Organizace a financování zdravotní péče


Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2015; 28(Supplementum 1): 33-34
Kategorie: Organizace a financování zdravotní péče

II. Organizace a financování zdravotní péče

II/145. Eticko‑ekonomické aspekty financování radioterapie z veřejného zdravotního pojištění

Šedo J.1, Šlampa P.2, Pavlík T.3, Kazda T.2, Sláma O.1, Petera J.4, Vyzula R.1, Dušek L.3

Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ, Brno, 2 Klinika radiační onkologie, MOÚ, Brno, Institut bio­statistiky a analýz, MU, Brno, 4 Klinika onkologie a radioterapie LF UK a FN Hradec Králové

Východiska: Aplikace radioterapie je velmi účinnou, ale také velmi nákladnou modalitou onkologické léčby. V současnosti je úhrada ambulantní složky péče hrazena tzv. výkonovým způsobem, zatímco aplikace radioterapie za hospitalizace spadá dominantně do způsobu úhrady formou tzv. případového paušálu (dále DRG). Cílem naší práce bylo zhodnotit eticko‑ekonomické aspekty aktuálně aplikovaných modelů úhrady radioterapie a navrhnout nové varianty úhradových mechanizmů, které by lépe splňovaly požadavky na zvýšení efektivity systému při zachování eticko‑společenských požadavků na spravedlivé přerozdělení prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Materiál a metody: Analýzou dostupné literatury a reálných dat o vykázané péči získaných z administrativních dat zdravotnických zařízení byl hodnocen současný model úhrady radioterapie a jeho dopady na zdravotnický systém. V další fázi byly vybrány vhodné prediktory nákladů, na základě kterých byla navržena alternativní modelová schémata pro úhradu radioterapie v budoucnosti. Výsledky: Současný systém úhrady, kdy je pro radioterapii aplikovanou za hospitalizace vyhrazena pouze jediná báze, je velmi nedostatečný z řady hledisek. Výsledkem naší práce je návrh nových modelů úhrady, které jsou srovnávány z hlediska jejich případných přínosů a rizik s důrazem na míru jejich prospektivity. V případě aplikace DRG v radioterapii považujeme za nutné rozšíření počtu bází. K rozdělení do těchto bází by bylo vhodné využít kombinace prospektivních parametrů, kterými mohou být počet aplikovaných frakcí radioterapie, technika radioterapie, záměr radioterapie a onkologická diagnóza. Při zvolení plošné výkonové úhrady, což se jeví jako technicky nejméně náročné řešení, chybí především motivace k vyšší efektivitě. Kombinace úhrady hospitalizačních nákladů přes DRG a výkonové úhrady radioterapie jako takové (tzv. hybridní systém) se jeví jako kompromisní a technicky nenáročné řešení. Závěr: Pro přerozdělení prostředků veřejného zdravotního pojištění na radioterapii lze využít několika alternativních úhradových modelů. Z eticko‑ekonomického hlediska se jeví jako nejvhodnější ty varianty, které jsou postaveny na principu prospektivity. Je však zároveň potřeba brát ohled na jejich technickou náročnost a na nutnost zavedení přísného systému hodnocení kvality. Předpokladem pro realizaci těchto prospektivních modelů je nutná zásadní reforma systému DRG v ČR a stabilizace úhradového prostředí, které umožní kontinuální kultivaci těchto modelů.

II/149. Projekt PET/CT-CZ(Q): kapacita, dostupnost a plánování potřeb PET/CT vyšetření v ČR

Petera J.1, Dušek L.2, Pavlík T.2,3, Májek O.2,3, Válek V.4, Doležal J.5

1 Klinika onkologie a radioterapie LF UK a FN Hradec Králové, 2 Institut bio­statistiky a analýz, MU, Brno, 3 ÚZIS ČR, Praha, 4 Radiologická klinika LF MU a FN Brno, 5 Oddělení nukleární medicíny, LF UK a FN Hradec Králové

