XI. sjezd České společnosti chirurgie ruky ČLS JEP s mezinárodní účastí


Autoři: A. Fibír
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2012; 151: 90-104
Kategorie: Abstrakta

Ve dnech 21. až 22. října 2011 proběhl v kongresovém sále hotelu Harmony ve Špindlerově Mlýně kongres zaměřený na problematiku chirurgie ruky. Česká společnost chirurgie ruky ČLS JEP pořádá tuto akci jednou za dva roky a stejně jako v minulých letech se společnost i organizační výbor snažily připravit reprezentativní odborné fórum pro setkávání, přátelskou konfrontaci a předávání poznatků z neustále se rozvíjejícího a široce interdisciplinárního oboru, kterým chirurgie ruky bezesporu je.

Vlastnímu kongresu předcházel dne 20. října 2011 jednodenní kurz chirurgie ruky. Cílem vzdělávacího kurzu bylo formou přednášek a komentovaných videonahrávek předat maximum nejen teoretických, ale hlavně praktických zkušeností. Kurz byl rozdělený do dvou tematických bloků a jednacím jazykem byla angličtina se zajištěným simultánním překladem.

Dopoledním blok byl věnován endoskopickým technikám na horní končetině, hlavně endoskopickým operacím kompresivních neuropatií, jako jsou syndrom kubitálního kanálu a syndrom karpálního tunelu. Obrovským přínosem byla účast zahraničních lektorů prof. Petera Hahna z Bad Rappenau v Německu a Dr. Antona Rosenkranze z Braunau v Rakousku. Tito zkušení lektoři se snažili formou přednášek a komentovaných videonahrávek předat maximum nejen teoretických, ale hlavně praktických zkušeností. Hlavním koordinátorem a dalším přednášejícím byl MUDr. Aleš Fibír ze SANUSu v Hradci Králové. Prezentovány byly i endoskopické nebo endoskopicky asistované operační techniky v dalších, méně známých indikacích.

Odpolední blok byl uspořádán ve spolupráci s International Bone Research Association (IBRA, www.ibra.ch), což je mezinárodní nezisková organizace, se sídlem ve Švýcarsku, podporující lékařský výzkum kostní tkáně. Díky její podpoře jsme mohli nabídnout posluchačům přednášky špičkových odborníků na chirurgii ruky. Pozvání na tuto akci přijali prof. Dr. Hermann Krimmer (Ravensburg, Německo) Prof. Dr. Jörg Grünert (St. Gallen, Švýcarsko) Dr. Krzysztof Zimmer (Wroclaw, Polsko) a hlavním koordinátorem odpoledního programu byl dr. Radek Kebrle z Ústavu chirurgie ruky z Vysokého nad Jizerou, který taktéž přednášel.

Zvolená témata odpoledního kurzu „Nejčastější chyby a komplikace osteosyntézy zlomenin distálního radia“ a „Osteosyntéza distálního radia u starších pacientů“ jsou z odborného hlediska velmi důležitá, zvláště v této době, kdy je osteosyntéza distálního radia používána na stále větším počtu pracovišť a tím pádem se komplikací objevuje více než v minulosti. Je také nutné aby byla více zdůrazňována specifika ošetření zlomenin distálního radia u starších pacientů s ohledem na vyšší výskyt osteoporózy, která limituje možnosti osteosyntézy.

Hlavním jednacím dnem kongresu byl pátek 21. října. Jednacím jazykem byla čeština, slovenština a nově i angličtina včetně simultánního překladu zajištěného po celou dobu trvání kongresu. Chtěl bych tímto za všechny účastníky kongresu poděkovat překladatelkám za vynikající simultánní překlad, který umožnil i těm méně jazykově vybaveným účastníkům porozumět přednáškám zvaných zahraničních řečníků. Velký ohlas vzbudily hlavně ucelené a strukturované přednášky prof. Krimmera a v odpoledním rehabilitačním bloku excelentní přednášky prof. J. Grünerta o plasticitě mozku a N. Grünertové o „mirror therapy“. Úroveň všech přednášejících byla velmi dobrá a až na několik krátkých přerušení fungovala bezchybně i audiovizuální technika.

Součástí kongresu byla tradičně také rehabilitační sekce s přednáškami fyzioterapeutů na velmi dobré úrovni. Vedlejším účelem jednání rehabilitační sekce bylo otevření diskuze o vzniku odborné společnosti, zaměřené na rehabilitaci ruky. Z jednání přítomných účastníků vyplynul velký zájem o vznik této společnosti a byl pověřen přípravný výbor, který bude mít za úkol připravit ustavující shromáždění společnosti a zažádat předsednictvo ČLS JEP o to, aby byla nově vzniklá společnost organizační složkou ČLS JEP. Bližší informace o nové společnosti bude moci každý nalézt na www.handsurgery.cz a www.rehabilitaceruky.cz. Hlavní kongresový den uzavřelo výroční shromáždění členů České společnosti chirurgie ruky ČLS JEP.

Druhý kongresový jednací den v sobotu 22. října byl rozdělen do dvou rozsáhlých programových bloků a proběhl bez jakýchkoliv komplikací. Proto mohli organizátoři kongresu v odpoledních hodinách jednání ukončit a pozvat účastníky na další plánovaný kongres, který se bude konat v roce 2013. Všechny přednášky a abstrakta z kongresu je možno najít stále na www.handsurgery.cz.

Za organizátory kongresu bych chtěl poděkovat všem, kteří s přípravou kongresu pomáhali, zvláště pak L. Šafránkové ze servisní firmy NUCLEUS, která byla organizačním „mozkem“ celé akce. Chtěl bych také poděkovat všem firmám, které námi pořádaný kongres podpořily, protože bez jejich pomoci by se nám podobná setkání organizovaly velmi, velmi obtížně. Nakonec bych chtěl poděkovat i všem účastníkům kongresu za to, že přijeli a doufáme, že se jim kongres líbil a byl přínosem pro jejich vzdělávání a lékařskou praxi.

MUDr. Aleš Fibír

Česká společnost chirurgie ruky ČLS JEP

e-mail: ales.fibir@handsurgery.cz


DISTÁLNÍ RADIUS

Zlomeniny distálního radia – indikace k otevřené osteosyntéze?

Mišičko R., Meluzínová P.

Traumacentrum, Ústí nad Labem

Cíle. Tříštivé nitrokloubní zlomeniny distálního radia (C3) jsou považovány za hraniční indikaci k otevřené repozici a vnitřní fixaci. Příchodem nových instrumentárii pro fixaci malých fragmentů s úhlovou stabilitou přišla i naděje na lepši výsledky po těchto závažných zlomeninách. Cílem této práce je zhodnotit tyto výsledky selektivně pro C3 zlomeniny distálního radia.

Metodika. Autoři retrospektivně vyhodnotili soubor všech pacientů s tříštivou nitrokloubní zlomeninou distálního radia (C3) operovaných v letech 2007–2010 v Traumacentru v Ústí nad Labem.

Výsledky. Z celkového počtu 215 zlomenin distálního radia bylo označeno dle klasifikace AO jako zlomeniny C3 celkem 52 zlomenin (24 %). Z toho u 17 zlomenin (32 %) bylo diagnostikováno i přidružené poraněni karpu (zlomeniny člunkové kosti, SL disociace, RC nestabilita...). Komplikace se vyskytly u 36 pacientů (69 %) – malpozice osteosyntetického materiálu, sekundární dislokace, rozvoj osteoartrózy, pozdní diagnostika přidružených poraněni karpu, ztuhlost zápěstí ... Srovnáni souborů pacientů ošetřených staršími implantáty 3,5mm a implantáty 2,4mm nepřineslo signifikantní rozdíl ve funkčním výsledku. Bylo ale zatíženo malým počtem pacientů v obou souborech.

Závěry. Výsledky léčby tříštivých nitrokloubních zlomenin distálního radia (C3) jsou často neuspokojivé, zvláště u mladých pacientů po vysokoenergetických úrazech. Použití moderních implantátů samo o sobě nemusí zlepšit celkové výsledky, pokud nedojde ke správnému, často obtížnému, technickému provedení – anatomické repozici kloubních fragmentů. CT kontrola reponovaných úlomků peroperačně (3D ISO) i pooperačně, s následnou korekci, může přinést zlepšeni výsledků. Neuspokojivé výsledky jsou ale ve velkém procentu způsobené i přidruženým poraněním karpu, jehož diagnostika bývá obtížná a léčba kontroverzní.

***

Fractures of distal radius – indication for open osteosynthesis?

Intruduction. Comminuted intraarticular distal radius fractures (C3) are considered to be the boardline indication for open reduction and internal fixation. The hope for better results in these serious fractures came up with the advance of new angulary stable implants for stabilization of smaller fragments.The intention of this study is to assess our result in the treatment of C3 distal radius fractures.

Method. Authors evaluated in retrospective manner the collection of all patients with comminuted intraarticular distal radius fracture (C3) treated in our Traumacenter in the period from 2007 to 2010.

Results. Of the overall amount of 215 distal radius fractures surgically treated in our departement there were classified 52 (24%) as C3 fractures according to AO classification. In 17 fractures (32%) of this collection there was diagnosed associated injury of the wrist (e.g. scaphoid fracture, scapholunate dissociation, radiocarpal instability…). Complications occured in 36 (69%) patients, as malposition of the osteosynthetic material, secondary dislocation, late diagnostics of associated wrist injuries, rigidity of the wrist and osteoarhritis. Comparison of patients treated with 3.5 mm osteosynthetics material and those treated with newer 2.4 mm osteosynthetic plate and screws was not singnificant better for any of the group. But there was a small amount of patients in both groups.

Disscusion. The results of patients treated with comminuted intraarticular distal radius fractures are often unsatisfactory, particulary in young patients with high-energy trauma. The use of modern implants alone can not neccesary bring about improved results, if the correct reduction and fixation of the articular fragments, often very difficult, is not performed. Peroperative control with x-ray ISO C – 3D or postoperative CT examination with subsequent correction of osteosynthesis can improve the overall results. But unsatisfactury results are often caused by associated injuries of the wrist, which diagnostics is troublesome and treatment often controversial.


Úskalí osteosyntézy distálního radia dorzálním přístupem

Ruber V., Mašek M.

Klinika úrazové chirurgie LF MU a FN Brno

Cíle. Představení novinky v osteosyntéze zlomenin distálního radia dorzálním přístupem na vlastním souboru pacientů.

Metodika. Klasifikace zlomenin distálního radia a indikace k jejich operační léčbě dle systému AO. Při ošetření zlomenin z distálního přístupu použití systému dlaha VA-LCP DDRP – tedy dorzálních dlah pro distální radius typu LCP s možností použití variabilního sklonu zamykatelných šroubů.

Výsledky. Provedeno 20 implantací dlah systému VA LCP DDRP v rámci klinické studie. Dle AO klasifikace zlomeniny – 5krát A3, 1krát B2, 9krát C1, 3krát C2, 2krát C3. Komplikace – 1krát m. Sudeck, 1krát selhání.

Závěry. Uvedený systém dlah indikujeme u pacientů se zlomeninou AO 23 A3, C1-C3 v případě přítomnosti dorzální tříštivé zóny s deficitem kosti, zejména pak v osteoporotickém terénu. Dlahy umožní provést radioulnární montáž s cílenou stabilizací středního sloupce distálního radia. Variabilní sklon šroubů pomůže dostatečně podepřít kloubní plochu distálního radia. Pacient je pooperačně bez přídatné fixace s první pooperační den zahajuje rehabilitaci zápěstí. Extrakci materiálu po zhojení jsme zatím neindikovali.


Akútny compartment syndróm pri zlomeninách distálneho rádia – kazuistika a prehľad súčasnej literatúry

Gajdoš R.

Oddelenie úrazovej chirurgie – traumatológie, FNsP F. D. Roosevelta, Banská Bystrica

Ciele. Akútny kompartment syndróm zápästia býva následkom buď samotného poranenia v oblasti karpu, alebo následkom jeho liečby, ktorá si vyžaduje urgentnú chirurgickú liečbu.

