Management perioperační bolesti u pacientů s chronickým algickým syndromem je komplexní výzvou vyžadující pečlivé plánování a mezioborovou spolupráci. Nekompletní předoperační screening, nejasnosti v dávkování chronické farmakoterapie či obavy z podávání vyšších dávek analgetik mohou vést k nedostatečné kontrole bolesti. Jaké strategie pomáhají zajistit účinnou a bezpečnou analgezii? A proč by v praxi pomohlo propojení multioborové vizity s týmem APS? Nejen o tom hovoříme s vedoucí lékařkou ambulance chronické bolesti Nemocnice Milosrdných bratří v Brně MUDr. Lenkou Klimešovou.

V diferenciální diagnostice cytomegalovirové (CMV) infekce je třeba zvážit možnost infekční mononukleózy, virové hepatitidy, toxoplazmózy, akutní infekce HIV a roseola infantum. Klinicky se infekce CMV projevuje jako retinitida, gastrointestinální onemocnění (ezofagitida a kolitida), intersticiální pneumonitida, hepatitida a neurologické choroby jako encefalitida a myelitida.

Abnormality funkce štítné žlázy jsou denním chlebem odborníků mnoha oborů. Pacienti však o štítné žláze mnoho nevědí a věří různým pověrám. Pro lepší představu, s jakými domněnkami musíme pracovat a na která fakta cílit, jsme připravili následující přehled.

Studie EMPEROR - Reduced navazuje na klinické studie s SGLT2 inhibitory s pacienty s DM. Jako první z těchto studií byla studie z roku 2015 a zabývala se pouze diabetiky. Překvapivý nález v této i v dalších studicích s dapagliflozinem i s canagliflozinem bylo to, že tato látka, která měla být pouze perorální diabetikem, snižuje také krevní tlak a především snižuje hospitalizaci pro srdeční selhání.

Souhrn: Neuropatická bolest patří mezi jedny z nejhůře léčitelných bolestivých stavů. Řada běžných analgetik je v její léčbě neúčinná. V terapii do popředí vstupují především léky ze skupin antikonvulziv, antidepresiv, opioidů se zvýšenou afinitou k neuropatické bolesti a poslední dobou i nové topické formy léčiv. Výskyt neuropatické bolesti se exponenciálně zvyšuje s věkem pacientů, zároveň se však snižuje jejich tolerance k antineuropatické léčbě. Velkým přínosem v léčbě neuropatické bolesti bylo vytvoření jednotných doporučených postupů EFNS, ze kterých následně vycházejí doporučení národní. Mezi nejčastější formy neuropatické bolesti patří polyneuropatie, neuralgie trojklaného nervu, postherpetické neuralgie, případně centrální neurogenní bolesti. Klíčová slova: neuropatická bolest, antikonvulziva, opioidy, kapsaicin, doporučené postupy

Metamizol představuje účinnou a bezpečnou alternativu v léčbě pooperační bolesti a stal se zcela běžnou součástí multimodální analgezie u všech pacientů s akutní i chronickou bolestí. Zkušenosti z praxe potvrzují jeho analgetickou účinnost, opioidy šetřicí efekt a velmi dobrou snášenlivost s minimálním výskytem nežádoucích účinků. Kazuistika 58leté pacientky po abdominální hysterektomii ilustruje přínos metamizolu v rámci multimodální analgezie u opioid-tolerantního jedince.

Necelé dva roky je v Česku k dispozici nový lék s obsahem aktivního plnospektrálního konopného extraktu – Naxiva Panaxol. Jaké benefity přináší tento inovativní extrakt a jak překonat případné obavy či překážky spojené s jeho výdejem, vysvětluje Mgr. Renata Najsrová z Lékárny SN Opava.

Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v  první kompletní remisi vedlo k  významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.

Následující kazuistika prezentuje případ pacientky s akutní myeloidní leukémií (AML), u které se po druhé konsolidační chemoterapii vyskytly život ohrožující komplikace, kvůli nimž nebyla schopna podstoupit další intenzivní terapii ani alogenní HSCT. V této situaci se ukázala být přínosem udržovací terapie perorálním azacitidinem – tato modalita může být vzhledem k dobré toleranci využita jako přemostění do doby, než lze provést alo-HSCT u pacientů ve špatném klinickém stavu.

Totální endoprotéza (TEP) kolenního kloubu ATTUNE byla uvedena na trh v roce 2013 jako nástupce populárního systému SIGMA. Nový typ kolenní endoprotézy je navržen tak, aby poskytoval lepší stabilitu a hybnost než předchozí implantát. Klinické výsledky implantace obou typů endoprotéz hodnotilo hned několik studií.

Hluboká žilní trombóza patří mezi běžné nemoci, které lidstvo provázejí již od kolébky. Vzhledem k nízké specificitě klinického obrazu (na rozdíl například od varixů dolních končetin) však onemocnění nebylo dlouho v literatuře popsáno. Poprvé se tak popis hluboké žilní trombózy objevil až ve středověku – a od toho okamžiku také začal postupný vývoj léčby. Nabízíme vám stručný, ale pozoruhodný historický exkurz ve třech etapách.

I přes zavedení speciálního postupu registrace biosimilárních přípravků, vydání podrobných vědeckých směrnic pro jejich vývoj a schválení několika takových léků v Evropě existují mezi odbornou veřejností určité obavy. Týkají se zejména extrapolace klinických dat získaných pro jednu hlavní indikaci na další indikace.

