Následná péče o předčasně narozené děti


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2016; 71 (Supplementum 1): 26-28.
Kategorie: Abstrakta

PROBLEMATIKA NÁSLEDNÉ PÉČE OPŘEDČASNĚ NAROZENÉ DĚTI: KDY ZAČÍNÁ AKDY KONČÍ?

Marková D.1, Weberová M.2, Raušová P.1, Knězů E.1, Smolíkova L.1,3, Mirovská D.1, Haškovcová E.1,Kunzmannová R.1, Krásničanová H.4, Ptáčkova H.1,Hladiková M.1, Helmich J.5,Plucnarová R.1,Macháčková K.1

1 Klinika dětského adorostového lékařství, Centrum komplexní péče pro děti sperinatální zátěží (CKP), 1. LF UK aVFN Praha, Česká republika

2 Dětské oddělení, Nemocnice Havlíčkův Brod, Česká republika

3 Klinika rehabilitace aTVL, 2. LF UK aFN Motol, Praha, Česká republika

4 Pediatrická klinika, 2. LF UK aFN Motol, Praha, Česká republika

5 Katedra softwarového inženýrství MFF UK, Praha, Česká republika

Úvod: V průběhu posledních 20 let se snižuje v ČR novorozenecká úmrtnost, v roce 2015 klesla na 1,28 ‰. Důsledkem je narůstající počet dětí, které přežívají s různě závažnou perinatální zátěží. Týká se to především dětí předčasně narozených, jejichž počet se pohybuje kolem 8 %, tzn. cca 8000 dětí ročně. Nikoli snížení mortality, ale řešení dlouhodobé morbidity je zásadním kritériem úspěšnosti současné léčby. Vážné vývojové odchylky lze předpovědět z průběhu akutní péče. Řada z nich se manifestuje později, jde o „handicap skrytý, nikoli zjevný“. Interdisciplinární přístup, zajišťovaný od 4/2011 naším Centrem, představuje významný přínos v časné diagnostice a následné terapii vývojových odchylek. Je podložený projektem „Nové metody v následné péči o děti s perinatální zátěží v CKP“.

Cíl 1: Vyšetření 100 dětí s p. h. pod 1500 g, věk 5–8 let, sledovaných v CKP po stránce somatické, psychické, motorické a plicních funkcí s cílem nově diagnostikovat či potvrdit vývojové nebo funkční odchylky v těchto oblastech. Hodnocení psychických schopností a plicních funkcí prezentují samostatná abstrakta.

Metody vyšetření: MABC-2 – hodnotí jemnou a hrubou motoriku. Denverský vývojový screeningový test II, hodnotí složky sociální, komunikační a pohybové.

Výsledky: Žádné motorické obtíže: 5leté: 26/50 dětí (52 %), 8leté 29/50 dětí (58 %). Riziko motorických obtíží: 5leté: 5/50 dětí (10 %), 8leté 5/50 dětí (10 %). Významné motorické obtíže: 5leté: 19/50 děté (38 %), 8leté 16/50 dětí (32 %). Denverský test: 42 % dětí (21/50) má poruchu alespoň v jedné složce testu.

Cíl 2: Na základě vlastních dat vytvoření referenčních růstových dat a percentilových růstových grafů pro monitorování základních auxologických parametrů předčasně narozených dětí do 2 let korigovaného věku.

Závěr: 1. Výsledkem bylo komplexní zhodnocení funkcí u 100 dětí z pásma těžké a extrémní nezralosti v 5 letech, návrh vhodné terapie, fyzioterapie a dalších režimových opatření.

2. Výstupem bylo vytvoření originálního počítačového software pro rutinní hodnocení základních auxologických parametrů předčasně narozených dětí v ČR.

Narůstající počet těchto dětí a dlouhodobá, interdisciplinární péče o ně je stále naléhavější. Jejich sledování je třeba na základě celosvětových studií prodloužit až do rané dospělosti, aby bylo možné co nejvíce zmírnit jejich případnou morbiditu.

PROBLEMATIKA NEZRALÉHO DÍTĚTE OČIMA PLDD

Szitányi N.

Ordinace PLDD, Praha, Česká republika

Úvod: V systému péče o nezralé dítě představuje PLDD důležitou součást. Ročně se v ČR rodí kolem 8 % novorozenců s nízkou porodní hmotností (NNPH), kteří jsou propuštěni do péče praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD). Stoupá počet především tzv .late preterm novorozenců, narozených ve 34.–36. g. t.

Rizikoví novorozenci jsou po propuštění z perinatologických center (PC) sledování v rizikových poradnách PC nebo v Centrech komplexní (rané) péče s cílem monitorovat, ev. předejít pozdním komplikacím těžké nebo extrémní nezralosti. Z kapacitních důvodů však nelze dispenzarizovat všechny nezralé děti ve specializovaných centrech. Převážně je preventivní i léčebná péče pro tyto děti poskytovaná PLDD.

Autorka ve sdělení upozorňuje na rozdíly poskytované péče předčasně narozeným dětem ve srovnání s novorozenci narozenými v termínu. Jedná se o vyšší frekvenci návštěv v rámci preventivních prohlídek i v léčebné péči, nutnost adaptovat časový rozsah poskytováné péče, vyšetřování nezralých dětí v domácím prostředí apod. Současně je potřeba na tyto děti nahlížet v hodnocení psychomotorického i somatického vývoje s ohledem na jejich gestační věk, který je vhodné nejméně do 2 let věku korigovat. Ke sledování antropometrických parametrů těchto pacientů v současnosti do 50. týdne života používáme grafy Fentonové.