Metodika. Autor predkladá prípad rozvoja kompartment syndrómu po zlomenine distálneho rádia u mladého pacienta, spôsob diagnostiky a terapie tohto poranenia, ako aj výsledok liečby po dvojročnom sledovaní. V prehľade literatúry sa pokúša najsť najoptimálnejší spôsob diagnostiky a liečby jednej z najzriedkavejších komplikácií po zlomenine dolného konca vretennej kosti

Výsledky. Kombináciou klinickej suspekcie, promptnej diagnostiky a chirurgickej intervencie môžno predísť devastujúcim následkom tejto komplikácie.

Závery. Compartment syndróm zápästia je zriedkou komplikáciou zlomenín distálneho rádia s prevalenciou do 1%, ale s ďalekosiahlymi následkami, ak sa nelieči adekvátne a včas.


Rekonštrukčné operácie distálneho predlaktia po fractura male sanata

Vajczikova S., Chandoga I., Kilian M., Šajter M.

II. ortopedicko-traumatologická klinika LF UK a UN Bratislava

Autori sledovali 28 pacientov s nesprávne zhojenými zlomeninami distálneho predlaktia a idikovali možné rekonštrukčné palatívne operácie.


Korekční osteotomie distálního radia

1Kraus J., 2Kebrle R.

1I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

2Ústav plastické chirurgie a chirurgie ruky, Vysoké nad Jizerou

Cíle. Zlomenina distálního radia je dle posledních statistik nejčastější jednoduchou zlomeninou vůbec. Dříve šlo o typickou zlomeninu staršího věku nyní postihuje všechny věkové skupiny. První vrchol incidence je u mladých sportovně aktivních pacientů ve věku 18–30 let. Jde nejčastěji o vysokoenergetické úrazy, většinou s intraartikulární dislokací. Druhý vrchol incidence je u pacientů ve věkové skupině 55–75 let s velkou převahou žen. Zde jde nejčastěji o klasické notoricky známé extraartikukulární zlomeniny Collesova typu. Celkově ze statistik vychází, že zlomenina distálního radia postihne 17 % populace starší 60 let. A co je alarmující někteří autoři uvádějí komplikace různého stupně závažnosti až ve 30 procentech.

Metodika. Každý, kdo se hlouběji zabývá léčbou zlomenin distálního radia, řeší zásadní otázku, zda přítomná dislokace nebo dosažená repozice zajistí pacientovi dobrý funkční výsledek, a to ve vztahu k věku, aktivitě a povolání. V naší přednášce jsem se zaměřili na řešení symptomatických extraartikulárních malpozic distálního radia.

Výsledky. Ke korekční osteotomii jsou indikováni symptomatičtí pacienti s malpozičním postavením. Důležitou podmínkou úspěchu je předooperační plánování výkonu. Je nutné dobře zvážit správný čas, směr a úhel osteotomie, vybrat dostatečně masivní implantát, zvážit použití spongiózního nebo bikortikálního štěpu.

Závěry. K dosažení dobrého funkčního výsledku léčby je zapotřebí motivovaného a spolupracujícího pacienta, proto správný výběr pacientů považujeme za základní podmínku úspěchu.


Distal radius malunion – two bone osteotomy and factors affecting decision making

1Kebrle R., 2Vodička Z.

1UPCHR, Vysoké nad Jizerou, Czech Republic

2Ortopedicke odděleni, Nemocnice České Budějovice

Introduction. Distal radius malunion covers “easy” angular or rotational malunions as well as malunions appearing after high energy injury, infection of the fracture or malunions with previous multiple surgical procedures. In certain situations soft tissues are very tight or over all situation is so complicated that simple radial corrective osteotomy is not enough for a good functional result. That is why authors are trying to find factors that do influence decision making whether to do just radial or combined radial and concomitant ulnar osteotomy.

Methods. Authors are presenting group of 10 patients treated with two bone osteotomy at the same time. Pre and postoperative X rays, range of motion, grip strength where studied and all aditional clinical problems were described in this group.

Results. Group analysis revealed that 4 fractures were open, 5 were high energy injuries, 2 were infected, 8 patients had 2–4 previous surgical procedures and 4 had concomitant neurological, vascular or tendon problem preoperatively. Deformities varied from 2–20 mm of radial shortening, 70 degrees of volar to 55 of dorsal angulation and minus 20 to plus 18 degrees of ulnar inclination. Extension of the wrist averaged 31 degrees, flexion 34 degrees, supination 34 degrees and forarm pronation 34 degrees. The average grip strentgh was of 17 kilograms compared to 33 on contralateral side. At an average of 10.8 months (range, 6 to 17 months) radial shortening improved from 9.9mm to 0.8mm, volar inclination improved to 14.3 degrees and ulnar inclination to 14.9 degrees. Range of motion changed from 34 to 59 degrees of extension, 31 to 46 degrees of flexion, 34 to 62 degrees of supination and 34 to 65 degrees of pronation. Grip strength improved from 17.25 to 31.25 kg.

Discussion. Concomitant radius and ulnar osteotomy is a big surgery but valuable way of treatment of distal radius malunion in cases of severe soft tissue impairment as it happens in cases of high energy and open injuries, in previously infected cases and in cases after multiple surgeries. All these factors are aggravating soft tissue tension and increasing risk of postoperative stiffness. 9 patients have had different types of bony procedures, soft tissue complications or algodystrophy. All needed individual approach and type of osteotomy but all have had reasonable functional and cosmetic improvement.

ZÁPĚSTÍ, TRAUMA

Čtyřrohá fúze zápěstí pomocí dlahy va-lif – první zkušenosti

Dráč P., Čižmář I., Homza M.

Traumatologicke odděleni FN, Olomouc

Cíle. Seznámit odbornou veřejnost s novou uhlově-stabilní dlahou pro čtyřrohou fúzi a upozornit na výhody i technická úskalí a zhodnotit pilotní soubor pacientů. Součástí prezentace je i zkrácený videozáznam operace.

Metodika. Od června 2010 jsme na ošetřili touto dlahou celkem sedm pacientů pro poúrazovou změny typu SNAC /SLAC typu III. Hodnoceny jsou výsledky radiologické (zhojení, CHR, UTR) i funkční (ROM, dynamometrie, DASH).

Výsledky. Užiti VA-LIF umožňuje časné zahájeni fyzioterapie a dobré funkční výsledky.

Závěry. První zkušenosti s užitím tohoto implantátu jsou slibné, limitací studie je zatím malý soubor i relativně krátká doba sledování.

***

Four-conner athrodesis using va-lif plate – first experience

Aim. To inform professional public about a new locking plate for four-corner arthrodesis, point out advantages and technical pitfalls and assess a pilot group of patiens. There is also a short video-sequence of the surgery.

Methods. A total of 9 patients with SNAC or SLAC wrist degenerative changes were treated by four-corner arthrodesis using on Department of Traumatology Faculty Hospital Olomouc. During follow-up examinations we analysed the radiological ( union/non-union, carpal height ratio and ulnar translatiob ratio) and functional outcomes (range of motion, wrist strength, DASH questionaire).

Results. Using VA-LIF allows early wrist mobilization and positive functional outcomes.

Conclusions. First experience with the usage of VA-LIF is promising. The only limitation of our study is a small group of patients.


Radioscapholunátní déza

Veigl D., Pech J., Zatrapa T.

1. ortopedická klinika FNM, FN Motol, Praha

Cíle. Zhodnoceni přínosnosti operačního výkonu – radioscapholunatní dézy – pro pacienty s revmatickou destrukci karpu a pro poúrazové destrukce radiokarpálního kloubu.

Metodika. Retrospektivní studie 43 odoperovaných radioscapholunatních déz, popis různých operačních technik.

Výsledky. Hodnoceny RTG nálezy, VAS, rozsah pohybu a spokojenosti pacientů s operačním výkonem. Porovnané výsledky různých modifikaci výkonu.

Závěry. Modifikace výkonu – resekce distálního polu scaphoidea zlepšuje rozsah pohybu po provedeni radioscapholunatní dézy.


Totální náhrada zápěstí vlastní konstrukce – zhodnocení výsledků

Pech J., Veigl D., Dobiáš J., Zatrapa T., Denk F.

1. ortopedická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Cíle. Zhodnoceni pětiletých výsledků implantace totální náhrady zápěstí, implantovaných souboru 64 nemocných převážně v indikaci revmatické destrukce zápěstí, dále v indikaci psoriatické a artrotické destrukce (RTG klasifikace Larsen III–IV), průměrného věku 51,6 let (31–74).

Metodika. S přihlédnutím k operační technice, která byla vypracována na našem pracovišti, byl hodnocen RTG a klinicky nalez, dále subjektivní vyjádření nemocných. Hodnocen rozsah pohyblivosti a bolestivost, osa karpu a svalová síla. Užito částečně modifikované Mayo score.

Výsledky. Klinické sledování průměrně 32 měsíců v rozsahu 4–65 měsíců, zjištěno 16 % komplikací, které byly řešeny následným operačním výkonem: 2krát hluboký infekt, 2krát reaktivní synovitis, 3krát fraktura implantátu,4krát deviace osy implantátu. Následně prováděna totální déza karpu, synovektomie reinmplantace komponent a synovektomie s transpozicí extenzorů. Průměrný rozsah pohyblivosti – extenze 22o, flexe 30, ulnární dukce 12o, radiální dukce 8o, supin. pronace volná. Zaznamenána není časná ani pozdní luxace hlavice. Subjektivně 46 nemocných zcela spokojeno, 14 částečně (vadí rozsah pohyblivosti), 4 nespokojeni.

Závěry. Implantát respektuje co nejvíce anatomické a biomechanické poměry zápěstního kloubu, je opatřen aktivním povrchem umožňujícím bezcementovou fixaci do kosti. Implantace je relativně snadná. Stěžejní podmínkou je pečlivá indikace, není vhodný pro subluxované a těžce destruované klouby (RTG klasifikace Larsen V), kde je indikována spíše totální déza karpu.


Totální náhrada loketního kloubu – sedmileté zkušenosti

Vodička Z., Stehlík J., Held M.

Ortopedické oddělení nemocnice České Budějovice, a.s.

Na ortopedickém oddělení bylo v bdobí 2003–2010 odoperováno celkem 15 náhrad loketního kloubu 11krát v ndikaci revmatoidní artritída, 4krát v ndikaci poúrazová artróza. Průměrný věk pacientů byl 61 let, 4 muži, 10 žen. Doba sledování od 1 roku do 7 let. Dvanáctkrát se jednalo o primoimplantaci, 3krát o revizní výkon. Subjektivně bylo 13 pacientů spokojeno. Objektivně byl stav hodnocen podle Mayo elbow performance score. Dvanáct loktů mělo výborný výsledek, dva lokty dobrý, jeden špatný. Průměrný rozsah pohybu flexe 125, extenze s eficitem 5 st. Rozsah pronace supinace byl 75 st. Jako komplikace zaznamenali přechodnou lézi n. ulnaris, 1krát luxaci a 1krát infekt, 2krát zlomeninu radiálního kondylu. Na závěr lze konstatovat, že krátkodobé a střednědobé výsledky náhrady loketního kloubu jsou velmi dobré, zejména u revmatiků, ale vážné komplikace a omezené možnosti při reimplantaci endoprotézy jsou stále důvodem k ozvážné indikaci.


Srovnání miniinvazivních přístupů v léčbě zlomenin střední třetiny člunkové kost i – první výsledky (prospektivní randomizovaná studie)

1Dráč P., 1Maňák P., 2Reška M., 2Filkuka P.

1Traumatologicke odděleni FN, Olomouc

2I. chirurgická klinika a Odděleni zobrazovacích metod FN U sv. Anny, Brno

Cíle. Srovnání funkčních výsledků a komplikací u pacientů se zlomeninou střední třetiny člunkové kosti léčených osteosyntézou z palmárního perkutánního nebo dorzálního limitovaného přístupu.

