#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

von Ungern-Sternberg BS, Boda K, Chambers NA, Rebmann C, Johnson C, Sly PD, Habre W.
Risk assessment for respiratory complications in paediatric anaesthesia: a prospective cohort study
Lancet 2010; 376(9743): 773–783.


Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 602
Kategorie: Vybrané souhrny

Riziko hodnocení respiračních komplikací při anestezii u dětí

Respirační nežádoucí příhody během operace jsou u dětí jedny z hlavních příčin morbidity a mortality během pediatrické anestezie. Cílem autorů bylo identifikovat spojení mezi rodinnou anamnézou, vedením anestezie a výskytem perioperačních nežádoucích příhod z respirační oblasti. V prospektivní studii byly zahrnuty všechny děti, které měly celkovou anestezii pro chirurgický nebo jiný medicínský účel pro elektivní či urgentní výkon v Nemocnici Princezny Margarety v australském Perthu. Sledované období bylo od 1. února 2007 do 31. ledna 2008. V den uvedení do anestezie anesteziologové vyplnili upravenou verzi dotazníku (the International Study Group for Asthma and Allergies in Childhood Questionnaire). Sbírali data o rodinném výskytu astmatu, atopie, alergie, infekcích horních cest dýchacích a pasivním kuřáctví. Zaznamenáváno bylo vedení anestezie a veškeré respirační nežádoucí příhody v průběhu operace. Analyzováno bylo celkem 9297 dotazníků. Pozitivní respirační anamnéza (noční suchý kašel, hvízdání za námahy, hvízdání více než třikrát v posledních 12 měsících nebo anamnéza ekzému) byla spojena se zvýšeným rizikem bronchospazmu (relativní riziko (RR) 8,46, 95% CI 6,18–11,59; p < 0,0001), laryngospazmus (4,13, 3,37–5,08; p < 0,0001), a perioperativní kašel, denaturace či obstrukce dýchacích cest (3,05, 2,76–3,37; p < 0,0001). Infekce HCD byla spojena s vyšším rizikem jen tehdy, pokud byly přítomny symptomy (RR 2,05, 95% CI 1,82–2,31; p < 0,0001) nebo méně než 2 týdny před výkonem (2,34, 2,07–2,66; p < 0,0001), zatímco symptomy infekce HCD 2-4 týdny před výkonem signifikantně snižovaly incidenci respiračních příhod během operace (0,66, 0,53–0,81; p < 0,0001). Anamnéza astmatu alespoň u dvou členů rodiny, atopie nebo kouření signifikantně zvyšovaly riziko (u všech p < 0,0001). Nižší riziko bylo u intravenózní anestezie než inhalační (p < 0,0001), rovněž nižší bylo u anesteziologa specializovaného na děti.

Závěr: Děti s vysokým rizikem respirační příhod během anestezie by měly být předem systematicky identifikovány.

Morris T, Stables M, Hobbs A, de Souza P, Colville-Nash P, Warner T, Newson J, Bellingan G, Gilroy DW.
Effects of low-dose aspirin on acute inflammatory responses in humans
J Immunol 2009; 183(3): 2089–2096.

Účinky nízkých dávek aspirinu na akutní zánětlivou odpověď u dospělých mužů

Kromě známých protizánětlivých účinků aspirinu a antiagregačních využívaných kardioprotektivně není dosud známo, zda nízké dávky aspirinu působí také protizánětlivě u lidí. V duchu této úvahy autoři indukovali tvorbu puchýřků na předloktí catharidinem u zdravých mužů –⁠ dobrovolníků působící akutní zánětlivou odpověď včetně edému a infiltrace leukocytů v kůži. Ačkoli aspirin (75 mg, p.o. jednou denně/10 dní) neovlivnil objem tekutiny v puchýřcích redukoval polymorfonukleární infiltraci a makrofágovou akumulaci nezávisle na NF-kappa B regulované genové expresi a inhibici konvenčními prostanoidy. Avšak nízké dávky aspirinu také spustily syntézu 15-epi-lipoxin A(4) a exprimovaly jeho receptor (FPRL1, ALX). Dle slibných in vitro experimentů navrhujeme, že 15-epi-lipoxin A(4) uplatňuje své ochranné účinky indukcí antiadhezivního NO, takto tlumícího leuko-endoteliální interakci a následně leukocytární buněčnou migraci. Protože obdobné nálezy byly získány z myší experimentální peritonitidy navozené zymosanem, autoři navrhují, že nízké dávky aspirinu uplatňují schopnost inhibovat savčí přirozenou imunitní odpověď. To osvětluje nové protizánětlivé působení 15 epi-lipoxin A(4) jako nového protizánětlivého mechanismu působícího prostřednictvím definovaného receptoru a navrhují jeho napodobení jako způsob reprezentující nový přístup v léčení zánětlivých onemocnění.

Pankaj K Bhavsar, Bruce D Levy, Mark J Hew, Michael A Pfeffer, Shamsah Kazani, Elliot Israeland Kian Fan Chung
Corticosteroid suppression of lipoxin A4and leukotriene B4 from alveolar macrophages in severe asthma
Respiratory Research 2010, 11 : 71.

Kortikosteroidní suprese lipoxinu A4a leukotrienů B4 z alveolárních makrofágů u těžkého astmatu

Nevyváženost tvorby prozánětlivých leukotrienů a opačně působících lipoxinů je přítomna u těžké formy astmatu. Autoři stanovovali produkci leukotrienů B4 (LTB4) a lipoxinů A4 (LXA4) alveolárními makrofágy a studovali vliv kortikosteroidů na ně. Alveolární makrofágy získané fibrobronchoskopicky od 14 neastmatických jedinců, 12 lehkých až středně těžkých a 11 těžkých astmatiků byly stimulovány LPS (lipopolysacharidy) s dexamethazonem a bez něj. LTB4 a LXA4 byly stanovovány ELISA metodou. Biosyntéza LTA4 byla snížena u těžkých astmatiků. LXA4 indukované LPS byly nejvyšší u normálních jedinců a nejnižší u těžkých astmatiků (p < 0,01). Bazální hodnoty LTB4 byly snížené u těžkých astmatiků vůči normálním jedincům, ale nikoli oproti lehkým až středně těžkým astmatikům. LTB4 indukované LPS byly zvýšené u těžkých astmatiků ve srovnání s lehkými až středně těžkými (p < 0,05). Dexametazon inhiboval LPS indukované LTB4 a LXA4, s menší supresí LTB4 u těžkých astmatiků (p < 0,05). Byla také zjištěna významná korelace mezi LPS indukovanou produkcí LXA4 a FEV1 (% náležitých hodnot) (rs = 0,60; p < 0,01).

Závěr: Pokles LXA4 a vzestup LTB4 produkce a zhoršení kortikosteroidní senzitivity na tvorbu LPS indukovaných LTB4 (ale nikoli LXA4) podporuje význam alveolárních makrofágů v ustanovení pro-zánětlivé převahy u těžkého astmatu.

doc. MUDr. Petr Čáp, PhD.
Nemocnice Na Homolce
Rentgenova 2, 150 30 Praha 5
e-mail: petr.cap@homolka.cz


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2025 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Mepolizumab v reálné klinické praxi
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#