Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2009; 89(3): 158 Kategorie: Recenze
Autoři se ve své knize zabývají exotickým oborem, paleopatologií, tedy patologickými změnami, které se nacházejí u pozůstatků lidí i vymřelých nebo fosilních zvířat. Jde o multidisciplinární obor. Autoři se zaměřili na výskyt nádorů, tedy na to, co bychom mohli označit jako paleoonkologii. Ta se stává jednou se zajímavých a významných pomocnic výzkumu nádorů. Je zásluhou autorů, že se touto historickou oblastí medicíny počali zabývat první v České republice, a to již od roku 1994. Je nutno poznamenat, že autoři jsou k tomu vysoce vzdělaní, a to v oborech, bez nichž by byl výzkum v této oblasti vědy jen torzem, či pouhou imaginací, tedy medicínou, historií i archeologií a konečně i schopností podat přehled paleopatologie přijatelným způsobem i pro vzdělaného laika.
Hned v úvodu poukazují autoři na „temporospaciální“ metodu zpracování svých nálezů, totiž v jakých časových obdobích kolísal výskyt nádorů, (který obecně měl vzestupnou tendenci) a jaké byly geografické vlivy na jejich výskyt. Srovnávají přitom výskyt v Evropě s výskytem v Egyptě a Nubii, kterou podrobně zkoumali.
Z historického hlediska pátrají autoři o písemných či ikonografických pramenech a o tom, zda tehdejší lidé znali onkologická onemocnění a zda některé nádory se pokoušeli léčit. Nezbytnou podmínkou výzkumu byly archeologické zkušenosti autorů. Zanícení mého přítele profesora Strouhala jsem v tomto směru sledoval již od doby, kdy jsme spolu pracovali jako endokrinologicky zaměření lékaři a kdy jsem mohl sledovat jeho četné cesty do Egypta a Nubie i jeho objevy, kterými se zapsal do dějin archeologie této oblasti medicíny nejen u nás, ale i v celosvětovém měřítku. Měl jsem i vzácnou příležitost být přítomen diskusím, které vedl s vynikajícím paleorentgenologem a rovněž mým přítelem profesorem Lubošem Vyhnánkem, jemuž je kniha věnována a který se u nás proslavil zejména objevy z oblasti Mikulčic.
Čtenář nepochybně ocení i systematické třídění případů i kategorizace literárních údajů, ale zejména obrazovou dokumentací, která je až neuvěřitelně detailně propracovaná.
Většina popsaných nádorů se týká tvrdých tkání, hlavně kostí, a jen výjimečně zachovaných tkání měkkých, které „ přežily“ díky mumifikaci umělé či přirozené v příznivých geografických podmínkách. Na zhoubné nádory měkkých tkání lze však soudit z jejich osteolytických či osteoblastických metastáz.
Profesor Strouhal poukazoval na dynamiku chorob, tedy na časový faktor, který souvisel se způsobem života v různých časových etapách vývoje, ovlivněným fyzickými, ekonomickými i kulturními vlivy. Ty ovšem souvisely i se změnami či evolucí vnímavosti a odolnosti organismu.
Dílo autorů, shrnuté ve 36 kapitolách a 193 stránkách, je nepochybně prioritním literárním vědeckým průsečíkem archeologie antropologie a lékařských věd. Čtenář se tu dozví o výskytu chorob, zejména nádorů (převážně zhoubných) od rostlin přes bezobratlé, obratlovce, hominidy až k homo sapiens. Je nesporné, že cenné jsou zejména jejich vlastní nálezy, které srovnávají s údaji o historii nádorů z písemných pramenů.
Zvláštní kapitoly jsou věnovány léčebným metodám v historii, ikonografickým znázorněním nádorů (na kresbách, malbách, reliéfech, v soškách, mincích, medailích, plaketách aj.), historii paleoonkologie, metodice vyšetřování jednotlivých typů kostních malignit a jejich různým lokalizacím i nálezům nádorů pojivové tkáně, až po diagnózy zhoubných nádorů ze souboru autorů z různých lokalit světa včetně ČR a SR.
Dílo zaujme nejen onkology, nýbrž lékaře vůbec a v obecnějších kapitolách i laickou veřejnost.
Prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