Metodika. Jedná se o prospektivní randomizovanou studii srovnávající výsledky radiologické (zhojení, protruze šroubu, degenerativní změny) funkční (ROM, síla stisku, přítomnost bolestí) a výskyt komplikací (per- i pooperačních). Do studie zařazeno 76 pacientů, výsledky byly statisticky testovány.

Výsledky. Většina testovaných parametrů nevykazovala statisticky významný rozdíl. Obdobně většina komplikací byla způsobena pooperační technickou chybou.

Závěry. Zlomeniny střední třetiny člunkové kosti lze efektivně ošetřit ostesyntézou ať již z palmárního nebo dorzálního přístupu.

***

Comparison of minimally invasive approaches intreatment of middle third scaphoid fractures – first outcomes of prospective randomised study

Aim. To compare the functional results and complications of patients with the middle-third-scaphoid fractures treated by osteosynthesis using palmar perctuneous or dorsal limited approaches.

Methods. This is a randomised prospective study comparing radiological (union/non-union, screw protrusions, degenerative changes) and functional oucomes (range of motion, grip strength, pain) and incidence of complications (per- and postoperative). Seventy six patiens were engaged to this study and the results were tested statistically.

Results. The majority of outcome differences were not statistically significant. We have found the majority of complications to be caused by non-adherence to surgical techniques.

Conclusion. The middle-third-scaphoid fractures can be effectively treated by both mentioned methods.


Akutní ulnární translace karpu a její řešení – kazuistika

Pilný J., Fibír A.

Ortopedické odděleni, PKN a.s, Pardubice

Cílem práce je představit ošetřeni akutní ulnární translace kapru s avulzním poškozením šlach.

Metodika. Mechanismem ulnárni translace kapru je ulnárni dukce. K určeni diagnózy je nutné provést drženi snímku v maximálni ulnárni dukci zápěstí. Při vyšetřeni byla zjištěna i avulze šlach EPL, APL a EPB ze svalových bříšek. Při operačním řešeni byla provedena reinzerce poraněných vazů a provedena transpozice EIP do šlachy EPL.

Výsledky. Pacient mohl po 4 měsících od úrazu nastoupit do práce jako nástrojař.

Závěry. Při ošetřeni je třeba myslet i na vazivová poraněni zápěstí.


Otevřené zlomeniny předloktí III. stupně

Veselý R., Kočiš T.

Úrazová nemocnice Brno

Cíle. Příčinou dilaceračních poraněni předloktí jsou nejčastěji vysokoenergetické úrazy nebo poranění v zemědělství. Cílem léčení těchto závažných a často invalidizujích poranění je zhojení skeletu, měkkých tkání a obnova funkce končetiny při zamezení vzniku infekce.

Metodika. Soubor pacientů za posledních 10 let sleduje léčení pacientů s otevřenými zlomeninami předloketních kostí typu IIIB a IIIC podle Gustila. Hodnocení souboru proběhlo podle Grace a Eversmana.

Výsledky. Všichni pacienti byli ošetřeni zevní fixací. Defekty měkkých tkání byly kryty volným transplantátem, lokálním fasciokutanním lalokem a volným lalokem. Jsou hodnocena akutní ošetření, pooperační průběh a rehabilitace. Samostatně se věnujeme komplikacím.

Závěry. Dlahovou osteosyntézu a nitrodřeňový hřeb lze použit u otevřených zlomenin I. a II. typu dle Gustila. Zevní fixace je indikována u otevřených diafyzárních zlomenin předloktí typu IIIB a IIIC včetně replantací. Kryti defektů měkkých tkání je vhodné provádět časně. Nedílnou součástí primárního ošetřeni je dostatečně radikální debridement.

***

Open fractures of forearm bones type III

Open fractures of forearm bones can occur in crush injuries of the limb, missile injuries and gun shot injuries. The diagnosis of an open fracture of the forearm is usually self-evident. There is history of bleeding or wound from the site of injury. Presence of wound increases the risk of infection and likelihood of insertion of foreign material. A careful neural and vascular examination must be done as open injuries are most likely to cause neurovascular damage than closed fractures. Emergent treatment is required for open fractures. Debridement should be done at earliest possible opportunity and the soft tissue damage should be evaluated before undertaking debridement to know the extent of damage. We evaluated 26 patients with open fractures of forearm bones type III according Gustilo classification. All patients were treated by external fixation. Traumatic wounds were closed by skin graft. Extensive debridement under general anesthesia followed by primary open reduction and internal or external fixation for open injuries is recommended. Immediate ORIF in grade I, II, and IIIa fractures can have good results (low infection rate).


Fractures of long bones of the hand

Mihály J., Bujňák J., Kollárová A.

Oddelenie úrazovej nemocnice FN Prešov

There have been evaluated 102 patients with 124 fractures of long bones of the hand. All of the patients were treated in the Dep. of Trauma surgery of the Faculty Hospital J.A.R. in Prešov, SR in a period of 5 years (2006–2010).

The patients were devided in two groups. The group1: 87 patients who suffered fractures without a concomitant injury of flexor or extensor tendon of the fingers of the hand and the group 2: 15 patients who suffered the concomitant injury of the flexor tendon and the fracture of the long bones of the hand. A timing of definitive stabilization, a mode of a stabilization and an active range of motion after a treatment were evaluated and compared betwen these two groups. The TAM and the DASH outcome measures were used to evaluate the results.

Urgent definitve stabilization till 24 hours after an injury was done in 13 of 15 patients in the group 2 and was not done in any of patients in the group 1. We found that excellent or very good results were obtained in 80% of the patients of the group 1 with the fracture of metacarpal bones and in 37% of patients of the group 1 with the fractures of fingers but only in 3 patients of the group 2, which has been 20%.

We found that the same fracture in these two groups could not always be stabilized by the same manner and that the stabilization of the fracture with the concomitant injury of the flexor tendon must be done very precisely to allow an early movement of the fracture because the early rehabilitation is the best prevention of the adhesions of repaired tendons.


Ošetření abrubce báze distálního článku prstu pomocí hook plate (medartis)

Kozák T., Hart R.

Ortopedicko-traumatologické oddělení Nemocnice Znojmo

Cíle. Prezentace shrnuje první zkušenosti s použitím implantátu Hook Plate (Medartis) při ošetřeni zlomenin báze distálního článku prstu ruky. Jedná se o intraartikulárni zlomeniny s dislokaci dorzálního fragmentu tahem extenzorové šlachy prstu a možnou volární subluxací v distálním interfalangeálním kloubu ošetřené titanovou háčkovou dlahou fixovanou kortikálním šroubem 1,5 mm.

Metodika. Materiál: V období 10/2009 – 6/2011 bylo ošetřeno jedenáct zlomenin s dislokaci fragmentu a volární subluxací v distálním interfalangeálním kloubu. Průměrná doba od poraněni k ošetřeni dlahou 17 dnů (2–34 dnů). Ošetřeni čtyři muži a sedm žen, lokalita 6krát 2. prst, 3krát 3. prst, 2krát 5. prst, 7krát levá ruka, 4krát pravá ruka, zavřená poraněni.

Postup: Řez nad PIP kloubem, ozřejmena extenzorová šlacha, preparace fragmentu, odklopení, odstranění vaziva z lomné linie, přiložena dlažka na držáku, repozice a fixace šroubkem. Fixace v O postavení v PIP kloubu na dlažce 3–5 týdnů.

Výsledky. Pozorovali jsme průměrně 48stupňový aktivní pohyb v DIP kloubu (30–60o), plná aktivní extenze v devíti případech (tj. 82 %), subjektivní spokojenost s výsledkem v devíti případech (tj. 82 %).

Komplikace: 1krát vytrženi šroubu z kosti s infektem, 1krát vazivové zhojeni.

Závěry. Delikátní metoda vhodná k ošetření i zastaralého poranění, pečlivá indikace, metoda patřící do rukou zkušeného operatéra, pooperačně fixace 3–5 týdnů, následně šetrná rehabilitace vedena zkušeným fyzioterapeutem. Valná většina stále léčena konzervativně.


Externá minifixácia zlomením ruky

Cigaňák J., Magdin D., Bakoš T., Gaman V., Cigaňák T., Mladý M.

MANUS-MED Prievidza, Traumatologicko-ortopedicke oddelenie Bojnice

Ciele. Externá fixácia je pomerne dobre prepracovaná metóda v ortopédii a traumatológii. Externá minifixácia u zlomenín ruky a zápästia má svoje špecifiká vzhľadom na zložitosť anatómie a funkcie ruky. Cieľom prednášky je tieto špecifiká rozanalyzovať a zdôrazniť výhody.

Metodika. Autori v 20-ročnom materiáli za roky 1991–2010 analyzujú súbor aplikovaných externých minifixácii ruky z pohľadu komplikácií a výhod.

Výsledky. Externý minifixátor bol aplikovaný na ruku a zápästie za 20 ročné obdobie 569krát. 6krát došlo k zlyhaniu s nutnosťou reoperácie. 7krát bol aplikovaný u subtotálnych amputácii prstov s nutnosťou amputácie prstov v druhej dobe pre gangrenu.

Závery. Externá minifixácia zlomenín ruky je v rukách zaškoleného chirurga spoľahlivá metóda s mnohými prednosťami: – možnosť aplikácie iba na postihnutý skelet, resp.nevyhnutú susednú oblasť – pohodlné preväzy – zachovanie funkcie aj ostatných častí ruky behom liečby – včasná rehabilitácia – obyčajne výrazne znižuje finančné náklady na liečbu, keďže je možné aplikovať i jednoduchý hliníkový fixátor u väčšiny poranení ruky.


Distrakce skeletu – její postavení ve spektru možností rekonstrukce prstu ruky po amputaci

Nejedlý A., Horyna P.

Klinika plastické chirurgie 3. LF UK a FNKV, Praha

Distrakce skeletu je efektním postupem pro rekonstrukci prstu ruky po amputaci periferní části prstu. Na několika kazuistikách je podán přehled možností distrakce z hlediska délky elongace i možnosti vlastního provedení elongace skeletu interním či externím distraktorem. Kazuistiky dokumentují hojení skeletu po rychlé distrakci nejenom interpozicí autologním kostním štěpem, ale i formou kalotaxe a osteoneogeneze.

REHABILITACE

Head and brain

Grünert J., Grünert-Plüss N.

Kantonsspital St. Gallen, Switzerland

The hand is an organ of motion which also perceives manyfold information from our environment. The sensory organs of touch in the pulps will forward via peripheral nerves information to the brain. When there is a disruption in the nerve not only spinal but also central processes in the brain develop, which are decisive for the later developments during the regeneration process after nerve repair. The surgeon only can influence few points, while important processes happen in the nerve itself and in the cortical representation which are responsible for later sensory relearning and regain of function. Important central mechanisms are discussed and their clinical relevance outlined.


Mirror therapy

Grünert-Plüss N., Grünert J.

Kantonsspital St. Gallen, Switzerland

Mirror therapy, first described in phantom limb pain is also known in CRPS. But there is a benefit of reducing pain and regaining function in many diagnoses in hand rehabilitation. Pioneering studies and the application of mirror therapy for different clinical problems and their use are introduced. Underpinning principles and research results are presented. A protocol will be introduced and the results of a series of over 120 patients are discussed. But where is the evidence in Mirror Therapy? An overview in the actual literature shall focus on this important aspect. The participants learn the concept of Mirror therapy and get the opportunity to experience the mirror themselves in a practical session.


Krční stimulace v léčbě KRBS a neuropatické bolesti

Masopust V.

Neurochirurgie ÚVN, Praha

Cíle. Po operacích ruky může dojit k poškozeni periferního nervu. Zde je nutné včasné a kvalitní ošetřeni daného nervu. Pokud k němu nedojde, může dojít k rozvoji komplexního regionálního bolestivého syndromu II. typu (KRBS II) nebo neuropatické bolesti. Existuje rozsáhlá konzervativní terapie, která ale nemusí byt úspěšná. Pak připadají v úvahu invazivní postupy, mezi které v současné době patři i stimulace zadních provazců v oblasti krční páteře.

