Nádory dětí, adolescentů a mladých dospělých


Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2015; 28(Supplementum 1): 136-137
Kategorie: Nádory dětí, adolescentů 
a mladých dospělých

XXVI. Nádory dětí, adolescentů a mladých dospělých

XXVI/299. Projekt QOLOP: kvalita života dětí a adolescentů po léčbě nádorového onemocnění

Blažková T.1, Koutná V.2, Blatný M.2, Kepák T.3, Jelínek M.2

1 FN Brno, 2 Psychologický ústav AV ČR, v. v. i., Brno, Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno

Východiska: Většina dětských onkologických pacientů v dnešní době díky pokrokům v léčbě dosahuje dlouhodobé remise a spolu s tím vyvstává potřeba kontinuálního systematického sledování těchto dětí i po ukončení léčby. Projekt QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients) je prospektivní longitudinální studie kvality života dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění, která probíhá v Brně od roku 2006. Cílem projektu je analyzovat kvalitu života, pozdní následky a další psychosociální souvislosti léčby nádorového onemocnění v dětském věku. Soubor pacientů a metody: V první fázi (T1) bylo do projektu zahrnuto 300 dětí a adolescentů (7–19 let) v období 2–5 let od ukončení léčby. Druhé fáze s odstupem 3 let (T2) se doposud účastnilo 82 z původního počtu dětí a adolescentů. Sledované proměnné byly zjišťovány pomocí metod MMQL, SAHA, SQUALA, BFSC, CPTS_RI, IES, KIDCOPE, CDI a dalších. Závažnost pozdních následků byla určována v souladu s CTCAEv3.0. Získaná data byla porovnána s daty dětí s jiným chronickým onemocněním a s dětmi z běžné populace. Výsledky: U dětí a adolescentů po léčbě nádorového onemocnění ve srovnání s kontrolními skupinami byla zjištěna nižší míra depresivní symptomatologie. V predikci emoční pohody (T2) se uplatňuje pohlaví, konzistence výchovy a závažnost pozdních následků. Posttraumatický rozvoj (T2) je ovlivněn vřelostí výchovy (T1) a PTSD (T2) negativní emocionalitou (T1). Nejčastěji využívanou copingovou strategií je sociální opora a nejvýznamnějšími zdroji této opory jsou rodiče. Závěr: Kvalita života dětí a adolescentů po léčbě onkologického onemocnění ve srovnání s kontrolními skupinami není podle dosavadních výsledků signifikantně snížena. Zhoršenou kvalitou života mohou být však více ohroženy děti po léčbě nádorů mozku a po léčbě metodou autologní transplantace krvetvorných buněk, u kterých byla identifikována většina zjištěných pozdních následků. Kvalitu života dětí a adolescentů po léčbě onkologického onemocnění a její ovlivnění pozdními následky léčby je třeba dále longitudinálně sledovat i v dalších vývojových obdobích.

Studie je součástí projektu zaměřeného na monitorování kvality života dětí s prodělaným onkologickým onemocněním (GAČR P407/11/2421) a vznikla s podporou na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (RVO: 68081740).

XXVI/340. Mortality rate a příčiny úmrtí dětí a dospívajících na KDO FN Brno v letech 1998–2012

Bajčiová V., Kodytková D., Oderčová Z., Kýr M.

Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno

Východiska: Jedním z nejdůležitějších ukazatelů fungujícího onkologického centra jsou dosažené výsledky, tedy především počet přežívajících pacientů. Ve snaze o neustálé zlepšování je nevyhnutné analyzovat právě případy, které se nepodařilo zvládnout a které skončily úmrtím pacienta. Cílem předkládané analýzy je zjistit hlavní příčiny úmrtí na KDO FN Brno ve sledovaném období, srovnat je s předchozí analýzou z roku 2005 a hledat způsoby a možnosti zlepšení dosavadní práce. Soubor pacientů a metody: Předkládáme retrospektivní analýzu pacientů KDO FN Brno, kteří zemřeli v časovém období 1. 1. 1998 až 31. 12. 2012. Z celkového počtu 1 867 pacientů zemřelo 276 (14,8 %). M : F = 1,65 : 1. Všechny případy úmrtí jsme analyzovali ve vztahu k základní nemoci (typ zhoubného onemocnění – solidní tumor vs. hematologická malignita), dle věku pacienta a roku dia­gnózy. Příčiny úmrtí jsme rozdělili na úmrtí způsobené základním onemocněním (relaps/ progrese, rozsah v čase dia­gnózy), úmrtí způsobené komplikacemi léčby (infekční komplikace, krvácení, orgánová toxicita a metabolické komplikace) a úmrtí nesouvisející se základním onkologickým onemocněním. Samostatnou kapitolu tvoří úmrtí na sekundární malignitu a úmrtí po odmítnutí léčby rodiči. Speciální pozornost jsme věnovali úmrtím v indukci a úmrtím ve vztahu k remisi nemoci (úmrtí v CR, CR nikdy nedosažena, úmrtí s aktivní onkologickou nemocí). Výsledky: Ve srovnání s analýzou z roku 2005 (17,4 %) došlo k poklesu celkové mortality o 2,6 %. Většina pacientů zemřela na progresi a/ nebo relaps primárního nádoru. Vzhledem k objemu a časové náročnosti zatím nemůžeme v abstraktu prezentovat detailní výsledky analýzy. Závěr: Výsledky retrospektivní analýzy trendu mortality na KDO a jejich příčin slouží jako nástroj k úpravám vnitřních doporučených postupů pro antimikrobiální, antimykotickou a podpůrnou léčbu. Umožňuje vyvarovat se případných nedostatků či pochybení, které se mohly nějakým způsobem podílet na konkrétním případu úmrtí.

