Sto dvacet pět let pražské adresy: Kateřinská 32


Autoři: O. Brázda
Působiště autorů: Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze ;  Přednosta: prof. MUDr. J. Mazánek, DrSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2009; 89(3): 152-154
Kategorie: Historie/fejeton

Ve školním roce 1883/84 – tedy před 125 lety – byla zahájena výuka na české lékařské fakultě pražské univerzity. Stalo se to13. října 1883, slavnostním otevřením nově postavené budovy na rohu ulic Kateřinská a Ke Karlovu. Novostavba byla určena pro teoretické ústavy a děkanát této fakulty.

Rozhodnutí vybudovat tuto stavbu souvisí se zákonem z 28. února 1882. Ten stanovil, že pražské vysoké učení – jeho oficiální název zněl Universita Karlo-Ferdinandova – bude rozdělena na dvě samostatné školy s českým a německým vyučovacím jazykem, přičemž obě budou v právním i historickém smyslu pokračováním starobylého učení Karlova.

Bylo tím dovršeno dlouholeté úsilí o zavedení českých přednášek na pražské univerzitě.

Vyučovacím jazykem středověkých univerzit byla latina. Roku 1784 císař Josef II. rozhodl, že na všech rakouských univerzitách latinu nahradí němčina.

V druhé polovině 19. století sílí úsilí uvést v mnohonárodnostní habsburské monarchii na univerzitní půdu národní jazyky. Tak Poláci prosazují v Krakově polštinu, Maďaři v Pešti maďarštinu a stejně tak česká politická reprezentace usiluje o zavedení českých přednášek v Praze.

Zrovnoprávnění češtiny a němčiny na národních a středních školách v roce 1866 umožnilo rozvoj českého středního školství, a ten opět vyvolal i požadavek českého školství vysokého.

Otázka české univerzity byla opakovaně předmětem jednání českého sněmu, zabývala se jí petice akademického senátu univerzity i pamětní spis profesorů filozofické a lékařské fakulty, požadavek podporoval Spolek českých lékařů.

Když v říjnu roku 1879 vstoupili čeští poslanci znovu na půdu říšské rady ve Vídni a skončila tak politika pasivní rezistence, nebylo možno otázku češtiny na univerzitě v Praze dále odkládat. Dne 17. listopadu 1879 vypracovalo předsednictvo českého klubu na říšské radě memorandum určené panovníkovi, v němž požadovali rovné právo českého jazyka na úřadech, univerzitě a státních školách. Dále žádali habilitování docentů na základě českých publikací, skládat na fakultách státní a přísné zkoušky v češtině a konečně jmenování dostatečného množství českých profesorů.,

Bohumil Eiselt, přednosta interní kliniky, který ve své knize vzpomíná na začátky fakulty.
Bohumil Eiselt, přednosta interní kliniky, který ve své knize vzpomíná na začátky fakulty.

V prosinci téhož roku podali němečtí profesoři k tomuto požadavku pamětní spis, jehož závěr zněl: je-li nutno dát prostor českým požadavkům, nechť se to děje zřízením samostatné nové české univerzity.

To bylo pro českou stranu zcela nepřijatelné, její návrh zněl ponechat pražskou univerzitu jednotnou v zájmu vědecké spolupráce a lepšího budoucího národního soužití, a zřídit paralelní fakulty při ponechání jednotného akademického senátu a rektorátu.

Císař vycházel z analýzy, zpracované ministerstvem kultury a vyučování, kde byla uvedena všechna možná řešení. Panovník z nich vybral variantu, kterou pokládal za politicky nejvhodnější a určil tak směr, jímž se vláda měla dále ubírat.

Dne 11. dubna 1881 bylo uveřejněno panovníkovo „Nejvyšší rozhodnutí.“ To byl v habsburské monarchii institut sloužící k řešení vnitřních problémů říše. Byl určen pro okruh záležitostí, jejichž význam je zřejmý a očekává se rozhodnutí panovníkovo.

Panovníkovi šlo o to, aby v Praze napříště, byly dvě univerzity a aby jejich absolventi ovládali německý jazyk. Podrobnosti uskutečnění ponechával panovník administrativě a legislativě.

