podporu imunitního systému. Omega-3 mastné kyseliny mohou zlepšit hojení a snížit riziko infekcí, pacienti by proto měli do své stravy zařadit potraviny bohaté na tyto zdravé tuky, jako jsou ryby, ořechy a semínka. Omega-3 MK mají protizánětlivé účinky a podporují hojení. Je však současně důležité dbát na vyvážený příjem tuků, aby se předešlo nadměrnému příjmu kalorií.
Nutriční terapeut by měl být vždy nedílnou součástí multidisciplinárního týmu, který se stará o pacienty s nehojícími se ranami. Kromě nastavení a hlídání správného nutričního managementu se podílí na edukaci nemocných v oblasti výživy a správného přístupu k hojení ran. Pacienti musejí být informováni o významu správné výživy a hydratace, aby mohli aktivně přispívat k procesu hojení. Navíc je třeba opakovaně zdůrazňovat, že správná výživa není jen o jídle, ale o celkovém přístupu k životu. Úkolem nutričního terapeuta tak je celkově podporovat pacienty a pomáhat jim najít cestu ke zdraví.
Mgr. Klára Šuhajová
Medicom’s, Olomouc
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
