Kouření a výživa


Smoking and nutrition

Smoking cigarettes is considered as a worldwide problem, which is not only medical, but also social. Addiction to nicotine causes chronic and often relapsed diseases, which are interconnected with many other illnesses and which frequently result in the death. Smoking cigarettes causes not only a disease (which does not occur so often in the case of non-smokers), but it also influences life style of smokers. It has been proved that smokers’ eating behaviour is more risky; therefore they are more likely to fall ill with the non-infectious mass disease.

Key words:
cigarette smoking, nutrition, eating habits, micro (macro) nutrients, smoking cessation, lifestyle.


Autoři: V. Mlčochová;  K. Papežová
Působiště autorů: Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity, Brno ;  Ústav preventivního lékařství ;  Přednostka: prof. MUDr. Zuzana Brázdová, DrSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2011; 91(3): 131-133
Kategorie: Přehledy

Souhrn

Kouření cigaret je na celém světě závažným problémem nejen zdravotnickým, ale i celospolečenským. Závislost na tabáku představuje chronické a často recidivující onemocnění, které je spojeno s řadou dalších chorob a v mnoha případech končí smrtí. Kouření cigaret způsobuje nejen rozvoj onemocnění, která se u nekuřáků vyskytují podstatně méně, ale promítá se i do životního stylu kuřáků. Bylo prokázáno, že kuřáci vykazují riziková chování v oblasti výživy, která mohou potencovat vznik neinfekčních chorob hromadného výskytu.

Klíčová slova:
kouření cigaret, výživa, stravovací návyky, mikro (makro) nutrienty, zanechání kouření, životní styl.

Úvod

Na počátku 21. století je řazena závislost na tabáku mezi celosvětové problémy lidstva. Kouření cigaret je v naší společnosti stále tolerováno a je považováno spíše za zlozvyk, než za drogovou závislost.

Mnohá onemocnění mají ve své multifaktoriální etiologii právě kouření cigaret. Je nutno vyzvednout fakt, že kuřáctví patří mezi nejsnáze ovlivnitelné příčiny předčasné nemocnosti a úmrtnosti.

Negativní následky kouření nejsou bezprostřední, jsou často podceňovány a v dalekém časovém horizontu se zdají být nereálné. Mezi začátkem kouření a projevem následků je odhadována časová prodleva 20–30 let. Až čtvrtina kuřáků zemře v produktivním věku. Tito lidé by však nemuseli vůbec onemocnět a zemřít tak brzy, kdyby nekouřili.

Metodické přístupy

Výsledky šetření následků kouření vycházejí ze závěrů mnohaletých studií, ať už zahraničních, tak i českých, dále pak z výročních zpráv a rešerší Světové zdravotnické organice (WHO). V mnohých významných studiích, ale také meta-analýzách, byly prokázány negativní důsledky kouření v oblastech kardiovaskulárních onemocnění, nádorových onemocnění, či v oblasti reprodukce, a o jejich pravdivosti není pochyb. V praxi se každodenně setkáváme s následky kouření ve všech oblastech medicíny.

Na méně známé souvislosti mezi kuřáctvím a výživou poukázal Dallongeville v meta-analýze zahrnující přes 78 000 respondentů, kde soustředil a porovnal jednotlivé studie zabývající se vztahem kouření a výživy. V roce 2007 McClernon pak rozpracovat vztah kouření a preferencí vůči jednotlivým potravinovým skupinám. V posledních deseti letech následovaly další studie a meta-analýzy v oblasti vztahu kouření a mikronutrientů či vztahu bývalých kuřáků ke stravování.

Na určité nejednotnosti narážíme při porovnávání studií zabývajících se hmotností nebo BMI nekuřáků a kuřáků. Z důvodu odlišných kritérií, použitých při statistickém vyhodnocování shledáváme různé závěry. Některé studie zahrnuly například pouze ženy ze stejné socioekonomické oblasti, jiné pak použily rozličné dělení na silné, střední, slabé či bývalé kuřáky. Z tohoto důvodu jsou výsledky, zda kuřáci mají nižší či vyšší hmotnost nejednotné.

Další studie se díky použití stejné metodiky shodují v závěru, že po zanechání kouření dochází k mírnému fyziologickému nárůstu tělesné hmotnosti, který je však přechodný.

