OESO – 11^th world conference, COMO, Italy, September 1–4^th 2012

V překrásném prostředí italského města Coma a okolního jezera se konala již 11. světová konference organizace OESO, která se zabývá všemi aspekty onemocnění jícnu. Do Coma přijelo více než 550 účastníků.

OESO byla založena francouzským chirurgem Robertem Giulim, který navrhl vskutku originální formát těchto konferencí. Ty se dříve konaly každé tři roky, v současné době se konají každé dva roky a příští, dvanáctá konference, se bude výjimečně konat již za rok.

Originální formát konference spočívá v široce multidisciplinárním přístupu (od biomechaniky přes molekulární biologii, patologii, endoskopii až k chirurgii), kdy přední specialisté řeší specifické otázky daného tématu. Každá otázka je zodpovídána specialistou, který má k prezentaci maximálně pět minut. Tento formát byl již v minulosti doplněn o klasická sympozia, workshopy apod., včetně prezentace volných originálních sdělení.

Hlavními organizátory letošní konference byli mimo již zmíněného R. Giuliho věhlasný jícnový chirurg C. Pellegrini (Seattle, USA), farmakolog C. Scarpignato (Parma, Itálie), R. Shaker (Millwaukee, USA) a G. Costamagna (Řím, Itálie). Como, místo hůře dostupné běžnou dopravou (z Milána je třeba jet až dvěma vlaky), bylo vybráno možná i právě proto, že se zde nejznámější italský endo­skopista, Guido Costamagna, narodil. Mezi účastníky byla i světo­známá jména jícnových specialistů (např. H. Inoue, R. Tutuian, L. Swanström, S. Sontag, J. Siewert, K. Dvorak, P. Katz, P. Sieresma, J. Richter) a během minulých konferencí zvolený „papež ezofago­logie“ D. Castell z Charlestonu.

Hlavním tématem konference byla refluxní choroba jícnu se specifickou pozorností věnovanou funkci obou jícnových svěračů (= reflux disease, from LES to UES and beyond). Nicméně bylo probráno široké spektrum všech jícnových onemocnění včetně onkologie.

Co zaujalo? Např. tvrzení L. Swanströma, že POEM (= endoskopická myotomie) nahradí v budoucnosti laparoskopickou myotomii. Vhodné je zdůraznit, že tento americký chirurg sám provádí i laparoskopické myotomie. Nicméně POEM stále zůstává experimentální, tudíž neověřenou metodou, a její provádění je možné pouze v rámci řádně schválených klinických studií.

H. Inoue popsal několik svých výjimečných endoskopických výkonů, včetně úplné resekce submukózních jícnových nádorů, které odstraňuje při využití principu submukózního tunelu.

Velký důraz byl kladen na vyšetřování jícnu high-resolution manometrií. Tato metoda se v současnosti stala rutinní a lze konstatovat, že vytlačila, alespoň ve vyspělých zemích, tradiční manometrii. Byly specifikovány nové parametry, které by měl provádějící lékař stanovit (např. tzv. „distal latency time“ u pacientů s jícnovými spasmy).

V několika sympoziích byla zdůrazněna nepříliš známá skutečnost, že u benigních striktur jícnu má, alespoň podle evidence-based kritérií, lepší výsledky bužiová oproti balonovým dilatacím.

V rámci sympozia o eozinofilní ezofagitidě zdůraznila R. Souza (Dallas) nové poznatky o specifických antialergických účincích (na inhibici kyseliny nezávislých) inhibitorů protonové pumpy, což může vysvětlit jejich pozitivní vliv i u pacientů s touto chorobou při absenci gastroezofageálního refluxu.

V neposlední řadě je vhodné zmínit renezanci pojmu „hypersenzitivní jícen“ u nového třídění pacientů s ne­erozivní chorobou jícnu (opravdová neerozivní choroba jícnu vs hypersenzitivní jícen vs funkční pyróza).

Konference se účastnila řada českých lékařů, aktivně úspěšně prezentovali své výsledky P. Bitnar spolu s P. Brandtlem (úloha fyziologického dýchání na kompetenci dolního svěrače jícnu) –⁠ tato práce byla vybrána i k prestižní ústní prezentaci; dále mladý ostravský lékař K. Zeleník (jedná se nikoli o gastro­enterologa, ale o ORL specialistu), který prezentoval dva postery (tématem byla refluxní laryngitida a pH monitorace u pacientů s extraezofageálním refluxem) a dále byl dr. Zeleník pozván jako invited speaker do hlavního programu. Autor tohoto článku prezentoval dvě sdělení (o eozino­filní ezofagitidě a radio­frekvenční ablaci pacientů s Barrettovým jícnem).

Příští rok se tedy OESO konference sejde opět, a to v „mateřské“ Paříži.

MUDr. Jan Martínek, Ph.D.

Klinika hepatogastroenterologie IKEM

Vídeňská 195/9, 140 21 Praha 4

jan.martinek@volny.cz