Alkohol u dětí a dospívajících – prevence a léčba


Alcohol in children and adolescents – prevention and treatment

Alcohol abuse in children and adolescents has specific risks such as high percentage of mortality in this age group, the fast development of dependence, poisoning after relatively small doses and risks to the developing brain. Prevention should take place simultaneously in different settings (family, school, health care, etc.) and should take into account the developmental aspects. Prevention among high-risk children should be individualized. Finally we mention the methods used in brief intervention and treatment.

Key words:
alcohol abuse, children, adolescents, prevention, treatment.


Autoři: Karel Nešpor 1;  Ladislav Csémy 2
Působiště autorů: Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha 1;  Psychiatrické centrum Praha 2
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 598-600
Kategorie: Speciální sdělení

Souhrn

Zneužívání alkoholu u dětí a dospívajících má specifická rizika, k nimž patří vysoký podíl na mortalitě, rychlý rozvoj závislosti, otravy po relativně malých dávkách a zvláštní rizika pro vyvíjející se mozek. Prevence by měla probíhat souběžné v různých prostředích (rodina, škola, zdravotní péče atd.) a měla by brát v úvahu vývojové hledisko. Prevenci u zvláště ohrožených je třeba individualizovat. Na závěr zmiňujeme postupy používané při krátké intervenci a léčbě.

Klíčová slova:
zneužívání alkoholu, děti, dospívající, prevence, léčba.

Úvod

Zmíníme zde specifická rizika alkoholu u dětí a dospívajících. Dále se budeme zabývat postupy, které se osvědčily v prevenci a léčbě problémů působených alkoholem. Při prevenci a léčbě je třeba brát v úvahu vývojové hledisko a individuální podpůrné, ochranné a rizikové činitele. O tom, že se u nás jedná o aktuální problém, svědčí mimo jiné údaje ze studie ESPAD prováděné mezi školáky ve věku 16 let (1).

Specifika zneužívání alkoholu u dětí a dospívajících

  • Zdravotní a psychologické důsledky zneužívání alkoholu u dětí bývají často ještě závažnější než ve vyšších věkových kategoriích. Dochází často k tzv. efektu nabalující se sněhové koule – např. dospívající zneužívá alkohol, selhává ve svých sociálních rolích a dostává se do rizikové společnosti. To vede k dalšímu zmnožení rizikových faktorů. Jestliže se jedná o dívku, u jejich dětí se může objevit poškození plodu alkoholem, takže rizikové faktory přecházejí i na další generaci.
  • Existuje také vyšší riziko úmyslného i neúmyslného poranění včetně sebevražd (2), násilných konfliktů a šikanování. To se týká i mladších dospělých, např. Lee (3) uvádí, že u zlomenin obličejových kostí byla v 87 % zjištěna přítomnost alkoholu. Nejrizikovější skupinou zde byli mladí muži. Poranění a otravy jsou do 34 let hlavní příčinou úmrtí. Dospívající, kteří uvedli 2× a častěji opilost, uvedli více než 2× více úrazů vyžadujících lékařské ošetření (4).
  • Otravy nastávají i po relativně nízkých dávkách. Důvodem je nižší hmotnost, nižší tolerance a pomalejší odbourávání alkoholu, tendence riskovat i další faktory. Například slovenští autoři popsali soubor více než 500 dětí hospitalizovaných pro otravu alkoholem, nejmladšímu bylo 9 let, průměrné hladiny alkoholu se blížily 2 g/l, nejvyšší činila 4,37 g/l (5). Tak vysoká hladina alkoholem může způsobit aspiraci zvratků nebo zástavu dechového centra.
  • U dospívajících se závislost na alkoholu vytváří rychleji a má často ještě dramatičtější projevy než u dospělých.
  • Naproti tomu se v dětství a dospívaní zřídka setkáme s chronickými tělesnými škodami (např. jaterní postižení), než je tomu ve vyšším věku. Mnohem závažnější bývají zmíněné akutní komplikace.
  • U dospívajících zneužívajících alkohol se zjistil vyšší výskyt zneužívání jiných drog (6).
  • Se zneužíváním alkoholu je u dospívajících a mladších dospělých často spojena trestná činnost násilného charakteru.
  • Existuje zde i vyšší riziko sexuálně přenosných nemocí a nechtěného otěhotnění.
  • Může dojít k poškození vyvíjejících se sítí mozkových buněk. Proces dospívání pokračuje v mozku ještě po 20. roce. Zvláště v oblasti prefrontální kůry a limbického systému dochází k rozsáhlé myelinizaci a restrukturaci synapsí. Zranitelnost dospívajících „neurotoxickým stresem“ je proto větší. Při dlouhodobějším zneužívání alkoholu u dospívajících dochází také redukci objemu hippocampu (přehled např. 2). Výše uvedené se v životě projevuje menšími sociálními schopnostmi, nižší adaptibilitou a horším školním prospěchem (7).

