Za vším hledej peníze (... a nebo ženu)


Autoři: M. Bortlík
Působiště autorů: Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE Lighthouse a 1. LF UK v Praze a Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2013; 67(1): 8-9
Kategorie: Editorial

V prvním čísle časopisu Gastroenterologie a hepatologie již tradičně dominuje téma idiopatických střevních zánětů (IBD). Možná trochu symbolicky vrcholí přípravy časopisu v době konání 8. kongresu Evropské společnosti pro Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu (ECCO), jehož organizace byla z původně zamýšleného Milána přesunuta do Vídně. I letos počet účastníků ECCO kongresu stoupne a téměř jistě překročí až neuvěřitelné číslo 4 500, což je počet více než desetinásobně převyšující počet účastníků prvního kongresu v Amsterdamu před sedmi lety. Je zřejmé, že z ECCO kongresu se stává akce masového formátu, což bezprostředně ovlivňuje výběr pořadatelských míst. V Evropě není mnoho destinací schopných pořádat kongresy s pěti a více tisíci účastníky. Pořadatelská města tak, bohužel, začínají kopírovat místa konání evropských gastro­enterologických kongresů (UEG week).

Obrovský rozmach ECCO má několik příčin. Vedle samotné atraktivity oboru, který přináší velmi pestré spektrum klinických situací, se na něm nepochybně podílí i faktory ekonomické. Zavedení biologik dramaticky zvýšilo objem financí plynoucích do léčby IBD. O tyto peníze svádí boj nejen farmaceutické firmy, ale též zdravotnická zařízení, a také my-lékaři. Tento boj je veden na mnoha frontách. Jednou z nejvýznamnějších v ČR je v současné době snaha o financování bio­logické léčby pro nemocné se střevními záněty ze strany zdravotních pojišťoven. Po několika letech nárůstu se situace změnila, což v době všeobecných ekonomických problémů není překvapující. Na pováženou je ovšem snaha pojišťoven (zejména největší z nich) omezit financování této léčby nejen stanovením finančních limitů, ale i retrospektivním odmítáním úhrady již podané léčby pomocí (pseudo)kontrolních opatření. Je neuvěřitelné, že tak činí instituce, která není schopna vést adekvátní a technicky alespoň trochu „stravitelnou“ databázi pacientů léčených biologiky a smlouvy na úhradu této péče uzavírá s příslušnými centry na samém konci financovaného období.

Ale dost pesimizmu, svět IBD přináší stále řadu příjemných a zajímavých situací a věřím, že jednou z nich může být i čtení tohoto čísla Gastroentero­logie a hepatologie. Téma IBD je zde zastoupeno dvěma původními pracemi českých autorek, polemikou o aminosalicylátech v léčbě Crohnovy choroby a přehledným článkem shrnujícím aktuální pohled na léčbu perianálních píštělí u nemocných s Crohnovou chorobou. Jako novinku pak uvádíme v tomto čísle test (budete se s ním set­kávat i v dalších číslech), v němž je téma IBD shrnuto do několika otázek – odpovědi na ně byste měli najít právě v článcích věnovaných střevním zánětům.

Originálním počinem v českém písemnictví je práce Malíčkové et al monitorující výskyt protilátek proti zymo­genovému glykoproteinu 2 (anti-GP2) u nemocných s IBD [1]. Přestože autoři hodnotí výsledek práce s jistou skepsí, jde o další příspěvek do mozaiky sérologické diagnostiky střevních zánětů. Vysoká specificita a pozitivní prediktivní hodnota stanovení anti-GP2 umožňují již nyní využít tuto metodu v individuálních případech diferen­ciálně diagnostických rozpaků.

Téma biologické terapie a monitoringu jejího efektu v tenkém střevě přináší původní práce Machkové et al [2]. Protilátky proti TNFα jsou prokazatelně účinné při hojení zánětlivých změn v tračníku, o jejich účinku v tenkém střevě, zejména ve smyslu hojení vředů, není mnoho informací. Autoři uvedené práce prezentují výsledky půlročního sledování pacientů léčených infliximabem a adalimumabem pomocí kapslové endoskopie, které potvrdilo vysokou účinnost terapie a současně přínos kapslové endoskopie při sledování takto léčených pacientů.

Léčba Crohnovy choroby aminosalicyláty je téma kontroverzní a současně velmi zajímavé. Jejich účinnost je na jedné straně zpochybňována do té míry, že jsou považovány za zcela zbytečné, na straně druhé jsou v klinické praxi stále běžně používány i u nemocných s CN. Zajímavou polemiku na toto téma představují příspěvky reprezentantek dvou největších center pro léčbu IBD pacientů v Čechách a na Slovensku [3,4].

Článek na téma léčby perianálních píštělí u nemocných s Crohnovou chorobou je inspirován zkušenostmi z běžné klinické praxe [5]. Ta je, bohužel, stále neradostná a značná část nemocných s touto formou CN je léčena špatně – zejména proto, že chybí koordinace léčby medikamentózní a chirurgické. Komplexní přístup, zkušený gastroenterolog a zejména chirurg jsou přitom naprosto nezbytnými podmínkami pro úspěch v terapii této komplikované situace.

Na závěr jedna genderově nekorektní poznámka: autory většiny článků na téma IBD jsou tentokrát ženy. Přeji vám tedy příjemné čtení tohoto „dámského“ čísla ­Gastroenterologie a hepatologie.


MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.

koeditor sekce IBD

mbortlik@seznam.cz


Zdroje

1. Maličková K, Ďuricová D, Bortlík M et al. Sérové protilátky proti zymogenovému glykoproteinu 2 (anti-GP2) u nemocných s idiopatickými střevními záněty. Gastroent Hepatol 2013; 67(1): 10–16.

2. Machková N, Ďuricová D, Bortlík M et al. Hodnocení slizničního hojení v průběhu bio­logické léčby Crohnovy choroby tenkého střeva pomocí kapslové endoskopie: prospektivní observační studie. Gastroent Hepatol 2013; 67(1): 17–21.

3. Ďuricová D. Mesalazin u Crohnovy ­nemoci: obsolentní nebo neprávem opomíjená léčba? Gastroent Hepatol 2013; 67(1): 22–24.

4. Zelinková Z. Aminosaliciláty v liečbe aktívnej Crohnovej choroby – kedy a prečo nie. Gastroent Hepatol 2013; 67(1): 69–70.

5. Bortlík M. Současný pohled na léčbu perianálních píštělí u nemocných s Crohnovou chorobou. Gastroent Hepatol 2013; 67(1): 25–29.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 1

2013 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se