Vedolizumab vs. ustekinumab u Crohnovy choroby jako léčivo druhé linie v klinické praxi

Stáhnout PDF English version

Autoři: Kolar M. ¹; Ďuricová D. ¹; Bortlík M. ^1,2,3; Pudilova K. ¹; Hrubá V. ¹; Machková N. ¹; Mitrová K. ^1,4; Malickova K. ^1,5; Lukas M. jr. ¹; Vasatko M. ¹; Vanickova R. ¹; Lukas M. ^1,5
Působiště autorů: IBD Clinical and Research Centre, ISCARE I. V. F. a. s., Prague, Czech Republic ¹; Institute of Pharmacology, 1st Medical Faculty, Charles University, Prague, Czech Republic ²; Department of Internal Medicine, Military Hospital, Charles University, Prague, Czech Republic ³; Department of Paediatrics, 2nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague and Motol University Hospital, Prague, Czech Republic ⁴; Institute of Medical Biochemistry and Laboratory Diagnostics, 1st Medical Faculty and General Teaching Hospital, Charles University, Prague, Czech Republic ⁵
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2019; 73(1): 25-31
Kategorie: IBD: původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amgh201925

Souhrn

Úvod:

Vedolizumab (VDZ) a ustekinumab (UST) nyní patří mezi dostupná biologická léčiva pro léčbu Crohnovy choroby (CD – Crohn’s disease), avšak omezené zkušenosti s těmito přípravky z klinické praxe jsou dosud limitující pro kvalifikovanou volbu optimální léčebné strategie po selhání přípravků ze skupiny anti-tumor nekotizující faktor (anti-TNF). Tato práce je zaměřena na porovnání účinnosti a bezpečnosti VDZ a UST jako biologických léčiv druhé linie u srovnatelných skupin pacientů s CD.

Metody:

Do hodnocení byli zařazeni konsekutivní pacienti s CD, kteří byli v minulosti léčeni alespoň jedním anti-TNF přípravkem. Pacienti byli sledováni v pravidelných intervalech, které odpovídaly termínům aplikace léčiv a během kterých byla hodnocena klinická aktivita onemocnění (HBI – Harvey-Bradshaw Index), zánětlivé parametry (C reaktivní protein, fekální kalprotektin) a byly zaznamenávány nežádoucí příhody. Primárním cílem bylo hodnocení podílu pacientů v klinické remisi (HBI ≤ 4) v týdnu 30– 32, klinické odpovědi ve formě poklesu HBI a podílu pacientů ukončujících léčbu.

Výsledky:

Hodnoceno bylo 45 pacientů s VDZ a 50 s UST. Obě kohorty byly srovnatelné ve všech hodnocených parametrech s výjimkou zastoupení pohlaví a podílu pacientů s penetrující formou choroby. Podíl pacientů v klinické remisi mezi nasazením léčby a týdnem 30– 32 vzrostl ve skupině s VDZ ze 44,4 na 58,1 % a ve skupině s UST z 55,1 na 63,2 %, avšak tento nárůst nedosáhl statistické významnosti. Průměrný pokles HBI u jednotlivých pacientů za sledované období ve skupině s VDZ dosáhl – 1,94 ± 5,14 (p = 0,05) a – 2,94 ± 5,91 (p = 0,01) ve skupině s UST. Podíl pacientů s UST v klinické remisi prosté kortikoterapie vzrostl ze 38,8 na 62,5 % (p = 0,04) a ve skupině s VDZ ze 33,3 na 45,2 % (p = 0,67). Terapii během sledování ukončilo 6 pacientů s VDZ a žádný s UST.

Závěr:

Z výsledků práce vyplývá srovnatelná efektivita VDZ a UST z pohledu míry dosažení klinické remise a odpovědi zánětlivých markerů, avšak v případě UST se projevil významnější steroidy šetřící účinek. Pro definici optimálního postavení nových biologik v algoritmu léčby CD bude nezbytné vyjít z prospektivních randomizovaných srovnávacích studií.

