Jak ovlivňuje kouření životní styl mladých mužů na počátku 21. století


Autoři: Iveta Marková
Působiště autorů: Masarykova univerzita v Brně, Lékařský fakulta, Ústav preventivního lékařství a Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 591-597
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Východisko.
Cílem práce je posouzení některých faktorů života mladých mužů mezi kuřáky a nekuřáky. V této práci byl studován soubor mladých mužů, dobrovolníků, v té době vojáků základní služby.

Materiál a metody.
Dotazník – protokol preventivního vyšetření – vyplnilo 104 mladých mužů, klinické vyšetření absolvovalo 83 z nich. Participanti projevili zájem o vyšetření a zvolený způsob primární prevence formou besed, kterých se zúčastnilo 64 mladých mužů.

Výsledky.
Analýza výsledků prokázala, že více jak polovina mladých mužů kouří. Prokázali jsme, že u kuřáků je statisticky významně častěji neúplná domácnost oproti nekuřákům. Závislých na nikotinu je 51,3 % souboru. Kuřáci konzumují kávu oproti nekuřákům statisticky významně častěji. Kuřáci pijí více alkoholické nápoje, byla prokázána vysoce statisticky významná závislost v pití vína u kuřáků a statisticky významná závislost v pití destilátů a piva. Kuřáci pijí také ve větším množství alkoholické nápoje a častěji se opíjejí. U kuřáků je i vyšší užívání marihuany či hašiše a užívání drog i na vojně oproti nekuřákům.

Nebyla prokázána vazba mezi kouřením a body mass indexem. Kuřáci mají průměrnou pohybovou aktivitu v nižší týdenní četnosti než nekuřáci. Rovněž byla prokázána u kuřáků vysoce statisticky významná souvislost v nižším věku prvního pohlavního styku a vyšším počtu sexuálních partnerek (kuřáci 5,69, nekuřáci 3,29) oproti nekuřákům.

Závěry.
Kouření významně ovlivňuje životní styl ve všech stránkách života jedince. Zvolená metoda práce včetně hodnocení a možností využití primární prevence by byla reprodukovatelná a využitelná pro širokou oblast naší mladé populace.

Klíčová slova:
mladí muži, životní styl, primární prevence, kouření.

Úvod

Zdravotní stav obyvatelstva může být sledován a hodnocen pro různé účely. Tato práce je zaměřena na ověřování a hlubší poznání souvislostí mezi zdravotním stavem, životními podmínkami a způsobem života mladých mužů. Vliv kouření, životních podmínek, výživových zvyklostí a dalších faktorů na zdraví si mnoho – zejména mladých lidí – vůbec neuvědomuje, nebo je většina bagatelizuje. Touto prací je možné posoudit na vybraném souboru mladých mužů vliv řady negativních faktorů, které významným způsobem ovlivňují zdraví – jde především o životní styl mladé mužské generace, jeho chování ve vztahu ke zdraví.

Sledování a hodnocení zdravotního stavu můžeme provádět mnoha způsoby. Řada studií (1–9) poukazuje na časté negativní vlivy (např. kouření, konzumace alkoholu, výživové zvyklosti, nedostatečné pohybové aktivity), které v převážné míře souvisejí s životním stylem mladé generace. I při relativně dobrých znalostech, které již dnes mnozí mladí lidé mohou mít, potřebují většinou jasné rady a doporučení, které by jim velmi jednoduchou formou sumarizovaly a utřídily informace a daly návod k jejich konkrétní aplikaci v životě.

Základní a nezastupitelnou roli v systému zdravotnictví hraje primární péče.

Soubor nemocných a použité metody

Zjišťujeme prevalenci vybraných zdravotních znaků v souboru mladých českých mužů. Vycházíme z individuálního anamnestického a klinického vyšetření vojáků základní služby – dobrovolníků. Metoda, která byla pro studii použita, je deskriptivní epidemiologická studie s využitím anamnestických a jednoduchých screeningových vyšetření.

Soubor

Pro tuto studii byl získán soubor 104 mladých mužů, v té době vojáků základní služby, dobrovolných spolupracovníků. Výběr byl zvolen s přihlédnutím k organizačním možnostem a konkrétním metodám. Úvahy byly vedeny několika aspekty: vojáci základní služby (dále jen VZS) jsou mladí muži z celé České republiky (je tak získán vzorek populace z celé České republiky), jejich výkon základní vojenské služby je organizován u jednoho útvaru, v jednom místě a jsou tak minimalizovány náklady na provádění studie. Studie byla provedena u dobrovolníků jako jedna část zaměstnání v rámci VZS v předcházení sociálním, zdravotním a patologickým jevům. V dnešní době je možné i zde plně zajistit a respektovat dobrovolnou účast a spolupráci.

