Guidelines EAU pro léčbu mužské infertility
1. Metodologie


Autoři: A. Jungwirth;  T. Diemer;  G. R. Dohle;  A. Giwercman;  Z. Kopa;  C. Krausz;  H. Tournaye
Vyšlo v časopise: Urol List 2012; 10(4): 47-49
Kategorie: Guidelines

© European Association of Urology 2012

1. Metodologie

1.1 Úvod

Členové panelu Evropské urologické aso­ciace (EAU) pro léčbu mužské infertility připravili tato Guidelines s cílem pomoci urologům a odborníkům v oboru zdravotní péče ze souvisejících oborů při léčbě mužské infertility.

Urolog je obvykle prvním odborníkem, který má na starost vyšetření pacienta, u něhož existuje podezření na infertilitu zapříčiněnou mužským faktorem. Inferti­lita však může být způsobena řadou různých faktorů, a vyžaduje tedy multidisci­plinární přístup. Panel odborníků pro léčbu mužské infertility tvoří urologové a endokrinologové speciálně školení v oboru andrologie, kteří disponují zkušenostmi s diagnostikou a léčbou mužské infertility.

1.2 Sběr údajů

Doporučení uváděná v těchto Guidelines jsou založena na systematickém průzkumu literatury, který provedli členové panelu. Autoři vyhledávali autorské a přehledové články v databázích MedLine, Embase a Cochrane. Pro vyhledávání autoři využívali kontrolovanou databázi MeSH (Me­dical Subject Headings) a protokol pro vy­hle­dávání textu, kde autoři zadávali kombinace termínu mužská infertilita s termíny diagnostika, epidemiologie, vyšetření, léčba, selhání spermatogeneze, genetické abnormality, obstrukce, hypogonadizmus, varikokéla, kryptorchizmus, testikulární karcinom, infekce mužských přídatných žláz, idiopatický, antikoncepce, ejakulační dysfunkce a kryoprezervace.

Autoři zohlednili všechny publikace uveřejněné od ledna 2010 (poslední verze guidelines) do listopadu 2011. Autoři hodnotili všechny záznamy a vybrali články, které měly k dispozici důkazy nejvyšší úrovně.

1.3 Úroveň důkazu a stupeň doporučení

Údaje v tomto dokumentu byly klasifi­ko­vány na základě vědecké úrovně (tab. 1) a stupně doporučení (tab. 2) podle pra­vi­del Oxfordského centra medicíny založené na důkazech [1]. Cílem tohoto systému je zprostředkovat transparentní vztah mezi do­stupnými důkazy a příslušným dopo­ru­če­ním.

Tab. 1. Úroveň důkazu (LE)*.
Úroveň důkazu (LE)*.

Tab. 2. Stupeň doporučení (GR)*.
Stupeň doporučení (GR)*.

Při klasifikaci doporučení není souvislost mezi úrovní důkazu a stupněm doporučení přímo lineární. Důkaz publikovaný v RCT nemusí být automaticky hodno­cen jako doporučení stupně A, pokud jsou publikované výsledky nekonzistentní nebo jsou shledány metodologické nedostatky.

A naopak absence důkazů vyšší úrovně nevylučuje udělení doporučení stupně A, pokud lze konkrétní důkaz podpořit rozsáhlými klinickými zkušenostmi nebo konsenzem odborníků. Existují vý­jimky v případě, že nelze provést průkazné studie, například z etických nebo jiných důvodů, a nejednoznačná doporučení jsou považována za užitečná.

Podobné případy jsou v textu označeny jako „povýšení hodnocení na základě konsenzu panelu odborníků“. Kvalitu přísluš­ných vědeckých důkazů je třeba při volbě příslušného stupně uvážit v kontextu be­ne­fitů, limitací, preferencí a nákladů [2–4].

Autoři EAU Guidelines neprovádí ana­lýzu nákladů ani nehodnotí preference na lokální/národní úrovni. Autoři uvádí tuto informaci pouze v případě, že je k dispozici.

1.4 Předchozí publikace

EAU Guidelines pro léčbu mužské inferti­lity byly poprvé publikovány v roce 2001. V letech 2004, 2007 a 2010 byly v plném rozsahu uveřejněny aktualizace tohoto dokumentu. Pro účely tohoto vydání byly znovu přehodnoceny všechny sekce dokumentu a zavedeny drobné úpravy. Počínaje rokem 2012 členové panelu opět zahájili další cyklus aktualizace guidelines. K dispozici je rovněž zkrácená verze obsahující hlavní závěry Guidelines pro léčbu mužské infertility a řada vědeckých publikací v periodiku Evropské urologické asociace European Urology. Všechny texty jsou k dispozici na webových stránkách EAU, odkud je možné je rovněž stáhnout pro osobní užití http://www.uroweb.org/guide­lines/online-guidelines/.

Před publikací byl tento dokument recenzován.

1.5 Definice

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje infertilitu jako „neschopnost se­xuálně aktivního páru neužívajícího anti­koncepci dosáhnout v průběhu jednoho roku otěhotnění“ [5].

