Hostilita jako rizikový faktor řady onemocnění a možnosti jejího ovlivnění


Hostility as the Risk Factor for Many Health Problems and Its Management

Hostility (negative beliefs about and attitudes toward others, including cynicism and mistrust) is related to the increased risk of many health problems, including addictive and cardiovascular diseases. Some possibilities how to decrease hostility and to communicate with hostile people are reviewed. Confrontation should be avoided. The prevalence of hostility among people with cardiovascular and addictive diseases may be higher than in the general population.

Key words:
hostility, addictive diseases, communication, psychotherapy.


Autoři: K. Nešpor ;  A. Scheansová
Působiště autorů: Psychiatrická léčebna Bohnice a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2008; 147: 633-635
Kategorie: Speciální sdělení

Souhrn

Hostilita (nepřátelské naladění vůči světu i sobě) s sebou nese zdravotní rizika, mimo jiné i vyšší riziko návykových a srdečních onemocnění. Nabízíme některá doporučení k oslabení hostility, zmiňujeme se o komunikaci s hostilním pacientem a varujeme před konfrontačními strategiemi. Výskyt hostility u lidí se srdečními a návykovými nemocemi je patrně vyšší než v běžné populaci, protože hostilita představuje jeden z rizikových faktorů těchto onemocnění.

Klíčová slova:
hostilita, návykové nemoci, komunikace, psychoterapie.

Hostilita znamená nepřátelské naladění vůči světu i sobě. Někdy se tímto pojmem označuje ještě hněvivé popření skutečnosti. Starší literatura hovoří také o „cynické hostilitě“. Hostilita se často pojí s hněvem, proto se tyto rizikové faktory někdy posuzují současně. Není to ale totéž. Člověk se sklonem k hněvu se dá snadno vyprovokovat, ale jinak může být přátelský a laskavý. Hostilní člověk se chová nepřátelsky většinou, a to i když ho nikdo neprovokuje. Současný lékařský a psychologický výzkum ukazuje, že hostilita je spojena s řadou zdravotních rizik.

Některá rizika hostility

  • Vyšší riziko srdečních a cévních onemocnění (1). Podle těchto autorů lze psychosociálnímu stresu přičíst zhruba 30% podíl na rizikových faktorech pro srdeční infarkt.
  • U osaměle žijících mužů přináší hostilita i vyšší riziko cukrovky (2).
  • Vyšší riziko agrese vůči druhým nebo vůči vlastní osobě (3).
  • Kratší délka života (4).
  • Vyšší riziko kouření tabáku, nekontrolovaného pití alkoholu (5–7).
  • Vyšší riziko rozvoje patologického hráčství (8, 9).
  • Vyšší riziko obezity. Negativní působení hostility zde ale patrně oslabuje vyšší vzdělání (10).
  • Vyšší riziko metabolického syndromu (11).
  • Negativní vliv na imunitní systém a hojení ran (12, 13).
  • Poruchy spánku (14).

Doporučení těm, kdo mají sklon k hostilitě

Čemu se vyhnout

  • Násilným programům v médiích včetně násilí při sledování sportovních utkání (15).
  • Násilným počítačovým hrám a násilí na internetu. Yen a spol. (16) zmiňují vyšší výskyt hostility u dospívajících s tzv. „závislostí na internetu“ („internet addiction“).
  • Pozor na eskalující (stupňující se) konflikty. Takový konflikt může začít jízlivou poznámkou, na to druhý odpoví ještě větší jízlivost atd., což může skončit fyzickou agresí.
  • Alkohol a budivé látky (pervitin, kokain) i některé jiné drogy zvyšují riziko násilného jednání vůči druhým nebo vůči sobě. U lidí se sklonem k hostilitě to platí tím spíše.
  • U laické veřejnosti se objevuje častý názor, že vztek se vybije tím, že ho člověk projeví. To ale není pravda, a to ze dvou důvodů. Déletrvající hněv se přenáší z duševní roviny do roviny hormonální (tj. zjednodušeně řečeno z mozku do nadledvin). Takový hněv pak trvá déle. Kromě toho na hněvivou reakci často reaguje okolí podobným způsobem, což může hněv ještě zesílit.