Vojenská služba je fyzicky i psychicky náročná, a proto vyžaduje dobrý tělesný a duševní stav. V rámci odvodového řízení byli všichni mladí muži podrobeni komisionálním lékařským prohlídkám a byl tedy předpoklad, že na vojenskou základní službu byli odvedeni pouze zdraví mladí muži.

Vyšetření

Ve studii byl použit jednak dotazník – protokol preventivního vyšetření a také vlastní klinické vyšetření s protokolem, který byl vypracován s ohledem na sledované znaky, příčiny a souvislosti.

Dotazník – protokol preventivního vyšetření – sestával ze 71 otázky a byl rozdělen podle jednotlivých zájmů našeho studia na tyto části: osobní charakteristika, informace o rodině, rodinná anamnéza, životní styl, osobní anamnéza, výživové zvyklosti, sexuální život, psychické stavy a prožitky. Jako podklad pro sestavování dotazníku byly použity zkušenosti z podobných studií, zkušenosti z naší praxe a sledovaný cíl práce (10–16).

Před vyšetřením byly připraveny potřebné počty dotazníků, instrukcí, informovaného souhlasu a záznamních archů. Vyšetření proběhla ve třech dnech ve studijních prostorách vojenského útvaru.

Souboru dobrovolných participantů z řad vojáků základní služby byl na úvod vysvětlen smysl studie. Instrukce před zahájením vyšetření byla podána všem VZS ústně, následně byl rozdán informovaný souhlas k prostudování a vyplnění, na jehož podkladě pokračovala další spolupráce pouze s dobrovolníky. Byly rozdány záznamní archy dotazníku a následovalo slovně uváděné (anonymní) vyplnění dotazníků, kdy každý z účastníků měl možnost se průběžně ptát na otázku, které zcela dobře neporozuměl. Vyšetření byla spojena s vyplňováním dotazníku, klinické vyšetření dobrovolně podstoupil ve stejný den ten, kdo vyplnil dotazník.

Měření

Časově a organizačně náročnější bylo klinické vyšetření, které zahrnovalo vyšetření antropometrické, krevního tlaku, srdečního pulzu, karence vitaminů a dechových funkcí. Byla vytvořena tři stanoviště pod vedením tří odborných zdravotnických pracovníků.

Všechny vypracované a připravené materiály a celá studie byly předloženy a odsouhlaseny Etickou komisí Masarykovy univerzity Brno. Všechny anonymně naměřené hodnoty participantů byly zapsány do archu Klinické vyšetření – protokolu preventivního vyšetření.

Intervence

V rámci studie následně a zcela samostatně (v jiné dny) proběhla primární intervence formou dobrovolné besedy v době trvání 3 hodiny zaměřená na možnost snížit (nebo alespoň ovlivnit) prevalenci kuřáctví mezi mladými muži a zvýšit jejich znalosti o rizikových faktorech a zdravém životním stylu. Pro besedu byla využita osvětová preventivní publikace „Vyber si zdraví a svobodu“, kterou poskytl Ústav preventivního lékařství LF MU Brno (17).

Zodpovězeny byly všechny dotazy a předána publikace „Vyber si zdraví a svobodu“ každému účastníkovi besedy. Dále dostali brožury a návody k dodržování zásad zdravého způsobu života.

Hodnocení

Dotazník – protokol preventivního vyšetření

Pečlivě byly přepsány všechny uvedené odpovědi z jednotlivých dotazníků do kódovacích archů, ze kterých byly přeneseny jako vstupní údaje do počítače a následně do statistického softwaru. Závislost na nikotinu (Fagerströmův dotazník) byl rozpracován v otázkách dotazníku, následně spočítán a vyhodnocen (18).

Klinické vyšetření – protokol preventivního vyšetření

Vyplněné archy klinického vyšetření byly taktéž přepsány z jednotlivých částí archů klinického vyšetření do kódovacích archů, pořízeny do počítače a přeneseny jako vstupní údaje do statistického softwaru.

