Inherited thrombophilia in children with venous thromboembolism and the familial risk of thromboembolism: an observational study


Vyšlo v časopise: Transfuze Hematol. dnes,18, 2012, No. 4, p. 187.
Kategorie: Výběr z tisku a zprávy o knihách

Susanne Holzhauer, Neil A. Goldenberg, Ralf Junker, et al.
Department of Pediatric Hematology/Oncology, Charité, Berlin, Germany; Department of Pediatrics, Section of Hematology/Oncology/BMT and the Mountain States Regional Hemophilia and Thrombosis Center, University of Colorado and the Children’s Hospital, Denver, CO; Thrombosis and Hemostasis Unit, Department of Clinical Chemistry, University Hospital of Kiel & Lübeck, Kiel, Germany; et al.
Blood 16 August 2012, Vol. 120, No. 7, pp. 1510-1515


Žilní tromboembolismus (VTE) je multifaktoriální onemocnění, na němž se podílí jak faktory genetické, tak rizikové faktory získané. I když je dobře známo, že vrozená trombofilie (IT) zvyšuje riziko první VTE příhody, není oprávněn masový screening IT u zdravých osob vzhledem k celkově nízké incidenci VTE. Selektivní screening osob se zvýšeným rizikem VTE se jeví rozumnější. Je rovněž známo, že pozitivní VTE anamnéza v rodině, zvláště s časným začátkem v dětství, zvyšuje riziko VTE. Rozsah této souvislosti nebyl dobře stanoven. Zůstává nejasné, zda asymptomatičtí příbuzní pacientů s trombofilií by měli prospěch ze znalosti svého trombofilního stavu (Keeling D. Thrombophilia screening or screaming. J Thromb Haemost 2010; 8(6): 1191-1192). VTE je závažné onemocnění a může vest k dlouhodobé morbiditě nebo úmrtí. Hlavní cíle proto zahrnují (1) identifikaci podskupiny populace s rizikem a (2) prevenci u těchto osob.

Cílem této práce bylo proto zjistit vliv vrozené trombofilie (IT) na relativní a absolutní rizika první symptomatické žilní tromboembolické příhody (VTE) u členů rodiny dětí s první epizodou VTE.

Soubor, metody a výsledky. Od července 1996 do dubna 2010 bylo zařazeno do studie 206 donošených novorozenců a dětí ve věku do 18 roků s nově diagnostikovaným VTE onemocněním a jejich 667 příbuzných prvního a druhého stupně příbuzenství. Podmínkou zařazení pacientů bylo potvrzení VTE podrobnými zobrazovacími metodami. Kritéria vyřazení zahrnovala: chybění souhlasu k zařazení do studie, nepotvrzená paternita při osobním rozhovoru a DNK analýze každého případu a nedostupnost vzorků krve pro analýzu vrozené trombofilie. Standardní metody byly použity pro stanovení polymorfismů faktoru V (FV G1691A) a protrombinu (FII G20210A), aktivity antitrombinu (AT), proteinu C (PC)) a volného antigenu proteinu S (PS). U koagulačních testů byly za defekt považovány pouze hodnoty mimo 2SD průměru normativních hodnot závislých na věku.

Výsledky. Finální analýza se opírala o 533 (79,9 %) členů rodin prvního a druhého stupně příbuzenství (po vyřazení 101 členů z původně zařazených 667 příbuzných). Medián věku byl u 206 indexovaných pacientů s VTE při první atace 4 roky (rozmezí 1–18 roků) a u příbuzných 30 roků (rozmezí 0–59 roků). Příbuzní s vrozenou trombofilií (IT) se nelišili od těch bez IT z pohledu věku, pohlaví a BMI. K atace VTE došlo u 47 příbuzných osob; u 6 z nich v mladším věku než 18 roků. Vyvolávajícím podnětem jak u indexových pacientů, tak u příbuzných s VTR byly přechodné rizikové faktory, které je nekvalifikovaly pro primární tromboprofylaxi podle standardní lékařské péče. Podstatným výsledkem studie uvedeného souboru je stanovení (l) prevalence různých typů vrozené trombofilie u příbuzných, (2) distribuce IT podle kumulativní dlouhodobé incidence VTE, a (3) vlivu IT na riziko první VTE u příbuzných (srovnání přítomnosti nebo chybění IT dle Coxova regresního modelu). Relativní riziko první VTE bylo signifikantně vyšší u příbuzných s IT než u podskupiny bez IT ( HR = 7,6; 95% CI, 4,0–14,5). K analýze pravdivosti, že tento efekt platí pro všechny typy IT, analyzovali autoři separátně efekt jednotlivých typů IT a kombinace vrozených rizikových faktorů. V tomto modelu měly největší riziko pro vznik VTE nosiči deficience proteinu C, proteinu S nebo antitrombin (HR = 25,7; 95% CI, 12,2–54,2; P < 0,001). Nosiči FV G1691 měli jen lehce vyšší riziko vzniku VTE proti osobám s žádnou IT. Tabulka vyjadřuje podrobně absolutní a relativní rizika pro VTE u příbuzných v závislosti na IT. Grafické znázornění doby přežití bez první příhody VTE (VTE event-free survival) ukazuje, jak velký je rozdíl v počtu let mezi nosiči deficience AT/ /PS/PC a kombinovaných IT proti osobám bez IT či nosičům FV G169 nebo FII G20210A. Autoři práce uvádějí v diskusi nejen určité limitace předložené analýzy, ale také pohledy na širší aspekty screeningu IT a tromboprofylaktické strategie. Nehledě na tyto limitace představuje tato práce nejrozsáhlejší studii příbuzných u pediatrických pacientů s VTE a je prvním systematickým šetřením absolutních rizik.

Závěr. Multicentrická studie členů rodin pediatrických pacientů s první epizodou žilního tromboembolismu při vrozené trombofili ukázala, že u příbuzných je signifikantně vyšší relativní riziko ve vztahu k přítomnosti vrozené trombofilní dispozice. Vzhledem k vysokému riziku při deficienci proteinu C, proteinu S a antitrombinu navrhují autoři provádět screening těchto forem hereditární trombofilie u dětí s tromboembolismem a jejich příbuzných. Budoucí studie jsou třeba pro stanovení bezpečné a účinné tromboprofylaktické strategie.

Prof. MUDr. Otto Hrodek, DrSc.


Štítky
Hematologie a transfuzní lékařství Interní lékařství Onkologie

Článek vyšel v časopise

Transfuze a hematologie dnes

Číslo 4

2012 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se