Co lze doporučit

Většina z dále uvedených postupů mírní nejen hostilitu, ale i úzkost a depresi, což jsou další psychologické rizikové činitele pro srdeční onemocnění.

  • Relaxační a meditační techniky mírní hostilitu a zlepšují sebeuvědomování (např. 17, 18)
  • Tělesná cvičení nebo práce odbourávají látky, které se při stresu uvolňují, a po jejich skončení se navíc často objevuje relaxace.
  • V odborném tisku se objevily překvapivé informace o tom, že hostilitu a její projev mohou mírnit omega 3 mastné kyseliny (19). Ty jsou obsaženy v rybím tuku, lněném semenu, avokádu apod.
  • Jedna odborná práce svědčí o příznivém vlivu masáže (20).
  • Zdá se, že zdravotní rizika hostility mírní fungující síť sociálních vztahů.
  • Hudba může působit v obou směrech, podle toho, o jaký druh hudby se jedná. Některé druhy hudby agresivitu a hostilitu zvyšují, jiné působí naopak příznivě a zklidňují (21).
  • Silné negativní emoce, k nimž mají hostilní lidé sklon, mění způsob dýchání. Napětí v oblasti břicha omezuje pohyby dolních žeber a bránice, takže dýchání se stává povrchním a odehrává se v horních částech hrudníku. Naopak zklidňuje hluboké a klidné dýchání s výdechem nejméně tak dlouhým jako nádech.
  • V zahraniční literatuře se v posledních letech objevuje poměrně často pojem „mindfulness“, což se do češtiny překládá různě, např. jako vnímavost, všímavost nebo bdělá pozornost. Důležité je, že tato schopnost se dá zlepšovat nácvikem a mírní i hostilitu (22). Je to pochopitelné, protože uvědomit si vlastní pocity včetně hostilních usnadňuje sebeovládání i změnu.
  • Technika „milující laskavosti“ patří k tradičním meditačním technikám a patrně dokáže kultivovat pozitivní emoce (23, 24). Nahrávka jedné z variant této meditace je volně ke stažení na www.drnespor.eu.
  • Smích se s jistou mírou zjednodušení dá přirovnat k odvolání poplachu. Sdělujeme tak dovnitř svého těla i navenek, že situace je bezpečná a že je možné se uklidnit. To může být pro lidi se sklonem k hostilitě velmi prospěšné (o smíchu více 25). Na druhé straně by si ale hostilní lidé měli dát pozor na ironii nebo smích, který nerespektuje druhé či situaci.
  • Prospěšné mohou být i různé formy psychoterapie zlepšující sebeuvědomování, vcítění a schopnost se lépe rozhodovat.

Krátce o komunikaci s hostilními lidmi

Do značné míry zde platí podobné zásady jako při prevenci násilí vůči zdravotníkům (26) i to, co jsme uvedli výše. Komunikujeme mírumilovné úmysly slovně a zejména mimoslovně (výraz tváře, tón hlasu, vzdálenost). Rozhodně se vyhneme eskalující konfliktům, namísto nich lze použít například techniku „otevřených dveří“. Na kritiku místo odporování a rozčilování lze například říci: „Ano, chápu, že to tak můžete cítit …“

Konfrontace a přílišná direktivnost u hostilních pacientů navíc zhoršují výsledky léčby. V této souvislosti upozorňujeme na významnou práci, která ukazuje, že u pacientů se sklonem k hněvu a silným obranným reakcím zhoršuje konfrontace výsledky léčby (27). Vhodnější je pracovat elegantněji. Následuje příklad.

  • A: Kdyby vám záleželo na rodině, tak přestanete pít. (Konfrontační přístup vyvolávající obrannou hostilní reakci, kterou se pacient brání pocitům viny.)
  • B: Řekněme, že se rozhodnete překonat problém s alkoholem. Zlepší to váš rodinný život? (Přístup používaný v motivační terapii umožňující pacientovi se rozhodnout pro to, co je výhodné, aniž by byl kritizován. Navíc se tak zlepšuje terapeutický vztah i spolupráce při léčbě.)