Stanovení indexu tělesné hmotnosti (body mass indexu – BMI) (15, 19), poměr obvodu pasu a boků (WHR) (15), krevní tlak a jeho hodnoty(naměřený, klidový v mm Hg) (20), Step testKASCHŮV STEP – TEST, test tělesné zdatnosti (21), dechové funkce (funkční vyšetření plic, spirometrie) (22), karence vitaminů byla posuzována podle klinických příznaků (11).

Všechny výsledky studie byly hodnoceny skupinově, tedy pro vyšetřované osoby zcela anonymně. Hodnocení bylo prováděno ve spolupráci s Výzkumným pracovištěm preventivní a sociální pediatrie LF MUBrno s využitím jejich softwaru. Výsledky níže uváděné byly získány z dotazníkových a klinických vyšetření.

Vzhledem k rozsáhlosti práce následuje srovnání kuřáků a nekuřáků a vyhodnocení statisticky významných skutečností.

Výsledky

Dotazník – protokol preventivního vyšetření vyplnilo 104 mladých mužů, v té době vojáků základní služby, klinické vyšetření absolvovalo 83 z nich. Z původního počtu mladých mužů se následujících besed dobrovolně zúčastnilo 64 mladých mužů (více jak polovina souboru).

Jak to vypadalo s kouřením našeho souboru, ukazuje tabulka 1.

Tab. 1. Kouření
Kouření

Zkušenost s první cigaretou v jednotlivých věkových údobích a začátek pravidelného kouření v jednotlivých věkových kategoriích je prezentován v tabulce 2.

Tab. 2. Věk a zkušenost s první cigaretou a věk začátku pravidelného kouření
Věk a zkušenost s první cigaretou a věk začátku pravidelného kouření

Z těch, kteří kouří (tj. 63), nebo dříve kouřili a nyní již ne (16), se 39 (tj. cca polovina) považuje za závislé na nikotinu a 40 za nezávislé na nikotinu. Dle Fagerströmova dotazníku závislosti na nikotinu vyplývá, že závislých na nikotinu je 51,3 %, z toho silně závislých je 1,3 %, středně silně závislých 17,5 %, mírně závislých 32,5 %, jak znázorňuje tabulka 3. Tato data dokazují, že subjektivní hodnocení i zhodnocení dle Fagerströmova dotazníku jsou si výsledkově velmi blízké.

Tab. 3. Závislost na nikotinu (subjektivní hodnocení) a závislost na nikotinu (Fagerströmův dotazník závislosti na nikotinu)
Závislost na nikotinu (subjektivní hodnocení) a závislost na nikotinu (Fagerströmův dotazník závislosti na nikotinu)

Ve společné domácnosti s rodiči žije 84,1 % kuřáků a 100 % nekuřáků, tento rozdíl je vysoce statisticky významný, jak ukazuje tabulka 4.

Tab. 4. Kuřáci, nekuřáci a společná domácnost s rodiči
Kuřáci, nekuřáci a společná domácnost s rodiči
statistická významnost (χ2) = 0,008**

V pití kávy jsme soubor rozdělili dle konzumace na dvě skupiny. První byla tvořena těmi, kteří pili minimálně jednu kávu denně, ve druhé skupině ti, kteří pili méně než jednu kávu denně. Srovnáním těchto dvou skupin jsme nalezli jasnou statisticky významnou odlišnost (tab. 5). Kuřáci pijí kávu daleko více než nekuřáci.

Tab. 5. Kuřáci, nekuřáci a konzumace kávy
Kuřáci, nekuřáci a konzumace kávy
statistická významnost (Fisherův faktoriálový test) = 0,02*

Byla prokázána silná závislost v pití vína u kuřáků a rovněž v pití destilátů a piva, jak ukazuje tabulka 6.

Tab. 6. Vztah kouření a pití alkoholu
Vztah kouření a pití alkoholu
Výsledky χ2 testu: *statisticky významná závislost **vysoce statisticky významná závislost

Že kuřáci pijí statisticky významně častěji alkoholické nápoje bylo prokázáno i co do frekvence a množství požitého alkoholu, kuřáci se i vysoce statisticky významně častěji opíjeli než nekuřáci. Rozdíl v užívání drog mezi kuřáky a nekuřáky je naprosto zjevný a vysoce statisticky významný. Otázku na užívání drog na vojně odmítá odpovědět 14,3 % kuřáků a jen 2,5 % nekuřáků. Drogy na vojně přiznává, že užívá 19,0 % kuřáků a 7,5 % nekuřáků. Byla prokázána statistická významnost v užívání drog na vojně u kuřáků (tab. 7).