Studie hodnotí klinický výsledek gravidit u žen v cyklech IVF po intrauterinní aplikaci lidského choriotropního gonadotropinu (hCG) před transferem embryí ve stadiu blastocysty.

Idiopatická plicní fibróza představuje vzácné progresivní onemocnění plicní tkáně s nepříznivou prognózou. Přibližně 60–70 % nemocných umírá na samotné onemocnění, další část úmrtí připadá na komorbidity u této stárnoucí části populace. Ty byly dlouho podceňovaným a přehlíženým problémem, v posledních letech se však na ně zaměřila větší pozornost, včetně aktuálního výzkumu. Přehledový článek publikovaný v European Respiratory Review blíže analyzuje právě nejčastější komorbidity u pacientů s IPF.

Hodgkinův lymfom (HL) je relativně vzácné nádorové onemocnění lymfatické tkáně. Tvoří pouze 0,5 % všech malignit, incidence je 2,9 osob/100 000 obyvatel. V průmyslově vyspělých zemích má výskyt typickou dvouvrcholovou křivku: nejvíce postihuje mladé lidi (věk 70 % pacientů je v době diagnózy 20–35 let), druhý vzestup počtu onemocnění je ve věku nad šedesát let, častěji onemocní muži (3 : 2). V anamnéze mají pacienti často infekční mononukleózu, autoimunitní onemocnění nebo imunosupresi. Význam mají pravděpodobně i genetické faktory (rodinný výskyt). V současné době je HL jedno z nejlépe léčitelných hemato-onkologických onemocnění. Za úspěchy stojí nezměrné a finančně náročné úsilí světových hemato-onkologických center. Dlouhodobé remise dosahuje (podle stadia a rizikových faktorů) 85–95 % pacientů, jejich životní naděje je v současné době více než 40 let. Do popředí však začaly vystupovat pozdní následky léčby, především kardiotoxicita a sekundární malignity.

Studie provedená na Boloňské univerzitě v Itálii se zabývala užitím kombinovaných hormonálních kontraceptiv jakožto prostředku ke zmírnění projevů a progrese hluboké infiltrující endometriózy (DIE) v období před plánovanou laparoskopickou operací. Byl zaznamenán příznivý efekt jak na některé bolestivé projevy, tak na růst endometriálních nodulů.

Retrospektivní analýza souboru dětí s glaukomem již léčených topickými inhibitory karboanhydrázy prokázala další snížení nitroočního tlaku po přidání perorálního acetazolamidu. Tento efekt nebyl pozorován u dospělých pacientů.

Na jaké problémy při diagnostice a léčbě Parkinsonovy nemoci stále narážíme i v dnešní době, medicínským pokrokům navzdory? Jak vyladit management péče o tyto pacienty, usnadnit jim cestu k účinné terapii a zlepšit kvalitu jejich života s využitím současných možností? Co vše může pro nemocného udělat jeho ošetřující neurolog, kdy je třeba neotálet s konzultací specializovaného centra a jak zmírnit stigmatizaci spojenou s tímto onemocněním? I nad těmito aspekty se zamýšlí následující komentář z praxe.

Novou možností léčby pokročilé Parkinsonovy nemoci (PN) s využitím zdravotnických prostředků (DAT − device-aided therapy) je intestinální infuzní gel obsahující levodopu, entakapon a karbidopu (LECIG). Článek publikovaný v roce 2022 v časopisu Therapeutic Advances in Neurological Disorderspřináší přehled aktuálních modalit DAT u pacientů s PN a v tomto kontextu prezentuje LECIG jakožto zatím nejnovější rozšíření možností v této oblasti.

Vyhledávání pacientů s prediabetem a péče o ně leží zejména na bedrech praktických lékařů, kteří se s těmito případy setkávají v první linii. V souvislosti se stoupající prevalencí diabetu i prediabetu nabývá toto téma v oblasti primární péče stále více na důležitosti. Díky tomu, že se praktik sám aktivně ujme diagnostiky a léčby pacientů s prediabetem nebo mírnou formou diabetu, se mohou odborným diabetologickým ambulancím více „uvolnit ruce“ pro řešení závažnějších případů diabetu, jež jim prvolinioví lékaři odesílají. Následující materiál vychází z aktuálních doporučených postupů a formou „kuchařky“ přehledně shrnuje, co je v rámci diagnostiky a léčby těchto pacientů klíčové, co sledovat a na co nezapomínat v denní praxi.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE – DÍL 19: Přes řadu důkazů o prospěšnosti antikoagulační léčby v primární i sekundární prevenci jsou mnozí pacienti, zejména vyššího věku, léčeni špatně nebo vůbec. Důvodem jsou především obavy z mozkového krvácení. „Riziko ischemické cévní mozkové příhody přitom výrazně převyšuje riziko krvácení do mozku, a to i u starších osob. Je však třeba kontrolovat krevní tlak a další rizikové faktory,“ vysvětluje v aktuálním podcastu primář neurologického oddělení Nemocnice Chomutov MUDr. Jiří Neumann.

Cílem předkládané studie je určení vlivu kvality spermií na pravděpodobnost otěhotnění při použití intrauterinní inseminace (IUI) jako metody léčby neplodnosti.