Report from 7th CEURGEM (Central European Gastroenterology Meeting)


Autoři: J. Špičák
Působiště autorů: Klinika hepatogastroenterologie, IKEM, Praha
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2012; 66(6): 426-247
Kategorie: Různé: zprávy z akcí

7. CEURGEM se konal v Cluj Napoca v září tohoto roku. Místo bylo určeno v důsledku mimořádné aktivity rumunských gastroenterologů obecně a prof. Dana Dumitrascu zvláště. Do Rumunska jsme si zvykli cestovat v dobách komunizmu jako do jedné z mála dostupných zemí s mořem a příjemným klimatem. V dalších letech byly kontakty mezi oběma zeměmi na poli gastroenterologie nulové a opět jsem se do této země dostal až v roce 2001 jako zástupce Evropské společnosti digestivní endoskopie (ESGE) na endo­skopickém kurzu konaném v Iassi jako výraz neobyčejného postavení prof. Stanciu, který byl tehdy předsedou etické komise Evropské gastroentero­logické federace (UEGF). Tehdejší meeting jako takový se nevymykal jiným obdobným akcím, zajímavá byla cesta autem z Bukurešti již jen proto, že naše auto ji brázdilo jen málo rušeno jinými motorovými účastníky provozu, protože koňské povozy převažovaly. V roce 2008 jsem se zúčastnil jiného mezinárodního kongresu v Targu Mures a pro změnu jsem se podivoval nad neuvěřitelnou přeměnou země. Všude se stavělo a provoz a vozový park ve městech a na hlavních tazích odpovídal našim poměrům. Až na místě jsem se dozvěděl, že Rumunsko zaznamenávalo po desetiletí suverénně nejvyšší ekonomický růst v Evropě pohybující se stabilně kolem 10 %. Po dalších čtyřech letech již dosažený ekonomický pokrok nepřekvapil, zajímavé se ukázaly další souvislosti.

Osobně považuji lokální menší akce typu CEURGEM za příjemnou proti­váhu gigantických projektů typu UEGW. V průměru se získané informace obsahově až tak neliší, velkou výhodou je uvolněnost účastníků, takže navazování a upevňování kontaktů je efektivnější než na velkých reprezentativních akcích, kde nikdo nemá čas a vzájemné komunikace jsou odměřené. CEURGEM v Cluj potvrdil, že v době informační je mnoho konkrétních informací balastem, případně s nimi nedokážeme pracovat, takže ve skutečnosti individuální vzdělanost nevzkvétá. Autentické informace se patrně ukládají jiným způsobem, takže osobní a přímá komunikace je nezastupitelná. Kongresy a putování lékařů jako prostředek získání informací tak internet nemůže nahradit. V rumunských městech (Cluj) zaujme velmi komunikativní, případně profesionální přístup širšího okolí. V běžné restauraci, obchodě, taxicích či místních turistických informacích překvapí univerzálně kvalitní znalost jazyků, s jakou bychom se na podobné úrovni u nás asi nesetkali. Snad to souvisí s místním politickým a demografickým vývojem. Rumuni jako pozůstatek latinské civilizace ve středověku i dále žili v podrobení zejména Turků a Maďarů a samostatné Rumusko je vlastně velmi mladý stát. Na jeho dnešní ploše žila mimo jiné od 13. stol. velmi početná německá kolonie blížící se milionové populaci. Podobně jako české vesnice v banátech si uchovala jazyk, kulturu, vzdělání a další příznačné vlastnosti tomuto národu dané. Cluj se jmenovala Clausenburg a Sibiu Hermannstadt. Po roce 1989 velká část komunity rychle odcestovala a snadno se repatriovala v Německu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vzdělané a pracovité lidi, jejich bezproblémový přesun byl vlastně mediálně nezajímavý. Je pozoruhodné, že tato komunita zanechala v rumunské společnosti výraznou stopu, aniž by se snažila na rozdíl od podobně početné maďarské menšiny (vyjma druhé světové války) politicky dominovat. Přes (či snad právě pro) po staletí trvající kontakt s německou komunitou je rumunská společnost výrazně frankofilní v důsledku společných latinských kořenů a skutečnosti, že sice bližší, avšak rozdrobená mocensky bezvýznamná Itálie do 19. stol. nedisponovala centrem, které by mohlo vzdálené příbuzné přirozeně atrahovat, takže Francie byla nejbližší mocnost s podobnými historicko-kulturně-etnickými kořeny. Tato tendence se v době současné krize a nedostatku francouzských domácích lékařů promítá do masivního exodu rumunských absolventů do francouzských nemocnic.

Znovu jsem si potvrdil, že fenomén střední Evropy v širším slova smyslu přibližně na půdorysu habsburské monarchie vykazuje autenticitu a řadu společných rysů i podobný osud. Jeho součástí je bohužel i stávající situace, kdy všechny postkomunistické země této oblasti od Baltu až po středozemí, byť každá poněkud jinak, ekonomicky a zejména společensky stagnují, pokud přímo neretardují, a od úspěšného modelu Rakouska či Německa se opět spíše vzdalují. Soudím, že v rámci potřeby zachování diverzity stojí za to středo­evropský fenomén pěstovat i na poli gastroenterologie, nicméně při zrodu myšlenky CEURGEM před 15 lety stála generace, která je vesměs na odchodu na odpočinek (A. Markovič, P. Ferenci, A. Gangl) a plně aktivními zůstávají jen G. Krejs a B. Vucelič. Příštím organizátorem kongresu je J. Regula a je otázkou, zda další generace budou pociťovat potřebu pěstovat středoevropskou sounáležitost stejně naléhavě jako otcové zakladatelé.

Ke kongresu CEURGEM samému: rumunští odborníci jsou velmi aktivní v mezinárodním společenství a jejich domácí časopis vykazuje neuvěřitelně vysoký IF – 1,8! Nepřekvapí proto, že původní prezentace rumunských gastroenterologů byly zajímavé a na výborné úrovni. V oblasti střevních zánětů zaujala epidemiologická a genetická prezentace Mircea ­Diculescu. Irina Ciortescu hledala spojení mezi nespecifickými záněty a Helicobacter pylori. Simona Grad se zabývala souvislostmi střevního mikrobiomu. V hepatologii zaujalo několik epidemio­logických studií stanovujících výskyt hepatitidy C, její vztah k metabolickému syndromu a souvislosti jaterní cirhózy s aterosklerózou. Ze zahraničních účastníků je na prvním místě třeba jmenovat Douglase Drossmana zabývajícího se funkčními poruchami. Günther Krejs hovořil o mikroskopických kolititidách a Lászlo Herszényi o transformaci zánět – malignita. Výrazným segmentem byly prezentace českých autorů. Petr Dítě se zabýval chorobami IgG4, Milan Lukáš léčbou biologiky v těhotenství a autor tohoto sdělení invazivní léčbě u akutní pankreatitidy.

Jak bylo uvedeno, příštím hostitelem CEURGEM bude onkologický institut ve Varšavě vedený Jaroslawem Regulou a další osud této aktivity zůstává ve hvězdách.


Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná
Článek Omeprazol

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 6

2012 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se