Doporučené postupy v dětské gastroenterologii

DOPORUČENÍ PRO DIAGNOSTIKU A LÉČBU REFLUXNÍHO ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ

Melek J.¹, Hradský O.², Bronský J.², Pohunek P.², Bajerová K.³, Cipra A.⁴, El-Lababidi N.⁵, Vančíková Z.⁵, Jurovčík M.⁶, Katra R.⁶, Mocková A.⁷, Schwarz J.⁸, Turzíková J.⁹, Vyhnánek M.¹⁰, Vyhnánek R.¹¹

¹ Dětská klinika, FN a LF UK, Hradec Králové, Česká republika

² Pediatrická klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha, Česká republika

³ Pediatrická klinika, LF MU a FN Brno, Česká republika

⁴ Dětská klinika, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem, Česká republika

⁵ KDDL 1. LF UK a VFN, Praha, Česká republika

⁶ Klinika ušní, nosní a krční, 2. LF UK a FN Motol, Praha, Česká republika

⁷ Neonatologické oddělení FN, Plzeň, Česká republika

⁸ Dětská klinika FN a LF UK, Plzeň, Česká republika

⁹ Pediatrické oddělení, Nemocnice Na Bulovce, Praha, Česká republika

¹⁰ Klinika dětské chirurgie 2. LF UK a FN Motol, Praha, Česká republika

¹¹ Pediatrická klinika IPVZ, 1. LF UK a TN, Praha, Česká republika

Refluxní onemocnění je v pediatrii častým problémem a může se projevovat řadou často nespecifických příznaků. I přesto, že na první pohled se může refluxní onemocnění jevit jako jednoduše diagnostikovatelné i léčitelné, ve skutečnosti v sobě tato problematika skrývá řadu nástrah jak pro pacienta, tak pro lékaře a při nevhodném přístupu se lehce můžeme dopustit chyb, které spočívají jak ve výběru nevhodných diagnostických metod, tak v indikaci potencionálně neefektivní léčby, která s sebou může nést rizika v podobě řady nežádoucích účinků.

Sdělení interpretuje sjednocený postup při diagnostice a léčbě refluxního onemocnění u dětí z pohledu gastroenterologa, pneumologa, ORL lékaře, neonatologa a chirurga.

FUNKČNÍ RECIDIVUJÍCÍ BOLESTI BŘICHA

Sýkora J., Schwarz J.

Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni, Dětská klinika, Fakultní nemocnice Plzeň, Česká republika

Úvod: Funkční recidivující bolesti břicha (FRBB) patří mezi funkční gastrointestinální choroby spojené s bolestí (FGIC). Klasifikace je založena na pediatrických Římských kritériích III (nově koncipována IV). Diagnostickým kritériem pro FRBB je vyloučení organického onemocnění v souvislosti se symptomy. Rozeznáváme 5 základních jednotek: funkční dyspepsie, syndrom dráždivého tračníku, funkční recidivující periumbilikální bolesti břicha/syndrom, abdominální migréna, aerofagie, nově se řadí funkční zvracení a funkční nauzea (podle IV).

Cíl: Systematický přehled a meta-analýza FRBB a FGIC u dětí/dospívajících.

Metoda: Analýza MEDLINE, EMBASE a SCOPUS aktuálních databází a abstraktů důležitých gastroenterologických kongresů.

Výsledky: FRBB (10 až 25 % školních dětí) –⁠ patogenetické mechanismy, epidemiologie, definice, diagnostika a doporučené postupy jsou diskutovány. FRBB jsou diagnostikovány podle komplexu symptomů, původní definice byla nově nahrazena v Římských kritériích IV frází („po přiměřeném lékařském vyšetření, symptomy nemohou být přisouzeny jinému onemocnění“). Tato změna dovolí selektivní nebo žádnou diagnostiku pro pozitivní stanovení diagnózy FRBB. FGIC a FRBB mohou koexistovat současně s dalšími chorobami u jednoho pacienta s digestivními symptomy (př. idio-patické střevní záněty). V nové terminologii (Římská IV) se zavádí upravený termín funkční odchylky spojené s bolestmi břicha místo FGIC, dále se odvozuje nový termín, funkční bolest břicha –⁠ jinak nespecifikovaná, pro děti nesplňující kritéria pro specifické choroby jako funkční dyspepsie nebo dráždivý tračník.

