#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Špička I et al. Mnohočetný myelom a další monoklonální gamapatie. Praha: Galén 2005. 128 stran. ISBN 80-7262-330-3


Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2006; 52(1): 96
Kategorie: Z odborné literatury

V nakladatelství Galén vyšla v roce 2005 dlouho očekávaná kniha docenta Ivana Špičky a spoluautorů věnovaná mnohočetnému myelomu a dalším monoklonálním gamapatiím o rozsahu 128 stran. Z knihy mohou čerpat poučení pro svoji klinickou praxi jak hematologové a internisté, tak i laboratorní pracovníci, neboť hlavní autor dal dostatek prostoru i specialistům z laboratoří. A tak kniha představuje ucelený pohled nejen na klinický obraz jednotlivých gamapatií, ale dává také nahlédnout do molekulární podstaty těchto nemocí.

Z úvodu, který je věnován patofyziologii, patří jistě uznání autorkám kapitoly o cytogenetice. Cytogenetika prochází bouřlivým technologickým rozvojem a v oblasti krevních chorob se stává základní prognostickou informací. Autorkám kapitoly se podařilo tuto komplikovanou problematiku podat velmi přehledně a pochopitelně i pro lékaře nezběhlé v této vědní disciplíně.

Další kapitoly jsou věnovány jednotlivým vyšetřením, která jsou základem stanovení diagnózy. Zásadní pro stanovení diagnózy je vždy histologie, a tak nemůže být překvapením, že morfologii věnovali autoři dostatek místa a rozebírají možnosti i limitace jednotlivých histologických metod a vše ilustrují odpovídajícími histologickými fotografiemi. Následující kapitoly jsou věnované zobrazovacím metodám a speciálním laboratorním postupům pro průkaz a kvantitativní stanovení monoklonálního imunoglobulinu.

V části věnované klinickým otázkám jsou pak probírány následující nozologické jednotky: monoklonální gamapatie nejistého významu, jednotlivé formy mnohočetného myelomu (doutnající myelom, nesekretorický myelom), solitární kostní plazmocytom, plazmacelulární leukemie, primární AL amyloidóza, Waldenströmova makroglobulinemie.

Poslední část knihy je věnována jednotlivým léčebným alternativám.

Uvedené nozologické jednotky a léčebné postupy jsou charakterizovány velmi přehledně a stručně, bez zabíhání do podrobností či problematických variant.

Knihu lze doporučit všem lékařům, kteří se chtějí v této problematice rychle orientovat. Nicméně stručnost a přehlednost se vždy musí pojit s tím, že nemůže být vyčerpána uvedená problematika do úplné hloubky dnešního poznání, a proto z druhé strany čtenáři nemohou očekávat odpověď na všechny otázky, které přináší praxe. Abych ilustroval, co tím myslím, tak například na straně 61 se uvádí, že ložiskový plazmocytom se léčí lokální tumoricidní radioterapií. Čtenář však již zde nenajde informaci o doporučené dávce, která u tumorů průměru nad 5 cm musí být větší než u menších ložisek, a že se u extrémně velkých ložiskových plazmocytomů doporučuje kombinace chemoterapie a radioterapie, neboť se velké tumory z plazmatických buněk chovají poměrně rezistentně.

Uvedené konstatování však v žádném případě nechce být kritikou knihy. Jakmile by totiž autoři zabředli do podrobností, byla by výsledkem mnohem objemnější kniha, a tím pádem méně přehledná.

prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc.

Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice

www.med.muni.cz; www.fnbrno.cz

e-mail: z.adam@fnbrno.cz

Doručeno do redakce: 13. 12. 2005


Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství
Článek Úvodník

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 1

2006 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#