Telefonický kontakt v péči o nemocné s osteoartrózou


Telephone contact with patients suffering from osteoarthritis

Planned and regular telephone contact with patients suffering from osteoarthritis of the knee and/or of the hip joint can produce significant improvement of health status and could be an important factor in therapeutic programme especially in patients with limited mobility and living in distant rural areas. This type of contact could be economically advantageous.

Key words:
osteoarthritis, therapy, telephone contact.


Autoři: K. Trnavský
Působiště autorů: Arthrocentrum, Praha ;  Vedoucí lékař: prof. MUDr. Karel Trnavský, DrSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2011; 91(3): 153-154
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Plánovaný a pravidelný telefonický kontakt s nemocným trpícím osteoartrózou váhonosných kloubů může být přínosem pro zlepšení kvality života nemocného a může se stát významným faktorem v léčebném programu zvláště u nemocných s omezenou pohyblivostí a žijících ve vzdálenějších lokalitách. Zdá se v některých případech být i ekonomicky výhodný.

Klíčová slova:
osteoartróza, léčba, telefonický kontakt.

Komunikace s chronickým nemocným bývá náročná jak pro pacienta, tak pro lékaře. Platí to i pro chronické revmatické choroby jako jsou osteoartróza (OA) a revmatoidní artritida (RA) (8). Nemocný s OA navštěvuje lékaře obvykle v období dekompenzace onemocnění, v mezidobí mohou být jeho návštěvy sporadické. Očekávání nemocného se soustřeďuje na úlevu od bolesti a současně by byl vděčen za zlepšení kloubní funkce.

Péče o nemocného s OA nemusí být jednoduchá vzhledem k omezeným terapeutickým prostředkům konzervativní léčby. Proto se hledají cesty jak formy komunikace s nemocným s OA rozšířit.

Zejména v USA se stále častěji pou­žívanou formou komunikace s nemocným stává telefonický kontakt. Původně byl telefonický kontakt použit v léčebném programu u různých zdravotních problémů např. psychologických, onemocnění koronárních tepen, diabetu (2, 3, 7). Telefonický kontakt s pacientem, trpícím OA, byl doporučen Americkou Kolejí Revmatologů jako součást nefarmakologických léčebných postupů u nemocných s OA kyčelních a kolenních kloubů, a proto byl u této choroby nejvíce propracován (4, 5). Je to pochopitelné, protože tyto formy OA jsou nejrozšířenější chronickou kloubní chorobou (v USA v r. 1980 bylo 46 milionů návštěv u lékaře v důsledku OA).

Cílem léčebného snažení u OA je potlačení bolesti a zachování kloubní funkce. Při objektivizaci ceny telefonického kontaktu s nemocným OA se zjistilo, že sociální podpora v podobě dvou telefonátů týdně po dobu 6 měsíců vedla ke zlepšení funkčního stavu nemocného (1, 6, 9).

Ve studiích byl hodnocen funkční stav nemocného pomocí strukturovaného dotazníku, byly popsány fyzické a duševní zátěže, spokojenost nemocného s vlastním zdravotním stavem. Pozornost dotazů se zaměřovala na:

  • intenzitu kloubní bolesti,
  • mobilitu nemocného (např. rychlost chůze, nástup a výstup z veřejných dopravních prostředků)
  • funkci ruky,
  • péči o sebe,
  • péči o domácnost,
  • společenské aktivity,
  • podporu rodiny a přátel,
  • schopnost pracovat,
  • náladu, případně stupeň deprese.

Zvláštní pozornost byla věnována farmakoterapii a jejím nežádoucím účinkům a dále možným projevům jiných doprovodných onemocnění jako je

  • hypertenze,
  • diabetes,
  • chronická plicní obstrukce,
  • srdeční nedostatečnost.

U RA použití telefonického kontaktu příznivě ovlivnilo psychologický stav nemocného, když byl kontakt zaměřen na otázky terapie. Monitorování příznaků choroby přineslo jen nevýraznou změnu v stavu nemocného (6).

Telefonický kontakt s nemocným by mohl hrát v péči o nemocné OA a RA větší roli nežli doposud. Neměl by být problém si zvyknout na systém telefonických kontaktů a zapracovat jej do léčebného programu u nemocných těmito chorobami.

V počátku rozhovoru by měl být aktivním samotný nemocný s vlastním popisem problému. Lékař by pak měl navázat strukturovaným rozhovorem směřujícím na popis momentálních potíží.

  1. Jde především o základní dotazy po intenzitě bolestivosti postižených kloubů – dotazy mohou být formulovány dle některých dotazníků, vypracovaných pro standardní hodnocení kloubní bo­lesti. Kloubní bolest může být pří­tom­na při nastartování pohybu (startovací), při zátěži – chůze po rovině, ze schodů a do schodů. Nejzávažnější je bolest klidová, rušící spánek.
  2. Další skupinou jsou dotazy, hodnotící omezení hybnosti postižených kloubů. Mohou směřovat k trvání ranní ztuhlosti postižených kloubů, vstávání z postele, zvládnutí toaletních úkonů, oblékání (přínosný je dotaz na navlékání ponožek, punčocháčů, kalhot). Významné jsou údaje o obtížnosti nastupování do tramvaje a autobusu (zvláště pokud nejsou nízkopodlažní). Obraz dokreslí informace o schopnosti úklidu domácnosti a nákupu.
  3. Samostatným okruhem jsou poznatky o tom, jakým způsobem se nemocný s artrotickými problémy vyrovnává – tj. mimo jiného informace o farmakoterapii, pohybové léčbě, léčbě fyzikální v širokém slova smyslu. Zde by měli zaznít dotazy o toleranci farmakoterapie a možných nežádoucích účincích.
  4. V závěru kontaktu by měl lékař v diskusi s nemocným usměrnit další léčebné postupy a zejména přidat slova povzbuzení a podpory. Telefonický kontakt může u nemocného stimulovat větší podíl na aktivní léčebné péči a vyrovnání se s chorobou.

