Výživa a její vliv na tělesný a duševní vývoj


Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2011; 91(3): 173-175
Kategorie: Aktuality/zprávy/recenze

Mozek je nejsložitějším orgánem celého lidského těla. Kompletně vyvinutý obsahuje okolo 100 miliard navzájem pospojovaných mozkových buněk, přičemž podstatná část jich vznikne během prvních tří měsíců nitroděložního vývoje. Při narození je pak počet mozkových buněk konečný. To ale neznamená, že se mozek dále nevyvíjí, naopak. Mozkové buňky stále zdokonalují své uspořádání, a mozek tím dále vyzrává.

Mozek potřebuje po celý život nepřetržitý přísun energie, protože ačkoli představuje pouhá 2 % tělesné váhy, spotřebovává celých 20 % energetického příjmu. Důležité omega-3 mastné kyseliny, včetně kyseliny dokosahexaenové (DHA) a alfa-linolenové (ALA), a vitaminy řady B podporují správný duševní vývoj. Například o kyselině DHA se hovoří často jako o stavebním prvku mozku, podobně jako je vápník považován za stavební prvek kostí.

Na zrání mozku navazuje jak postupný vývoj psychiky, duševních a pohybových schopností dítěte, tak jeho obratnost a schopnost koordinace pohybů (tzv. jemná motorika). Postupný rozvoj obratnosti můžeme v prvním roce života dobře pozorovat například na způsobu, jakým dítě bere do ruky různé předměty. Pro objevování okolí má pro dítě obrovský význam také celkový pohybový vývoj (tzv. hrubá motorika). Dítě obvykle začíná samostatně sedět mezi 6. a 8. měsícem a od této chvíle může bez omezení pozorovat dění okolo sebe. Kolem jednoho roku začne chodit a díky samostatné chůzi může postupně získávat nezávislost a samostatně objevovat svět.

Ovlivnění vývoje mozku výživou a některé nežádoucí vlivy stravování

Vývoj mozku, respektive jeho podstatná část, se odehrává v prvních třech měsících těhotenství. To je také období, kdy je velice důležitá výživa budoucí matky. Většina maminek si však v té době své těhotenství ještě zdaleka nepřipouští a už vůbec nepřemýšlí o tom, že jejich stravování může mít negativní vliv na vývoj mozku miminka.

Dostatečný přísun živin v těhotenství

Pro zajištění normálního růstu plodu je nutný dostatečný přísun bílkovin (1,3 g denně), zejména živočišných, které obsahují esenciální aminokyseliny. Esenciální aminokyseliny si organismus nedokáže sám vytvořit a musí je přijímat spolu s potravou. Podle středoevropských zvyklostí je doporučována konzumace 180–250 g masa denně, především ryb, drůbeže, libového hovězího a telecího masa, naopak uzeninám by se budoucí maminky měly vyhnout.

Dalším zdrojem bílkovin jsou luštěniny, spolu s masem jsou také významným zdrojem železa.

Dostatečný příjem vápníku je podmínkou pro zabezpečení normální nervosvalové dráždivosti, srážlivosti krve a kostního metabolismu maminky i plodu. Důležitým zdrojem vápníku jsou mléčné výrobky. Žena by měla vypít asi 1 litr mléka denně a pravidelně konzumovat jogurty a tvaroh.

Nedostatek jodu ve stravě těhotné vede k poruchám nervového a duševního vývoje dítěte, k častějším potratům a také k předčasným porodům.

Denní příjem tuků těhotné ženy by měl činit asi 30–35 % celkové denní energie. Mastné kyseliny jsou podstatou veškerých tuků a vyskytují se ve 2 formách.

  • Existují tzv. nasycené mastné kyseliny, jejichž zdrojem jsou živočišné tuky (maso a mléčné výrobky). Lidské tělo tyto kyseliny potřebuje jako zdroj energie a pro vytváření tukových zásob. Jelikož se výrazně podílejí na zvyšování hladiny cholesterolu, neměly by přesahovat 1/3 příjmu mastných kyselin ve stravě.
  • Nenasycené mastné kyseliny jsou unikátní a nepostradatelné, výrazně se podílejí na stavbě mozku, ovlivňují produkci přenašečů (neurotransmiterů, např. serotoninu, který ovlivňuje náladu, acetylcholinu pro paměť či dopaminu pro pohyb) a mají vliv na duševní pochody v mozku. Nenasycené mastné kyseliny by měly tvořit 2/3 celkového příjmu mastných kyselin ve stravě.

