Kniha


Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 503-504
Kategorie: Knihy

Hausner M, Segal E.:

LSD: The Highway To Mental Health

Malibu, California, USA: ASC Books 2009.

Autor se narodil v Praze roku 1929. Vystudoval psychiatrii na UK. Jako ředitel psychiatrické kliniky v Sadské zde vedl 20 let léčbu pacientů pomocí aplikace LSD (do roku 1980). Zemřel v roce 2000.

Seznamuje čtenáře s výsledky své 20leté práce s rozvojem psycholytické psychoterapie, uvádí teoretické zázemí léčby a příklady ze své praxe.

Svou terapii autor nazval „psycholytickou“. V předmluvě zmiňuje historii odborného využívání LSD v České republice na pozadí totalitního systému, který ho paradoxně toleroval na rozdíl od okolního světa, kde bylo použití LSD zakázáno. Autor se vrací podrobněji k historii léčebného využití LSD a souvisejícího výzkumu v českých zemích. Také zmiňuje ochranná opatření při použití LSD – používat je mohli jen psychiatři, kteří byli pod supervizí.

Člověk podle autora nevyužívá plně své psychické kapacity a svých vnitřních zdrojů – díky LSD lze k nim získat lepší přístup. Využití LSD urychluje dle autora dynamickou psychoterapii a zintenzivňuje uvolnění nevědomého materiálu a práci s ním. Další funkcí LSD je možnost změnit svou hodnotovou orientaci, osvobodit se od neurotických vzorců chování a myšlení, vidět v nové perspektivě své chování, uvolnit svůj skrytý potenciál.

Připomíná, že výzkum použití LSD v psychoterapii začal u nás v roce 1954. V roce 1966 byla založena Evropská společnost pro psycholytickou psychoterapii. LSD bylo v České republice v malém množství pro lékařské a psychoterapeutické účely poměrně levně vyráběno až do roku 1974. Autor se dále zabývá historií výzkumu LSD u nás.

Další kapitoly jsou věnovány teoretickému zázemí tohoto přístupu a jsou doplněny řadou ilustrativních kazuistik z autorovy praxe.

Autor popisuje neurotickou poruchu jako naučené patologické chování. Psychoterapie pak opakuje sociální učení v příznivém psychoterapeutickém vztahu a pacient dochází ke korektivní zkušenosti. Jinou cestou je systematická desenzibilizace. Obojí procesy lze dle autora nahradit použitím LSD.

Cílem psychoterapie je dosáhnout konfrontaci patologické minulosti s přítomností a budoucností v bezpečných podmínkách.

Autor doporučuje LSD sezení jako součást výcviku lékařů, psychologů a sester. Doporučuje také jeho použití v psychoterapii, protože usnadňuje a zkracuje léčbu a vnáší do ní hlubší aspekty postoje k životnímu smyslu.

Zamýšlí se nad duševními chorobami a dějinami postojů společnosti k nim. Zmiňuje Freudův přínos i pozdní kritiku jeho psychoanalýzy jako velmi pomalého a drahého procesu léčby a jeho předjímání možné chemické cesty k nevědomí. Dále je popisována historie vývoje psychofarmak a nových přístupů (neurofyziologie, elektrofyziologie aj.) ve světě po 2. světové válce i následného zvýšení významu hledání příčin psychických nemocí také v životních zkušenostech nemocných, k návratu pacienta do běžného života a snížení recidiv.

Dále se autor zabývá tzv. skupinovou komunitní psychoterapií, prováděnou na jeho pracovišti, popisuje své zkušenosti z kliniky v Sadské, kde tento model používali po počátečním odporu a nepochopení personálu.

LSD umožňuje přístup k nevědomí, uvolnění potlačených emocí a získání objektivního náhledu na zapomenutou minulost a příčiny onemocnění.

Psycholytická terapie se dá rozdělit do několika terapeutických metod:

  • vybavení vzpomínek s použitím Rorschachova testu či jiných metod (zrcadlo, rodinné fotografie, hračky),
  • interpretace LSD zkušenosti a vztahu s terapeutem v individuální či skupinové terapii,
  • vyjádření se pomocí expresivních metod – především arteterapie – a analýza artefaktů v individuální či skupinové terapii,
  • podobné metody jsou použity k integraci a syntéze zkušeností,
  • skupinová analýza proběhlých LSD sezení při nízké dávce LSD,
  • psychodramatické metody dialogu s „alter ego“, postavami z halucinací apod.

Počet LSD sezení bývá průměrně 5–20, někdy až 90 – podle potřeby. Jedno sezení trvá 6–8 hodin. Ani při ambulatní péči nezaznamenal autor výraznější komplikace. Sezení bývalo nahráváno nebo zaznamenáno písemně. Při sezení byl pacient doprovázen zkušenějším členem skupiny.