Tab. 7. Kuřáci, nekuřáci a frekvence pití alkoholu (víc než 1 sklenku, opíjení se (před vojnou), kuřáci, nekuřáci a užití marihuany nebo hašiše před nástupem VZS a užívání drog na vojně
Kuřáci, nekuřáci a frekvence pití alkoholu (víc než 1 sklenku, opíjení se (před vojnou), kuřáci, nekuřáci a užití marihuany nebo hašiše před nástupem VZS a užívání drog na vojně

Při statistické analýze jsme neprokázali vazbu mezi kouřením a BMI.

Nekuřáci mají vysokou pohybovou aktivitu v 62,5 %, kdežto kuřáci mají pouze průměrnou pohybovou aktivitu v 50,8 %. Prokázána statistická významnost. Nekuřáci mají pohybovou aktivitu v průběhu týdne daleko častější než kuřáci. Potvrzeno statistickou významností v tabulce 8.

Tab. 8. Kuřáci, nekuřáci a pohybová aktivita před VZS dle sebehodnocení a četnost pohybové aktivity před VZS dle sebehodnocení
Kuřáci, nekuřáci a pohybová aktivita před VZS dle sebehodnocení a četnost pohybové aktivity před VZS dle sebehodnocení

Prokázali jsme vysoce statisticky významnou souvislost prvního pohlavního styku v nižším věku u kuřáků oproti nekuřákům a kuřáci mají také statisticky vysoce významně vyšší počet sexuálních partnerek (5,69) než nekuřáci (3,29) jak ukazuje tabulka 9.

Tab. 9. Kuřáci, nekuřáci a první pohlavní styk a počet sexuálních partnerek
Kuřáci, nekuřáci a první pohlavní styk a počet sexuálních partnerek

Diskuze

Více než polovina souboru mladých mužů, i přes rozsáhlé preventivní kampaně a cenu cigaret, stále kouří. Nekouří, ale kouřilo 15,4 % souboru. Tento počet je pozitivní známkou toho, že mladá generace přemýšlí nad škodlivostí cigaret a 15,4 % souboru přestalo kouřit. Přesto zkušenost s kouřením cigaret má celkem 75,4 % souboru, což je číslo velmi vysoké. K této problematice Kučerová et al. (6) uvádí, že „procento kuřáků mezi studenty a učni druhých ročníků bylo 40,2 % v roce 2005 na rozdíl od 38,8 % kuřáků zaznamenaných v roce 1995“, podobně Csémy et al. (1) uvádí, že „stejně tak bylo prokázáno, že podíl pravidelných kuřáků se v roce 2002 prakticky zdvojnásobil proti roku 1994, nejstrmější nárůst kouření byl patrný u věkové skupiny patnáctiletých, kde v roce 2002 kouřilo již 30 % všech dotázaných. Na základě poznatků, které máme, můžeme s určitostí konstatovat zřetelný nárůst kuřáctví u naší dospívající populace“. Sovinová (24) říká, že „v České republice je v dospělé populaci téměř 30 % kuřáků“. Akční plán (24) shrnuje, že „v roce 1985 u nás kouřilo pravidelně 45,4 % mužů, v poslední době se vykazuje trvalý mírný pokles kuřáctví, více u mužů, v roce 1993 bylo již zjištěno jen 32,2 % pravidelných kuřáků u mužů. Riziko kouření se zvyšuje sílícími aktivitami tabákových společností, především u dětí a mládeže. Ve věku 16 let kouří již 30 % chlapců“. Podobně i Pecha (7) uvádí, že „zjištěný stav 31 % kuřáků u sportovců je alarmující.“ Sovinová et al. (23) rovněž uvádí, že „podle výzkumu z roku 2008 lze v České republice 24,0 % občanů označit za pravidelné kuřáky. Dalších 4,2 % tvoří nepravidelní kuřáci. Znamená to, že dle vlastní výpovědi 28,2 % občanů České republiky ve věku 15–64 let v roce 2008 kouřilo a lze je označit jako kuřáky“. Také Hrubá (25) upozorňuje, že „v České republice, podobně jako v jiných vyspělých zemích, absolutně převládá kouření strojově vyráběných cigaret. Podle posledních průzkumů kouří v České republice pravidelně 31 % mužů a 21 % žen, k tomu je potřeba připočíst další cca 4 % občasných kuřáků u každého pohlaví“. Lze předpokládat, že více jak 30 % mladých mužů našeho souboru bude kouřit jistě i v dospělosti.