Prevence problémů působených alkoholem u dětí a dospívajících

Prevence obecně

Doporučuje se oslabovat působení rizikových činitelů a posilovat činitele ochranné a podpůrné. Ochranné činitele chrání před rizikovými faktory a podpůrné činitele posilují nespecifickou odolnost. Řada vlivů, např. dobré rodinné prostředí, působí na obou rovinách. Preventivní strategie lze dělit podle prostředí, kde jsou poskytovány, do následujících skupin (8):

  1. Programy cílené na rodiny. Tyto programy se často týkají dětí předškolního nebo mladšího školního věku. Podle citovaného autora jich existuje velké množství. Efektivitu u dětí předškolního věku je obtížné zjišťovat, takto orientované programy pro starší děti jsou často účinné.
  2. Programy ve školním prostředí. O nich se podrobněji zmiňujeme dále.
  3. Programy pracující na více rovinách. V ideálním případě je prevence koordinovaná a souběžné působí na více rovinách, tj. na úrovni rodiny, místního společenství, školy, legislativy atd. Tyto programy bývají efektivní (např. Nothland program), ale jejich vytváření není snadné.
  4. Intervence na úrovni policie, soudů a v dalších specifických prostředích. Sem patří například prosazování zákazu prodeje alkoholu nezletilým či krátká intervence využívající posilování motivace u dospívajících, kteří se pro úraz pod vlivem alkoholu dostali na úrazovou jednotku.

Vývojové hledisko a typy prevence podle cílové populace

Prevence by měla brát v úvahu vývojové stadium dítěte. U menších dětí je prevence konkrétní, jednoduchá, direktivní a do značné míry nespecifická. Lze ji například spojit s prevencí otrav, úrazů či opatrností vůči neznámým lidem. Později se stává prevence cílenější, týká se více alkoholu a nabízí širší spektrum lepších alternativ k návykovému chování (více 9). Získávají také na významu interaktivní programy. Ty často zahrnují nácvik sociálních dovedností. V dospívání jsou velmi důležití vrstevníci, je proto výhodné využívat jejich pozitivního vlivu (tzv. peer programy).

Prevenci lze rozdělovat podle cílové populace na všeobecnou (pro celou populaci), selektivní (pro zvláště ohrožené) a indikovanou (pro ty, kdo už alkohol zneužívají).

Všeobecná prevence pro celou populaci

  • Zahrnuje například omezování dostupnosti alkoholu v domácnosti, podle výzkumů prováděných v různých zemích dojde k prvnímu napití alkoholu nejčastěji právě doma.
  • I předškoláci rozpoznají u rodičů ovlivnění alkoholem (7), proto je prospěšné, jestliže se chovají rodiče ve vztahu k alkoholu zdrženlivě.
  • Z hlediska prevence je výhodné, jestliže je rodinné prostředí vřelé, rodiče ale zároveň prosazují rozumná pravidla a umějí řešit vlastní problémy.
  • České děti jsou masivně vystavovány reklamě alkoholu. Její negativní vliv může do jité míry oslabit výchova k mediální gramotnosti. Omezení reklamy alkoholu například na vysílací časy, kdy nesledují televizi děti, by bylo ovšem velmi žádoucí.
  • Prevence ve školním prostředí zahrnuje kromě omezování dostupnosti i zmiňovaný nácvik sociálních dovedností a jiných relevantních dovedností. Programy by měly být systematické, dlouhodobé a měly by zahrnovat i spolupráci s rodiči nebo širším okolím. Prevenci problémů působených alkoholem se do značné míry překrývá s prevencí kouření tabáku a zneužívaní drog. Často se využívají podobné postupy, většina kvalitních programů proto integruje prevenci různých návykových rizik.
  • Na celospolečenské úrovni je výhodné, jestliže jsou alkoholické nápoje pro děti a dospívající obtížně dostupné a drahé. V této souvislosti se hovoří o ceně spojené s opatřováním (tj. finanční náklady za alkohol plus čas a námaha spojené s jeho opatřováním).