Mnohými studiemi bylo prokázáno, že dostatečný přísun omega-3 nenasycených mastných kyselin během těhotenství a při kojení (100–300 mg/d) zásadně ovlivňuje duševní zdraví dítěte. Děti matek užívajících nenasycené omega-3 mastné kyseliny (DHA, ALA) dosahují statisticky významně lepšího psychomotorického vývoje, mají menší výskyt dyslektických poruch a obecně lepší schopnost učení a dalších kognitivních funkcí mozku.

Zdrojem jodu a omega-3 nenasycených mastných kyselin (DHA) jsou zejména tučné mořské ryby a rostlinné oleje (ALA). Mořské ryby by se v jídelníčku měly objevovat alespoň dvakrát týdně. V našich zeměpisných šířkách je ale dostatečná konzumace rybího masa spíše výjimkou, nejen budoucí maminky by tedy měly přijímat jod a omega-3 mastné kyseliny například v podobě potravin o rybí olej obohacených. Podobná výživová doporučení jako pro budoucí maminky platí i pro kojící ženy.

Alternativní stravování těhotných žen a dětí

Extrémní formy alternativního stravování spojené s omezeným výběrem potravin skýtají řadu rizik, která často nejsou známa, nebo je maminky neberou na vědomí. V praxi se často setkáváme s  vegetariánstvím nebo makrobiotikou. Rodiny však mají tendenci alternativní způsoby stravování před lékařem tajit, takže se stanovení diagnózy stává oříškem.

Vegetariánství a jeho vliv na vývoj mozku

Nejméně striktní a také nejpočetnější skupinou (asi 50 %) jsou ovo-lacto-vegetariáni, kteří kromě stravy rostlinné připouštějí i mléko, mléčné výrobky a vejce. Dále existují tzv. lacto-vegetariáni a ovo-vegetariáni. Nejpřísnější jídelníček pak mají vegani, kteří odmítají veškeré produkty pocházející z mrtvého či živého zvířete. Vyhýbají se i medu, často odmítají také věci denní potřeby živočišného původu, např. kožené boty atd.

Nedostatečný přísun bílkovin, vitaminu B12, vitaminu D, vápníku, železa a jodu způsobuje zdravotní nebezpečí u těhotných a kojících žen veganek. Nedostatek kyseliny arachidonové jako následek bezmasé stravy vede k omezenému vývinu mozku u kojenců. Zvláště při nízké porodní váze bylo pozorováno i snížení kognitivních funkcí.

Makrobiotika

Makrobiotická strava má své kořeny v čínském taoismu. Obiloviny pokrývají 50–60 % veškerých potravin, makrobiotici jedí dále zejména zeleninu, luštěniny, ořechy, semena a mořské řasy. Nepřípustné je maso a mléko, tolerovány jsou pouze zakysané mléčné výroky. Makrobiotická strava je velmi problematická zvláště pro děti, zejména díky nízkému přísunu tuků, vápníku, železa, vitaminu D, B2 a B12. U dětí dochází k poruchám růstu a vývoje, k poruchám motoriky, je zpomalen vývoj řeči, výskyt křivice dosahuje až 55 %. Častá je také chudokrevnost z nedostatku železa a vitamínu B12.

Dělená strava

Příznivci dělené stravy vycházejí z mylného předpokladu, že bílkoviny a sacharidy nemohou být v zažívacích orgánech optimálně štěpeny a vstřebávány současně a je proto nutné je podávat odděleně. Dalším omylem dělené stravy je tzv. „překyselení“ organismu způsobené rybami, sýry, vejci a výrobky z bílé mouky. Z lékařského hlediska je dělená strava v podstatě ovo-lacto-vegetabilní stravou, bohatou na vlákninu a syrovou zeleninu, která nezajišťuje dostatečný přísun vápníku, hořčíku, železa, mědi a jodu. Oddělený přísun bílkovin a sacharidů není odůvodnitelný, protože lidský organismus dokáže bez problému strávit obě živiny současně.

Tyto formy stravování je v ordinaci důležité neodsuzovat, ale navázat důvěrný rozhovor s matkou a upozornit ji na možná rizika nejen pro ni, ale i pro vývoj dítěte a také doporučit vhodné doplňky stravy.

Nejčastější zdravotní důsledky nesprávné výživy

Poruchy zažívání a onemocnění trávicího traktu

Nedostatečná funkce zažívacího traktu a nesprávné stravování vede ke zhoršení  příjmu a následnému nedostatku základních živin, vitaminů a nezbytných ochranných látek. Nesprávná výživa zvyšuje riziko chronických zánětů, vředových chorob a rakoviny. Nejčastější a nejpodceňovanější poruchou trávení je zácpa, způsobená špatnými stravovacími návyky, nedostatkem vlákniny ve stravě a také nedostatkem tekutin.

Nadváha, obezita nebo naopak podváha až podvýživa

Nadváha vzniká v důsledku nadměrného přísunu živin, špatným složením stravy (zvýšený příjem jednoduchých cukrů, živočišných tuků a bílkovin) a nedostatečným spalováním (nedostatek pohybu špatný denní režim stravování). K nejčastějším chorobám, které souvisejí s nesprávnou výživou, patří i v dětském věku obezita a zvýšená hladina cholesterolu s následným rizikem kardiovaskulárních poruch v dospělosti. U dospívajících není neobvyklý ani vysoký krevní tlak.

Podváha až podvýživa je druhou stranou této mince. I s těmito výživovými aspekty se setkávám ve své praxi zejména u dospívajících dívek. V tomto případě nemusí jít až o extrémní poruchy typu bulimie nebo mentální anorexie. Častěji se vyskytuje neregulované nebo dietně nezvládnuté nadměrné hubnutí s nedostatečným příjmem energie provázeným únavou, poruchami soustředění a paměti spojené se zhoršením prospěchu, chudo­krevností, poruchami menstruačního cyklu atd.

Špatná funkce ledvin a jater

Ledviny jsou často zatěžovány nadměrným přísunem soli a nedostatečným pitným režimem. To je provázeno častými infekcemi močových cest, chronickými záněty, tvorbou kamenů – v ledvinách i žlučníku a změnami krevního tlaku.

Játra jsou také zatěžovaná nesprávnou výživou, zejména nadměrným příjmem živočišných tuků, barviv, toxických látek a jiných zplodin.

Zhoršená tolerance k psychickému a fyzickému stresu

Mezi nejčastější fyzické projevy stresu patří únava, nevolnosti, bolesti břicha, poruchy imunity a chronické infekce. Psychický stres se u dětí nejčastěji projevuje depresemi, poruchami spánku a soustředění, poruchami paměti a také únavou. U syndromu chronické únavy, pokud byla vyloučena jiná skrytá choroba, mohou pomoci potravinové doplňky, zejména vitaminy A, B1, B6, B12, C, E a K, dále je možné přidat, železo, hořčík a lněné semínko.

Vitaminy řady B posilují nervový a imunitní systém, vitamin C má zase vliv na zlepšení imunitních funkcí, pomáhá regeneraci buněk a tkání a posiluje funkci nadledvinek, které řídí tvorbu stresových hormonů v organismu. U větších dětí je možné využít stimulační vliv ženšenu. Nepostradatelný je také vliv omega-3 nenasycených mastných kyselin na mozek, zejména na procvičení paměti a schopnosti učit se. Omega-3 nenasycené mastné kyseliny také zvýšují hladinu serotoninu, což vede ke zlepšení nálady.

Nejen jídlem živ je člověk

Nová doba s sebou nese nejen negativní výživové aspekty, ale na děti jsou kladeny i velké nároky ze strany vlivu okolí. Vliv reklamy na stravu a životní styl osobnosti dítěte je značný. Děti jsou dnes nesmírně vzdělané v počítačové gramotnosti, ve vyhledávání informací na internetu, dokážou předříkat celé dlouhé reklamní slogany, ale musíme si uvědomit, že jsou to stále jen děti. Informace je třeba ze strany dospělých filtrovat a vysvětlovat, aby negativní vliv moderní doby nepřehlušil vliv pozitivní. 

MUDr. Lenka Kejvalová

Praktická dětská lékařka


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Článek JUBILEA

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2011 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se