Parlamentní projednávání zákona pak trvalo ještě rok až konečně byl přijat zákon, jehož § 1 zněl :

Od počátku zimního semestru 1882/83 budou v Praze dvě university, totiž C. k. německá universita Karlo-Ferdinandova a C. k. česká universita Karlo-Ferdinandova.“

Administrativní průtahy, kdy návrh zákona procházel říšskou radou a panskou sněmovnou vyvolávaly v Praze netrpělivost a znepokojení.

Časopis lékařů českých uveřejnil sérii tří článků, jejichž autor dává průchod svým steskům.

Ve světě, kde jsou miliony vynakládaný na stavbu nádherných budov, drahých železnic, kde bez námitky určují se ohromné sumy na vojenství, kde pro německou fakultu pražskou z půdy se vydupaly paláce pro práci vědeckou, ve státě takovém netřeba namítati, že by zřízení fakulty lékařské stálo víc peněz než zřízení škol obecných.

Podle uvedeného zákona z roku 1882 se vedoucí ústavů a klinik museli rozhodnout, na které z obou univerzit budou po rozdělení působit, a s nimi přešlo na příslušnou školu i jimi vedené pracoviště. V praxi to znamenalo, že nastala nutnost získávat nové učitele a pro ně nové prostory.

Fakulta právnická a filozofická našla své prostory v rozdělených univerzitních budovách Klementína a Karolína. Na fakultě lékařské však jednání o možném rozdělení dosavadních teoretických ústavů nevedlo k cíli.

Bylo tedy rozhodnuto vybudovat novou stavbu a byly hledány vhodné pozemky. Nejprostornější byly pozemek na rohu ulic Kateřinské a Ke Karlovu. Ten sloužil dosud jako městský dobytčí trh a od obce by mohl být snadno získán. Další dva pozemky – zahrady za vilou Amerika a částečně zastavěná plocha v Ječné ulici – byly méně vhodné. Vybrán byl tedy pozemek největší.

Místodržitel Kraus přislíbil, že zajistí, aby budova byla dokončena na zahájení školního roku 1883/84, bude-li stavba ihned zahájena.

Architektonickou koncepci vytvořili F. Schmoranz mladší a J. Machytka, kteří se osvědčili jako autoři projektů několika veřejných budov v Praze. Do výběrového řízení se v březnu přihlásilo 5 stavebních firem. Dne 6. dubna byla uzavřena smlouva se staviteli Č. Grechorem a J. Staňkem., úspěšnými staviteli komplexu porodnice na Větrově. Smlouva – s rozpočtem stavby ve výši 156 403 zl. – stanovila dokončení a předání budovy do 1. října 1883, 12 hodin.

Termín dokončení byl opravdu šibeniční, ale stavební firma se snažila ze všech sil termín dodržet.

Uvážíme-li stavební techniku a mechanizaci konce 19. století, je nutno smeknout před skutečností, že výuka na české lékařské fakultě byla zahájena – a to velmi slavnostně a za velké pozornosti veřejnosti i tisku – 13. října 1883.

Deník Česká politika uváděl pravidelně stručné zprávy pod titulkem: Z české lékařské fakulty. Tak 14. října 1883 čteme zprávu o odhalení pamětní desky J.E. Purkyňovi na domě jeho bývalého fyziologického ústavu:

Nemohlo být vybrán vhodnější den, než tomu bylo včera, kdy zároveň také byla otevřená česká medicínská fakulta.“

Dále si dovídáme, že v Týnském chrámě byly týž den dopoledne slouženy slavnostní služby boží a Veni sancte za přítomnosti rektora, děkanů, profesorů a velkého množství posluchačů všech fakult české univerzity.

V témže čísle zmíněného denníku dále čteme:

Dne 15. dubna t.r. byl na městském dobytčím trhu v Kateřinské ulici poslední trh na dobytek a dnes již stojí na témž místě hezká budova, ve které umístěny jsou prozatímně hlavní ústavy české lékařské fakulty. Potřeba jenom ještě vnitřek zaříditi, nástroje opatřiti a pak bude možno budovu odevzdati jejímu účelu, což stane se ještě tento měsíc. Rigoróza budou v ní medici již tento týden konati.

O čtrnáct dní později, 1. listopadu v uvedené rubrice nacházíme zprávu děkana profesora chirurgie Weisse, že povoleno medikům, kteří se rozhodli pokračovat ve studiu na české fakultě, na teto fakultě rigoróza doplniti, popřípadě znovu se jim podrobit.