Dodáváme, že podle citovaných autorů by konfrontace by mohla být vhodná u pacientů se sklonem k popírání a potlačování emocí. Vhodně použitá konfrontace však zlepšuje výsledky léčby mnohem méně, než o kolik zhorší výsledky léčby nevhodně použitá konfrontace (27). Toto zjištění je prakticky velmi významné, protože hostilita je rizikovým faktorem pro vznik návykových nemocí. Jinak řečeno výskyt hostility bude u lidí s návykovými nemocemi patrně vyšší než v běžné populaci.

Komunikace s hostilním a potenciálně agresivním pacientem

  • Dbát na vhodnou mimoslovní komunikaci. Udržovat bezpečnou vzdálenost, hovořit klidně, ne hlasitě, nepoužívat prudká gesta a pohyby.
  • Pokud možno nebýt s pacientem o samotě.
  • Mít možnost přivolat pomoc.
  • Je lépe být blíže dveřím.
  • Smích a humor mohou být užitečné, ale jen tehdy, pokud si je pacient nevyloží jako posměch. Totéž platí o úsměvu. Někdy je proto vhodnější uvolněný a neutrální výraz tváře.
  • Nemít v ordinaci nebezpečné předměty.
  • Pozor na známky agrese: slovní agrese, neklid, upřený pohled, přibližování se.
  • Sdělení má být jednoduché a jednoznačné.
  • Pomáhá i oslovovat pacienta jménem, případně „pane“.
  • Někdy je vhodné varovat před následky agrese.
  • Pacientovi nabídnout, aby se posadil (útok ze sedu je málo pravděpodobný).
  • Při značném riziku (např. zbraň) volat policii.
  • Je-li to nutné, zasahovat v dostatečném počtu.
  • Farmakologická léčba bere v úvahu případné interakce, například s alkoholem, jestliže je pacient pod jeho vlivem.
  • Incident je vhodné dokumentovat, ale až dodatečně po zvládnutí situace, nedělat si poznámky během interakce s pacientem.
  • Pacienta se fyzicky nedotýkat (ani v rámci snahy ho zklidnit), případně ho o doteku (např. v rámci tělesného vyšetření) předem informovat.

Souhrn a závěr

Hostilita (nepřátelské naladění vůči světu i sobě) s sebou nese značná zdravotní rizika, mimo jiné i vyšší riziko srdečních onemocnění. Nabízíme některá doporučení k oslabení hostility a zmiňujeme se o komunikaci s hostilním pacientem a varujeme u nich před konfrontačními strategiemi. Výskyt hostility u lidí s návykovými nemocemi je patrně vyšší než v běžné populaci, protože hostilita představuje jeden z rizikových faktorů těchto onemocnění.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Ústavní 91, 181 02 Praha 8

Psychiatrická léčebna Bohnice

fax: +420 284 016 279, e-mail: nespor.k@seznam.cz

www.drnespor.eu, www.youtube.com/drnespor


Zdroje

1. Das, S., O’Keefe, J. H.: Behavioral cardiology: recognizing and addressing the profound impact of psychosocial stress on cardiovascular health. Curr. Hypertens. Rep., 2008, 10, s. 374–381.

2. Shen, B. J., Countryman, A. J., Spiro, A. 3rd, Niaura, R.: The prospective contribution of hostility characteristics to high fasting glucose levels: the moderating role of marital status. Diabetes Care, 2008, 31, s. 1293–1298.

3. Doihara, C., Kawanishi, C., Yamada, T. et al.: Trait aggression in suicide attempters: a pilot study. Psychiatry Clin. Neurosci., 2008, 62, s. 352–354.

4. Nabi, H., Kivimäki, M., Zins, M. et al.: Does personality predict mortality? Results from the GAZEL French prospective cohort study. Int. J. Epidemiol., 2008, 37, s. 386–396.

5. Boyle, S. H., Mortensen, L., GrŅnbaek, M., Barefoot, J. C.: Hostility, drinking pattern and mortality. Addiction, 2008, 103, s. 54–59.

6. Weiss, J. W., Palmer, P. H., Chou, C. P. et al.: Association between psychological factors and adolescent smoking in seven cities in China. Int. J. Behav. Med., 2008, 15, s. 149–156.

7. Hampson, S. E., Andrews, J. A., Barckley, M.: Predictors of the development of elementary-school children’s intentions to smoke cigarettes: hostility, prototypes, and subjective norms. Nicotine Tob. Res., 2007, 9, s. 751–760.