Klíčová slova:

idiopatické střevní záněty – biologická terapie – vedolizumab – ustekinumab

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Doručeno: 16. 2. 2019

Přijato: 19. 2. 2019

Zdroje

1. Roda G, Jharap B, Neeraj N et al. Loss of response to anti-tnfs: definition, epidemiology, and management. Clin Transl Gastroenterol 2016; 7: e135. doi: 10.1038/ ctg.2015.63.

2. Pagnini C, Arseneau KO, Cominelli F. Safety considerations when using anti-TNFα therapy to treat Crohn‘s disease. Expert Opin Drug Saf 2015; 14(1): 31– 44. doi: 10.1517/ 14740338. 2015.976610.

3. European Medicines Agency. Entyvio: EPAR – product information. [online]. Available from: https:/ / www.ema.europa.eu/ en/ medicines/ human/ EPAR/ entyvio.

4. European Medicines Agency. Stelara: EPAR – product information. [online]. Available from: https:/ / www.ema.europa.eu/ en/ medicines/ human/ EPAR/ stelara.

5. Satsangi J, Silverberg MS, Vermeire S et al. The Montreal classification of inflammatory bowel disease: controversies, consensus, and implications. Gut 2006; 55(6): 749– 753. doi: 10.1136/ gut.2005.082909.

6. Biemans V, van der Woude C, van der Meulen-de Jong A et al. DOP052 Vedolizumab vs. ustekinumab for Crohn’s disease: comparative effectiveness in a real-life observational cohort study. JCC 2018; 12 (Suppl 1): S066– S067. doi: 10.1093/ ecco-jcc/ jjx180.089.

7. Townsend T, Razanskaite V, Michail S et al. P586 Comparative effectiveness of vedolizumab and ustekinumab as induction therapy in anti-TNF refractory Crohn’s disease: a multi-centre retrospective cohort study. JCC 2019; 13 (Suppl 1): S407– S408. doi: 10.1093/ ecco-jcc/ jjy222.710.

8. Kawalec P, Moćko P. An indirect comparison of ustekinumab and vedolizumab in the therapy of TNF-failure Crohn‘s disease patients. J Comp Eff Res 2018; 7(2): 101– 111. doi: 10.2217/ cer-2017-0041.

9. Singh S, Fumery M, Sandborn WJ et al. Systematic review and network meta-analysis: first -⁠ and second-line biologic therapies for moderate-severe Crohn‘s disease. Aliment Pharmacol Ther 2018; 48(4): 394– 409. doi: 10.1111/ apt.14852.

10. Sandborn WJ, Feagan BG, Rutgeerts P et al. Vedolizumab as induction and maintenance therapy for Crohn‘s disease. N Engl J Med 2013; 369(8): 711– 721. doi: 10.1056/ NEJMoa1215739.

11. Feagan BG, Sandborn WJ, Gasink C et al. Ustekinumab as induction and maintenance therapy for Crohn‘s disease. N Engl J Med 2016; 375(20): 1946– 1960. doi: 10.1056/ NEJMoa160 2773.

12. Bye WA, Jairath V, Travis SPL. Systematic review: the safety of vedolizumab for the treatment of inflammatory bowel disease. Aliment Pharmacol Ther 2017; 46(1): 3– 15. doi: 10.1111/ apt.14075.

13. Colombel JF, Sands BE, Rutgeerts P et al. The safety of vedolizumab for ulcerative colitis and Crohn‘s disease. Gut 2017; 66(5): 839– 851. doi: 10.1136/ gutjnl-2015-311079.

14. Armuzzi A, Ardizzone S, Biancone L et al. Ustekinumab in the management of Crohn‘s disease: expert opinion. Dig Liver Dis 2018; 50(7): 653– 660. doi: 10.1016/ j.dld.2018.02.017.

15. Papp K, Gottlieb AB, Naldi L et al. Safety surveillance for ustekinumab and other psoriasis treatments from the Psoriasis Longitudinal Assessment and Registry (PSOLAR). J Drugs Dermatol 2015; 14(7): 706– 714.