VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
vitamín d
Novinky Trombocytopenie následující po očkování mRNA vakcínami proti SARS-CoV-2
V souvislosti s podáním očkovacích látek proti koronaviru SARS-CoV-2 na bázi mRNA byly popsány případy sekundární imunitní trombocytopenie (ITP). V komentáři publikovaném rozsáhlým týmem autorů v American Journal of Hematology byla popsána série případů nižšího počtu trombocytů, které byly identifikovány v průběhu 2 týdnů od podání vakcíny. Jednalo se o data získaná z Centra pro kontrolu a prevenci chorob (CDC), Úřadu pro kontrolu léčiv a potravin (FDA), Ministerstva pro zdravotnictví a sociální služby (HHS) a Systému hlášení nežádoucích účinků vakcín (VAERS) a dále přímou komunikací s pacienty a jejich lékaři.
Novinky Angiodysplazie jako závažný problém u pacientů s von Willebrandovou chorobou − kazuistika
Krvácení do zažívacího traktu se může stát velmi zásadní příčinou morbidity i mortality nemocných s von Willebrandovou chorobou (vWD). Bylo popsáno, že gastrointestinální (GI) krvácení spojené s angiodysplazií je u osob s vWD častější ve srovnání s jinými příčinami. Důkazy naznačují, že právě von Willebrandův faktor (vWF) je spojen s regulací angiogeneze a při jeho nedostatku se zvyšuje riziko angiodysplazie. Také je známo, že tento typ krvácení je obtížné léčit, protože je spojeno s rekurencemi. Velmi dobře tuto problematiku ilustruje a shrnuje i následující kazuistika.
Novinky Fekální biomarkery v léčbě IBD: Kde jsme a kam míříme?
Znalosti fekálních biomarkerů, aplikovatelných při léčbě nespecifických střevních zánětů (IBD), se neustále prohlubují. Fekální kalprotektin a laktoferrin již dnes tvoří důležitou složku diagnostického a léčebného procesu. Review z února 2017 přineslo vyčerpávající přehled současných znalostí i budoucích možností využití fekálních biomarkerů. Prezentujeme shrnutí toho nejdůležitějšího.
Novinky LDL cholesterol: nový rizikový faktor pro vznik žilní tromboembolické nemoci?
Nejen aterosklerotické pláty v arteriích a riziko srdečního infarktu se zmenšují spolu s hladinou LDL cholesterolu. Výsledky velké molekulárně genetické studie naznačují, že snížení jeho hladiny by mohlo vést také k redukci rizika žilní tromboembolické nemoci.
Novinky „U těhotných mysleme na štítnou žlázu,“ připomněla osvětová kampaň
Porucha štítné žlázy může ohrozit zdraví plodu i matky. Někdy však dojde právě až v těhotenství k manifestaci problému, kterého si nastávající matka, ale ani její lékař nemusejí v kontextu ostatních probíhajících změn povšimnout. Problematiku vynesla na světlo akce nazvaná „Týden štítné žlázy“, jež v Česku proběhla v posledním květnovém týdnu roku 2020.
Novinky Včasná léčba spondylartritidy není chiméra!
O včasné léčbě neradiografické spondylartritidy se mluví velmi často, ale má léčba opravdu takové výsledky, jaké si od ní slibujeme?
Novinky Kombinace mirtazapinu a SSRI v terapii posttraumatické stresové poruchy
Nedávno publikovaná práce v časopisu Depression and Anxiety prokázala vyšší účinnost kombinace sertralinu s mirtazapinem oproti samotnému sertralinu v léčbě posttraumatické stresové poruchy.
Novinky Nové možnosti v terapii zánětlivých střevních onemocnění
Pokroky ve výzkumu zánětlivých střevních onemocnění (IBD – inflammatory bowel diseases) vedly k vývoji řady cílených terapií. Přinášíme vám stručný přehled nových látek, jejichž účinnost a bezpečnost se momentálně zkoumá v klinických hodnoceních.
Novinky Prediktivní efekt hyperurikémie pro stázu krve v levé síni u pacientů s nevalvulární fibrilací síní
Studie z května 2018 se věnovala souvislosti urikémie a nálezu trombu nebo spontánního echo kontrastu v levé síni metodou jícnové echokardiografie.
Novinky Pantoprazol a jeho vliv na farmakodynamiku klopidogrelu
Mezi faktory spojené s možným ovlivněním farmakokinetiky klopidogrelu a snížením jeho farmakodynamického účinku se řadí jeho interakce s inhibitory protonové pumpy (PPI), zvláště pak s omeprazolem. Je třeba se této interakce obávat i v případě pantoprazolu?
Novinky Pregabalin není jen antiepileptikum: potvrzená účinnost u generalizované úzkostné poruchy
Pregabalin je původně antiepileptikum působící skrze napěťově řízené vápníkové kanály v centrálním nervovém systému. Vedle léčby parciální epilepsie se využívá zejména při potlačení neuropatické bolesti a nedávný přehled publikovaných prací dokládá i jeho účinnost u generalizované úzkostné poruchy (GAD). Úspěšné nasazení pregabalinu v této indikaci ilustrujeme kazuistikou z českého prostředí.
Novinky Terapie bolestí zad v lumbosakrální oblasti: farmakologické a nefarmakologické postupy
Bolesti zad v lumbosakrální oblasti jsou jedním z nejčastějších stesků v ordinaci praktického lékaře i mnoha specialistů. Výraznějšími bolestmi zad totiž v životě trpí 60–90 % populace. U řady z těchto pacientů se přitom obtíže opakují a přecházejí do chronicity. V terapii bolestí zad je často nutný multidisciplinární přístup, uplatňují se farmakologické i nefarmakologické postupy.
Novinky Efekt empagliflozinu u pacientky s HFpEF – kazuistika
Následující kazuistika ilustruje vcelku typický fenotyp pacienta se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí levé komory (HFpEF). Popsaný případ reflektuje velmi dobrou klinickou odezvu na léčbu inhibitory SGLT2 (tj. glifloziny), jejichž nasazení u těchto pacientů zmírňuje příznaky srdečního selhání a redukuje počty hospitalizací i kardiovaskulární mortalitu. Důležitým výstupem je v tomto konkrétním případu rovněž regrese echokardiografických známek diastolické dysfunkce LK.