Závěr: Z hlediska poskytované péče v ordinaci PLDD je péče o tyto děti časově i ekonomicky náročnější a vyžaduje společnou koordinaci praktického pediatra, rizikových poraden a specialistů v oboru pediatrie, často péči psychologa. Nezralé děti často vyžadují specifický výživový postup podle jejich gestačního věku a zralosti, odchylky jsou v očkování těchto dětí a krizový management v případě akutních nemocí.

PŘÍNOS FUNKČNĹ PLICNÍ DIAGNOSTIKY U PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

Tuková J., Koťátko P., Marková D.

Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží

Klinika dětského adorostového lékařství, 1. LF UK aVFN, Praha, Česká republika

Úvod: V rámci projektu byly komplexně pneumologicky vyšetřeny předčasně narozené děti trpící chronickým plicním postižením (chronic lung disease, CLD). Toto plicní onemocnění v rámci nezralosti obvykle vzniká na podkladě bronchopulmonální dysplazie.

Cíl: Časná detekce klinicky významné poruchy plicních funkcí s následným zavedením terapeutické intervence k zabránění rozvoje plicního postižení či jeho progrese.

Metody: 50 dětí ve věku 7–9 let podstoupilo kromě klinického vyšetření i funkční plicní diagnostiku (spirometrii, bodypletyzmografii) a měření koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu ke zhodnocení ev. podílu eozinofilního zánětu na případných abnormitách dýchacích cest. Dalších 50 dětí ve věku 5–6 let podstoupilo spirometrii metodou průtok-objem.

Výsledky: U téměř třetiny dětí (30 %) z obou sledovaných skupin byly zjištěny patologické hodnoty plicních funkcí indikované k zahájení dispenzarizace, nasazení farmakoterapie event. zavedení respirační fyzioterapie.

Diskuse: Výsledky této studie potvrzují vysoké zastoupení abnormálních výsledků funkčního plicního vyšetření u předčasně narozených dětí. Na jejich základě spolu se zhodnocením klinického stavu a subjektivních obtíží se lze u řady pacientů pokusit zmírnit plicní postižení či zabránit jeho progresi vhodnou terapeutickou intervencí.

VÝSKYT PSYCHOPATOLOGIE UPŘEDŠKOLÁKŮ NAROZENÝCH S VELMI NÍZKOU PORODNÍ HMOTNOSTÍ

Michálková Grézlová T.1, Ptáček R.1,2, Marková D.3, Goetz M.4,5

1 Univerzita Karlova vPraze, 1. LF, Česká republika

2 Psychiatrická klinika 1. LF UK aVFN, Praha, Česká republika

3 Klinika dětského adorostového lékařství, Centrum komplexní péče pro děti sperinatální zátěží, 1. LF UK aVFN, Praha, Česká republika

4 Dětská psychiatrická klinika, 2. LF UK aFN Motol, Praha, Česká republika

5 Univerzita Karlova vPraze, 2. LF, Česká republika

Úvod: Děti narozené s velmi nízkou porodní hmotností (very low birth weight VLBW <1500 g) jsou ve zvýšeném riziku chronických behaviorálních a emocionálních obtíží. Ačkoli je známo, že velmi nízká porodní hmotnost je rizikovým faktorem, doposud nebyl rutinně zaveden screening, který by odhalil psychické problémy ještě před nástupem do školy. Časné rozpoznání behaviorálních obtíží může přitom přispět ke snížení zátěže při nástupu do školy a ke zvolení adekvátního pedagogického přístupu tak, aby se minimalizovalo riziko školního a sociálního selhávání.

Cíl: Zhodnotit výskyt psychopatologie u předškolních dětí VLBW a navrhnout rutinní screening u těchto dětí.

Metoda: 1. Vyplnění rodičovských dotazníků – Child Behavior Checklist (CBCL), Screen for Child Anxiety Related Disorders (SCARED), Childhood Autism Spectrum Test (CAST). 2. Komplexní psychologické vyšetření zahrnující zhodnocení intelektového vývoje metodou Inteligence Development Scale (IDS) a socioemočního vývoje metodou NEPSY. Soubor: 77 předškolních dětí (5leté a 6leté), jejichž rodiče vyplnili příslušné dotazníky.

Výsledky: Z hlediska intelektového vývoje bylo identifikováno 24 % dětí ve vývojovém podprůměru a z hlediska socioemočního vývoje 38 % dětí. Pozitivní či suspektní skóre pro celkový výskyt behaviorálních obtíží je 16,9 %. Častější je výskyt internalizovaných obtíží (18 %) oproti externalizovaným (7 %). Dle hodnocení podle DSM-5 kritérií jsou nejčastější autistické projevy (11,7 %), úzkostné projevy (8 %) a depresivita (8 %). Z úzkostných poruch jsou nejčastěji zastoupeny projevy separačně úzkostné poruchy (41 %), sociálně úzkostné poruchy (20 %) a panické poruchy/somatizace (15 %).

Závěr: Naše výsledky jsou v souladu s výsledky zahraničních studií, které potvrzují, že behaviorální a emocionální obtíže mají vyšší prevalenci u dětí VLBW ve srovnání s dětmi narozenými v termínu. Zároveň vysoké procento těchto dětí nedosahuje očekávaného vývojové normy v oblasti intelektu a socioemoční. Překvapivým zjištěním je nižší výskyt projevů spojených s ADHD (3 %) a vyšší výskyt internalizovaných obtíží oproti externalizovaným. Je třeba prospektivního sledování ke zjištění stability těchto nálezů.


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo Supplementum 1

2016 Číslo Supplementum 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se