Východiska: Projekt PET/ CT-CZ(Q) si klade za cíl podložit exaktními a reprezentativními daty oblast plánování a optimalizace kapacit pro vyšetření pomocí PET/ CT v regionech ČR a vytvořit dlouhodobě udržitelnou a snadno aktualizovanou datovou základnu hodnocení této oblasti medicíny. Soubor pacientů a metody: Projekt PET/ CT- CZ(Q) využívá dat Národního onkologického registru (NOR), datového skladu center komplexní onkologické péče v ČR, který vznikl v rámci ESF projektu Edukační a informační platforma onkologických center pro podporu a modernizaci vzdělávání v lékařských a příbuzných medicínských oborech (projekt č. CZ.1.07/ 2.4.00/ 31.0020), a údajů v ročních výkazech o činnosti zdravotnických zařízení sledovaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Všechny analýzy byly zaměřeny primárně na onkologická onemocnění, pro která je PET/ CT vyšetření významné. Odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/ CT vycházejí z predikovaných počtů pacientů, kteří v budoucnu pravděpodobně podstoupí protinádorovou léčbu. Predikce jsou založeny na analýze dat NOR a demografických databázích. Výsledky: V datech ÚZIS bylo za hodnocené období 2009– 2013 zaznamenáno celkem 108 461 PET + PET/ CT vyšetření, v datech PET center to bylo za stejné období 100 968 PET + PET/ CT vyšetření. Dle záznamů ÚZIS i administrativních dat PET center se celkový roční počet PET + PET/ CT vyšetření v letech 2011– 2013 stabilizoval mezi 23 000 a 24 000 vyšetřeními a dále již neroste. Počty PET + PET/ CT vyšetření v rámci jednotlivých PET center jsou v čase také stabilní. Výsledky dále ukazují výraznou heterogenitu mezi jednotlivými centry v podílu pacientů s PET/ CT vyšetřením v průběhu jednotlivých onkologických onemocnění, což naznačuje individuální indikační zvyklosti v rámci PET center nebo významně odlišný casemix pacientů. S ohledem na budoucí potřebu vyšetření PET/ CT v ČR predikujeme na základě analýzy dat NOR pro rok 2015 více než 26 000 pacientů indikovaných k vyšetření PET/ CT (90% CI: 23 734– 29 152). Do roku 2020 pak očekáváme, že se počet pacientů indikovaných k vyšetření PET/ CT v ČR zvýší o dalších více než 20 %, což znamená téměř 32 000 pacientů v roce 2020. Závěr: Dle dostupných dat došlo v roce 2011 k zastavení růstu celkového počtu vyšetření PET/ CT v ČR, a to napříč jednotlivými PET centry. Toto zjištění však nekoresponduje s prediktivními odhady počtu pacientů, kteří budou v následujících letech indikováni k PET/ CT vyšetření, neboť populační data dokládají zvyšování populační zátěže.

II/152. Hodnocení centrové léčby z dat plátců zdravotní péče

Pavlík T.1,2, Bortlíček Z.2, Májek O.1,2, Klika P.2, Jarkovský J.2, Dušek L.2

1 ÚZIS ČR, Praha, Institut bio­statistiky a analýz, MU, Brno

Východiska: Identifikace celkového objemu a trendů v podávání centrové léčby (CL) je stěžejním prvkem monitoringu nákladné terapie v ČR, který lze následně využít pro predikci populační zátěže v budoucích letech. Na základě dat plátců zdravotní péče jsme hodnotili objem centrové péče, která je indikována v ČR pacientům dle jednotlivých diagnostických skupin, a trendy v základních epidemiologických ukazatelích. Metody: Pro hodnocení centrové péče byla Národním referenčním centrem poskytnuta anonymizovaná data plátců zdravotní péče o vybraných preparátech z konkrétních ATC skupin, které byly vydány v letech 2009– 2013. Hodnocenými ukazateli byly incidence a prevalence pacientů léčených CL. Z objektivních důvodů nelze hodnotit incidenci v roce 2009. Z toho důvodu je incidence pacientů léčených CL hodnocena pro období 2010– 2013. Pomocí lineárního regresního modelu byla spočítána predikce incidence, resp. prevalence pacientů léčených CL v jednotlivých diagnostických skupinách na rok 2015. Výsledky: V období 2009– 2013 bylo na základě 1 154 300 dokladů identifikováno celkem 75 349 pacientů, kteří v tomto období byli léčeni CL. Celkový počet hodnocených ATC skupin byl 119. V případě incidence pacientů léčených CL dochází k mírnému meziročnímu poklesu mezi roky 2010 a 2011 (– 10 %), nicméně v období 2011– 2013 je incidence pacientů přibližně konstantní. V případě prevalence dochází k největšímu meziročnímu nárůstu mezi roky 2009 a 2010 (+19 %). V následujícím období 2010– 2013 je již meziroční nárůst menší, a sice zhruba o 5 % v každém roce. Celkový počet pacientů léčených v letech 2009– 2013 preparáty zařazenými do segmentu onkologie (solidní nádory – SN) byl 22 264. Incidence pacientů léčených CL v segmentu onkologie (SN) vykazuje mezi lety 2010 a 2013 pokles o 7 %, prevalence zmíněných pacientů vykazuje od roku 2010 do 2013 procentuální nárůst pouze 5 %, což je řádově méně než jiné hodnocené segmenty péče. V případě diagnostické skupiny onkologie (SN) lze navíc v roce 2015 očekávat srovnatelnou incidenci a prevalenci pacientů léčených CL jako v roce 2013. Závěr: Onkologie (SN) dlouhodobě představuje segment s nejvyšším počtem pacientů nově nasazených na CL za rok. V období 2009– 2013 nicméně došlo ke stagnaci až poklesu trendu jak v incidenci, tak prevalenci pacientů léčených preparáty z tohoto segmentu. Objem pacientů léčených protinádorovou CL neroste a výrazný nárůst nelze očekávat ani v roce 2015 (výjimku tvoří preparáty schválené a hrazené až v letech 2014 a 2015).


Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo Supplementum 1

2015 Číslo Supplementum 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Neutropenie
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Kouba

Imunoterapie urotelového karcinomu močového měchýře
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se