Účinnost a riziko medikamentózní léčby otylosti


Autoři: Pavel Jerie
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 605
Kategorie: Dopisy redakci

Zájem o prevenci a léčbu otylosti v posledních letech stále stoupá, protože přibývá případů těžké otylosti a stoupá počet tlustých dětí, a to zejména v USA a v zemích střední i západní Evropy. Stav je o to kritičtější, že medikamentózní léčba obezity selhává – přes velké úsilí a náklady spojené s výzkumem a vývojem anorektik.

A. Astrup z kodaňské univerzity (Dept. of Human Nutrition) upozornil v krátkém velmi přehledném článku na opomíjenou skutečnost: historie farmakologické léčby obezity je charakterizována tím, že registrované léky byly opakovaně, dříve nebo později staženy z trhu pro závažné nežádoucí účinky (1). Nejnověji je to sibutramin, který byl stažen z evropského trhu, protože zvyšuje riziko nefatálních kardiovaskulárních příhod a diabetu. Též v jiných odborných periodikách bylo o tom referováno (2) a ve sdělovacích prostředcích vyšla výzva ke zvýšené opatrnosti v proskripci anorektik. Jsou často vyráběna v Číně a Indii a mohou mít příměs nedeklarovaných látek, často rostlinného původu, jak o tom bylo referováno na tomto místě v jiné souvislosti (3). Za zvlášť nebezpečný byl 28. července t.r. ve švýcarských zprávách označen preparát LiDa, dovážený z Asie.

RIMONABANT, antagonista kanabinoidních receptorů, byl stažen z trhu v roce 2007; jeho podávání je spojeno se zvýšeným výskytem deprese a anxiózních stavů se suicidálními úmysly. Navíc byly přerušeny všechny klinické studie s látkami stejné třídy.

Fenfluraminphentermin povolené a uvedené na trh v roce 1977 byly staženy roku 1997 poté, co byly publikovány zprávy o zvýšeném výskytu atypických změn na srdečních chlopních při jejich delším užívání. V září 1998 stáhla firma Roche u FDA žádost o registraci nového anorektika orlistatu (XENICAL) pro podezření na stejné nežádoucí účinky a zvýšený výskyt plicní hypertenze (4).

V této souvislosti je nutno připomenout aminorex (MENOCIL), který není v excerpovaném článku zmíněn. Byl totiž uveden na trh v šedesátých letech 20. století a v roce 1968/1969 stažen z trhu. Při jeho delším užívání byl zaznamenán zvýšený výskyt plicní hypertenze, postupem času s infaustním průběhem. Na podzim 1970 – přesně před 40 lety – shrnul bernský kardiolog prof. H. P. Gurtner problematiku plicní hypertenze medikamentózně podmíněné na základě diskuze organizované v Uppsale v červnu téhož roku (Exc. Med. Intern. Congr. Ser. 220). Výzkum perorálních anorektik přes všechna zklamání pokračuje, jak je shrnuto na konci Astrupova souhrnu.

LORCASERIN (ADP356) je selektivní agonista 5HT2C receptorů bez účinku (nebo jen slabě) na 5HT2A a -2B receptory. Byl v denní dávce 10 mg srovnáván se sibutraminem a placebem. Jeho účinek je stejný jako u sibutraminu a o něco menší, než byl zaznamenán u orlistatu; je však lépe snášen a nemá (snad) žádné kardiovaskulární riziko. Představuje tedy novou možnost medikamentózní léčby obezity u kardiaků a diabetiků (1).

Astrupův článek výstižně shrnuje problematiku medikamentózní terapie otylosti, která je založena na anorektickém účinku. Zatím použitá anorektika jsou sympatomimetické látky, které mají význačné účinky hemodynamické a metabolické, a to centrální i periferní, závislé na dávce. To je konečně známo u katecholaminů už z pokusů na zvířatech; ale aminorex se liší od noradrenalinu a dexamfetaminu např. už tím, že při opakovaném podávání zvyšuje tlak v plícnici, přičemž toto zvýšení není provázeno změnami saturace kyslíkem (5).

Otázka etiologie komplikací při podávání anorektik zůstává zatím otevřena, stejně jako otázka etiologie (i léčby) tzv. primární pulmonální hypertenze. Posud jsou tedy možnosti medikamentózní léčby omezené a problematické. Pro výzkum lákavé. V praxi je zřejmě jediná slibná, i když těžko schůdná možnost: zaměřit se na prevenci, což není jen problém medicíny a zdravotnictví. Vědecký přístup možná představuje epigenetika.

Adresa pro korespondenci:
MUDr. Pavel Jerie
Leymenstrasse 49, CH 4153 Reinach, BL 1 Švýcarsko
fax: 0041 617 110 443


Zdroje

1. Astrup A. Drug management of obesity – Efficacy versus safety. New Engl J Med 2010; 363(3): 288–290.

2. Sayburn A. Demise of sibutramine leaves EU doctors one obesity drug. Brit Med J 2010; 340: 233.

3. Štěpánek J. Neurotoxické a kancerogenní riziko čínských rostlinných anorektik. Čas Lék čes 2010; 149(3): 137–138.

4. Jerie P. Postižení chlopní při léčbě fenfluraminem a phenterminem. Cor Vasa 1998; 40(3): K 82.

5. Štěpánek J. Veränderungen des Säuren-Basen-Haushalts durch Aminorex und Amphetamin beim Hund. Schweiz med Wschr 1972; 102: 411–414.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
nový kurz
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Biologická léčba Crohnovy nemoci
Autoři: MUDr. Přemysl Falt, Ph.D.

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se