8. Petry, N. M.: Psychiatric symptoms in problem gambling and non-problem gambling substance abusers. Am. J. Addict., 2000, 9, s. 163–171.

9. Roy, A., Custer, R., Lorenz, V., Linnoila, M.: Personality factors and pathological gambling. Acta Psychiatr. Scand., 1989, 80, s. 37–39.

10. Haukkala, A., Uutela, A.: Cynical hostility, depression, and obesity: the moderating role of education and gender. Int. J. Eat. Disord., 2000, 27, s. 106–109.

11. Goldbacher, E. M., Matthews, K. A.: Are psychological characteristics related to risk of the metabolic syndrome? A review of the literature. Ann. Behav. Med., 2007, 34, s. 240–252.

12. Gouin, J. P., Kiecolt-Glaser, J. K., Malarkey, W. B., Glaser, R.: The influence of anger expression on wound healing. Brain Behav. Immun., 2008, 22, s. 699–708.

13. Vaz-Leal, F. J., Rodríguez-Santos, L., Melero, M. J. et al.: Hostility and helper T-cells in patients with bulimia nervosa. Eat Weight Disord., 2007, 12, s. 83–90.

14. Grano, N., Vahtera, J., Virtanen, M., Keltikangas-Jarvinen, L., Kivimaki, M.: Association of hostility with sleep duration and sleep disturbances in an employee population. Int. J. Behav. Med., 2008, 15, s. 73–80.

15. Moore, S. C., Shepherd, J. P., Eden, S., Sivarajasingam, V.: The effect of rugby match outcome on spectator aggression and intention to drink alcohol. Crim. Behav. Ment. Health, 2007, 17, s. 118–127.

16. Yen, J. Y., Ko, C. H., Yen, C. F. et al.: Psychiatric symptoms in adolescents with Internet addiction: Comparison with substance use. Psychiatry Clin. Neurosci., 2008, 62, s. 9–16.

17. Muskatel, N., Woolfolk, R. L., Carrington, P. et al.: Effect of meditation training on aspects of coronary-prone behavior. Percept. Mot. Skills, 1984, 58, s. 515–518.

18. Davison, G. C., Williams, M. E., Nezami, E. et al.: Relaxation, reduction in angry articulated thoughts, and improvements in borderline hypertension and heart rate. J. Behav. Med., 1991, 14, s. 453–468.

19. Hamazaki, T., Hamazaki, K.: Fish oils and aggression or hostility. Prog. Lipid. Res., 2008, 47, s. 221–232.

20. Garner, B., Phillips, L. J., Schmidt, H. M. et al.: Pilot study evaluating the effect of massage therapy on stress, anxiety and aggression in a young adult psychiatric inpatient unit. Aust. N. Z. J. Psychiatry, 2008, 42, s. 414–422.

21. McCraty, R., Barrios-Choplin, B., Atkinson, M., Tomasino, D.: The effects of different types of music on mood, tension, and mental clarity. Altern. Ther. Health Med., 1998, 4, s. 75–84.

22. Heppner, W. L., Kernis, M. H., Lakey, C. E. et al.: Mindfulness as a means of reducing aggressive behavior: dispositional and situational evidence. Aggress Behav., 2008, 34, s. 486–496.

23. Fredrickson, B. L., Cohn, M. A., Coffey, K. A. et al.: Open hearts build lives: positive emotions, induced through loving-kindness meditation, build consequential personal resources. J. Pers. Soc. Psychol., 2008, 95, s. 1045–1062.

24. Hutcherson, C. A., Seppala, E. M., Gross, J. J.: Loving-kindness meditation increases social connectedness. Emotion, 2008, 8, s. 720–724.

25. Nešpor, K.: Léčivá moc smíchu. Praha, Vyšehrad 2007; 160 s. (3. vydání).

26. Nešpor, K.: Některé možnosti, jak předcházet násilí vůči zdravotníkům. Zdravotnické noviny, 2002, 51(19), s. 17.

27. Karno, M. P., Longabaugh, R.: Does matching matter? Examining matches and mismatches between patient attributes and therapy techniques in alcoholism treatment. Addiction, 2007, 102, s. 587–596.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka
Článek Kniha
Článek Abstrakta

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se