Zjištěný počet mladých mužů kuřáků závislých na nikotinu je 41 (51,3 %), avšak jejich závislost je rozdílná a také velmi dobře ovlivnitelná sebepoznáním, sebekázní a cílenou prevencí. Z aktivních kuřáků by byla více jak polovina (72,5 %, tj. nezávislí a mírně závislí kuřáci) schopna zanechat kouření bez větších potíží či stresů. K tomu Králíková et al. (26) uvádí, že „vznik mladistvého kuřáka prochází těmito stadii: 1. na počátku kouření skupina dětí pospolu (stadium pokusů), 2.později se tato skupina zmenšuje (stadium návyku), 3.konečné stadium je stadium závislosti, do něhož se dostávají jednotlivci“ a podobně Machová et al. (27) říkají, že „závislosti na tabáku je obtížné se zbavit, o čemž svědčí nízká úroveň dosavadní léčby. Proto je lepší s kouřením vůbec nezačít“. Hrubá (25) také uvádí, že „závažný je posun začátků kouření do mladších věkových skupin, které s sebou přináší zvýšení rizika vzniku závislosti a vyšší riziko vzniku poruch zdraví a předčasných úmrtí. Mladý organismus nemá dostatečně funkční detoxikační mechanismy, a proto je ke škodlivým následkům kouření vnímavější. V České republice kouří denně cca 20 % hochů a 15 % dívek ve věkové kategorii 15–19 let. U většiny mladistvých kuřáků je možno diagnostikovat určitý stupeň závislosti“. Možnosti využití poradny pro odvykání kouření však nevyužili. Riziko kouření jednoznačně nevidí jako problém a tak velké riziko, aby se jím právě nyní zabývali.

Naše výsledky rovněž potvrzují, že kouření je významným rizikovým faktorem a počet kuřáků neklesá. Hrubá ve své práci (28) říká, že „kouření je nejvýznamnější preventabilní rizikový faktor nemocnosti a úmrtnosti. Na nemoci související s kouřením umírá 50 % kuřáků. Z nich polovina umírá předčasně ve středním věku a ztrácí 20–25 let života. Rozdíl v úmrtnosti kuřáků a nekuřáků se epidemiologicky projeví už po 20 letech kuřáctví“ a „kouření je chronické progredující a recidivující onemocnění, diagnóza F 17. Nejde o společenský zlozvyk, ale úpornou závislost, která má složku farmakologickou (na drogu nikotin) a sociálně-behaviorální“. Hrubá dále (25) uvádí, že „kouření je nejvýznamnější jednotlivý preventabilní faktor mnoha onemocnění včetně poškození orgánů ušních, nosních a krčních. Cigareta je jediný druh spotřebního zboží, který – užívá-li se podle návodu – škodí a zabíjí. Cigareta je také jediná zbraň, která zabíjí oběma konci: kuřák ohrožuje nejen sebe, ale i nekuřáky“.

V naší práci prokazujeme další známé riziko, že kuřáci více konzumují alkoholické nápoje. Nejrozšířenějšími drogami v České republice zůstávají nikotin a alkohol. Tak, jak prokazuje ve své práci Csémy et al. (1) „výsledek koresponduje s výsledky práce, že denní kuřáci jsou častěji konzumenty nadměrných dávek alkoholu, opakovanou opilost uvedlo 31 % denních kuřáků a jen 5 % ostatních dotázaných“. Pecha (7) zjistil, že „nadměrné konzumenty alkoholu tvořili studenti 13–20letí a podle výsledků třem čtvrtinám konzumentů ještě nebylo 18 let. Bylo rovněž prokázáno, že konzumace alkoholu se zvyšuje u sportovců (a zřejmě nejen u nich) s rostoucím věkem“. Kučerová et al. (6) říkají „neméně znepokojivou situací je v roce 2005 prokázané nadměrné užívání alkoholu jak mezi žáky (16,2 %), tak mezi studenty a učni (68,8 %)“. Také Bílek (29) dokládá, že „mezi mladými muži byla u přibližně 30 % respondentů zjištěna nadměrná konzumace alkoholu, přičemž co se oblíbenosti týče, významně převažuje konzumace piva, a to jak u Čechů, tak i Moravanů. Nadměrná konzumace alkoholu je nižší u vysokoškoláků, podstatný vliv na konzumaci alkoholu však úroveň vzdělání dle výsledků průzkumu nemá“. Studie ukázala, že po nástupu do základní vojenské služby nedošlo u mladých mužů k nárůstu konzumentů alkoholu. Na druhou stranu ale ani k významnému úbytku“. Foret et al. (3) uvádí, že „spotřeba alkoholických nápojů se téměř nezměnila a dosahuje 188 litrů na každého občana České republiky, což je o 75 litrů více než průměr v zemích Evropské unie. Průměrná spotřeba piva, v níž držíme v mezinárodním srovnání světové prvenství, tvoří 87 % veškeré spotřeby alkoholických nápojů. Spotřeba alkoholických nápojů v České republice zatím žádné změny směrem ke zdravému životnímu stylu ani nenaznačuje“.

