Intenzivní medicína


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2016; 71 (Supplementum 1): 25-26.
Kategorie: Abstrakta

PORUCHY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ UDĚTÍ

Hladík M.

Katedra pediatrie aneonatologie LF OU aKDL, FN Ostrava, Česká republika

V době praoceánů měly buňky vše, co potřebovaly ke svému životu, ve vodním prostředí, které je obklopovalo. I když se později buňky „sloučily“ do vícebuněčných organismů a vystoupily z moře, nemohly existovat bez prostředí, které je do té doby obklopovalo. Proto si musely přenést své „moře“ s sebou a vzniklo tak vnitřní prostředí, rozdělené na dvě části; jedno, které se nacházelo uvnitř buňky (intracelulární kompartement), a druhé, které tyto buňky obklopovalo (extracelulární kompartement). Vzájemně jsou odděleny buněčnou stěnou. Stabilita vnitřního prostředí ale již byla ohrožována, pokud nemělo dojít k jeho závažným posunům, musel si organismus vyvinout mechanismy, kterými by vnitřní prostředí udržoval v pokud možno konstantním složení, bez ohledu na změny, ke kterým během jeho životních projevů docházelo.

Stálost je trvalý dynamický stav, který je stále vyrovnáván – homeostáza vnitřního prostředí. Pokud přesáhnou dynamické změny tolerovatelnou mez a staticky se fixují, dochází ke smrti.

Zásadní patologickou jednotkou v posunu vnitřního prostředí je zejména u dětí hypohydratace.

Mezi hlavní osmotické složky vnitřního prostředí patří ionty, zejména kation Na+ a nejzávažnější změny vnitřního prostředí vznikají při posunech jeho koncentrace v ECT.

K hypernatrémii může dojít při vyšších ztrátách čisté vody (profusní pocení, popáleniny, diabetes insipidus) nebo při vyšším příjmu nátria. V CNS dochází k redukci objemu mozkové tkáně.

Hyponatrémie vzniká v důsledku otravy vodou (psychogenní polydypsie, infuze hypotonických roztoků, beer potomania syndrome), nadužívání diuretik, ztráty iontů průjmy nebo odsáváním ze žaludku a při syndromu inadekvátní sekrece ADH (SIADH) a ztrát iontů při postižení CNS (CSWS). Rychlá korekce hyponatrémie může vést k demyelinizaci.

VČASNÁ DIAGNOSTIKA ZÁVAŽNOSTI STAVU U DĚTSKÉHO PACIENTA, JAK PŘEDEJÍT POZDNÍ HOSPITALIZACI NA JIP

Žurek J.

Klinika dětské anesteziologie aresuscitace, FN Brno, Česká republika

Opožděné zahájení léčby rozvíjejícího se zhoršení klinického stavu u dětí představuje zdroj zbytečného zvýšení jejich morbidity a mortality. Tato pozdní léčba klinického zhoršení má za následek zvýšení závažnosti stavu a na jednotkách intenzivní péče vede ke zvýšení mortality. U dětí přijatých z nemocničních oddělení je mortalita 1,65 krát vyšší než u dětí přijatých z urgentního příjmu. Stejně tak rehospitalizace na JIP je spojena s vyšší mortalitou, ve srovnání s jednorázovou hospitalizací na JIP. Akutně nemocné děti mají vrozené schopnosti kompenzace, což může vést k obtížnému rozpoznání kritického stavu a k jeho diagnostice. Kardiopulmonální zástava u dětí je spojena se špatnou prognózou, přežití do doby propuštění z nemocnice se pohybuje mezi 15–48,7 %.

V posledních deseti letech bylo vyvinuto několik bodovacích systémů včasného varování s cílem zlepšení rozpoznání zhoršení klinického stavu u hospitalizovaných dětí. Většina systémů je navržena tak, aby předvídaly rizika, ale také aby určily potřebu terapeutického zásahu v časné fázi a tím případně zvrátily klinické zhoršení stavu a zabránily neplánovanému přijetí na JIP. Validační studie prokázaly jejich účinnost při určování pacientů s rizikem rozvoje závažných klinických stavů. Nicméně, jejich vliv na ovlivnění celkové mortality musí být dále ověřen. Zcela zásadní je v této problematice implementace těchto systémů do povědomí zdravotnického personálu.

VÝSLEDKY PROSPEKTIVNÍHO SLEDOVÁNÍ DĚTÍ PO TĚŽKÉ PERINATÁLNÍ ASFYXII LÉČENÝCH V NOVOROZENECKÉM OBDOBÍ CELOTĚLOVOU HYPOTERMIÍ

Klement P., Vobruba V., Černá O., Pokorná P., Srnský P.,Lorenčík D., Hřídel J., Hřídelová L., Fleischnerová A.

Klinika dětského adorostového lékařství, 1. LF UK aVFN, Praha, Česká republika

Úvod: V období 7 let byla na našem pracovišti aplikována neuroprotektivní metoda celotělové hypotermie u novorozenců po těžké perinatální asfyxii.

Soubor: Pacienti léčení hypotermií byli následně prospektivně sledováni do 2 let života. Sledování zahrnovalo opakované neurologické vyšetření, EEG vyšetření, vyšetření sluchu (otoakustické emise), zraku (oční pozadí) a psychologické vyšetření v 12 a 24 měsících. V případě potřeby bylo provedeno zobrazení CNS (MR, sonografie nebo CT mozku).