Metodika. Na neurochirurgické klinice ÚVN byly provedeny dva výkony. První u nemocné s neuropatickou bolestí po opakovaných ošetřeních periferního nervu a druhý u nemocné s KRBS II. Elektrody byly zavedeny do epidurálniho prostoru ve výši Th3/4 a postupně protaženy epidurálnim prostorem nad zadní provazce až do oblasti C4/5. Byla použita osmikontaktní elektroda Medtronic.

Výsledky. V obou případech došlo k úspěšné kontrole bolesti. V druhém případě však elektroda pohybem krční páteře deviovala a její pozice musela byt upravena. Po upravě je poloha již stabilní s pokračujícím efektem stimulace při léčbě bolesti.

Diskuze. Neuromodulační metody jsou nyní vyhrazeny pro nemocné, u kterých dojde k selhání všech dostupných konzervativních metod. Otázkou je čas, kdy o neuromodulaci začneme uvažovat. Jedná se o složitou a cenově nákladnou metodu. V případě intenzivních obtíží by měla být tato metoda v základním výběru léčebných postupů a měla by být indikována včas. Jediným nedostatkem této metody je pohyblivost krční páteře a předpokládaná nutnost úpravy polohy elektrody, které ale není složité.

Závěry. Neuromodulačni metody jsou v současnosti na vrcholu léčebných postupů. Vzhledem k jejich reverzibilitě se jistě v některých případech stanou metodou první volby.


Rehabilitace pacientů s RSDS

Kovářová K., Schmoranzová A., Horáčková D., Nosková L., Šalšová J.

UCHR a PCH, Vysoké nad Jizerou

Cíle. Vytvořit přehled o problematice RSDS (reflex symphatetic dystrophy syndrom), popsat mechanismy vzniku, diagnostické a léčebné metody a jaké jsou rehabilitační postupy vhodné pro terapii tohoto onemocnění.

Metodika. Nejprve teoreticky popis tohoto onemocnění, mechanismů vzniku a diagnostických a léčebných metod. Dále popis fyzioterapeutických postupů používaných v UCHR a PCH Vysoké nad Jizerou a prezentace kazuistiky.

Výsledky. Léčba RSDS je dlouhodobá a je nutná spolupráce několika oborů. Efekt fyzioterapie je patrný v prezentované kazuistice.

Závěry. Rehabilitace je nedílnou součástí komplexni terapie RSDS.


Dlahování – využití proximální a distální fixace v rehabilitaci ruky

Činčerová M.

Ambulance Rehabilitace ruky, Praha

Využiti individuálního dlahování v rehabilitaci ruky je bezesporu jeho nenahraditelnou součástí. Po úrazech či operacích ruky se často potykáme s negativním dopadem zhoršeného hojení, vzniku adhezí, rigiditou či výpadkem z vnímání tělesného schématu, které výrazně ovlivňují výslednou funkci. Využití proximálniho a distálniho dlahování ve smyslu cíleného zaměřeni pohybu do omezeného segmentu nacházím jako velmi přínosnou metodu vedoucí k výraznému zlepšeni volní hybnosti a funkce.

NEUROPATIE, ENDOSKOPIE

Úžinové syndromy ruky

Cigaňák J., Cigaňák T., Magdin M., Sirotňák J.

MANUS-MED Prievidza

Ciele. Ruka ako nesmierne zložitý anatomický i funkčný orgán je často postihnutá niekoľkými ochoreniami. Úžinové syndrómy ruky a karpu tendinózne a nervové sú často v kombinácii a je důležité ich správne diagnostikovať a následne stanoviť správny timing liečby, operácii a rehabilitácie.

Metodika. Autori analyzujú 5-ročné obdobie (2006–2010) úžinových syndrómov rúk. Každý z pacientov s podozrením na nervové kompresívne syndrómy mal urobené neurologické vyšetrenie s EMG. Časť z nich bolo indikovaných na operácie. Ak mali kombináciu rozdielnej topiky tendinózneho a nervového kompresívneho syndrómu, operácia bola urobená v dvoch dobách.

Výsledky. Za roky 2006–2010 bolo vyšetrených na ambulancii chirurgie ruky v MANUS-MED 25 626 pacientov s ťažkosťami hornej končatiny. Bolo urobených 1126 operácii syndroma canalis carpi, 15 operácii syndroma canalis Guyoni, 858 tendinóznych úžinových syndrómov. 92 % pacientov bolo sledovaných pooperačne na ambulancii chirurgie ruky minimálne 3 mesiace. U 22 pacientov boli známky algoneurodystrofického syndromu, ktoré po adekvátnej therapii ustúpili. Známky infekcie bolo u 6 pacientov, avšak nie abscesy. U 1 pacienta s pollex saltans bol po operácii nezlepšený funkčný výsledok pri pokračujúcej ťažkej reumatoidnej artritíde MCP I kĺbu. Reoperácie recidív kompresívnych nervových syndromov nami operovaných sme v danom období nezaznameli.

Závery. Celistvý pohľad na chirugiu ruky na Slovensku stále chýba aj 22 rokov po nežnej revolúcii. Aj nervové kompresívne syndrómy ruky a karpu sú často riešené neurochirurgom, ortopédom, všeobecným chirurgom, plastickým chirurgom z monopohľadu daného odboru a často bez korelácie komplexného zhodnotenia ochorení ruky. Koncepcia chirurgie ruky na Slovensku je síce v korelácii s WHITE BOOK ON HAND SURGERY IN EUROPE (FESSH) napísaná a podaná na Ministerstve zdravotníctva Slovenskej republiky, avšak pre apatiu, nejednotnosť a kritiku „odborníkov“ v chirurgii ruky nie je prijatá...


Rating of the median nerve after endoscopic treatment of carpal tunnel syndrom

Szalewicz-Szpunar J., Franiel J., Zawal M.

Avimed Hospital Katowice

Objectives. During 18 months, 74 persons with CTS were treated in our hospital (55 women, 19 men). All CTS were confirmed by electromyography before treating.

Methods. The patients examined were with the BOSTON scale before operation. All of the endoscipic procedures were done the same way,patient hospitalized 1 day. Control visit was performed 3 to 14 days after treatment. Second examination with BOSTON scale was examined minimum 2 months after operation (2–24 months).

Results. 74 patients treated, complete recovery was seen in 71 of them. In 3 persons with peripheral neuropathy of the third finger the procedure was rated as not completed.

Conclusions. Endoscopic treatment of the carpal tunnel syndrome is very useful and safe procedure helping to restore function of the hand without nerve disturbances.


10 years results of endoscopic carpal tunnel release with the two-portal Chow-technique in 335 patients

Rosenkranz A.

Krankenhaus St. Josef, Braunau am Inn

Objectives. In 530 patients an endoscopic carpal tunnel release (ECTR) by using the dual portal Chow-technique was performed in the period from 1996 to 2002.

The purpose of the study was to evaluate the 10 years results with special regards to subjective satisfaction of patients, the function of the hand, recurrance rate and reoperations.

Methods. A total of 2200 procedures of endoscopic carpal tunnel release with the two-portal Chow-technique were performed in the hospital of Braunau, Austria from 1996 to 2010.

  • All procedures were done by one surgeon.
  • All patients had electrodiagnostically confirmed carpal tunnel syndrome.

To get a 10 years result, a follow-up evaluation was performed in 335 patients who underwent the procedure during the period from 1996 to 2002 (63% of 530 patients).

We evaluated the Dash-Score, the Kapandji-Score, the subjective satisfaction, the strength and sensivity of the hands.

Results. A favourable result with the resolution of the symptomes of carpal tunnel syndrome was achieved in 98.5% of the 335 patients. The average of the Dash-Score (0–100) was 9.5 (range of 0–85); an atrophy of the thenar muscels was reported in 3.5%; the recurrance rate was 0.9%; 2 patients underwent a revision procedure; 98% of the patients were very satisfied.

Conclusion. The ECTR for CTS in the two-portal technique is a reliable procedure with a high success rate. Based on 15 years of experience we believe that this technique is tricky, in the hands of an experienced surgeon, however, a safe procedure with a low rate of complications.

A significant learning curve has to be considered. Our results are consistent with the previously published literature.


Výsledky operací pro syndrom Guyonova kanálu

Humhej I., Sameš M.

Neurochirurgická klinika, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem o.z., Krajská zdravotní, a.s.

Cíle. Vyhodnotit efektivitu operací pro syndrom Guyonova kanálu na našem pracovišti.

Metodika. Retrospektivně hodnotíme soubor 56 pacientů operovaných v letech 1999–2010 na našem pracovišti pro syndrom Guyonova kanálu.

Výsledky. Prezentujeme pooperační klinický stav pacientů a jejich EMG nález.


Subperiostální med. epikondylektomie jako řešení frikční neuropatie ulnárního nervu v oblasti loketního sulku

Hellmuth T., Kebrle R., Schmoranzová A.

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie, Vysoké nad Jizerou

Cíle. Prezentace operační techniky, pooperační terapie a výsledků a její srovnání s alternativou, kterou je transpozice ulnárního nervu z loketního sulku.

Metodika. Ukázka operačního postupu krok za krokem, srovnání s transpoziční operací loketního nervu ze sulku. Zhodnocení na základně kliniky a EMG vyšetření a subjektivního stavu pacientů před a po operaci.

Výsledky. Metodika je dokumentována na souboru 20 pacientů ošetřených touto technikou na našem pracovišti v posledních 2 letech.

Závěry. Subperiostání med. epikondylektomie je jednou z technik umožňující terapii luxace ulnárního nervu z loketního sulku. Ve srovnání s alternativou, jakou je např. transpozice ulnárního nervu z loketního sulku, je šetrnější a bezpečnější a zatížená menším počtem komplikací.


Výsledky rekonstrukcí n. radialis po poranění

Humhej I., Sameš M.

Neurochirurgická klinika, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem o.z., Krajská zdravotní, a.s.

Cíle. Vyhodnotit výsledky regenerace lézí n. radialis po mikrochirurgické rekonstrukci.

Metodika. Retrospektivně jsme zhodnotili soubor pacientů operovaných na našem pracovišti pro lézi n. radialis v letech 1998–2010. Z 38 operovaných nervů se v 15 případech jednalo o lézi kmene nervu před rozdělením na r. profundus a r. superficialis, v šesti případech byly poškozeny obě větve v oblasti kubity, v deseti případech se jednalo o selektivní lézi r. profundus a v sedmi případech o selektivní lézi r. superficialis. End to end mikrosutura byla provedena u 25 případů, u 13 pacientů jsme použili k rekonstrukci n. radialis štěpy z n. suralis.

Výsledky. Prezentujeme výsledky regenerace n. radialis po jednotlivých typech poranění.


Endoskopická operace karpálního tunelu – pro a proti

Fibír A.

Oddělení plastické chirurgie SANUS, Hradec Králové

Dekomprese karpálního tunelu je nejčastěji prováděná operace v chirurgii ruky a v našich podmínkách je prováděna převážně otevřenou technikou, byť z více či méně limitovaného přístupu. Častým pooperačním problémem po otevřeném přístupu je protrahovaná bolest jizvy, pilířové bolesti zápěstí a neschopnost silového úchopu v rotaci omezující schopnost pacienta ruku plně zatěžovat.

Endoskopicky provedená operace za kontroly operačního pole zrakem významně snižuje výskyt těchto potíží a pacienti jsou schopni ruku dříve zatěžovat. Srovnání dlouhodobých výsledků otevřené i endoskopické operace však neukazuje významnější rozdíl.

Autor se zamýšlí nad tím, zda technická, organizační a hlavně finanční náročnost endoskopického operačního přístupu v našich podmínkách odpovídá dosaženým výhodám pro pacienty. Snaží se také definovat skupiny pacientů, kteří mají z endoskopické dekomprese největší užitek a u kterých je tedy tento operační postup plně indikován.

***

Endoscopic decompression of the carpal tunnel

Decompression of the carpal tunnel is the most frequently performed surgery in hand surgery and in our conditions is mainly used an open technique, from a more or less limited approach. A common postoperative problem after an open approach is prolonged period of painfull scars, pillar pain of wrist and decrease of power of grip in rotation, which limits the full ability of the patient‘s hand.