1.6 Epidemiologie a etiologie

Přibližně 15 % párů nedosáhne v průběhu jednoho roku otěhotnění a vyhledá lékař­skou pomoc pro léčbu infertility a 5 % párů nakonec zůstane nedobrovolně bezdětných. Infertilita postihuje muže i ženy. Přibližně u 50 % nedobrovolně bezdětných párů je jako příčina infertility zjištěn mužský faktor a abnormální parametry ejakulátu. Plodná partnerka může kompen­zovat méně fertilního partnera, a sku­tečná infertilita se tedy obvykle projevuje až v případě, že jsou subfertilní oba partneři [5].

Snížená fertilita u muže může být důsledkem [5]:

  • vrozených a získaných abnormalit močo­pohlavního systému
  • infekcí močopohlavního systému
  • zvýšené teploty skrota (např. jako ná­sledek varikokély)
  • poruchy endokrinního systému
  • genetických abnormalit
  • imunologických faktorů

U 30–40 % případů není zjištěn žádný mužský faktor (idiopatická mužská infertilita). Tito muži nemají v klinické anamnéze žádné problémy související s fertilitou a mají normální výsledky fyzikálního vyšetření a endokrinních laboratorních testů. Při analýze ejakulátu je však zjištěn snížený počet spermatozoí (oligozoospermie), snížená motilita spermií (astenozoospermie) a řada abnormálních forem spermií (teratozoospermie). Tyto abnormality se obvykle vyskytují společně a jsou označovány jako syndrom oligoastenoteratozoospermie (OAT).

Přehled hlavních faktorů souvisejících s mužskou infertilitou uvádí tab. 3.

Tab. 3. Příčiny mužské infertility a související faktory a procentuální výskyt u 10 469 pacientů.
Příčiny mužské infertility a související faktory a procentuální výskyt u 10 469 pacientů.

Idiopatická forma mužské infertility může být zapříčiněna různými faktory, jako jsou např. poruchy endokrinního systému v důsledku znečištění životního prostředí, reaktivní sloučeniny kyslíku nebo gene­tické abnormality.

1.7 Prognostické faktory

Na prognózu infertility mají vliv následující faktory:

  • délka trvání infertility
  • primární nebo sekundární infertilita
  • výsledky analýzy ejakulátu
  • věk a fertilita partnerky

Kumulativní míra otěhotnění u infertilních párů, u nichž je primární příčinou oligozoospermie, činí po dvou letech sledování 27 % [7]. Věk ženy je nejdůležitější proměnnou ovlivňující výsledek asistované reprodukce [8]. Fertilita 35leté ženy představuje pouze 50 % potenciálu 25leté ženy. Ve věku 38 let se tato míra snižuje na pouhých 25 % a u žen starších 40 let je méně než 5 %. V současné době odsou­vají ženy v mnoha západních zemích své první těhotenství až po ukončení vzdělání a po zahájení profesionální kariéry.

1.8 Doporučení týkající se epidemiologie a příčiny vzniku infertility

Pro správnou klasifikaci fertility by měli být oba partneři vyšetřeni současně (stupeň doporučení: C).

Při diagnostikování a léčbě mužské subfertility je třeba zvážit možnost otěhotnění partnerky, protože tento parametr může ovlivnit celkový výsledek [8] (stupeň doporučení: B).

Urolog/androlog by měl u každého pacienta trpícího infertilitou vyšetřit přítomnost urogenitálních abnormalit. Pro zahájení vhodné terapie (medikamentózní, operační, asistovaná reprodukce) je nutné správné stanovení diagnózy [5] (stupeň doporučení: C).

2. Vyšetření


Zdroje

1. Oxford Centre for Evidence-based Medicine Levels of Evidence (May 2001). Produced by Bob Phillips, Chris Ball, Dave Sackett, Doug Badenoch, Sharon Straus, Brian Haynes, Martin Dawes since November 1998. Produced by Updated by Jeremy Howick March 2009. http://www.cebm.net/index.aspx?o=1025.

2. Atkins D, Best D, Briss PA et al. GRADE Working Group. Grading quality of evidence and strength of recommendations. BMJ 2004; 328(7454): 1490. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15205295.

3. Guyatt GH, Oxman AD, Vist GE et al. GRADE: an emerging consensus on rating quality of evidence and strength of recommendations. BMJ 2008; 336(7650): 924–926. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18436948.

4. Guyatt GH, Oxman AD, Kunz R et al. GRADE Wor­king Group. Going from evidence to recommendations. BMJ 2008; 336(7652): 1049–1051. http://www.bmj.com/content/336/7652/1049.long.

5. World Health Organization. WHO Manual for the Standardised Investigation and Diagnosis of the Infer­tile Couple. Cambridge: Cambridge University Press, 2000.

6. Andrology. In: Nieschlag E, Behre HM (eds). Male reproductive health and dysfunction. 2nd ed. Berlin: Springer Verlag 1997: 83–87.

7. Snick HK, Snick TS, Evers JL et al. The spontaneous pregnancy prognosis in untreated subfertile couples: the Walcheren primary care study. Hum Reprod 1997; 12(7): 1582–1588. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pub­med/9262301.

8. Rowe T. Fertility and a woman’s age. J Reprod Med 2006: 51(3); 157–163. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16674009

Štítky
Dětská urologie Urologie

Článek vyšel v časopise

Urologické listy

Číslo 4

2012 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

plice
INSIGHTS from European Respiratory Congress
nový kurz

Současné pohledy na riziko v parodontologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se