Vilém Weiss, profesor chirurgie a první děkan české lékařské fakulty.
Vilém Weiss, profesor chirurgie a první děkan české lékařské fakulty.

Dne 7. listopadu se v témže deníku nachází zpráva o zahajovací přednášce z deskriptivní anatomie, kterou měl předešlého dne v Kateřinské ulici profesor Steffal.

Na anatomii je zapsáno 160 mediků, do pitevních cvičení 260 studentů, nával mediků byl tak veliký, že místnosti nepostačují.“

S největším nadšením zahájení výuky oznámil Časopis lékařů českých. Na prvé straně čísla 41 z 13. října 1883 nacházíme velký titulek: V den otevření české fakulty lékařské.

Titulní strana Časopisu lékařů českých z 13. října 1883.
Titulní strana Časopisu lékařů českých z 13. října 1883.

Pod titulkem čteme:

S myslí mocně vzrušenou zaznamenáváme dnešní památný dávno očekávaný den, o kterém se konečně otvírají brány našeho českého učení lékařského!

Úvodní článek pak končí výzvou:

Jsme si vědomí povinnosti, jež novou úlohou na nás vznešeny; národ má právo čekati skvělý rozvoj české fakulty lékařské.

Definitivní dokončení menších úprav, a tedy úplné předání novostavby teoretických ústavů je datováno dnem 2. listopadu, v jednotlivých ústavech se již pracovalo od října. Postavení budovy pro teoretické ústavy si tedy vyžádalo necelých 7 měsíců.

O budovu se jednotlivá pracoviště musela podělit. Anatomie našla své místo v přízemí a v prvním patře průčelního traktu i v postraním křídle v ulici Ke Karlovu. V druhé části průčelí a v bočním křídle na opačné straně se usídlila patologie. V prvním patře byly čtyři místnosti určeny experimentální patologii a jedna místnost pro soudní lékařství. Druhé patro bylo přiděleno chemii a fyziologii. V druhém patře bočního křídla v ulici Ke Karlovu byla dále umístěna posluchárna pro fyziologii, chemii a farmakologii, v protilehlém křídle pak další posluchárna. V přízemí bočního křídla se nacházela kaple se samostatným vchodem do ulice Ke Karlovu.

Budova lékařské fakulty na rohu ulic Kateřinská a Ke Karlovu.
Budova lékařské fakulty na rohu ulic Kateřinská a Ke Karlovu.

Konečný vzhled budovy do současné podoby dotvořily přístavby prodloužením bočních křídel, výstavbou přízemního příčného traktu a konečně protažením jednoho křídla do ulice na Bojišti v roce 1897. Využití stavby se však postupně měnilo. Po vybudování Hlavova a Purkyňova ústavu se na Albertov přestěhovaly teoretické ústavy s výjimkou ústavu chemického, naopak se přistěhovala zubní klinika, dosud sídlící na rohu ulic Viničná a Vinohradská.

Poslední velká rekonstrukce, jejíž první etapa byla skončena v říjnu 2008 se týkala křídla budovy v ulici Ke Karlovu, kde se nachází Stomatologická klinika. Stavební obnova zbývající části budovy bude dokončena do roku 2010.

Doc. MUDr. O. Brázda, CSc.

Stomatologická klinika 1. LF UK

Kateřinská 32

120 00 Praha 2

E-mail: otakar.brazda@centrum.cz


Zdroje

1. Anonymus. Slovo o zřízení české fakulty lékařské. Čas. lékařů čes. 1982, 21, s. 689–691, 705–706, 800-804.

2. Čedík, M. Národnostní otázka a rozdělení pražské univerzity. AUC-HUCP T. XXII, 1982, s. 15–25.

3. Eiselt, B. O vzniku a začátcích české fakulty lékařské. Praha 1908.

4. Goll, J. Rozdělení pražské univerzity. Praha1908

5. Hlaváčková, L. Vybudování teoretických ústavů české lékařské fakulty v letech 1883–1884. AUC-HUCP, T XXII, 1982, s. 123-152.

6. Vaněček, V. V Praze budou dvě univerzity. AUC-HUCP T. XXII, 1982, s. 7-14.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2009 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se