Otázkou je stanovení časového intervalu, v kterém by byl lékař připraven tyto služby poskytovat a byl v obraze o problémech daného pacienta.

Je třeba upozornit, že hovoříme o specifické formě telefonického kontaktu s pacientem, jehož klinický stav je lékaři znám, a nejedná se o anonymního nemocného, který hledá poprvé lékařskou pomoc v akutním stavu. Tyto akutní, neznámí klienti, využívající např. v USA tzv.„answering service“, která poskytuje obecnou pomoc a poradu v jakékoliv akutní situaci, představují rizikovou populaci, protože se mohou prezentovat s velmi netypickými příznaky (např. bolesti hlavy), které se mohou rozvinout v závažný stav (mozková cévní příhoda).

U OA jde o doplnění přímých návštěv lékaře, které díky telefonickým kontaktům mohou být méně časté. Léčebná praxe u nás zahrnuje ve výkonech revmatologa tzv. telefonickou konzultaci. Dle definice lze tento výkon vykázat, pokud pacient aktivně kontaktuje lékaře, i pokud lékař aktivně kontaktuje pacienta. Tento kontakt by měl podle směrnice bezprostředně souviset s 

  • prevencí,
  • dispenzarizací,
  • diagnostikou, nebo
  • terapií daného onemocnění.

Problémem mohou být náklady na uskutečněný hovor a jeho délku.

Uvedená fakta jsou pokusem o rozšíření léčebného programu u OA a výrazem snahy zaangažovat více samotného nemocného do aktivního „usměrňování“ jeho onemocnění. 

Prof. MUDr. Karel Trnavský, DrSc.

Vršovická 48

101 00 Praha 10

E-mail: trnavsky@arthro.cz


Zdroje

1. Blixen, C.E., Bramstedt, K., Hammel, J.P., Tilley, B.C. A pilot study of health education via a nurse-run telephone self management programme for elderly people with osteoarthritis. J. Telemed. Telecare 2004,10, p. 44-49.

2. Greenfield, S ., Kaplan, S., Ware, J.E. Expanding patient involvement in care: effects on patients outcome. Ann. Int. Med., 1985, 102, p. 520-528.

3. Greenfield, S., Kaplan, S., Ware, J.E. Patients participation in medical care: efects on blood sugar control and duality of life in diabetes. J. Gen. Int. Med. 1988, 3, p. 448-457.

4. Hochberg, M.C., Altman, R.D., Brandt, K.D. et al. Guidelines for the medical management of osteoarthritis. Part I. Osteoarthritis of the hip. Arthr. Rheum. 1995, 38, p. 1535-1540.

5. Hochberg, M.C., Altman, R.D., Brandt, K.D. et al. Guidelines for the medical management of osteoarthritis. Part II. Osteoarthritis of the knee. Arthr. Rheum. 1995, 38, p. 1541-1546.

6. Maisiak, R., Austin, J., Heck, C. Health outcomes of two telephone interventions for patiens with rheumatoid arthritis or osteoarthritis. Arthr. Rheum. 1996, 39, p. 1391-1399.

7. Norris, C.M., Patterson, L., Galbraith, P., Hegadiren, K.A. All you have to do is call: a pilot study to improve the outcomes of patiens with coronary artery diseases. Appl. Nurs. Res. 2009, 22, p. 133-137.

8. Trnavský, K. Komunikace mezi lékařem a nemocným s chronickou revmatickou chorobou. Rheumatologia 2000, 14, s. 143-150.

9. Weinberger, M., Tierney, W.M., Booker, P., Katz, B.P. Can the provision of information to patients with osteoarthritis improve functional status? A randomized, controlled trial. Arthr. Rheum. 1989, 32, p. 1577-1583.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Článek JUBILEA

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2011 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Progredující fibrotizující intersticiální plicní procesy
nový kurz
Autoři:

Efektivní redukce hyperpigmentace − od výzkumu k inovacím pro praxi
Autoři: dr. Ludger Kolbe, dr. Thierry Passeron, MD, PhD

zveme Vás k zapojení se do videokurzu s tématem Co je a není FENO? Nadhodnocené FENO a podhodnocené eozinofily v krvi u astmatu.
Autoři: doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.

Postavení moxonidinu a indapamidu v léčbě hypertenze
Autoři: MUDr. Jan Vachek

Magnetická rezonance a diagnostika axiálních spondyloartritid - Virtuální trénink
Autoři: MUDr. Leona Procházková, Ph.D., MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Vladimír Červeňák, MUDr. Eva Korčáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se