Vzdělávání, kvalita a bezpečnost v onkologické praxi

IV. Vzdělávání, kvalita a bezpečnost v onkologické praxi

IV/ 286. Příprava studentů LF UP v Olomouci k preciznímu provádění zdravotnických výkonů

Aplová V., Marečková J., Ivanová K.

Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, LF UP v Olomouci

Východiska: Po absolutoriu lékařské fakulty čeká studenty náročná adaptace na zdravotnickou realitu, jejíž nedílnou a každodenní komponentou je provádění zdravotnických výkonů. Vedení LF UP v Olomouci podpořilo ideu upravit předchozí pojetí výuky praktických dovedností a podpořilo založení Centra základních výkonů ve zdravotnictví (Centrum ZVZ). Pracoviště, které je součástí Ústavu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, bylo otevřeno v roce 2014 a navazuje na výbornou zkušenost s výukou studentů fakulty zařazením simulátorů a využitím telemedicíny. Pomocí moderních výukových modelů se studenti naučí nejdříve výkony provádět ve specializované učebně pod vedením lektorů a následně procvičují výkony v učebně individuálně. Po kolokviu s praktickou částí absolvují studenti pod vedením zdravotnických pracovníků klinickou praxi, která je zaměřena na zvládnutí základních zdravotnických výkonů v reálných podmínkách. Cíl: Optimalizovat praktická cvičení v simulovaných podmínkách učebny na modelech tak, aby se studenti naučili základním praktickým dovednostem s co nejvyšší přesností, zručností a odpovědností. Dílčí cíle: 1) Vytvořit podmínky k paralelnímu procvičování výkonů v malých, max. tříčlenných skupinkách studentů –⁠ zimní semestr 2. ročník. 2) Rozšířit počet praktických cvičení o samostatné procvičení výkonů jednotlivými studenty –⁠ letní semestr 2. ročník. 3) Připravit studenty na kolokvium a třítýdenní praxi k procvičování základních zdravotnických výkonů v klinických podmínkách –⁠ letní období 2. ročník. Závěr: Upravenou a rozšířenou výuku absolvovalo zatím 177 studentů oboru Všeobecné lékařství a 36 studentů General Medicine. Evaluace poskytla převahu vyjádření k přínosu praktických cvičení s poznámkou, že výuka byla náročná. Centrum zdravotnických výkonů zabezpečuje získání vstupních dovedností, o které se studenti opírají ve vyšších ročnících při studiu klinických oborů a po celý profesní život. Pracoviště spolupracuje s Centrem telemedicíny a simulátorů (CENTESIMO) LF UP v Olomouci, které se v rámci pregraduálního i postgraduálního vzdělávání lékařů věnuje výuce akutní medicíny, resuscitace, porodnictví a v brzké době také simulaci chirurgických výkonů.

IV/ 287. Systém péče o neslyšící a nedoslýchavé onkologické pacienty

Kocourková J.¹, Malá T.², Vrbová A.²

¹ Odbor nelékařských zdravotnických pracovníků, MOÚ, Brno, ² Úsek kvality, MOÚ, Brno