Endoscopic operation performed under the vision control of the operating field significantly reduces the incidence of these problems and patients are able to manually work sooner. Comparison of long-term results of open and endoscopic surgery, however, does not show significant difference.

The author reflects on whether the technical, organizational and financial demands of endoscopic surgical approach in our conditions corresponds to the achieved benefits for patients. Author is also trying to define groups of patients who have endoscopic decompression of the greatest benefits and for which is the endoscopic surgical procedure fully indicated.


Zkušenosti s endoskopií měkkých tkání ruky

Justan I.

SurGal Clinic, Brno

Autor prezentuje své 4leté zkušenosti s použitím endoskopických technik měkkých tkání ruky u následujících diagnóz: syndrom karpálního tunelu, lupavý prst, Dupuytrenova kontraktura, šlachové transfery, syndrom kubitálního kanálu. Shrnuje výhody a nevýhody použitých technik ve srovnání s klasickým otevřeným přístupem a předkládá vizi použití endoskopických technik měkkých tkání ruky v budoucnosti.

RHIZARTRÓZA

První zkušenosti s náhradou kořenového kloubu palce protézou IVORY

Pavličný R.

Karvinská hornická nemocnice a.s.

Cíle. Zhodnocení krátkodobých výsledků po náhradě CMC kloubu palce ruky necementovanou protézou IVORY.

Metodika. Zhodnocení RTG a klinických nálezů 6–10 měsíců od implantace u sedmi pacientů.

Výsledky. Definitivní výsledky a závěr budou zhodnoceny v září 2011.

Závěry. Již nyní v krátkodobém hodnoceni protéza IVORY přináší pacientům návrat plné funkce jemné motoriky a nebolestivost kořenového kloubu palce.

***

First experience with trapezio-metacarpal prosthesis IVORY

Aim. Evaluation of short-term results after replacement of the trapezio-metacarpal joint of the thumb by cementless prosthesis IVORY.

Methods. Evaluation of clinical and X-ray results of 7 patients 6-10 months after surgery.

Results. All operations led to restoration of function of the hand and painless movement of the thumb. Post-operative X-ray findings are without signs of loosening or migration of the prosthesis components. In these few cases we haven’t recorded a major complication.

Conclusion. In the short-term evaluation this operation brings return of painless movement of the thumb and full function of the hand to patients.


Mid-term results after implantation of 44 cementless prostheses in CMC I joint

Rosenkranz A.

Krankenhaus St. Josef, Braunau am Inn

Objectives. 44 cementless prostheses (Ivory) were implanted in CMC I joint because of rhizarthrosis in the period from Dec. 2006 to Feb. 2009. The purpose of the study was to evaluate the 2 years results with special regards to subjective satisfaction of patients, the function of the hand and radiologic loosening.

Methods. A total of 120 cementless prostheses of CMC I joint were implanted in case of rhizarthrosis from Dec. 2006 to June 2011 in the hospital of Braunau. To get the 2 years result, a follow up evalution was performed in 42 patients with 44 prostheses, who underwent the procedure during the period from Dec. 2006 to Feb. 2009. We evaluated the Dash Score, the Kapandji Score, the strength of the hand and possible radiologic loosenings.

Results We got a favourable result in over 90% of the performed procedures. All patients were satisfied, they got good stability, mobility and normal strength of the hand. The average of the Dash Score (0-100) was 5,6; the Kapandji Score was 9,6; 4 patients underwent a revision procedure in case of cup loosening.

Conclusion Implantation of cementless prosthesis in CMC I joint in case of rhizarthrosis gives the patients normal stability, mobility and strength with a low rate of complications. A learning curve has to be considered, long-term results are necessary.


Silikonová synovialitida

1Lutonský M., 2Kohout A.

1Ortopedicka klinika LF a FN, Hradec Králové

2Fingerlandův ustav patologie LF a FN, Hradec Králové

Je determinována silikonová synovitida jako nozologická jednotka, která může komplikovat implantace drobných silastikových náhrad kloubů ruky.

Je zmíněno obecné řešení těchto situací, popsány klinické případy výskytu a jejich řešení.

Na základě literárních a praktických zkušenosti jsou stanoveny obecné závěry pro implantaci drobných silikonových implantátů ruky.

***

Silicon synovits

Silicon synovitis is an important clinical entity which can complicate silicon implants after arthroplasties of small joints of hand. A number of clinical cases relating to the aforementioned problem have been reported along with their treatment.

General conclusions have been established after arthroplasties with silicon implants of hand on the basis of literature and practical experience.


Anatomická studie variability rami superficiales nervi radialis ve vztahu k operačním přístupům do karpometakarpálního kloubu palce

Volný O., Sklenský J.

Anatomický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Detašované pracoviště Kamenice

Ke studiu variability senzitivních rr. superficiales nás vedl zájem o chirurgii ruky a nedostatek studií týkajících se problematiky jeho variability se zaměřením na možnosti operativní terapie artrózy CMC kloubu. Cílem anatomické části práce bylo ověřit skutečnost, zda nejčastěji užívané přístupy jsou skutečně nejbezpečnější nebo přístup na základě výsledků preparace modifikovat.

Vypreparovali jsme 14 kadaverózních končetin po anatomických vrstvách dle Pitevních cvičení prof. Žlábka (pocházely z 5 těl – 10 končetin a zbylé 4 končetiny byly z těl různých). Topografické poměry byly u všech končetin dokumentovány fotograficky.

Na průhlednou folii fixovanou na vypreparovanou topografickou oblast jsme pečlivě zakreslili uložení processus styloideus radii, kloubní štěrbiny CMC kloubu – určeny palpačně, průběh šlach musculus extensor pollicis longus, m. extensor pollicis brevis a m.abductor pollicis longus a průběh senzitivních větví.

Nákres byl přenesen na milimetrový papír pro potřeby měření a statistického zpracování. Milimetrovým měřítkem jsme stanovovali topografické poměry a riziko možného poškození nervus radialis mezi šlachami extenzorů. Nákresy byly naskenovány pro potřeby grafického zpracování a následně byly vyhotoveny sumační modely pro pravou a levou končetinu pro klinickou názornost a grafickou prezentaci dat.

Na základě našich měření byly končetiny rozděleny do čtyř skupin: č. 1 – „Bezpečný průběh senzitivních větví“ – 2 končetiny (14,3 %); skupina č. 2 – „Rizikový průběh“– 3 končetiny (21,4 %); skupina č. 3 – „Bezpečný přímý řez podél šlachy EPL“ – 2 končetiny (14,3 %); skupina č. 4 – „Bezpečný modifikovaný řez blíže šlachy EPB“ – 7 končetin (50 %).

Z výsledků naší práce vyplývá, že z pohledu snížení rizika možného poškození senzitivních větvích by bylo výhodnější vést kožní řez a pokračovat v tupé preparaci blíže šlaše EPB (50 % končetin). Znalost anatomických variabilit nervus radialis v krajině zápěstí je nutná jak pro operační tak artroskopické přístupy.

Naše poděkování patří za pomoc a cenné rady patří školitelům a prof. RNDr. Petru Dubovému, CSc., doc. MUDr. Pavlu Matonohovi, CSc. a velmi rádi bychom poděkovali za grafické zpracování dat Marku Polčákovi a za fotografickou dokumentaci Stáně Bártové.

Ke studiu variability senzitivních rami superficiales nervi radialis nás vedl zájem o chirurgii ruky a nedostatek studií týkajících se této problematiky se zaměřením na možnosti operativní terapie artrózy CMC kloubu. Cílem anatomické části bylo ověřit skutečnost, zda nejčastěji užívané přístupy jsou skutečně nejbezpečnější nebo přístup na základě výsledků preparace modifikovat.

VROZENÉ VADY, SYSTÉMOVÁONEMOCNĚNÍ

Congenital anomalies of upper and lower extremities

1Smrčka V., 2Kuželka V., 3Povýšil C.

1Institute of Medicine History and Foreign Languages, Department Plastic Surgery of the 1st Medical Faculty of Charles University

2Department of Anthropology, National Museum, Prague

3Department of Pathology of the 1st Medical Faculty of Charles University

Among 250 bone sections with pathological findings on the upper and lower extremities in the Jedlička’s collection deposited at National museum in Prague, there are also two dozens of congenital bone deformities. The collection comprises sections from autopsies dating to 1830- 1950: varieties of the scapula, aplasias and hypoplasias of fingers, synostoses of phalanges and metacarpi, concrescences in elbow joint, aplasias of the radia, congenital deformities of the hip joint head, aplasia of the tibia, congenital deformities of the shape of feet and toes (pes varus, calcaneus, halux duplex, hyperplasia of the toe and polydactylies).

Photographic documentation with description of some radiographs and histological examination have been carried out for the sections. A clinical analysis with comparison of the cases documented from paleopathological point of view has been performed in seldom occurring cases.

The Jedlička’s collection seems to us irreplaceable because of the fact that the bone changes are not influenced by diagenesis. Consequently after processing we can highlight the features important for identification of pathology and comparison with clinical cases.


Dysostoses with predominant involvement of limbs by nosology and classification of genetic skeletal disorders: 2006 revision

Mařík I., Smrčka V., Kuklík M., Zemková D., Maříkova A.

Institute of Medicine History and Foreign Languages, Department Plastic Surgery of the 1st Medical Faculty of Charles University

Introduction. Classification system of congenital limb defects based on specific embryologic failure worked up Alfred B. Swanson in 1964 and 1966. In 1976 he published Classification of congenital limb malformations (division into 7 groups) and it was accepted as a standard nomenclature by World Health Organization in 1978. Later in 1997 Toshihiko Ogino on the basis of clinical and experimental studies modified Swansonęs classification. The current modified classification of congenital hand deformities according to Ogino was accepted in 2000 by IFSSH. He included a new category. Failure or abnormal induction of digital rays. International Nomenclatures of Constitutional/Intrinisic Diseases of Bones was elaborated by committed paediatric radiologists in 1969 in Paris.Only in the first 3 versions were chaotically included dysostoses with predominant involvement of limbs. Into the 6th and 7th version genetically determined dysostoses have been included.

Methods. Diagnostics is based on clinical, anthropological, genetical, radiological and molecular genetical examination. The group of patients with SD and generalized limb defect was classified according to the 7th version of Nosology and Classification of Genetic Skeletal Disorders (2006).

Results. During 17 years existence of the Ambulant Centre for Defects of Locomotor Apparatus in Prague the authors diagnosed a cohort of 101 nosologic units (categorized into 34 groups) that contains 501 patients with bone dysplasias, dysostoses and genetic disorders. A few therapeutical achievements are presented as case reports.

Conclusion. Symptomatic comprehensive treatment is focused on achievement of the best function (range and/or arc of joint motion, grasp, equality of limbs), stability and gait stereotype and at the second place on aesthetics. Indications and surgical timing is often completely different (individual) in generalized deformities in comparison with isolated limb defects.


Clinical features and teratogenic mechanisms and classification of congenital hand differences

Ogino T., Presented by Mařík I.

Hand Surgery & Congenital Hand Differences Center Sapporo Hokushin-Higashi Hospital

The talk is focused on clinical features and teratogenic mechanisms of congenital absence of digits. The concept of abnormal induction of digital rays (the new category according to Ogino et al.) seemed useful for classification of congenital hand differences.


Radial club hand – naše současné řešení

Schmoranzová A. a kol.

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie, Vysoké nad Jizerou

Cíle. Korekce postavení deformity radial club hand se v těžkých případech potýká nejen s nedostatkem kožním, ale hlavně s nemožností zápěstí reponovat do osy předloktí kvůli velkému zkrácení měkkých tkání, šlach a nervů.

Metodika. Šest pacientů, věk 1–3 roky. K předběžné trakci zápěstí jsme použili zevní distraktor Orthofix MiniRail Multiplan. Tento aparát je možné přesně nastavit podle deformity zápěstí v různých rovinách. Pomalou trakcí dochází k předsazení zápěstí před distální konec ulny. Poté následuje operační korekce.