Vliv kouření na zdraví

Kouření se negativně odráží v mnoha oblastech zdraví, a proto si připomeňme jeho hlavní následky.

Dle statistik přispívá asi v 

  • 30 % k úmrtnosti na zhoubné nádory,
  • 25 % k úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci (KVO),  
  • 70 % k úmrtnosti na chronickou obstrukční nemoc plic (CHOPN) (8).

Vlivem kouření dochází ke změnám imunitního a nervového systému. Je popisováno vyšší riziko rozvoje

  • Alzheimerovy choroby,
  • schizofrenie,
  • úzkosti,  
  • depresí (7, 17).

V porovnání s nekuřáky je u kuřáků 1,7 x častější výskyt vředového onemocnění žaludku a duodena (2, 12, 13). Dále pak kouření urychluje stárnutí kůže, zvýšenou tvorbu vrásek, zhoršení pleti, kvality vlasů a má neblahý vliv na stav chrupu (2).

Novější studie potvrzují skutečnost, že kouření je spojeno se vznikem diabetu mellitu 2. typu (riziko rozvoje je o 44 % vyšší než u nekuřáků) (6, 15). U žen je významný negativní dopad v oblasti reprodukce (poruchy plodnosti, častější potraty aj.) a během těhotenství, kdy kouření ohrožuje nejen ženy samotné a průběh těhotenství (případně předčasné odlučování placenty), ale také dosud nenarozené dítě (nižší tělesná hmotnost a tzv. fetální tabákový syndrom). Menopauza přichází u kuřaček podstatně dříve než u nekuřaček, čímž se zvyšuje riziko vzniku osteoporózy (9, 14).

Vliv kouření na výživové chování

Na rizika kouření se podívejme i z jiného úhlu pohledu, než jsou jen přímé následky kouření způsobené vdechováním samotného tabákového kouře. Nepřímé důsledky kuřáckého chování se promítají i do životního stylu, a tak významnou měrou ovlivňují v negativním slova smyslu výživové návyky, které mohou mít za následek rozvoj mnohých neinfekčních chorob hromadného výskytu.

Důvody, proč mají kuřáci a nekuřáci odlišné stravovací návyky, jsou rozmanité. Jedním z možných mechanismů těchto odlišností je oslabený chuťový smysl u kuřáků (především pro sladké), ale také pozměněný smysl čichu (což následně také ovlivňuje chuť). Proto například kuřáci preferují méně sladkosti a naopak si vybírají pokrmy, které jsou chuťově výrazné (více kořeněné, solené, smažené pokrmy). Kuřáci také často cigaretou nahrazují samotné jídlo (5). Kouření zpomaluje vyprazdňování žaludku, a to zejména pevné fáze žaludečního obsahu. Delší doba, po kterou je naplněn žaludek, přispívá k prodlouženému pocitu nasycení. Zrychlená pasáž v tračníku zmírňuje zácpu, která ostatně přispívá k vyšší hmotnosti.

Na nižší hmotnosti kuřáků se rozhodující měrou podílejí rozdíly v energetickém metabolismu. Účinkem nikotinu se zvyšuje výdej energie v průměru o 5–10 %, což činí přibližně 880 kJ denně (tento efekt je u obézních nižší o cca 300 kJ).  Podstatnou roli hrají i regulační mechanismy. Vyvolavatelem změny může být zvýšená produkce leptinu navozená nikotinem. Leptin je bílkovinný hormon vytvářený převážně tukovou tkání, receptory jsou v hypotalamu. Hladina leptinu informuje mozek o množství tukové tkáně a inhibuje tvorbu neuropeptidu Y, jednoho z faktorů, který nejvíc zvyšuje chuť k jídlu (15).

Výsledky meta-analýzy uvádějí, že kuřáci konzumují ve vyšší míře vejce, maso, uzeniny, brambory a produkty z brambor (hlavně hranolky), obecně jedí více smažená jídla a živočišné potraviny s viditelným tukem, přičemž byla pozorována nízká spotřeba mléka, jogurtů, sýrů a snídaňových cereálií, ryb, ovoce, zeleniny, pitné vody a džusů (ovocných i zeleninových).