Východiska: Neslyšící pacienti jsou početnou skupinou handicapovaných spoluobčanů. Odhady celkového počtu sluchově postižených osob v ČR se v dostupné literatuře pohybují od 70 000 do 500 000 osob. Většinu z tohoto počtu tvoří starší lidé, kteří začali sluch ztrácet až ve vyšším věku. Český statistický úřad odhadoval v roce 2007 počet osob s těžkou nebo velmi těžkou ztrátou sluchu na 25 807 (zdroj: http:/ / www.grantadvisor.cz/ signall2 -⁠ prace.html). Tito mají v rámci ošetření základní diagnózy v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) specifické problémy související s komunikací. Efektivní komunikace je však základním pilířem kvalitní a bezpečné péče. Proto vznikl v ústavu projekt „Haló“, který je zaměřen na základní orientaci pacientů v ústavu a podávání adekvátních informací souvisejících s diagnostikou a léčbou ve srozumitelné formě včetně zajištění tlumočení ve znakové řeči. Cíl: Cílem zaměstnanců MOÚ je poskytovat kvalitní a bezpečnou péči všem pacientům bez ohledu na jejich handicap, který nemusí mít souvislost se základní diagnózou léčenou v MOÚ. V tomto kontextu péče jsme se začali zabývat skupinami nemocných se specifickými potřebami na poskytovanou péči. Ve skupině se smyslovým postižením pacientů ošetřovaných v MOÚ je statisticky největší počet pacientů s poruchou sluchu, proto jsme se zaměřili na detekci a substituci právě jejich speciálních potřeb. Hlavní cíle projektu: 1) Zaměřit se na bezpečnou orientaci neslyšícího v prostředí zdravotnického zařízení. 2) Zajistit adekvátní komunikaci neslyšícího pacienta se zdravotnickým personálem v rámci poskytované zdravotní péče v MOÚ. 3) Zabezpečit předávání informací o handicapu nemocného všem členům týmu pečujícího o pacienta. Závěr: Zavedení systému, který zkvalitňuje podávání informací a komunikaci s neslyšícími pacienty, považujeme za velice přínosné. Počet případů využití služeb zdravotníků poskytujících tlumočení do znakové řeči ukazuje zvyšující se zájem pacientů. V srpnu roku 2013 využilo možnosti tlumočení přímo v ordinaci šest pacientů, v září roku 2013 deset lidí a v roce 2014 již 13 onkologických pacientů. Použití informačních obrazovek jednotlivými pacienty nelze statisticky sledovat. Můžeme ale předpokládat, že je nevyužívají pouze sluchově postižení. Přínosem jsou jistě i pro zrakově postižené nebo pro pacienty-seniory. Projekt se stal vítězem celostátní soutěže Bezpečná nemocnice v ošetřovatelsko -⁠ medicínské oblasti v roce 2013.

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR –  RVO (MOÚ, 00209805).

IV/ 288. Příprava sester „seniorek“ na pozici mentorek v onkologické péči

Kocourková J.¹, Malá T.², Ciprová T.³

¹ Odbor nelékařských zdravotnických pracovníků, MOÚ, Brno, ² Úsek kvality, MOÚ, Brno, ³ Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ, Brno

Východiska: Současné pětatřicátníky čeká podle vládního návrhu odchod do důchodu ve věku 67 let. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v Národním akčním plánu podporujícím pozitivní stárnutí pro období 2013 –⁠ 2017 uvádí jako jednu ze svých priorit zaměstnávání starších pracovníků a seniorů. Při vypracovávání náplní práce a popisu pracovního místa se opakovaně zamýšlíme nad možným pracovním uplatněním všeobecných sester v seniorském věku. Jak využít jejich zkušeností a dovedností tak, aby byly přínosem pro zdravotnické zařízení, jeho zaměstnance a také pacienty? Proto vznikl projekt Příprava sester „seniorek“ na pozici mentorek v MOÚ Brno, jehož účelem je zajistit pracovní náplň sestrám seniorkám s ohledem na jejich pracovní možnosti, které se samozřejmě díky věku mění. Začlenění starších sester do systému péče v podobě školitelek klinické praxe ukázalo, že je možné zaměstnávat starší sestry v praxi a že jejich pracovní náplň má užitek pro zaměstnance, pacienty zdravotnického zařízení a studenty připravující se na výkon povolání. Cíl: Cílem je zajištění adekvátní pracovní náplně sestrám „seniorkám“ tak, aby jejich náplň byla akceptovatelná pro věkově se měnící možnosti pracujících a aby tato náplň byla přínosem pro pacienty a zaměstnance MOÚ. Součástí projektu je výběr, zaškolení a pracovní zařazení sester seniorek na pozici mentorek klinické péče. Hlavním cílem projektu je výběr a příprava (trénink) sester seniorek na pozici mentorek v MOÚ Brno. Závěr: Naše zkušenost s hledáním pracovního uplatnění starších všeobecných sester je pozitivní. Zvyšující se věk ošetřujícího personálu vnímáme jako problém z pozice uplatnitelnosti zaměstnance a jako možné riziko v personální politice jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Nalezení pracovního uplatnění pro sestry seniorky na pozicích mentorek považujeme za přínos jak pro ně samotné, tak pro společnost. Domníváme se, že starší zaměstnanci mají co předat absolventům a nově nastupujícím zaměstnancům. Ovšem pouze za předpokladu, že jim bude managementem zařízení aktivně jejich místo v pracovních pozicích vyhledáváno. Projekt Příprava sester seniorek na pozici mentorek v MOÚ Brno byl přínosem pro sestry seniorky, zaměstnance v adaptačním procesu, vedoucí pracovníky i pro pacienty na klinických odděleních.

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR –  RVO (MOÚ, 00209805).