Metabolický syndrom u  dětí


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2016; 71 (Supplementum 1): 10-11.
Kategorie: Abstrakta

METABOLICKY ZDRAVÁ OBEZITA UDOSPÍVAJÍCÍCH CHLAPCŮ

Aldhoon-Hainerová I.1,2, Zamrazilová H.1, Weiss R.3,Hainer V.1

1 Centrum pro diagnostiku aléčbu obezity, Endokrinologický ústav, Praha, Česká republika

2 Klinika dětí adorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a3. LF UK, Praha, Česká republika

3 Ústav metabolismu avýživy, Hebrejská univerzita vJeruzalémě, Izrael

Úvod: Metabolicky zdravá obezita (MZO) je diagnostikována u části obézních pacientů.

Cíl: Zjistit možné determinanty MZO ve vztahu k délce trvání obezity, různým faktorům životního stylu a příjmu živin u dospívajících chlapců.

Metodika asoubor: Z 313 obézních chlapců [index tělesné hmotnosti (BMI) ≥97. percentil; věk 13,0–17,9 let] byly na základě dvou definic metabolicky nezdravé obezity (MNO) vytvořeny dvě skupiny: 1. MNO ≥3 rizikových kardiometabolických faktorů (tj. hypertenze, dyslipidémie, hyperglykémie) splňovalo 18 chlapců, kteří byli hodnoceni oproti 18 chlapcům s MZO (tj. žádný kardiometabolický rizikový faktor, kromě obvodu pasu) srovnatelného věku, tělesné hmotnosti, výšky a BMI; 2. MNO ≥2 rizikové faktory splňovalo 35 chlapců, kteří byli porovnáni s 31 chlapci s MZO. Informace o životním stylu získané dotazníkovou metodou (pohybová aktivita – International Physical Activity Questionnaire; jídelní chování – Eating Inventory, frekvence příjmu potravin, 3denní záznam jídelníčku, pravidelnost konzumace jídel vč. snídaně, noční jedení, doba posledního jídla; doba strávená před televizí/počítačem; celková doba spánku; chrápání v noci) a vývoj BMI od narození byly porovnány mezi skupinami MZO a MNO.

Výsledky: Chlapci s MNO měli v porovnání s jedinci s MZO bez ohledu na použitou definici významně časnější vznik obezity (skupina 1: 4,3 vs. 9,1 let, p = 0,005; skupina 2: 6,0 vs. 8,6 let, p = 0,021) a delší trvání obezity (skupina 1: 11,2 vs. 6,4 let, p = 0,003; skupina 2: 9,9 vs. 6,8, p = 0,006). Chlapci s MNO (skupina 1) měli oproti jedincům s MZO signifikantně vyšší Z-skóre BMI mezi 3. a 7. rokem věku (p <0,001). MZO byla spojená s vyšším příjmem sacharidů (p <0,001). Jiné determinanty ovlivňující MZO jsme neidentifikovali.

Závěr: Zvýšené kardiometabolické riziko souvisí u obézních chlapců s časnějším vznikem a delším trvání obezity.

Podpořeno MZ ČR – RVO (Endokrinologický ústav, 00023761) aPRVOUK P31.

VÝZNAM EPIGENETIKY V ROZVOJI CIVILIZAČNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Boženský J.1, Tláskal P.2

1 Dětské oddělení, Vítkovická nemocnice Ostrava, Česká republika

2 Oddělení léčebné výživy, FN Motol, Praha, Česká republika

Epigenetika je obor, který se zabývá reverzibilní změnou funkce genu, a to bez závislosti na změně jaderné DNA. Epigenetické procesy vedou tedy ke změnám fenotypu, a to bez změny genotypu. Tyto projevy se mohou mezigeneračně přenášet a být jednou z příčin nárůstu některých „civilizačních“ nemocí. Jak se naše geny projeví, není podmíněno pouze jejich složením (určité sekvence nukleotidů), ale závisí i na okolních strukturách, které ovlivňují např. tvar DNA. Typickým příkladem je metylace DNA. Metylové skupiny mají významný vliv na to, jak bude DNA přepisována a umožňují přepisovat stejný genom (tedy stejnou sekvenci nukleotidů, stejný gen) v různých buňkách nebo organismech odlišně. Jako příklad můžeme uvést pokus, kdy odpírání krmiva březí potkaní matce změní fungování genů v mozku u jejich potomků a následuje změna chování a reakce na stres. Ukázalo se také, že i změna chování vyvolává změny ve struktuře mozku a jejich funkcích. Mnohé studie u lidí prokazují, že nedostatečná výživa těhotných žen způsobuje, že jejich potomci mají v dospělosti vyšší riziko hypertenze, kardiovaskulárních onemocnění a diabetu druhého typu. I když k nejvýraznějším epigenetickým změnám dochází ve stadiu embryonálního a fetálního vývoje, vlastní onemocnění či změna chování se většinou projeví až v dospělosti. Epigenetika ukazuje, že chování genů je variabilnější, než jsme si dříve mysleli. Za nárůst obezity a diabetu druhého typu pak zřejmě mohou i epigenetické změny, které jsme si indukovali změnou životního stylu.