Selektivní prevence pro zvláště ohrožené

Zde záleží na specifických okolnostech a potřebách určitého jedince. Nabízíme některé příklady:

  • V případě závislosti na alkoholu u někoho z rodičů je to léčba závislého rodiče a jeho abstinence. Těmto dětem je také s ohledem na genetická rizika vhodné doporučit se alkoholu po celý život zcela vyhýbat.
  • Problémovým rodičům lze také nabízet nácvik rodičovských dovedností.
  • Dětem selhávajícím ve škole je správné usnadnit vzdělání a pomoci jim najít vhodné uplatnění.
  • Podle potřeby i nácvik specifických sociálních nebo jiných dovedností.
  • U dětí se sklony k impulzivitě a agresivitě jsou mimo jiné důležité mediální gramotnost, vyhýbání se násilí v médiích, nácvik zdravého sebeovládání a relaxačních dovedností.
  • Při přechodu na střední nebo vysokou školu se často dospívající dostává mimo dohled rodiny. Navíc bývá často vystaven stresu a rizikovým vrstevnickým modelům chování. Proto organizují některé školy pro nováčky speciální programy a kurzy.

Indikovaná prevence

Ta se do značné míry překrývá s časnou intervencí a léčbou, o které více dále.

Specifika krátké intervence a léčby

Už před lety shrnuli Friedman a Glickman (10) charakteristiky účinných programů pro dospívající. Pro ambulantní terapii to byly léčba většího počtu klientů, speciální vzdělávání pro neprospívající, dostatečný rozpočet, specializované poradenství, týkající se problémových oblastí a krizová intervence, gestalt terapie, muzikoterapie a arteterapie nebo kognitivně-behaviorální terapie a práce s motivací. Pro rezidenční léčbu to byli dobrovolníci v přímém kontaktu s klienty, relaxační techniky a pomoc při řešení životních problémů.

Nověji identifikovali Deas a Clark (11) následující postupy, u kterých bylo možné doložit efektivitu.

  • Intervence zahrnující rodinu a širší okolí dospívajícího, též např. Liddle et al. (12).
  • Posilování motivace. Silnou stránkou této techniky je to, že dovedně pracuje s rezistencí a neochotě ke změně, které bývají u dospívajících závislých časté. Tento postup se používá i jako krátká intervence u problémově pijících dospívajících (2, 13).
  • Behaviorální terapie. Využívá identifikaci rizikových situací (spouštěčů) a nevýhodných vzorců chování, dále pak nácvik vhodných alternativ k nim. S tím souvisí i trénink sociálních dovedností a dovedností sebeovlivnění, jakou jsou relaxační techniky (14).
  • Kognitivně-behaviorální terapie. Při ní se kromě výše uvedeného klade důraz i na pochopení faktorů a situací, které předcházejí návykovému chování. Dospívající se také učí předvídat následky určitých rozhodnutí a vybírat z nich ta, která jsou výhodná.
  • Užitečná může být i účast na setkáních Anonymních alkoholiků souběžné s profesionální léčbou (15)
  • Farmakoterapie. Ta prospívá např. dospívajícím s duální diagnózou, tj. např. u závislých na alkoholu v kombinaci s bipolární afektivní poruchou. Podobně jako u dospělých lze i u dospívajících závislých na alkoholu používat disulfiram (16) a naltrexon (17)

Závěr

V této práci shrnujeme hlavní rizika alkoholu u dětí dospívajících a nabízíme přehled postupů používaných v prevenci, krátké intervenci a léčbě.