Závěr: Definice a doporučení Římských kritérií IV pro FGIC a FRBB objasňuje a rozšiřuje použití jak pro klinickou praxi a praktické využití, tak pro výzkumné aktivity.

Studie byla podpořena výzkumným záměrem PRVOUK-P36.

CELIAKIE

Frühauf P.

Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha, Česká republika

Pracovní skupina pro dětskou gastroenterologii a výživu ČPS ČLS

Celiakie postihuje podle současných publikací minimálně 1 % populace s tím, že cca polovina je diagnostikována v dětství a dospívání.

Intestinální a extraintestinální projevy projevy celiakie se manifestují v poměru 1 : 1.

Od roku 2012 je možno část dětských pacientů diagnostikovat bez nutnosti provedení biopsie tenkého střeva (nutná přítomnost klinických obtíží, pozitivita endomysiálních protilátek, desetinásobné zvýšení antitransglutaminázových protilátek a pozitivita HLADQ2/8).

V současné době není známo žádné preventivní opatření v kojenecké výživě, které by prevenovalo vznik celiakie (kojení, čas zavádění lepku do výživy).

Stávající doporučení ČPS pro diagnostiku a terapii celiakie je k dispozici na www.gastroped.cz.

IDIOPATICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY –⁠ NOVÉ POZNATKY

Bronský J.

Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha, Česká republika

Idiopatické střevní záněty (IBD) mají v posledních letech stále vyšší incidenci a také věk v době diagnózy v pediatrii postupně klesá. Stávají se tak častým problémem, se kterým se setká nejen dětský gastroenterolog, ale také lékař-pediatr lůžkového oddělení jakéhokoliv typu nemocničního zařízení i praktický lékař pro děti a dorost (PLDD).

Diagnostika a léčba IBD u dětí v ČR by měla probíhat standardizovaným způsobem dle doporučených postupů publikovaných v roce 2012, v letošním roce došlo navíc k úpravě (update) formou doplňku k původnímu textu. Diagnostika na úrovni PLDD by měla být včasná a měla by být založena nejen na klinických gastrointestinálních obtížích pacienta, ale i na základě časté poruchy růstu, extraintestinálních manifestací či event. perianálního onemocnění.

Definitivní diagnóza je stanovena dětským gastroenterologem na základě splnění tzv. Portských kritérií (revize z r. 2014). Založena je na kompletním endoskopickém vyšetření včetně vyšetření horního GIT a terminálního ilea s odběrem biopsií ze všech etáží a na zobrazení tenkého střeva (zlatým standardem je MR-enterografie).

V terapii se v indukční léčbě Crohnovy nemoci v poslední době významně prosazuje výlučná (exklusivní) enterální výživa, u ulcerózní kolitidy využíváme aminosalicyláty a kortikosteroidy. V udržovací léčbě je nejčastěji užívaným léčivem azathioprin, při jeho selhání nebo intoleranci je indikováno zahájení biologické léčby v Centru pro biologickou léčbu. Neopomenutelnou úlohu hraje dobře načasovaná chirurgická léčba, která by měla být poskytována chirurgem vzdělaným v oboru dětských IBD s dostatečnou zkušeností s prováděním těchto výkonů u dětí.

Přednáška podává posluchačům přehled současného stavu IBD u dětí a přehled doporučeného postupu při diagnostice a léčbě těchto závažných onemocnění.

MUSÍME SI POMÁHAT

Bajerová K.^1,2, Vondráková R.²

¹ Pediatrická klinika FN Brno, ambulance gastroenterologie, Česká republika

² Ordinace PLDD, Brno, Česká republika

Symptomy spojované s onemocněními zažívacího traktu jsou častou problematikou v ordinacích PLDD. Přítomnost symptomu však není indikací k odeslání pacienta k odbornému vyšetření. Odbornou péči a cílené zákroky musí předcházet vyšetření a diferenciální diagnostika již v ordinaci praktického lékaře.

V krátkém sdělení uvádíme kazuistiky, na jejichž podkladě chceme ukázat možnosti spolupráce mezi PLDD a odborníkem.