#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Úvodní slovo


Vyšlo v časopise: Svět praktické medicíny, 2, 2021, č. 1, s. 1
Kategorie: Úvodní slovo


Vážení a milí kolegové,

to znamená jednak praktičtí lékaři, kterým chodí Svět praktické medicíny v tištěné podobě, a jednak i vy všichni ostatní, kteří jej dostáváte jako elektronický newsletter. Je před vámi další číslo časopisu a doufám, že se vám bude líbit tak jako mně. Je to tematicky pestré číslo, což osobně vítám (neboť vše souvisí se vším) a myslím, že to odpovídá i rozmanitosti naší práce. Na druhé straně vím, že někteří čtenáři preferují monotematická čísla, ve kterých najdou ucelený pohled na jednu problematiku. Je to otázka vkusu.

Praktické, resp. všeobecné praktické lékařství je jedním z nejnáročnějších oborů medicíny, i když někdy podceňovaným jak ze strany lékařů (následně pak i studentů medicíny), tak ze strany pacientů, kteří si mohou v dnešní době zaklepat na dveře různých specialistů a nechat se vyšetřit bez ohledu na to, zda je specializované vyšetření indikované či nikoli. A to mě trochu mrzí, neboť to na jedné straně zpochybňuje význam lékaře první linie a na straně druhé velmi zatěžuje specializovaná pracoviště, nemluvě o tom, jak to zvyšuje náklady na zdravotní péči. Bez ohledu na organizaci naší zdravotní péče si myslím, že každý člověk by měl mít jednoho lékaře (dnes by to měl být praktický lékař, dříve rodinný lékař), který by nejlépe znal svého pacienta a měl by nejlepší přehled o všech jeho zdravotních problémech, vyšetřeních a lécích. Sám pacient nemůže umět rozhodnout, zda léky od dvou různých odborníků se mohou kombinovat, nebo dokonce zda nejsou totožné apod. Často nemůže sám pacient zhodnotit, zda další doporučená vyšetření jsou nutná, nebo pouze vhodná pro jeho další prognózu. Zdá se, že v budoucnosti by mohly všechny tyto informace být elektronicky shromážděny a hodnoceny třeba i umělou inteligencí, ale v této fázi technologií dosud nejsme.

Všeobecné praktické lékařství prodělalo v posledních třech dekádách velký rozvoj. Byl vypracován speciální vzdělávací program, tak jako u ostatních medicínských oborů. Specializační vzdělávání, které trvá minimálně tři roky, se skládá ze základního kmene a specializačního vzdělávání a je zakončeno atestační zkouškou, tak jako u jiných oborů. Také postgraduální vzdělávání je ošetřeno podobně jako u jiných medicínských oborů. A také časopis Svět praktické medicíny by chtěl přispět k tomuto vzdělávání praktických (ale i jiných) lékařů. Pozitivně hodnotím, že autory článků anebo komentářů jsou také praktičtí lékaři.

V posledním roce jsme všichni zahlcováni informacemi o koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Je to pochopitelné, protože se to týká všech oborů lékařství a všech lidí na naší planetě. Zdaleka se neví vše o patofyziologii ani léčbě tohoto onemocnění, a proto se objevují kromě vědecky podložených informací různé konspirativní teorie, které nahlodávají důvěru našich pacientů, ale bohužel i některé lékaře a jejich důvěru ve vědecké poznání. Všichni bychom si měli uvědomit, že jsme absolventi lékařských fakult, kde se vyučuje medicína založená na vědeckých poznatcích, a proto by mělo být naší morální povinností zastávat principy medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine). K tomu má přispívat i náš časopis. Článek Vakcíny proti COVID-19, jejich vývoj a přehled podává vědeckou informaci o působení vakcín a jejich prospěšnosti z hlediska prevence onemocnění COVID-19.

Nejen Kardiologie se změnila k nepoznání, jak uvádí prof. Staněk v hezkém úvodním rozhovoru o své lékařské kariéře a o vývoji kardiologie v IKEM i ČR, ale celá medicína se neustále mění a vyvíjí. Přibývají vyšetřovací metody a já jsem velkým zastánce toho, aby praktičtí lékaři měli ve svých ordinacích větší možnosti vyšetřování pro zlepšení diferenciální diagnostiky chorob. K tomu potřebují nejen dobré vybavení ordinace, ale také dobré znalosti. Článek o chronické dušnosti je překladem americké práce a uvádí užitečný algoritmus diferenciální diagnózy i léčby chronické dušnosti, ale právě odlišnosti v možnostech amerického a českého praktického lékaře je zde zřejmé. Tento rozdíl je zdůrazněn v komentářích plicního i praktického lékaře. Myslím, že velkým problémem je u nás menší vybavenost ordinací praktických lékařů na jedné straně a omezení preskripce léků na straně druhé, a to nejen v léčbě chronické dušnosti plicního původu.

Diabetes mellitus a jeho dlouhodobé komplikace, které jsou nakonec příčinou často předčasného úmrtí diabetika je známá, ale stále nedostatečně řešená problematika. Péče o diabetika je sice u nás většinou v rukou diabetologa, ale praktičtí lékaři hrají hlavní úlohu ve včasném záchytu diabetu a také zahájení léčby. Článek prof. Piťhy, který je komentářem švédské studie, jasně ukazuje, že nejen hyperglykemie, ale i další čtyři rizikové faktory je třeba začít léčit včas a intenzivně i u mladších pacientů. Velmi užitečný a praktický pohled na redukci základního kardiovaskulárního rizika! Pohled na reziduální riziko, které se vyskytuje většinou také u diabetiků, ale i v prediabetu a u osob s metabolickým syndromem, a které je skryté v mírné hypertriglyceridemii navazuje na základních pět rizikových faktorů. I tato hypertriglyceridemie by měla být také intervenována, jak uvádí ve svém článku dr. Šatný a prof. Vrablík. Článek o klostridiových průjmech (nejčastějších nozokomiálních průjmech) u diabetiků upozorňuje na velký problém u diabetiků a na důležitost střevní mikroflóry. Zdůrazněna je správná hygiena a uvážlivé užívání antibiotik u diabetiků. Také karcinom pankreatu u diabetiků je velkým zdravotnickým problémem. Nově diagnostikovaný diabetes provázený hubnutím a špatnou odezvou na terapii by nás měl vést k myšlence možného karcinomu pankreatu.

Vážení přátelé, v tomto čísle časopisu najdete další zajímavá témata, která již nemohu komentovat (i když bych ráda): nový pohled na léčbu supraventrikulárních arytmií, souhrnný článek o betablokátorech nebo další rozšíření indikace nových antikoagulancií (NOAC) v léčbě tromboembolických komplikací u onkologických pacientů a další neméně významná témata, která stojí za přečtení. Dovolte mi, abych vám k tomu čtení popřála klid i trochu relaxace v této těžké době.

prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Svět praktické medicíny

Číslo 1

2021 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

KOST
Koncepce osteologické péče pro gynekology a praktické lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. František Šenk

Sekvenční léčba schizofrenie
Autoři: MUDr. Jana Hořínková

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Svět praktické medicíny 5/2023 (znalostní test z časopisu)

Imunopatologie? … a co my s tím???
Autoři: doc. MUDr. Helena Lahoda Brodská, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#