Adresa pro korespondenci:
prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická léčebna Bohnice, Oddělení léčby závislostí – muži
181 02 Praha 8, Ústavní 91
fax: +420 284 016 279,
e-mail: nespor.k@seznam.cz, www.drnespor.eu


Zdroje

1. Csémy, L., Chomynová, P., Sadílek, L. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) - Výsledky průzkumu v České republice v roce 2007. Vydal Úřad vlády České republiky, 2009. Dostupné na www.drogy-info.cz nebo www.drnespor.eu/ESPAD07.doc.

2. Stolle M, Sack PM, Thomasius R. Binge drinking in childhood and adolescence: epidemiology, consequences, and interventions. Dtsch Arztebl Int 2009; 106(19): 323–328.

3. Lee KH. Interpersonal violence and facial fractures. J Oral Maxillofac Surg 2009; 67(9): 1878–1883.

4. Nešpor K. CsémyL, Exnerová P. Dětské oběti alkoholu v České republice. Alkoholizmus a drogové závislosti 2001; 36: 281–282.

5. Kuželová M, Harárová A, Ondriasová E, Wawruch M, Riedel R, Benedeková M, Kovács L, Plaková S. Alcohol intoxication requiring hospital admission in children and adolescents: retrospective analysis at the University Children’s Hospital in the Slovak Republic. Clin Toxicol (Phila) 2009; 47(6): 556–561.

6. Nešpor K, Csémy L. „Průchozí“ drogy. Co by měli vědět rodiče a další dospělí, kteří se starají o děti a dospívající. Praha: Fortuna 2002; 28.

7. Zucker RA, Donovan JE, Masten AS, et al. Developmental Processes and Mechanisms. Ages 0–10. Alcohol Research & Health 2009; 32(1): 16–29.

8. Spoth R, Greenberg M, Turrisi R. Overview of Preventive Interventions Addressing Underage Drinking: State of the Evidence and Steps Toward Public Health Impact. Alcohol Research & Health 2009; 32(1): 53–66.

9. Nešpor K, Csémy, L. Alkohol, drogy a vaše děti. Jak problémům předcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. 5. revidované vydání. Praha: Sportpropag 2003; 104. Volně ke stažení z www.drnespor.eu.

10. Friedman AS, Glickman NW. Program characteristics for successful treatment of adolescent drug abusers. J. of Nervous and Mental Disease 1986; 174(11): 669–679.

11. Deas D, Clark A. Current State of Treatment for Alcohol and Other Drug Use Disorders in Adolescents. Alcohol Research & Health 2009; 32(1): 76–82.

12. Liddle HA, Dakof GA, Parker K, Diamond GS, Barrett K, Tejeda M. Multidimensional family therapy for adolescent drug abuse: results of a randomized clinical trial. Am J Drug Alcohol Abuse 2001; 27(4): 651–688.

13. McCambridge J, Strang J. The efficacy of single-session motivational interviewing in reducing drug consumption and perceptions of drug–related risk and harm among young people: Results from a multi–site cluster randomized trial. Addiction 2004; 99(1): 39–52.

14. Azrin NH, Acierno R, Kogan ES, Donohue B, Besalel VA, McMahon PT. Follow-up results of supportive versus behavioral therapy for illicit drug use. Behav Res Ther 1996; 34(1): 41–46.

15. Kelly JF, Myers MG. Adolescents’ participation in Alcoholics Anonymous and Narcotics Anonymous: review, implications and future directions. J Psychoactive Drugs. 2007; 39(3): 259–269.

16. Niederhofer H, Staffen W. Comparison of disulfiram and placebo in treatment of alcohol dependence of adolescents. Drug Alcohol Rev 2003; 22(3): 295–297.

17. Deas D, May MP, Randall C, Johnson N, Anton R. Naltrexone treatment of adolescent alcoholics: an open-label pilot study. J Child Adolesc Psychopharmacol 2005; 15(5): 723–728.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se