Kuřáci ve srovnání s nekuřáky mají vyšší příjem kofeinu z kávy, čaje a colových nápojů. Častější konzumace kávy je dávána do souvislosti s rychlejším metabolickým rozpadem kofeinu vyvolaným účinky nikotinu, takže kuřáci musí stimulační efekt kávy opakovat častěji než nekuřáci (tab. 1) (5, 10).

Tab. 1. Chuťové preference u kuřáků a nekuřáků
Chuťové preference u kuřáků a nekuřáků

Meta-analýza 51 publikovaných studií z 15 různých zemí, která sledovala přes 78 tisíc respondentů, provedla komplexní zhodnocení stravovacích návyků kuřáků a nekuřáků. Příjem živin u kuřáků a nekuřáků se podstatně lišil (tab. 2).

Tab. 2. Důsledky stravování kuřáků
Důsledky stravování kuřáků
Legenda: * – polynenasycené mastné kyseliny

Právě tyto stravovací rozdíly mohou u kuřáků prohlubovat škodlivé účinky kouření a podílet se tak na vzniku nádorových onemocnění a ischemické choroby srdeční (ICHS). Kuřáci mají vyšší příjem celkové energie a tuků, zejména saturovaných (SFA) oproti nekuřákům. Konzumace alkoholu je také významně zvýšena u kuřáků. U kuřáků sledujeme nižší příjem vlákniny, vitaminů, omega-3 a omega-6 mastných kyselin (3, 5).

Ke změnám stravovacích zvyklostí, kromě výše zmíněných příčin, vedou i další okolnosti. Podle tvrzení kuřáků některé potraviny oslabují požitek z cigaret (zejména mléko a mléčné výrobky, ovoce a zelenina), jiné jej naopak posilují (alkohol, maso) (10).

Kuřáci tedy vykazují nevhodné stravovací návyky, které jsou zdraví škodlivé.

Nadměrný příjem energie, strava bohatá na tuky a častější konzumace smažených potravin, nedostatek vlákniny v potravě mohou vést k poškození zdraví, ke zvýšení cholesterolu v krvi, riziku aterosklerózy a s ní spojených zdravotních komplikací. Nedostatečná konzumace mléčných výrobků u kuřáků je provázena rizikem vzniku osteoporózy, která je potencována předčasnou menopauzou u kuřaček.

Vliv kouření na mikronutrienty

Kouření cigaret je spojováno s oxidativním stresem. Je velkým zdrojem volných kyslíkových radikálů. V kouři jedné cigarety vdechne kuřák asi 1017 volných radikálů. Volné radikály poškozují biomolekuly a napomáhají tak ke vzniku řady onemocnění. Proto je pro zdraví našeho organismu nutné, aby tyto částice byly ihned po svém vzniku zachyceny a zničeny. Degradaci těchto radikálů zajišťují pravě antioxidanty. Ve stravě kuřáků je ve srovnání s nekuřáky nižší příjem mikronutrientů, zajištujících antioxidační ochranu organismu (vitaminy C, E, vitaminy skupiny B, beta-karotenu, stopových prvků, aj.) a je současně vyšší metabolický obrat těchto důležitých látek (5, 11).

Ve srovnání s nekuřáky mají aktivní kuřáci v průměru o 21 % až 25 % nižší koncentraci cirkulujícího vitaminu C v séru, ještě nižší hodnoty byly nalezeny u kouřících adolescentů. Nízké hodnoty vitaminu C v plazmě nejsou způsobeny jen výběrem potravin s jeho nižším obsahem, ale i přímým účinkem kouření cigaret na obsah vitaminu C v krevní plazmě. Nižší koncentrace vitaminu C v plazmě kuřáků jsou způsobeny vyššími nároky na obrat vitaminu C kvůli jeho antioxidační aktivitě. Metabolický obrat vitaminu C je u kuřáků až o 35–40 % vyšší než u nekuřáků (1, 5).

Příjem beta-karotenu je průměrně o 17 % nižší u kuřáků a o 4 % nižší u bývalých kuřáků než u nekuřáků (1, 5). Podle výsledků meta-analýzy z roku 2008 se u kuřáků nedoporučuje suplementace beta-karotenem. V kombinaci s kouřením má beta-karoten prooxidativní účinky a zvyšuje riziko incidence rakoviny plic u kuřáků (4, 16).

Stopové prvky jsou také kouřením negativně ovlivňovány. Mezi významné prvky, které jsou nepostradatelné při antioxidační aktivitě organismu, patří selen, měď, zinek a železo. Několik studií prokazuje souvislost mezi kouřením a nižší koncentrací selenu v krevní plazmě a erytrocytech u současných kuřáků, ale i u dětí kuřáků vystavených pasivnímu kouři.

U kuřáků je nacházena zvýšená koncentrace mědi v krvi, což má prooxidativní účinky. Hladina zinku je snížena především u těžkých kuřáků (11, 14). Kouření působí změny v aktivitě enzymů (kataláza (Fe), ferroxidáza (Cu), selengluthationperoxidáza), což je důsledkem oxidačního stresu. Zdokumentovány byly i krátkodobé změny v koncentraci cirkulujících mikronutrientů před a po vykouření cigarety (11).

Kuřáci a BMI

I přes horší stravovací návyky a nižší tělesnou aktivitu, což jsou faktory vedoucí k nadváze, mívají kuřáci nižší tělesnou hmotnost a BMI než nekuřáci. Při stejné výšce mívají ženy kuřačky o cca o 2 kg méně než nekuřačky (u mužů je tento rozdíl až 5 kg). Výsledné hodnoty BMI v závislosti na kouření u žen však nejsou ve všech studiích jednoznačné. Nejen kuřáctví, ale i počet vykouřených cigaret ovlivňuje BMI (5, 15).

Dospívající dívky a mladé ženy se obávají přibývání na váze po zanechání kouření. Některé ženy dokonce uvedly, že kouření považují za způsob kontroly nad váhou a přibrání na váze po zanechání kouření je pro ně důvodem, opět začít s kouřením (5, 15).

Po zanechání kouření se všechny změny v organismu, dříve navozené kouřením, vracejí k normě. Zanechání kouření by tak mohlo být následováno průměrným zvýšením váhy o 2–3 kg. V porovnání s kuřákem je u nekuřáka rychlejší evakuace žaludku a poklesne pocit postprandiální sytosti, což může vést k častějšímu příjmu stravy.

Většina bývalých kuřáků začíná jíst i dopolední a odpolední svačiny, jelikož mají po jídle dříve hlad. V tomto případě může existovat riziko přírůstku na váze, obzvláště pokud zvolí ke svačině nějakou sladkost nebo jinou nevhodnou potravinu. Dále se po zanechání kouření zvyšuje chuť k jídlu, která byla kouřením utlumena. Když kuřáci přestanou kouřit, zvýší se často jejich příjem sladkostí. V neposlední řadě má zanechání kouření také vliv na zpomalení střevní peristaltiky a zvyšuje se riziko zácpy (5, 15).

Bývalí kuřáci a výživa

Všechny výše zmíněné faktory mohou mít po zanechání kouření vliv na celkovou energetickou bilanci (navýšení příjmu energie spolu s poklesem jejího výdeje – snížením bazálního metabolismu o cca 880 kJ). Tato energetická nerovnováha může vést k váhovému přírůstku, který je úměrný počtu denně vykouřených cigaret, závažnosti obezity a nedostatečné fyzické aktivitě při zanechání kouření. Energetická dysbalance obvykle nastává během prvních měsíců po zanechání kouření a s počtem narůstajících let opět mizí. Může tak být považována za přechodnou (5, 15).

Výhody nekuřáctví ovšem dalece převyšují mírná rizika plynoucí z přibrání 2–3 kg. Se zvýšenou tělesnou aktivitou nebo upravením jídelníčku s omezením denního příjmu energie (o cca 880 kJ) se kuřáci mohou vzdát cigaret bez obav přibrání na váze. Přírůstek hmotnosti o 5–10 kg či více rozhodně nelze omlouvat zanecháním kouření (5, 15).

Závěr

Kouření cigaret řadíme mezi významné rizikové faktory, které vedou bezpochyby k poškození zdraví v mnoha ohledech. Avšak v případě kuřáctví není vznik onemocnění zapříčiněn pouze přímým působením vdechovaného cigaretového kouře a jeho zplodin, ale byl prokázán negativní dopad kouření na následný metabolismus makro a mikronutrientů.