V další kapitole autor popisuje mechanismus stresu, traumatu a frustrace a rozvádí okolnosti vzniku poruch chování v souvislosti se sociálním učením v dětství. Dále popisuje vliv rodiny jako „školy buď duševního zdraví, nebo nemoci“, píše, že je-li vztah mezi rodiči pozitivní, jakákoliv výchovná metoda je pak efektivní, a zmiňuje následky neuspokojivého partnerského vztahu pro děti v rodině. Dítě reaguje poruchami chování, které ještě více naruší rodinnou dynamiku. Autor také vysvětluje, jak nedostatek porozumění mezi členy rodiny vyvolává poruchy chování. Zmiňuje ve stručnosti teorii komunikace, Batesonovu „double-bind“ komunikaci a řeč těla a uvádí sekundární zisky z duševní nemoci v rámci rodiny, které stav fixují.

Zmiňuje skeptický postoj odborné veřejnosti k tomuto typu psychoterapie a různé důvody pro jeho odmítání. Na druhé straně tato terapie potvrzuje jiné teorie do té doby ne zcela prokázané, jako např. Jungiánskou teorii a praxi.

Další kapitola pojednává o sexualitě v rodině a o sexuálním konfliktu (především Oidipovském komplexu) jako častém zdroji duševního onemocnění. Sexuálnímu chování se učíme. Podle autora tedy rodičovský postoj k sexualitě je rozhodujícím faktorem, zda porucha u dítěte nastane nebo jedinec projde vývojem bez problémů. Autor rozebírá také souvislost sexuality s bojem o moc a se zmatením rolí v rodině.

Autor dále pojednává o depresi, jejíž častou příčinu vidí v sociální izolaci, ve ztrátách, ale i v potřebě potrestat okolí pocity viny, upoutat pozornost, získat moc atd. Zabývá se také tématem deprese u matky a dítěte a srovnávacím výzkumem léčby této poruchy u 20 klientek s dětmi (negativně ovlivněni matkou byli hlavně chlapci) standardní psychoterapií a psychoterapií s použitím LSD. Uvádí kazuistiky k výzkumu a jeho výsledek, který ukazuje na vyšší efektivitu léčby pomocí LSD (8 zlepšení oproti 3 u pacientek bez LSD).

Následující kapitola pojednává o domově jako „laboratoři mezilidských vztahů“. Autor připomíná Wynneův termín „pseudovzájemnost“ a uvádí další negativní fenomény v rodině, vedoucí až k duševním poruchám – závislost rodičů na vlastních rodičích, stálé napětí mezi rodiči, zmatené role v rámci rodiny, nereálné postoje a mýty, snaha poutat děti k sobě, zmatení sexuální identity rodičů, agresivita, přehnaná péče z pocitů viny, striktní perfekcionismus atd., především pak extrémy v různých typech chování.

Autor se dále zabývá potřebami dětí v rodině a zastává názor, že negativní zkušenosti z domova může korigovat pozitivní zkušenost z okolí – příbuzný, učitel, přítel, takže i děti z nefunkčních rodin mohou dospět v úspěšné a spokojené dospělé.

Téma uzavírá kazuistika pacientky s paranoidní schizofrenní poruchou a suicidálními tendencemi, neléčitelnou obvyklými prostředky a dle autora jeden z jeho nejobtížnějších případů. Je zde popsán průběh terapie včetně pacientčiných vizí a prožitků během aplikace LSD. Léčba pomohla pacientce otevřít se lidem a vztahům a žít po propuštění normálním životem.

Kniha končí historií pracoviště v Sadské a historií používání psychoaktivních látek.

Autor zdůrazňuje v knize rozhodující podíl sociálního učení na vzniku duševních poruch, jehož dějištěm je rodina a v ní především vztah rodičů. Jedinec má nicméně zodpovědnost za své chování a za to, jak se svou situací naloží. Má možnost svou poruchu léčit přestavbou celé své osobnosti a vhledem do nevědomých obsahů, přičemž psycholytická terapie nabízí dle autora nejefektivnější cestu k tomuto cíli navzdory rozpakům, které vůči ní má část odborné veřejnosti. Aplikace LSD umožňuje hluboké odkrytí nevědomého materiálu, ale jen v bezpečném prostoru za přítomnosti terapeuta mohou pacienti efektivně a vědomě interpretovat své prožitky.

Kniha je zajímavým seznámením s ojedinělým typem psychoterapie, který může být odbornou veřejností přijímán i odmítán. Bohaté kazuistiky z autorovy praxe doplňují pohled na tuto terapii a dokumentují její účinnost.

PhDr. Ing. Ingrid Hanušová, PhD

Ústav pro humanitní studia v lékařství 1. LF UK Praha


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se