Byla prokázána statistická významnost v užívání drog na vojně u kuřáků. Sovinová et al. (8) k tomuto říkají „mezi 15letými kouřilo denně 21 % dotázaných v roce 2002, zatímco v roce 1994 to bylo jen 8,8 %“. Podobně kolektiv Sananimu (30) uvádí, že „podle posledních výzkumů je bohužel zřejmé, že čím dříve se člověk seznámí s alkoholem a cigaretami, tím je větší pravděpodobnost, že se posléze dostane k nelegálním drogám“ a také Csémy a kol. (2) uvádí, že „vyšší výskyt kuřáctví byl spojen s vývojem v neúplné nebo restrukturalizované rodině, kouřením sociálně blízkých osob (rodiče, vrstevníci). U kuřáků se ve větší míře vyskytovaly psychosomatické symptomy, nadužívání alkoholu, kouření marihuany a užívání extáze“. Kalina et al. (31) poukazují na skutečnost, že „Akční plán EU konstatuje, že rizika zdravotního poškození nejsou omezena pouze na zakázané drogy. Větší pozornost by proto měla být věnována jevu kouření tabákových výrobků a požívání alkoholických nápojů v ranném věku, stejně jako prvním experimentům se zakázanými drogami“.

Naše práce prokázala jen průměrnou pohybovou aktivitu u kuřáků, a to ještě s nižší týdenní četností, dále také nižší věk prvního pohlavního styku u kuřáků a také vyšší počet sexuálních partnerek u kuřáků. Tato zjištění jen dotvrzují obecně známý nezdravý životní styl kuřáků, který pokračuje i u mladé generace 21. století, a to přes snahy ovlivnění nejen prevencí mediální, výchovnou ale i medicínskou. Podle Fialy (32) „vysoká pohybová aktivita je spolu se zdravou výživou (a nekouřením) tím nejdůležitějším v praktické prevenci nemocí a podpoře zdraví. Její potenciál je však dosud využíván naprosto nedostatečně. Příliš nízkou fyzickou aktivitu u nás vykazuje podstatná část populace. Skutečný význam a přínos pohybu ale nedoceňují ani lékaři a málo jej využívají v nefarmakologické terapii“. Hrubá (25) také uvádí, že „kouření představuje samostatný nezávislý rizikový faktor pro poškození smyslových funkcí (sluchu, čichu, chutě), pro akutní i chronická zánětlivá onemocnění a zejména pro zhoubné nádory v této lokalizaci. Vliv kouření je potencován zejména konzumací alkoholu. Kouření je spojeno s dalšími a pro zdraví významnými odlišnostmi životního stylu (především abúzus alkoholu, nesprávná výživa), které škodlivý vliv kuřáctví dále podporují“.

Mladí muži konkrétní nabídky zajištění vyšetření nevyužili, více jak polovina souboru se však zúčastnila besed v rámci primární prevence formou intervence. I Komárek et al. (33) konstatují, že „zájem veřejnosti o prevenci nejlépe dokumentuje relativně vysoká účast na všech hromadných akcích a zájem o poradenství. Přibývá také osob, které vyhledávají lékaře s žádostí o preventivní prohlídky“.