XXVI/341. Intraarteriální aplikace CHT do a. ophtalmica u dvouleté dívenky

Mikulec I.

Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno

Klinika dětské onkologie FN Brno je druhým největším onkologickým centrem pro děti v ČR. Na naší klinice máme ročně cca 145 nově zachycených malignit dětského věku. Mezi tato nádorová onemocnění patří retinoblastom, což je nejzávažnější malignita nitroočního nádoru v dětském věku. Průměrná incidence v rozmezí let 1999–2013 je 1 : 13 000 dětí. Při základní dia­gnostice je třeba sestavit velmi důkladnou anamnézu (nejčastější příznaky strabismus, leukokorie), dále rozlišení sporadické nebo hereditární formy, pozitivita genu Rb1, zda jde o unilaterální, nebo bilaterální postižení. Poté se rozhoduje o vhodně nastavené léčbě (lokální, systémové). Dítě s nově dg. retinoblastomem podstupuje v rámci vstupního stagingu vyšetření magnetickou rezonancí, oftalmologické vyšetření Ret Cam, vyžadujeme druhé čtení patologem. Léčebné protokoly COG ARET 0231,0331,0332. Na naší klinice bylo přistoupeno dvakrát k intraarteriální CHT do a. ophtalmica, což je poslední možnost záchrany oka před enukleací se zachováním vizu. První pacient podstoupil třikrát superselektivní katertrizaci a je nyní pouze ve sledování na ambulanci dětské onkologie. Druhá pacientka, dvouletá dívenka s dg. unilaterální retinoblastom oculi l. sin, dle RE klasifikace group 3, nonfamiliární forma/analýza genu Rb1 in cursu. Maminka od půl roku pozorovala šilhání, postupně se zhoršující, cestou PDLL odeslána na dětskou kliniku do Olomouce, kde susp. retinoblastom a transport na Kliniku dětské onkologie Brno. Po vstupním stagingu, zavedení V portu, léčba dle protokolu ARET 0332 (VEC) od 21. 10. 2014. 1. blok VEC od 21. 10. 2014: došlo k mírnému zmenšení n-báze, prominence stejná. 2. blok VEC od 18. 11. 2014: 17. 12. 2014 první podání intraarteriální CHT via a. ophtalmica l. sin (Topo 10 mg, Carbo 40 mg). Druhé podání komplikované arteriálním spazmem vs. embolizace s projevy TIA (mírná paréza na PHK), CHZT nepodána. Status presens: Kontrolní oční vyšetření 10. 2. 2015, na fundu ložisko tumoru dole pod papilou, prominující, s cystami a kalcifikacemi, v makule pigmentová jizva. Res: Od minulého vyšetření opět zcela identický nález. Předpoklady pro zachování částečné zrakové ostrosti se nemění. Konzultace s prof. Autratou (oční – Ret Cam), angiologem MU Dr. Hustým a prof. G. Chantadou (St. Jude Memphis), další intraarteriální aplikace je již vysoce riziková. Rozhodnuto proto o pokračování v systémové CHT – 3. blok VEC (celkem 4. blok CHT).

XXVI/342. Časná detekce poruch fertility po léčbě nádorových onemocnění v dětském a adolescentním věku

Kepák T.1, Bajčiová V.1, Onderčová Z.1, Kořísková V.1, Malášková L.2, Magdolenová A.2, Huser M.3, Hrstková H.1

1 Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno, 2 Oddělení klinické bio­chemie, FN Brno, 3 Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno

Východiska: Porucha fertility patří mezi nejzávažnější pozdní následky onkologické léčby v dětském a adolescentním věku. V závislosti na prodělané léčbě je jí ohrožena až třetina vyléčených pacientů. Nejvíce ohroženou skupinou jsou pak pacientky po všech typech transplantací krvetvorné tkáně a po radioterapii na oblast malé pánve. Riziko předčasného ovariálního selhání a předčasné menopauzy negativně ovlivňuje zdravotní stav a kvalitu života vyléčených pacientek. Časná dia­gnostika hrozící infertility a vhodné poradenství jsou nezbytnou součástí následné péče po vyléčení. AMH (anti-Mülleriánský hormon) je časným markerem ovariální rezervy. Pokles sérové koncentrace AMH pod 1,0 ng/ ml je ukazatelem snížené ovariální rezervy. Soubor pacientů a metody: V období 11/ 2013–05/ 2014 jsme v rámci pilotního projektu FN Brno změřili sérovou hladinu AMH pomocí metody ELISA (dia­gnostický kit AMH Gen II-Beckman Coulter) u celkem 56 pacientek ve věku 14–34 let (průměr 19,0 let), které byly v době měření v kompletní remisi nádorového onemocnění. Časový odstup od ukončení léčby byl 1 rok až 19 let (průměr 7,5 roku). Pacientky jsme rozdělili dle prodělané léčby do tří rizikových skupin: vysoké riziko (HR, n = 10): pacientky s jakoukoli transplantací krvetvorné tkáně a/ nebo s radioterapií na oblast malé pánve; střední riziko (MR, n = 16): pacientky se sarkomy, lymfomy a dalšími nádory, součástí jejichž léčby byla cytostatika s prokázaným rizikem infertility (např. prokarbazin a cycklofosfamid); nízké riziko (LR, n = 30): pacientky s leukemií a solidními nádory nízkého rizika, které nesplnily kritéria MR a HR. Rozdíly mezi skupinami byly hodnoceny s použitím neparametrického Mann-Whitneyho testu. Výsledky: Ve skupině pacientek nízkého rizika jsme nenalezli žádnou hodnotu sérové koncentrace AMH pod 1 ng/ ml (0 %), zatímco u pacientek středního rizika to bylo u 9 z 16 pacientek (56,3 %) a u pacientek vysokého rizika u 8 z 10 pacientek (80 %). Celkově jsme nalezli patologickou hodnotu u 17 z 56 pacientek (30,3 %). Průměrné naměřené hodnoty sérové koncentrace AMH byly u LR 4,82 ng/ ml, u MR 2,14 ng/ ml a u HR 1,01 ng/ ml. Rozdíl mezi skupinami nízkého a středního rizika a mezi nízkým a vysokým rizikem byl statisticky významný (u obou p = 0,0002). Neprokázali jsme statisticky významný rozdíl mezi skupinou středního a vysokého rizika (p = 0,4991). Závěr: V tomto pilotním projektu jsme prokázali statisticky významné riziko neplodnosti měřené pomocí sérové koncentrace AMH u pacientek léčených gonadotoxickou terapií pro dětské a adolescentní nádory. Výzkumu fertility po léčbě dětských nádorů se budeme dále věnovat v rámci mezinárodního projektu PanCareLIFE (www.pancarelife.eu, www.pancarelife.cz).

Tato práce vznikla s podporou projektu PanCareLIFE, který je financován ze 7. rámcového programu Evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace pod registračním číslem 602030-2 a spolufinancován MŠMT ČR pod číslem 7E13061.

XXVI/343. Gastrointestinální nádory u dětí a adolescentů – rozdíly od GI onkologie dospělého věku

Bajčiová V.1, Křen L.2, Tůma J.3

1 Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno, 2 Ústav patologie, LF MU a FN Brno, 3 Klinika dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie LF MU a FN Brno

Východiska: Primární maligní nádory gastrointestinálního traktu (GI) jsou na rozdíl od dospělých u dětí a dospívajících extrémně vzácné a představují kolem 1 % ze všech pediatrických nádorů. Kromě rozdílů v epidemiologii se GI nádory u mladé generace liší především odlišným zastoupením histologických typů nádorů, jejich lokalizací, klinickou prezentací a délkou příznaků. Prognóza závisí od typu nádoru a jeho rozsahu, přítomné genetické predispozice a tolerance léčby. Soubor pacientů a metody: Na KDO FN Brno jsme od roku 1998 do 2/ 2015 léčili celkem 77 dětí a dospívajících s primárním nádorem GI (54 karcinoidů, 9 non-Hodgkinových lymfomů, 5 adenokarcinomů a 1 neuroendokrinní karcinom, 2 GIST, 2 sarkomy měkkých tkání a 3 inflamatorní myofibroblastické nádory). Častěji byly postiženy dívky. Kromě karcinoidů byly všechny nádory lokálně pokročilé nebo metastatické. Nejčastějším klinickým příznakem byly bolesti břicha, náhlá příhoda břišní a zvracení. Délka trvání příznaků se lišila dle typu nádoru. Výsledky: Ze všech 77 pacientů zemřeli dva pacienti na progresi nádoru (jednou malobuněčný neuroendokrinní karcinom kolon, jednou metastatický adenokarcinom žaludku) a jedna dívenka s NF1 s adenokarcinomem rektosigmoidea jako terciární malignitou na septický šok. Až na 15letou pacientku s metastatickým wild-type pediatrickým GIST v první parciální remisi dosáhli všichni pacienti první CR. Průměrná délka sledování 42 měsíců. Závěr: I když jsou GI nádory u mladé generace vzácné, jejich časná dia­gnostika a adekvátní léčba jsou zásadní pro další osud pacienta. Příznaky jsou nespecifické a na GI nádor se často nemyslí. Speciální skupinu tvoří pacienti s hereditárním predispozičním syndromem a genetickou zátěží, u kterých je dispenzarizace a pravidelné endoskopické vyšetření v dětském onkologickém centru klíčové.


Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie
Článek Sarkomy
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo Supplementum 1

2015 Číslo Supplementum 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se