Nežádoucí změny, které pozorujeme ve stravovacích návycích u kuřáků, ještě více potencují již známé důsledky kouření. Kouření cigaret by z tohoto důvodu mohlo být nazváno rizikovým „mutrifaktorem“, neboť působením jediného faktoru dochází k mnoha následkům 

Mgr. Veronika Mlčochová

Sadová 4006/28

796 03 Prostějov

E-mail: veiaa@mail-muni.cz


Zdroje

1. Albert, A.J. The influence of cigarette smoking on circulating concentration of antioxidant micronutrients. Toxicology 2002, 180(2), p. 121-137.

2. Česká koalice proti tabáku. Kouření ničí všechny části vašeho těla [online]. 18.11.2004 [cit. 2009-02-12]. Dostupný z WWW: http://www.dokurte. cz/download/Hlasky_tisk_ZMENSENE.pdf.

3. Dallongeville, J. The cigarette smoking is associated with unhealthy patterns of nutriet intake: a meta-analysis. J. Nutr. 1998, 128(9), p. 1450-1457.

4. Gabriel, H.E. A Comparison of carotenoids, retinoids, and tocopherols in the serum and buccal mucosa of chronic cigarette smokers versus non­smo­kers. Cancer Epidemiol. Biomarkers. Prev. 2006, 15(5), p. 993-999.

5. Hampl, J.S., Betts, N.M. Cigarette use during adolescence: effects on nutritional status. Nutr. Rev.1999, 57(7), p. 215-221.

6. Hitti, M. WebMD Health News: Smoking linked to type 2 diabetes [online]. [cit. 2009-02-02]. Dostupný z WWW: http://diabetes.webmd. com/news/20071211/smoking-linked-to-type-2-diabetes/.

7. Hrubá, D. Program „Normální je nekouřit“: Stránky pro rodiče : Aby vaše dítě nekouřilo [online]. 26.01.2008 [cit. 2009-03-01]. Dostupný z WWW: <http://www.ped.muni.cz/normalnijenekourit/rodice_.htm>.

8. Kotulán, J., Hrubá, D., Bencko, V. Preventivní lékařství I. díl. 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita. 1993. 285 s. ISBN 80-210-0336-7.

9. Kozák, J.T. Rizikový faktor kouření. 1. vyd., Praha: KPK, 1993. 242 s. ISBN 80-85267-42-X.

10. Mcclernon, J.F. The effects of foods, beverages, and other factors on cigarette palatability. Nicotine Tob. Res. 2007, 9(4), p. 505-510.

11. Northrop-Clewes, C.h.A., Thurnham, D.I. Monitoring micronutrients in cigarette smokers. Clin. Chim. Acta 2007, 377(1), p. 14-38.

12. Parasher, G., Eastwood, G.L. Smoking and peptic ulcer in the Helicobacter pylori era. Eur. J. Gastroenterol. Hepatol. 2000, 12(8), p. 843-853.

13. Provazník, K. a kol. Manuál prevence v lékařské praxi 1, Prevence poruch a nemocí. Praha: SZÚ, 2005. 137 s.

14. Provazník, K. a kol. Manuál prevence v lékařské praxi 2, Výživa. Praha: SZÚ, 2005. 103 s.

15. Sucharda, P. Obezita a zdraví: Obezita a kouření [online]. 21.10.2003. [cit. 2008-11-28] Dostupný z WWW: <http://www.rozumnehubnuti.cz/?p=177>.

16. Tanvetyanon, T., Neplet, G. Beta-carotene in multivitamins and the possible risk of lung cancer among smokers versus former smokers: a meta-analysis and evaluation of national brands. Cancer 2008, 113(1), p. 150-157.

17. WHO. Tobacco Free Initiative: Tobacco and the thyroid [online]. 2009 [cit. 2009-02-06]. Dostupný z WWW: http://www.who.int/tobacco/research/ thyroid/en/

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Článek JUBILEA

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2011 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Význam nemocničního alert systému v době SARS-CoV-2
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Helena Lahoda Brodská, Ph.D., prim. MUDr. Václava Adámková

Snímatelné zubní náhrady a fixační krémy
Autoři: doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D.

Subkutánní imunoglobuliny v léčbě sekundárních imunodeficitů (reálná praxe)
Autoři:

Tofacitinib v terapii ulcerózní kolitidy
Autoři: prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

Hereditární TTR amyloidoza - vzácné nebo jen neodhalené onemocnění? – 1. díl
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se