Jedním z oborů, který sleduje vliv stravy na epigeneticképrocesy je nutrigenomika. Bez detailních znalosti vlivu potravy na všechny epigenetické procesy se asi zatím nepodaří nastavit obecně platné doporučení, ale výsledky mnohých studií naznačují možnosti pozitivního ovlivnění nejen aktuálního zdravotního stavu, ale i naší epigenetické výbavy.

OBEZITA, SŮL AHYPERTENZE

Procházka B., Procházková M.

PLDD, MUDr. Bohuslav Procházka s.r.o., Kutná Hora, Česká republika

Současný významný nárůst počtu dětí s nadváhou a obezitou je rizikem pro plošné zvýšení morbidity a mortality v budoucnosti. Součástí sdělení je vazba obezity, solení a hypertenze u dětí v konkrétních podmínkách České republiky.

Autor podává přehled výsledků populačních studií provedených v posledních letech, které byly organizovány Odbornou společností praktických dětských lékařů, nebo na kterých se tato společnost významně podílela. V oblasti výživy dětí během prvního roku života studie vzniklá z dat téměř 1800 dětí ukazuje jednoznačnou vazbu mezi kojením na jedné straně a obezitou a nadváhou pozdějším věku na straně druhé. V další práci (data přes 800 dětí) publikované v 2014 ukazuje nárůst příjmu soli, v batolecím období, který je spolu se zvýšením příjmu uzenin a volných cukrů rizikem rozvoje obezity, hypertenze a s tím spojených dalších zdravotních problémů v budoucnu. U starších dětí je na výsledcích rozsáhlé studie (4500 dětí) prezentovaná úzká vazba mezi obezitou a hypertenzí především u starších dětí a dorostu v ČR.

Součástí prezentace jsou výsledky dokumentující zdravotní benefit redukce tělesné hmotností a snížení příjmu soli. Závěrem jsou prezentovaná doporučení pro péči o děti v první linii, která má zásadní význam na zdravotní stav populace v budoucnu.

BARIATRICKO-METABOLICKÁ CHIRURGIE V DOSPÍVÁNÍ

Kytnarová J.

KDDL VFN a1. LF UK, Praha, Česká republika

Narůstající prevalence obezity s sebou přináší zvýšená rizika řady dalších závažných onemocnění (např. diabetes mellitus a kardiovaskulární choroby). Věk jejich nástupu se přitom snižuje. Bariatricko-metabolická chirurgie se stala nedílnou součástí léčby extrémně obézních dospělých.

V roce 2012 byl revidován evropský interdisciplinární doporučený postup chirurgické léčby závažné obezity a byly vytvořeny nové „ Interdisciplinary European Guidelines on Metabolic and Bariatric Surgery“. Diskutovány byly i možnosti indikace bariatricko-metabolických výkonů v dospívání. Bylo konstatováno, že i přes řadu zahraničních studií není s těmito výkony v období dospívání zatím dostatek zkušeností. Rozhodování o případném výkonu by mělo být posouzeno multidisciplinárním týmem (dětský obezitolog, psycholog, nutriční terapeut) v centru s dostatečnými zkušenostmi s bariatricko-metabolickou chirurgií u dospělých a mělo by být přísně individuální.

Výkon je možné zvažovat pouze v případech závažné obezity u dospívajících, kteří splňují následující kritéria: 1. BMI vyšší než 40 kg/m2 (nebo nad 99.5 percentil pro daný věk) a přítomnost nejméně jedné se závažných chorob, souvisejících s obezitou. 2. Neúspěšnost minimálně 6měsíční snahy o redukci hmotnosti ve specializovaném centru. 3. Dosažení fyzické i kognitivní zralosti a ukončení růstu. 4. Ochota a schopnost absolvovat komplexní lékařské a psychologické vyšetření a sledování před výkonem i po něm. 5. Ochota zapojit se do pooperačního multidisciplinárního léčebného programu. Výkon by měl být proveden v zařízení se specializovanou pediatrickou péčí (anesteziologická péče, pooperační a ošetřovatelská péče). Bariatrický výkon může být zvažován i u některých genetických syndromů spojených s obezitou (např. Prader-Willi syndrom). Volba vhodného chirurgického výkonu není jednoznačná a musí být zvažována individuálně. Chybí dlouhodobé prospektivní studie, které by objasnily rizika komplikací i pozitivní ovlivnění ko-morbidit, aby mohla být jasně definována rizika a přínos bariatrické chirurgie u dospívajících /dětí. Bariatricko-metabolický výkon může být v individuálních případech přínosem v léčbě obézního dospívajícího, musí však být dodržena přísná indikační kritéria a výkon by měl být indikován zkušeným multidisciplinárním týmem.


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo Supplementum 1

2016 Číslo Supplementum 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se