Výsledky. Během trakce 1krát nutnost odstranění aparátu pro nespolupráci rodiny 1krát úprava aparátu (změna rovin), poté úspěšná trakce a operace 4krát úspěšná trakce a následná operace.

Závěry. Ve všech šesti případech byla po distrakci zápěstí na zevním distraktoru Orthofix Mini Rail operační korekce jednodušší, rychlejší a bez poškození stávajícího skeletu či inervace ruky. Obsluha distraktoru je pro spolupracující rodiče jednoduchá. Nevýhoda zevního distraktoru u dětského pacienta je obtížný dohled na bezpečnost (pády), vzhledem k ještě značné nestabilitě dítěte. Tento problém částečně řeší současné dlahování při distrakci.


Pollicizace II prstu při radiální hypoplasii typu blauth IV a V

Schmoranzová A. a kol

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie, Vysoké nad Jizerou

Cíle. Rekonstrukce neopalce při vrozené vadě – úbytek tkání z radiální strany je nejčastěji řešen přenosem II prstu téže ruky. K dobré funkci nového palce je potřeba vystavět pohyb neoplace a to ve všech rovinách.

Metodika. K rekonstrukci pohybu přeneseného palce jsou použity všechny svalové a šlachové struktury přenášeného II prstu, ovšem do jiných funkcí. Současně je vystavěn nový sedlový kloub pomocí hlavičky II MTC.

Výsledky. Během 3 let operováno dynamickým způsobem 13 rukou u dětí ve věku od půl do tří let .

Závěry. Rekonstrukce pohybu v nově vystavěném sedlovém kloubu spolu s rekonstrukcemi dukcí přináší výrazně lepší výsledek pohybu u radiální hypoplasie palce.


Makrodaktýlia – naša skúsenosť s riešením zriedkavej diagnózy

Križko M., Payer J., Boháč M., Žiak P., Fedeleš J.

Klinika plastickej, rekonštrukčnej a estetickej chirurgie LFUK a SZU, UN Bratislava

Ciele. Makrodaktýlia je zriedkavo sa vyskytujúca kongenitálna anomália prstov a ruky v inervačnej zóne nervus medianus charakterizovaná rôzne závažnou abnormálnou hypertrofiou falangov a mäkkých tkanív postihnutej oblasti. Vo svete uvádzaná incidencia je 1:160 000 a tvorí tak menej ako 1 % kongenitálnych anomálií ruky.

Metodika. Autori uvádzajú case report chirurgického riešenia makrodaktýlie u pacientky s postihnutím II. a III. prsta ľavej ruky vo viacerých operačných sedeniach pri zachovaní všetkých falangov a maximálnej funkcie.

Výsledky. Pacientka je druhým rokom dispenzarizovaná na našej klinickej ambulancii a dosiaľ podstúpila dve operácie, pričom sú plánované ďalšie. Doterajšie výsledky hodnotíme ako uspokojivé.

Závery. V prednáške sú odprezentované doterajšie výsledky s dôrazom na minimalizáciu agresie voči skeletu detských prstov pri zohľadnení kontroverzií doteraz popisovaných operačných postupov a diskusia o plánovaní ďalšieho chirurgického managementu pacienta s makrodaktýliou.


Deformity palce u spastické ruky

Fialová L.

ÚCHR a PCH Vysoké nad Jizerou, Klinika plastické chirurgie FNKV, Praha

Cíle. Zhodnotit výsledky metod při řešení deformit palce spastické horní končetiny.

Metodika. Typická deformita palce je daná dysbalancí svalů spastických (adduktor palce, I. dorzální interosseus, FPB, FPL) a svalů paretických (APL, EPB, EPL). Často se vyskytuje nestabilita základního kloubu s hyperextenzí (řasíme volárně) a nedostatek kožní v I. meziprstí. Tento řešíme VYZZ plastikou, zřídka jen Z plastikou. Důležitější je sesun svaloviny na I.MTC a reinzerce adduktoru palce. Zkrácený FPL prodlužujeme nejčastěji Z plastikou. Abdukci, extenzi palce posilujeme kombinací transferů PL do APL nebo EPB nebo tenodézou APL na BR. Velmi často používáme metodu rerouting EPL. V období 2004/III – 2011/IV v souboru 210 pacientů s centrální spasticitou jsme operovali celkem 222 horních končetin, z toho 172 deformit palce – 82 % z celkového počtu. Dle etiologie jsme nejčastěji řešili deformity palce u stavů po operacích mozku ve 100 %, po encefalitidě v 90 % a po centrálních mozkových příhodách v 82 %. Při dětské mozkové obrně jsme rekonstruovali palec v 76 % a nejméně často po kraniotraumatech v 72 %.

Výsledky. Devadesát pět procent pacientů mělo nedostatek kožní v I. meziprstí, v 95 % jsme museli sesunovat svaly v I. meziprstí, u všech pacientů bylo třeba posílit abdukci či extenzi palce. Abdukce/extenze palce se v průměru zlepšila o 30°, čímž se výrazně zlepšil úchop a vytvoření špetky. Pacienti tak mohou uchopovat větší, ale i drobné předměty.

Závěry. V 90% rekonstrukce spastické horní končetiny v I. fázi rekonstruujeme úchop a současně uvolňujeme I .meziprstí. Neexistuje jednoduchá metoda k řešení deformit palce. Vždy kombinujeme uvolnění kůže a spastických svalů s transfery k posílení extenze a abdukce palce, eventuálně se stabilizací základního kloubu palce.


Komplexní léčba ruky u Epidermolysis bullosa dystrophica

Vokurková J., Samohýl J., Bučková H., Brauner R., Lukášová O.

KPRCH, KDCHOT FN Brno

Cíle. Zhodnocení vývoje chirurgické a rehabilitační léčby rukou u pacientů s Epidermolysis bullosa dystrophica za posledních 10 roků

Metodika. Retrospektivní zhodnocení záznamů pacientů léčených v EB centru FN Brno. Zhodnocení počtu chirurgických zákroků a výsledků chirurgické a fyzioterapeutické léčby u pacientů s dystrofickou formou Epidermolysis bullosa (EBD) v souvislosti s vývojem choroby a věkem pacienta.

Výsledky. Z celkového počtu 161 pacientů je v EB centru registrováno 64 pacientů s EBD, trvalé dlahování s nebo bez chirurgické léčby má 37 pacientů pro akrální projevy. Doba mezi chirurgickými zákroky se prodloužila z 1 na 4 roky v průměru. Pro carcinoma spinocellulare bylo za posledních 10 roků operováno 11 dospělých pacientů, kazuistiky jsou individuální od ojedinělého výskytu po opakovaný mnohočetný výsev.

Závěry. Závažné typy EBD se projevují vždy akrální formou se srůstáním meziprstí a flekčními kontrakturami prstů od raného dětství. Prevenci vzniku pseudosyndaktylií a snížení počtu chirurgických zákroků přinesla cílená rehabilitace, krycí materiály a dlahování rukou. Zákroky pro výskyt spinocelulárních karcinomů končetin v průběhu desetiletí zůstávají stabilní a jsou vysoce individuální.


Rekonstrukce úchopu ruky u pacienta s amyopatickou dermatomyositidou – kazuistika

1,2Justan I.

1SurGal Clinic, Brno

2Klinika plastické a estetické chirurgie, Fakultní nemocnice U sv. Anny, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Autor prezentuje kazuistiku pacienta sledovaného od roku 2004 pro nejasnou plicní infiltraci, u kterého se posléze diagnostikovala ADM (amyopatická dermatomyositida), ITP antisyntetázový syndrom a pozitivní anti Jo-1 v rámci polymyositidy.

Pacient se na naší ambulanci dostavil s obrazem spastických horních končetin s přidruženou Dupuytrenovou kontrakturou. Jakýkoliv pasivní i aktivní pohyb byl doprovázen v krajních polohách bolestí (pacient v péči Centra pro léčbu bolesti) Na levé horní končetině byl pohyb v zápěstí lehce oslaben v extenzi, v napřímených MP kloubech bez možnosti aktivní flexe prstů, v IP prstech silné kontraktury, thumb-in-palm deformita. Dupuytrenova nemoc kontrahovala malík. Na pravé horní končetině byl obraz méně vyjádřen. Rekonstrukci jsme proto provedli nejprve na horší levé končetině.

Vzhledem k progredujícímu typu onemocnění jsme se rozhodli pro konzervativnější přístup a zachování funkčního BR pro eventuální pozdější augmentaci extenze zápěstí. Provedli jsme prodloužení FPL, FDS II. – IV. prstu na zápěstí, split tenodézu palce, modifikovanou Houserovu operaci pro korekci postavení v MP a rovněž limitovanou aponeurektomii Dupuytrenova pruhu malíku.

Postavení ruky po operaci je fyziologičtější s možností lepšího otevření a flexe prstů. Palec má téměř plnou extenzi, možnost lateral i tip pinch. Pacient hodnotí operaci jako přínosnou.

MIROCHIRURGIE – VARIA

Digitální arteriální volný lalok

Kurial P., Mařík V.

Oddělení plastické chirurgie, České Budějovice

Cíle. Autoři prezentují digitální arteriální volný lalok, který byl použit jako průtokový s žilní drenáží a-v spojkou u mnohočetného amputačního poranění prstů ruky.

Metodika. Kazuistika.

Výsledky. Bylo dosaženo zcela normálního prokrvení laloku bez projevů ischemie nebo kongesce. Hojení bylo primární. Stoprocentní přežití laloku. Optimální kontura a tvar laloku s výborným funkčním výsledkem.

Závěry. Arteriální volný digitální lalok u mnohočetného amputačního poranění představuje jednoetapovou finální rekonstrukci při použití konceptu zachování nereplantovatelných tkání. Plně vyhovuje metodice “like to like reconstruction”. Nevzniká sekundární defekt. Umožňuje časnou rehabilitaci. Venózní drenáž laloku založená na back-flow z digit arterie je zcela suficientní.


Skalpační poranění distálních článků prstů ruky

Dvořák Z., Novák P., Stupka I., Hýža P., Výška T., Veselý J.

KPECh FN U sv. Anny Brno

Cíle. Cílem prezentace je demanstrace metodiky ošetření raritních skalpací části distálních článků prstů ruky.

Metody. Na příkladech konkrétních kazuistik jsou představeny metody ošetření skalpačních poranění prstů se zaměřením na zásady replantace skalpu prstu a principy ošetřování při použití metody kompozitního graftu.

Výsledky. V daném malém souboru pacientů bylo dosaženo 100% úspěšnosti přihojení replantátu i chlazených kompozitních graftů skalpovaných prstů.

Závěry. I skalpace distálního článku prstu lze ošetřit replantací nebo metodou kompozitního graftu s vysokým procentem úspěšnosti léčby.

***

Scalping injuries of the distal phalanges of the hand

Objectives. The aim of this presentation is to demonstrate a methodology of treatment of rare scalping of distal phalanges of the hand.

Methods. Using examples of specific case reports the treatment of scalping injuries of fingers is presented with a focus on the principles of scalping finger replantation and principles of composite grafts treatment.

Results. 100 % success of finger replantation and healing of chilled composite grafts of scalping fingers was achieved in this small group of patients.

Conclusion. Even scalping of distal phalanges can be treated by replantation or reattachments of composite graft with a high percentage of treatment success.


Arterializace venózního řečiště palce při replantaci

Kubek T., Stupka I., Veselý J.

KPECh FN U sv. Anny Brno

Cíle. Přestože je replantace palce v dnešní době rutinní metodou, při které je rekonstruován arteriální a venózní oběh anastomózami tepen a žil, v klinické praxi se setkáváme s případy, kdy není možné konvenčními metodami obnovit prokrvení. Cílem je demonstrovat dva případy replantace palce, při kterých byla použita arterializace venózního řečiště.

Metodika. Z 2240 replantací a revaskularizací provedených v letech 1978 – 2010 byla na našem pracovišti v šesti případech k obnovení prokrvení amputované části těla použita arterializace venózního řečiště. Metoda arterializace se používá v případech, kdy v amputované části těla chybí tepna nebo je těžce poškozena. Metodu arterializace venózního řečiště jsme ve dvou případech použili také při replantaci palce, kdy i přes průchodnou arteriální anastomózu nedošlo k obnovení prokrvení z důvodu neprůchodnosti arteriálního systému amputovaného palce periferně od anastomózy.

Výsledky. V obou případech replantace palce se arterializací venózního řečiště podařilo obnovit prokrvení a výsledky se nelišily od konvenčně prováděných replantací.

Závěry. Naše zkušenosti ukazují, že metoda arterializace žilního řečiště může být s úspěchem použita nejen v případech, kdy jsou tepny v amputovaných částech výrazně poškozeny nebo chybí, ale i v případě, kdy se při použití konvenčních metod nepodaří obnovit cirkulaci amputované části těla.

***

Replantation of amputated thumbs with venous arterialization

Aims. During replantation, blood circulation of the amputated part of the body is restored by arterial and venous anastomosis. In clinical practice, we meet cases in which the restoration of blood circulation is not possible by conventional methods. The aim of this paper is to report two cases of replantation of completely amputated thumbs with venous arterialization.

Methods. 2240 replantations and revascularizations were performed at our department between 1978 and 2010. Venous arterialization was used in 6 cases. Venous arterialization is used in cases when the arteries of the amputated parts of the body are severely injured or missing and could not be repaired even by a long graft. We used venous arterialization in two cases of thumb replantation when restoration of blood circulation by conventional methods failed due to obstruction of peripheral parts of arterial system.

Results. Blood circulation was restored in both cases of thumb replantation with venous arterialization and results did not differ from conventional replantations.

Conclusions. Our experience shows that venous arterialization can be used with success in cases when the arteries of the amputated part of the body are severely injured or missing and also in cases when restoration of blood circulation by conventional methods failed.


Free ulnar forearm perforator flap – kazuistika

Paroulek J.

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie, Vysoké nad Jizerou

Cíle, metodika, výsledky. Kazuistika.

Závěry. Lékař plánuje, pacient (příroda) mění. Ukázka, co se někdy může přihodit přes veškeré plánování. Ale s dobrým koncem.


Vaskularizovaná fíbula v rekonštrukcii defektov skeletu hornej končatiny

1Palenčár D., 2Hucko J., 2Paukovic J., 2Švec A.

1Klinika plastickej chirurgie LF UK, Bratislava

2Ortopedická klinika LF UK, Bratislava

Kostné autotransplantáty sú dobre známou a často používanou operačnou metódou. Ich hlavnou indikáciou je nehojaca sa fraktúra, kostný defekt a nutnosť skeletálnej podpory. Najhlavnejšou podmienkou inkorporácie kostného transplantátu je revaskularizácia z okolia. Akákoľvek porucha alebo nedostatočnosť v revaskularizácii môže mať za následok nedostatočné prihojenie konvenčného kostného transplantátu. Medzi najčastejšie takého príčiny patria stavy po operáciách, po traume, po infekcii, po ožiarení, excesívny pohyb v mieste fraktúry, dlhé skeletálne defekty. Preto pri problematických prípadoch je vhodné uvažovať o takom konstnom tranplantáte, ktorý má vlastnú vaskularizáciu a nie je závislý od revaskularizácie z okolia. Tieto podmienky spĺňa vaskularizovaný kostený transplantát (lalok).

Klinické skúsenosti ako aj zvieracie modely podporujú názor, že vaskularizovaný konstný transplantát je výhodnejší oproti konvenčnému, v zmysle životaschopnosti buniek, rýchlosti kostného hojenia ako aj v hypertrofii kosti. Vaskularizovaný kostený transplantát sa hojí mechanizmom fraktúry.

Fíbula bola pravdepodobne popísaná ako prvý vaskularizovaný kostený transplantát a je dodnes najpoužívanejším donorským miestom v tejto indikácii. Najčastejšou indikáciou vaskularizovanej fíbuly v oblasti hornej končatiny sú defekty dlhých kostí. V predkladanej práci sú prezentované indikácie a klinické prípady náhrady diafýzy humeru a stredného a distálneho rádia vaskularizovanou fíbulou. Sú diskutované funkčné ako aj RTG výsledky.

***

Free fibula for reconstruction of the bone defects in the upper extremity

Bone autografts are well known and often used operative procedure. The main indication for use of bone autografts are ununited fracture, bone defect and need of the skeletal support. Revascularisation of the bone autograft from the surrounding tissue is the most important requirement of incorporation. Any circumstance that leads to insufficient revascularization can be the cause of the failure of the graft. These circumstances could be multiple operations prior to grafting, prior trauma, burns or irradiation, long bone defect.

Clinical experiences as well as animal models support the superiority of pedicle bone grafts over nonvascularized bone grafts in terms of cell viability, the speed of union and graft hypertrophy. Vascularized bone graft heals by the mechanism of fracture union. Fibula was perhaps the earliest described vascularised bone graft and still is very popular donor side for free or pedicled bone flap. Most common indications for vascularised fibula are the long bone defects (in the region of upper extremity). Clinical cases and indications for the reconstruction of humerus and radius are presented in the study. Discussed are functional and X-ray results.


Vaskularizovaný přenos nehtu – součást portfolia mikrochirurgie

Zálešák B., Lysák R., Molitor M., Stehlík D., Kalinová L., Šilhánková J.

Oddělení plastické a estetické chirurgie FN, Olomouc

Možnosti mikrochirurgie a supra mikrochirurgie umožňují řadu složitých patologických stavů.

Autoři prezentují své iniciální zkušenosti s vaskularizovaným přenosem nehtu a zamýšlí se nad vhodnou indikací tohoto výkonu.


Dilacerační a ztrátová poranění nohou u dětí

1,4Vřeský B., 1Paciorek M., 2Kašpárek R., 3,4Hladík M.

1Centrum plastické chirurgie a chirurgie ruky

2Ortopedické oddělení

3Klinika dětského lékařství

4Ostravská univerzita Lékařská fakulta

Cíl. Ztrátová poranění v oblasti nohy jsou závažná pro omezené možnosti rekonstrukce a krytí vzniklých defektů. V dětském věku je nutné dvojnásob zvážit operační výkony, které vedou k optimálnímu funkčnímu výsledku.

Metodika. Na kasuistikách jsou prezentována ztrátová a dilacerační poranění v oblasti nohy u dětí, způsobená mechanickými stroji. Pro řešení ztrátových poranění jsou voleny vzdálené a místní lalokové posuny, případně kožní štěpy, prováděny jsou reparace neurovaskulárních porušených struktur při subtotálních amputacích. Preferovány jsou jednodobé operační zákroky, u těžkých dilacerací či amputací je na místě egalizace, se zachováním funkčního pahýlu. Nezbytná je multidisciplinární spolupráce – ortopedie, ARK aj.

Výsledky a závěr. Při indikacích operačních výkonů u závažných dilacerací a ztrátách v oblasti dětské nohy, je nutno vždy zvážit únosnost traumatizovaného dítka k rozsahu plánovaného výkonu a zejména výsledný funkční profit. Nedoporučujeme provádět rozsáhlé výkony bez zázemí dětského ARO. V krajním případě volit egalizaci. Pro oblast nohy preferujeme – lepší funkční protéza než nefunkční bolestivá těžká deformita nohy.

***

Dilaceration and loss injuries of legs in children

Objective. Loss injuries in leg area are serious due to limited possibilities of reconstruction and coverage of resulting defects. In child age it is therefore necessary to consider twice any operations that may result in an optimal functional result.

Methods. Case reports present loss and dilacerations injuries in leg area in children caused by mechanical machines. To solve loss injuries, remote and local lap transfers or skin grafts are chosen; in case of subtotal amputations, reparations of neurovascular damaged structures are performed. Single-period operations are preferred; in case of heavy dilacerations or amputation, levelling is appropriate, while preserving functional stump. Multidisciplinary cooperation is necessary – orthopaedics, ARC, etc.

Results and conclusion. Where operations are indicated for serious dilacerations and losses in the area of child’s leg, it is always necessary to consider the bearing capacity of the traumatised child in respect of scope of the planned surgery and particularly the resulting functional profit. We do not recommend any major surgeries without having the background of a children anaesthesiology and resuscitation department. In extreme case, levelling should be chosen. For the area of leg we prefer – functional prosthesis is better than non-functional painful heavy leg deformity.


Kousnutí hadem na ruce – první česká zkušenost

Molitor M., Zálešák B., Stehlík D., Deák M., Vinter R.

OPECH FN, Olomouc

Cíle. Reference o kazuistice kousnutí jedovatým hadem na ruce – management a výsledek.

Metodika. Autoři ve své prezentaci dokumentují kazuistiku kousnutí jedovatým hadem – zmijí útočnou – na pravé dominantní ruce u mladého pacienta.

Výsledky. Poranění zanechává většinou trvalé následky ve formě více či méně omezené funkci ruky.

Závěry. Kousnutí prudce jedovatým hadem na ruce je v naší geografické oblasti vzácné. Po zvládnutí celkové intoxikace zůstává největším problémem řešení devastace tkání v místě uštknutí. Míra devastace je závislá na množství a toxicitě jedu a na složitosti a jemnosti anatomie zasažené části těla. Z tohoto hlediska je ruka jednou z nejvíce zranitelných oblastí. I přes intenzivní celkovou a lokální péči dochází většinou k vážným následkům s invalidizací pacienta.


Disastrous consequences of electrical injuries of the upper limb following suicidal attempts

Botan A.

The Burn Centre & Plastic Surgery Dept, Teaching Hospital of Targu Mures Medical School, Romania

Introduction. Electrical Injuries are severe complex traumas due to the multiple effects of the electric energy when touching the human body. According with the way in which the electric energy is acting on the living tissues, there are several types of electrical injuries: electrocution, electric arc, and electric flame, natural flash burns and so on. The hand surgeon has usually to face a combination of two or three of the above mentioned electric traumas (for instance a combination between an electrocution and an electric flame, igniting the clothes of the victim). There are also several types of electric currents to which the human body may be exposed accidentally (direct or alternating current, low voltage, high voltage, ultra-high voltage, and so on).

Methods. Medical classification divides the electrical injuries in “low-voltage traumas” (due to the contact with an electric current <1000V), and “high-voltage traumas”( due to the contact with an electric current >1000V).

In the last years, a very common and “in fashion” suicidal attempt (among young people under thirty, especially) was by climbing the electric poles and grasping the power lines. All these patients suffered multiple traumas (electrocution, flame burns, different fractures due to the fall from the electric pole and so on), requiring a qualified, intensive and complex medical care in the Burn Unit. The medical care protocol has the usual steps as follows: fluid resuscitation by one or two CVC (central venous catheters), early debridement of all eschars and necrotic tissues, internal either external fixation of fractures, amputations when required, or careful treatment of the possible complications, cardiac, respiratory, renal and so on). The remaining excisional defects are usually skin-grafted with STSG and sometimes by distant flaps like the groin flap either latissimus dorsi flap

Results and discussions. All the patients included in this study have survived the suicidal attempt but with terrible consequences (loss of the hand, of the fore-arm, extensive mutilating scars, permanent destruction of important motor nerves, etc).

Conclusions. Electrical injuries due to suicidal attempts have disastrous consequences for the most part of victims (upper limb amputations with permanent mutilations and scaring, neurologic complications and other permanent invalidities), requiring handicap compensations either invalidity pensions, meaning a huge financial burden and effort for the society. Beside this, such severe traumas require a very high cost for the very long and complex medical care. Unfortunately, there is no efficient way to prevent these accidents that seem to be more and more frequent in the last years.


Infekční komplikace po artrodéze DIP kloubu pomocí samokompresního šroubu

Vodička Z.,Stehlík J, Krejčí F.

Ortopedické oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s.