Opatření ke zlepšení situace v těchto oblastech jsou proto velmi důležitá. Kampaně prostřednictvím sdělovací prostředků, plakátů a internetu by byla jistě přínosnější ruku v ruce s individuální a skupinovou primární prevencí. K tomu Žaloudíková et al. (34) konstatuje, že „studie potvrdila, že program „Normální je nekouřit“ je účinnou výchovně-vzdělávací primárně-preventivní metodikou pro žáky prvních tříd základních škol“. Sovinová et al. (35) také říkají, že akce „Přestaň a vyhraj“ se snaží přispět k řešení tabákové pandemie. V České republice se soutěž koná pravidelně a pro svoji efektivitu byla zařazena mezi doporučené postupy „Národního programu zdraví“ Ministerstva zdravotnictví ČR. V ročníku 2006 se podařilo oslovit více lidí ve věkové skupině 25–34 let. V roce 2007 proběhla k ověření efektivity soutěže ověřovací studie, která ukázala, že nejméně 14 % účastníků rok po soutěži prokazatelně nekouří. Soutěž nabízí dobrý důvod ke skoncování se závislostí na tabákových výrobcích. Většina účastníků do soutěže vstupuje s cílem využít soutěžní měsíc jako začátek nekuřáckého života“. Podobně uvádí Zachovalová (36), že „pomocí anonymních dotazníkových šetření bylo zjištěno, že program úspěšně ovlivnil chování dětí: v celém souboru s programem poklesl během 6 měsíců významně počet kuřáků (z 18,7 % na 10,4 %), zatímco v souboru kontrolním zůstal počet kuřáků stejný“. Pecha (7) konstatuje, že „konzumace alkoholu a kouření u mladých lidí je v naší společnosti stále velkým problémem. Zatímco ve vyspělých zemích se výrazně projevuje tendence chránit mladé lidi před alkoholem i kouřením, naše společnost – jak se zdá – je příliš tolerantní“. Csémy et al. (2) poukazuje na to, že „pokles prevalence kuřáctví u dětí a dospívajících po roce 2002 je pozitivní změna, která byla patrně ovlivněna regulačními opatřeními v dostupnosti tabákových výrobků (zvýšení legálního věku ze 16 na 18 let, vyšší zdanění tabákových výrobků), omezením reklamy (zákaz velkoplošných plakátů a reklamy v časopisech), ale také kvalitnějšími preventivními programy ve školách“.

Závěr

Předpokládáme, že provedená studie může poskytnout důležité informace včetně podkladů pro preventivní opatření a mohla by se stát předstupněm náročnějších analytických šetření např. longitudinálních.

Zkratky

  • BMI – index tělesné hmotnosti (body mass index)
  • EU – Evropská unie
  • LF MU – lékařská fakulta Masarykovy univerzity
  • STEP-TEST – test tělesné zdatnosti
  • VZS – vojáci základní služby
  • WHR – poměr obvodu pasu a boků

Adresa pro korespondenci:
MUDr. Iveta Marková
Nemocnice Milosrdných bratří Brno
Polní 3, 639 00 Brno
e-mail: ivetamarkova@tiscali.cz


Zdroje

1. Csémy L, Krch FD, Provazníková H, Rážová J, Sovinová H. Životní styl a zdraví českých školáků. Praha: Psychiatrické centrum 2005: 69–75.

2. Csémy L, Sovinová H, Rážová J, Provazníková H. Trendy v kuřáctví dětí a dospívajících v České republice v období 1994 až 2006 a vybrané souvislosti kouření mezi adolescenty. Hygiena 2008; 53(2): 48–52.

3. Foret M, Paděra J. Zdravý životní styl a spotřeba potravin, nápojů a cigaret v České republice. In: Acta Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Brno: ročník LV, sborník č. 6, 2007: 215–225.

4. Hrubá D, Crha I. Kouření a reprodukce. Brno: Masarykova univerzita 2000.

5. Hrubá D, Zachovalová L, Kyasová M, et al. Začátky kouření českých adolescentů. Hygiena 2003; 48(1): 29–41. 

6. Kučerová J, Valenta V, Salač P, Tučková V, Suková I. Monitorování kouření, drog a alkoholu u dětí a studentů základních a středních škol. Hygiena 2009; 54 (3): 76–79.

7. Pecha O. Konzumace alkoholu a kouření u studentů středních sportovních škol v České republice. Tělesná výchova a sport mládeže 2004; 3: 40–43.

8. Sovinová H, Csémy L, Provazníková H, Rážová J, Krch FD. Vývoj kuřáctví u dětí a dospívajících v České republice v období 1994–2002. Hygiena časopis pro ochranu a podporu zdraví 2004; (1)2: 43–48.

