Prof. MUDr. Vlastimil Víšek, DrSc.
*19. srpen 1928 †28. leden 2013

S pocity zármutku si dovolujeme sdělit, že dne 28. ledna 2013 náhle zemřel profesor vnitřního lékařství a bývalý děkan Lékařské fakulty hygienické, dnešní 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze pan prof. MUDr. Vlastimil Víšek, DrSc.

Narodil se 19. srpna 1928 v Čáslavi. Po studiu na reálném gymnáziu v Turnově a promoci na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1953 nastoupil jako sekundární lékař na interní oddělení nemocnice v Turnově. Zde pracoval s výjimkou 2 let základní vojenské služby až do roku 1960 a získal rozsáhlé zkušenosti z praktické medicíny. V roce 1960 byl přijat na místo odborného asistenta na I. interní kliniku tehdejší Lékařské fakulty hygienické, vedené věhlasným kardiologem prof. MUDr. Vratislavem Jonášem. Na této klinice z pověření prof. Jonáše zřídil diagnostickou radioizotopovou laboratoř. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1964, habilitován byl před vědeckou radou LFH UK v roce 1967 a v roce 1972 byl po předchozí úspěšné obhajobě doktorské dizertační práce jmenován řádným profesorem pro obor patologie a terapie nemocí vnitřních.

Dne 1. října 1970 přešel na II. interní kliniku do funkce jejího přednosty. Jejím stěžejním úsekem bylo kardiologické pracoviště, které zahrnovalo kompletně vybavenou a fungující koronární jednotku včetně u nás prioritní tzv. mobilní koronární jednotky. Na klinice pod vedením prof. Víška vznikla i první jednotka intenzivní metabolické péče v tehdejším Československu. Pan profesor Víšek rád a dobře učil, studenti rádi chodili na výuku s ním, obětavě učil i zdravotní sestry. Byl vlídným šéfem, který dokázal dobře rozpoznat a podporovat lidi, o nichž byl přesvědčen, že jsou schopni něco dokázat. Řadu let se obětavě staral o svou těžce nemocnou manželku, radoval se ze svého syna a vnoučat.

Prof. Vlastimil Víšek byl autorem nebo spoluautorem 230 odborných a vědeckých publikací včetně řady monografií a učebnic pro lékařské fakulty a střední zdravotnické školy z oboru vnitřního lékařství a intenzivní péče, kardiologie. Kromě České kardiologické společnosti byl čestným členem i České internistické společnosti a Bulharské kardiologické společnosti.

Do důchodu odešel prof. Víšek 31. srpna 1993. Ani poté nezahálel. Pracoval jako interní konziliář, věnoval se přípravě učebnic Vnitřního lékařství pro střední zdravotnické školy, přeložil čtyři odborné monografie z němčiny. V roce 2000 mu byla jako účastníkovi bojů na konci války udělena Pamětní medaile 55. výročí konce 2. světové války za účast v boji za osvobození v letech 1939–1945.

V oboru kardiologie patřil k nesmírně vzdělaným klinikům s obrovskou zkušeností. Projevovalo se to například při velkých vizitách, kdy jeho znalosti diferenciální diagnostiky i podrobného fyzikálního vyšetřování byly pověstné.

V letech 1975–1990 vykonával funkci děkana Lékařské fakulty hygienické UK. V dobách normalizace se snažil, aby fakulta procházela bez obtíží dilematy tehdejších let. Konflikty se snažil řešit klidně a smírně.

S panem profesorem Víškem odchází příslušník generace narozené v polovině trvání první republiky, který dospívání prožil v období nacistické okupace, poté dobu 40 let komunismu a konečně i období po roce 1989. Byla to období zkoušek jak pro jednotlivce, tak pro instituce. Podle názoru velké většiny těch, kteří si pana profesora Víška pamatují ve funkcích děkana fakulty i přednosty kliniky, se jich zhostil s noblesou i klidem.

Čest jeho památce.

prof. MUDr. Michal Anděl, CSc.

děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy