Jodový deficit – současný stav a problémy

Jodový deficit vyžaduje systematickou pozornost celosvětově i v rámci České republiky. Přes uspokojivou situaci u nás: experti WHO hodnotí Českou republiku jako stát se zvládnutým (kompenzovaným) jodovým deficitem, existují ale nevyřešené problémy, např.:

• Jaký je optimální přísun jodu (existují prokazatelné nepříznivé důsledky nadbytečné saturace jodem)?
• Je saturace jodem dostatečná i pro rizikové skupiny (např. gravidní a kojící ženy a diabetici)?
• Zvýšený přívod jodu vede k nepříznivým změnám štítné žlázy (aktivace autoimunity, zvýšený výskyt tyreotoxikózy).

Současný stav saturace jodem

• V prostředí s nedostatkem jodu žije 2,0–2,2 miliardy osob (WHO/ICCIDD 2009).
• Celosvětově se jodové zásobení zlepšuje jen pozvolna, např. v Evropě nedostatečný přívod jodu měla v roce 2009 téměř polovina vyšetřených školních dětí (ICC Lett 2009).
• Naopak řada regionů v Jižní Americe a Africe trpí nadbytkem jodu.

Problémem je i určení optimální dávky jodu, většinou se doporučuje denní přívod 150–300 μg. Úroveň zásobení jodem se hodnotí pomocí jodurie (obsah jodu v prvním ranním vzorku moči) a stanovením volumu štítné žlázy (horní hranice se uvádí 22 ml u mužů a 18 ml u žen).

Většina území České republiky trpěla v minulosti nedostatkem jodu. Vyskytovaly se i nejtěžší formy jodopenie –⁠ endemický kretenismus –⁠ a zvětšená štítná žláza (struma) se vyskytovala v některých oblastech až u 80 % žen. Ve čtyřicátých letech 20. století byla provedena rozsáhlá epidemiologická studie (Šilink et al.), která prokázala nedostatečné zásobení jodem. Následně byla zavedena jodace jedlé soli, která vedla k výraznému poklesu výskytu strumy u dětí a dospívajících. Vzhledem k uspokojivému stavu byla prevenci jodového deficitu věnována postupně menší a menší pozornost, takže v osmdesátých letech 20. století se celková situace postupně zhoršovala.

Proto byla provedena resondáž, která potvrdila zhoršení stavu. Následná změna preventivního programu jodové deficience zahrnovala:

• Zkvalitnění jodace soli: státní norma ukládá suplementaci jedlé soli 27 ± 7 mg KIO₃ v kg soli.
• Byla zavedena povinná suplementace kojenecké a dětské výživy jodem.
• Česká endokrinologická společnost a Česká pediatrická společnost doporučily suplementovat těhotné a kojící ženy dávkou 100 μg jodu/den.
• Osvětová kampaň zvýšila konzumaci jodované soli v domácnosti nad 95 % a v potravinářském průmyslu nad 60–70 %.

Realizace těchto změn vedla ke statisticky významnému vzestupu jodurie a k poklesu volumu štítné žlázy. Ke zhodnocení dynamiky změn byly opakovaně po 5 letech vyšetřeny tři regiony k posouzení účinků provedených změn na zásobení jodem, volum štítné žlázy a dynamiku tyreoidální autoimunity. Byly prokázány následující změny:

• Stoupla jodurie u dětí, méně významně i u dospělých.
• Stoupl výskyt kategorií s dostatečnou (ale i nadměrnou) saturací jodem, zejména u dětí, ale i u dospělých.
• Významně se snížil objem štítné žlázy –⁠ opět výrazněji u dětí.
• Nezměnily se hodnoty tyreoidálních hormonů (FT4, FT3) ani TSH.
• Statisticky významně stoupl titr protilátek proti tyreoglobulinu proti tyreoidální peroxidáze u dětí a méně výrazně i u dospělých.

Závěr

1. Program zkvalitnění profylaxe jodového deficitu je v České republice efektivní.
2. Zvýšený přívod jodu vyvolal zvýšení titru antityreoidálních protilátek. Zhodnocení významu bude vyžadovat systematické prospektivní studie.
3. Je nezbytné ověřit saturaci jodem u rizikových skupin, zejména u těhotných a kojících žen.
4. Mezinárodní i naše zkušenosti ukazují na nutnost trvalého monitorování stavu a včasných úprav přívodu jodu podle měnící se situace (např. snížený přívod soli v rámci prevence kardiovaskulárních chorob).