Autoři referují o 3letých zkušenostech s artrodézou distálního interfalangeálního kloubu prstů ruky, kterou indikují při léčbě destrukce kloubu erozivní artrózou. Artrodézu provádějí pomocí samokompresního šroubu Na 11 pacientech a 21 kloubech prezentují výsledky, zhojení artrodézy, ústup bolesti, zlepšení DASH skóre. Jako závažnou a poměrně častou komplikaci zmiňují pozdní infekt a nutnost vyjmutí materiálu. Závěrem konstatují, že artrodéza pomocí samokompresního šroubu vykazuje vysoké procento zhojení. Zároveň má však poměrně vysoké procento infekčních komplikací zejména u II. a V. prstu, vzhledem k nepoměru velikosti distálního článku a samokompresního šroubu. V této lokalizaci doporučí použít jiný způsob fixace artrodézy.


Otvorené hojenie pri Dupuytrénovej kontraktúre ťažkého stupňa

Kluka T., Šlárko G., Rochová P.

Klinika Plastickej chirurgie UNLP, Košice

Ciele. Urýchlenie operačného času, lepší výsledný estetický efekt oproti klasickým prístupom, VTK, prípadne „Z”-plastike, neprítomnosť adhézií šliach

Metodika. Metodika spočíva v autormi popísnon prístupe “U” laloka so stopkou distálne nad proximálnym článkom a PIP kĺbom, ozrejemním si NC zväzkov, discízie fibrotického pruhu s redresom prsta a posunom laloka smerom distálnym, čím sa prekryjú viditeľné šľachy FDP + FDS a otvoreným hojením defektu.

Výsledky. V rokoch 2006-2011 boli na Klinike Plastickej, rekonštrukčnej a estetickej chirurgie v Košiciach ošetrení 54 pacienti týmto spôsobom. Priemerný čas hojenia defektov bol 22 dní, následná rehabilitácia podľa závažnosti cca mesiac. Pri následnnom kompletnom odstraňovaní fibrotických pruhov tak nebol deficit kožného krytu.

Závery. Autori pokazujú na skrátenie operačného času pri zachovaní veľmi dobrého kožného krytu aj po otvorenom hojení pri operáciách Dupuytrénovej kontraktúry.

***

Open wound healing in severe Dupuytren`s contr acture

Aim. Time-fastening of surgical procedure, preferable aesthetic effect compared to classic methods – skin graft or „Z“ plasty, absence of tendon adhesion.

Methods. The method involves approach of „U“ flap with distaly shaped pedicle above proximal phalangeal bone and proximal interphalangeal joint described by authors, clarifying of neurovascular bundle, discision of fibrotic cord with redressment of finger and advancing of „U“ flap distaly, so it covers the visible deep and superficial flexor tendons and secondary healing of the defect.

Results. We treated 54 patients with this method within years 2006-2011 at Departement of Plastic, Reconstructive and Aestetic surgery of University Hospital in Kosice. The average time that defects took to heal was 22 days and one month of following rehabilitation depending on severity. There wasn`t deficiency of skin coverage in consequent complete fibrotic cord excision.

Conclusion. In this article, authors point at time shortening of procedure while preserving good skin coverage despite of open healing in Dupuytren`s contracture surgical treatment.


Limitovaná fasciectómia pri Dupuytrénovej kontraktúre ťažkého stupňa

Šlárko G., Rochová P., Kluka T., Zábavníková M.

Klinika plastickej chirurgie UNLP, Košice

Cíle. Skrátenie peroperačného času, urýchlenie skorej funkcie ruky, zníženie nákladov.

Metodika. V prípadoch, ak je semiflexia prstov viac ako 90o (MCP + PIP + DIP) pristupujú autori k limitovanej fasciektómii dvomi rezmi. Prvý nad hlavičkou MCC, kde sa robí perkutánna fasciotómia naslepo s redresom. Druhý nad PIP kĺbom s “U” lalokom s bázou distálne, kde sa stále robí vizualizácia oboch NC zväzkov, s následným limitovaným odstránením pruhu pod kontrolou zraku, redresom prsta do extenzie a posunom laloka distálne.

Výsledky. V rokoch 2006–2011 boli na Klinike Plastickej chirurgie v Košiciach ošetrení 54 pacienti touto technikou. Výsledky záviseli od stupňa kontreaktúry a stuhnutosti kĺbov. V prípadoch keď po redrese prstov postačovala extenčná dlaha boli lepšie výsledky, v prípadoch keď na fixáciu v extenčnom postavení bol potrebný aj K-drôt boli výsledky horšie.

Závery. Ide o rýchlu techniku operácií Dupuytrénovej kontraktúry ťažšieho stupňa, hlavne u starých pacientov, ktorí potrebujú mať narovnaný prst len kôli podávaniu rúk, prípadne aby sa im zmestil do rukavice.


Nové metody regionální anestezie horní končetiny

Prášil P., Gabrhelík T.

KARIM FN, Olomouc

Cíle. Vytvoření a popis metody regionální anestezie horní končetiny se zachováním motoriky.

Metody. Aplikace lokálního anestetika pod UZ kontrolou k jednotlivým nervům horní končetiny v místě po odstupu motorických větví, což umožní zachování motoriky. Metodu využíváme při náhradách šlach, revizích po poranění šlach apod. Hlavním důvodem zavedení této metody je zachovaní předpětí svalů a přesnější našití šlachových náhrad či ozřejmení srůstů pří revizích po poranění.

Výsledky. Zpracován protokol metody a provádíme pilotní studii.

Závěry. Naše zkušenosti s touto metodou potvrzují funkčnost této blokády a možnost jejího použití v indikovaných případech.

***

New methods of regional anesthesia of upper limb

Objectives. Describtion of the method of regional anesthesia with preservation of upper extremity motor activity.

Methods. Application of local anesthetic under ultrasound control to the individual nerves of the upper limb after leaving of motor branches which allows the maintenance of motor function. This method we use for reconstruction of tendons, revisions after tendon injury, etc. The main reason for the introduction of this method is maintaining muscle tension and precise sewing tendon substitutions or revisions of tendon adhesions after the injury.

Results. We have study protocol and conduct a pilot study.

Conclusions. Our experience with this method confirm the functionality of this blockade and the possibility of its use in indicated cases.


Mostový lalok v řešení podélných defektů prstů

Kebrle R., Paroulek J., Hellmuth T.

ÚCHR a PCH, Vysoké nad Jizerou.

Autoři ve svém sdělení popisují jednoduché řešení v rámci terapie podélných defektů prstů. Popisují jimi používaný lalok, jeho preparaci a následnou pooperační péči a na klinických případech demonstrují jeho provedení.

POSTEROVÁ SEKCE

Přidružená poranění karpu u zlomenin distálního radia

Mišičko R., Meluzínová P.

Traumacentrum, Ústí nad Labem

Cíle. Cílem práce je zhodnotit četnost a závažnost přidružených poranění karpu u zlomenin distálního radia.

Metodika. Autoři retrospektivně zhodnotili soubor pacientů za rok 2007–2010 se zlomeninou distálního radia, se zaměřením na přidružená poranění zápěstí, zjištěna časně při úrazu, tak ty poranění zjištěna opožděně při dalších kontrolách.

Výsledky. Četnost přidružených poranění zápěstí u zlomenin distálního radia zjištěna v době úrazu a následně ošetřena byla u 11 pacientů z celkového souboru 215 pacientů. U dalších 10 pacientů bylo diagnostikováno poranění karpu dodatečně při následných kontrolách.

Závěry. Závažná přidružená poranění karpu u zlomenin distálního radia se často diagnostikují opožděně a můžou výrazně zhoršit celkový funkční výsledek. Jejich celková četnost, i těch méně závažných je nejasná a jejich diagnostika obtížná a kontroverzní.


Mezioborová spolupráce oddělení plastické chirurgie a traumatologie FN Plzeň

Sviták M., Dolejš M., Bursa V.

Oddělení plastické chirurgie FN, Plzeň

Cíle. Zhodnocení vzájemné spolupráce oddělení plastické chirurgie a traumatologie FN Plzeň při ošetření otevřených či ztrátových poranění ruky.

Metodika. Statistické zhodnocení spolupráce v letech 2000–2011, s přihlédnutím na jednotlivé případy.

Výsledky. Výsledky jsou zpracovány ve formě přehledných grafů a doplněny ilustračními fotografiemi kazuistik.

Závěry. Vysoké % všech otevřených či ztrátových úrazů ruky je řešeno ve vzájemné spolupráci mezi oběma obory. Komplexní terapie, lepší výsledky konečného zhojení.


Funkční výsledek po skalpaci ruky – kazuistika

Stiborová Š., Kučerová L., Hýža P., Veselý J. Stupka I., Dvořák Z., Novák P.

KPECh FN U sv. Anny Brno

Úvod. Skalpace ruky je závažné poranění, které se vyskytuje spíše sporadicky a ve většině případů končí špatným funkčním výsledkem.

Soubor a metodika. Prezentována je kazuistika pacienta, který při zachycení ruky gumovými válci utrpěl skalpaci ruky s nohočetnými tříštivými frakturami základních článků prstů. Prokrvení ischemických prstů bylo zajištěno cévními anastomózami ulnárních digitálních arterií s omocí přemosťujících žilních štěpů a žilní drenáž byla obnovena anostomózou žil na dorzu ruky. Pooperační průběh byl komplikován částečnou nekrózou kožního krytu na dorzu ruky i ve dlani. Kožní defekty ve dlani se zhojily sekundárně s omocí použití krytu nemodelujícího proteázy, defekt na dorzu ruky řešen kožním transplantátem. V růběhu celého léčení pacient intenzivně rehabilitoval pod dohledem fyzioterapeutů.

Výsledky a závěr. Většina případů skalpace rukou končí špatným funkčním výsledkem, otoky v ůsledku lymfostázy a tuhostí kloubů. Použití moderního vlhkého krytí na rány nám umožnilo rychlejší zhojení rány, a tím možnost časné rehabilitace ruky.

SYMPOSIUM PFIZER

NOVÉ MOŽNOSTI V LÉČBĚ DUPUYTRENOVI KONTRAKTURYNEW ADVANCES IN TREATMENT OFDUPUYTREN CONTRACTURE

Where are we now? A review of current treatment for Dupuytren’s contracture.

Schmoranzová A.

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie, Vysoké nad Jizerou

Emerging treatment: new data on collagenase and clinical experiences

Zsolt Szabo, Ph.D

Miskolc, Hungary

Dupuytren’s disease (DD) is a fibroproliferative hand condition causing progressive digital flexion contracture. This deformity results in considerable disability that can limit patient activity and quality of life. Current treatment option includes different medical and surgical procedures which comes with several disadvantages. In the majority of cases the treatment of choice is a surgical one. After surgery complications may occur, convalescence may be prolonged and extensive hand therapy is needed. In addition, not all patients with Dupuytren’s disease are appropriate candidates for surgery.

A purified bacterial enzyme, collagenase clostridium histolyticum (Xiapex), has recently been approved for treatment of Dupuytren’s contracture by direct injection into the pathologic collagen deposit. It is a minimally invasive, non-surgical approach. Collagenase is injected into the affected cord and the next day the cord is manipulated to attempt the cord rupture. The substance consists of two distinct collagenases that cleave collagen strands at different sites, which leads to partial cord digestion. Two pivotal randomized, double blind, placebo controlled studies (CORD I and CORD II) demonstrated the safety and efficacy of this new treatment approach. Xiapex demonstrates a clinically significant benefit compared to placebo. In CORD I trial 64% of patient achieved the reduction in contracture of all joints treated to 5° or less (compared to placebo 6.8%, p<0.001). Further Xiapex showed significantly greater percent reduction in contracture – 79.3% (as compared to placebo 8.6%, p < 0.001) as well as greater improvement in range of motion (36.7° vs. 4.0 °, p < 0.001).

Xiapex clearly represents novel effective approach to treatment of joint contracture caused by DD. The number and variety of complications has clearly demonstrated the fact that knowledge and understanding of this new treatment are mandatory to achieve good results. The importance of a training before the use of this drug can significantly reduce the possible complications. Xiapex seems a “simple” injection at first glance, but the analysis of existing data and the accumulated experience supports the importance and necessity of knowledge and training previous to administration.


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka
Článek Kniha

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se