9. Sovinová H, Csémy L, Sadílek P. Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR. Názory a postoje občanů k problematice kouření (období 1997–2008), výzkumná zpráva, Praha: SZÚ 2009: 9–32.

10. Kříž J. Cílená vyšetření zdravotního stavu vybraných vzorků dětské populace. Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica, 1988, příl. 14: 44–58.

11. Hrubá D. Průřezová epidemiologická šetření na vzorcích dospělé populace. Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica, 1988, příl. 14: 20–40.

12. Mravčík V. Průzkum současného stavu, očekávání a potřeb v oblasti substituční léčby uživatelů opiátů praktickými lékaři v ČR. Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Dotazník grantového úkolu 304 – verze 2.1, 2003.

13. Protokol preventivního vyšetření. Ústav preventivního lékařství, materiály LF MU Brno.

14. Poledne R, Urbanová Z, Kunová V, Starnovská T, Suchánek P, Dostálová J. Dotazník. Informace pro lékařské praxe 2003; 2: 19–22.

15. Provazník K, Komárek L, Janovská J, Ošancová K. Manuál prevence v lékařské praxi II. Výživa. Praha: Státní zdravotní ústav 1996: 84: 93–103, 232.

16. Hrubá D. Studie stavu reprodukčního zdraví a jeho ovlivnění vitaminovou intervencí, dotazník repro-sper. 1, dotazník repro-sper. 2, sexuologické vyšetření, 1994. Ústav preventivního lékařství, materiály LF MU Brno.

17. Fiala J, Hrubá D, Hajnová R, Zudová Z. Vyber si zdraví a svobodu. Brno: LF MU Brno s podporou grantové agentury 1995: 3–24.

18. Fagerströmův dotazník závislosti na nikotinu. Ústav preventivního lékařství, materiály LF MU Brno.

19. Provazník K, Komárek L, Horváth M, Svoboda P, Šteflová A. Manuál prevence v lékařské praxi I. Prevence poruch a nemocí. Praha: Státní zdravotní ústav 1998: 76.

20. Býma S, Hradec J. Prevence kardiovaskulárních onemocnění. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře 2009: 1–12.

21. Odborné a praktické materiály SZÚ dostupné z: http://www. szu.cz/tema/podpora-zdravi/hodnoceni-pohybove-aktivity

22. Standardisation of Lung Function Tests by European Community for Coal Steel, Ústav preventivního lékařství LF MU, Brno, materiály jako součást osobního spirometru MSP1.

23. Sovinová H. Přestaň a vyhraj. Česká a Slovenská hygiena 2005; 2(Suppl 2): 34.

24. Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky, MZ ČR. Praha 1998: 72.

25. Hrubá D. Kouření jako rizikový faktor nemocí ORL. Hygiena 2004; (1)3: 88–92.

26. Králíková E. Závislost na tabáku a možnosti léčby. Česká a slovenská psychiatrie 2004; 100(1): 13–18.

27. Machová J, Kubátová D, et al. Výchova ke zdraví. Praha: Grada Publishing 2009; 59–64.

28. Hrubá D. Kouření a jeho vztah k metabolickému syndromu a civilizačním chorobám. Hygiena 2003; 48: 217–221.

29. Bílek F. Pitný režim mladých mužů. Hygiena časopis pro ochranu a podporu zdraví 2007; 52(1): 7–11.

30. Kolektiv autorů sdružení Sananim: Drogy otázky a odpovědi. Praha: Portál 2007: 15–17.

31. Kalina K, et al. Drogy a drogové závislosti 1, Mezioborový přístup. Úřad vlády České republiky 2003; 15–24: 25–32.

32. Fiala J. Podpora pohybové aktivity střední generace jako významného preventivního faktoru. Hygiena 2005; 50(Suppl 1): 3–7.

33. Komárek L, Kernová V, Rážová J, Tučková P, Ježková D, Wasserbauer S, Kos J. Model integrované primární a specializované péče, podpory zdraví a prevence nemocí. Hygiena 2003; Suppl 1: 48–51.

34. Žaloudíková I, Hrubá D. Normální je nekouřit. Hygiena 2008; 53(Suppl 1): 23–28.

35. Sovinová H, Ježková M. Přestaň a vyhraj 2006. Hygiena 2008; 53(Suppl 1): 42–45.

36. Zachovalová V. Jsou protikuřácké programy na základních školách efektivní? Výsledky projektu „Naše třída nekouří“. Hygiena 2007; 52(4): 100–104.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se