Výsledky: V uvedeném období bylo na našem pracovišti hospitalizováno 144 pacientů s projevy hypoxicko-ischemické encefalopatie II. a III. stupně, kteří splňovali vstupní kritéria k léčbě celotělovou hypotermií. Z uvedeného počtu 18 dětí zemřelo v novorozeneckém období. Z dětí, které přežily, bylo vyšetřeno ve věku 12 resp. 24 měsíců celkem 102 dětí. Závažné neurologické postižení charakteru dětské mozkové obrny (DMO) bylo prokázáno u 19 z nich. U šesti pacientů bylo vysloveno podezření na rozvoj ADHD. Sekundární epilepsie byla zjištěna u 12 dětí – většinou s diagnózou DMO. Závažná porucha sluchu/zraku byla zjištěna u 13/8 dětí, opět většinou s diagnózou DMO. Jako prognosticky nepříznivý faktor se uplatnila těžká přetrvávající metabolická/laktátová acidóza, současná hypo//hyperglykemie, těžká koagulopatie, závažný neurologický nález vstupně (areaktivní kóma), pozdní úprava aEEG (déle než 36 hodin) a závažný neurologický nález před propuštěním.

Závěr: Výsledky studie jsou srovnatelné s výsledky jiných center, používajících metodu celotělové hypotermie u těžce asfyktických novorozenců.

Podpořeno VFN RVO 64165/2012.

PROBLEMATIKA PLEUROPNEUMONIÍ UDĚTÍ

Rozsíval P.

Dětská klinika Fakultní nemocnice, Hradec Králové, Česká republika

Katedra pediatrie, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Česká republika

Pleurální empyém postihuje cca 1 % dětí s bakteriální pneumonií a dle údajů z rozvinutých zemí se zdá, že incidence pleuropneumonií narůstá. Pleuropneumonie má typický klinický obraz a průběh, při větším rozsahu vyžaduje invazivní postupy, event. ventilační podporu, a proto jsou pacienti často hospitalizováni na JIP. Úspěšnost kombinace antibiotické léčby spolu s drenáží a intrapleurální aplikací léků je vysoká, ale u rozsáhlých nálezů je možnost dlouhodobých komplikací a je vhodná pneumologická dispenzarizace.

V přednášce budou prezentovány obvyklé nálezy a postupy a zkušenosti našeho pracoviště v souvislosti s údaji z literatury včetně evidence based medicine.

SOUČASNÝ STAV PEDIATRICKÉ PALIATIVNÍ PÉČE VČR

Mojžíšová M., Cingrošová L.1 aspol. – Pracovní skupina dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP

Dětské oddělení nemocnice Hořovice amobilní hospic Cesta domů, Česká republika

1 Klinika dětské hematologie aonkologie FN Motol, Praha, Česká republika

WHO definice: Dětská paliativní péče je aktivní komplexní péčí o somatickou, psychickou a spirituální dimenzi nemocného dítěte, zahrnující také poskytování podpory rodině. Tato péče začíná v okamžiku stanovení diagnózy nemoci a pokračuje bez ohledu na to, zda je dítě léčeno kurativně se zaměřením na diagnostikované onemocnění. (http://www.detsky-hospic.cz/files/IMPaCCT-Standardy-detske-paliativni-pece-v-Evrope.pdf).

Kromě specifik, která vyplývají z péče o dětského pacienta obecně, spočívá hlavní rozdíl mezi dětskou a dospělou populací zejména ve spektru a rozložení diagnóz vyžadujících paliativní péči. V dětské populaci je větší různorodost stavů vyžadujících paliativní péči a podstatně vyšší podíl nenádorových diagnóz (cca 80 %). V dětském věku existuje celá řada onemocnění, u kterých může být prognóza přežití i v řádu mnoha let a lze ji jen velmi těžko predikovat. Oproti dospělé populaci je jistě delší průměrná potřeba paliativní péče, samotné potřeby paliativní péče mohou být v porovnání s dospělou populací odlišné.

V ČR chybí dostatek empirických dat o počtu potřebných dětí a reálné dostupnosti paliativní péče. Neexistují nemocniční paliativní týmy, odborné vzdělání zdravotníků v paliativní medicíně je minimální. Komunikace mezi profesionály poskytující péči dětem s život ohrožujícím či limitujícím onemocněním je minimální, chybí proto kontinuita této péče jak o dítě, tak i o rodinu.

Dostupnost domácí paliativní péče závisí na místě bydliště dítěte a na druhu onemocnění. U dětí s onkologickým onemocněním jsou služby lépe dostupné v rámci komplexních onkologických center v Praze a Brně. U neonkologických diagnóz, kterých je většina, chybí možnost komplexní palia-tivní péče jak ve zdravotnických zařízeních, tak i mimo ně. Dostupnost domácí paliativní péče je ve většině krajů ČR prakticky nulová (Praha – Cesta domů, Jihomoravský kraj – tým dr. Lokaje při KDHO Brno, Ostrava a část Moravskoslezského kraje – Ondrášek).

V listopadu 2015 vznikla Pracovní skupina dětské paliativní péče, složená z odborníků všech zainteresovaných profesí poskytujících paliativní péči, v prosinci 2015 byla skupina přijata pod ČSPM ČLS JEP. Činnost Pracovní skupiny podporuje řada odborných lékařských i nelékařských společností, s některými byla navázána velmi úzká spolupráce. Pracovní skupinu oficiálně podporuje i Ministerstvo zdravotnictví ČR. Cílem Pracovní skupiny obecně je zlepšení dostupnosti paliativní péče na všech úrovních péče o dětského pacienta.

Závěr: Autoři poukazují na odbornou i laickou veřejností stále opomíjenou problematiku pediatrické paliativní péče.


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo Supplementum 1

2016 Číslo Supplementum 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se