Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2008; 147: 638 Kategorie: Dopisy redakci
Mikroalbuminurie je definována jako množství 30–300 mg albuminu ve 24hodinovém množství moči. Považuje se za výraz poškození ledvinové funkce.
Nález mikroalbuminurie je častý u 10–40 % hypertoniků a diabetiků, ale lze ji prokázat i u 5–7 % (jinak) zdravých lidí. Již několik let se ví (1, 2), že mikroalbuminurie je nezávislý rizikový faktor kardiovaskulárních chorob. Profesor Diek de Zeeuw z Groningen řekl na bernském sympoziu („Eingeschränkte Nierenfunktion“, 30. března 2008), že albuminurie je nejen nezávislý rizikový faktor, ale mimo to i důležitý signál ohlašující vznik a vývoj poruchy kardiovaskulární funkce. De Zeeuw sleduje už několik let 8592 vybraných pacientů, kteří byli klinicky vyšetřeni, dodali 24hodinové množství moči a byla jim odebrána DNA a krev. V průběhu 2–3 let se vyhodnocuje kardiovaskulární a renální morbidita a celková mortalita. Studie stále pokračuje a profesor de Zeeuw z dosud nepublikovaných dat potvrdil, že albuminurie je opravdu spojena s významným kardiovaskulárním rizikem. Hillege (1) už před několika lety poukázal na skutečnost, že albuminurie je pro kardiovaskulární mortalitu významnějším praediktorem než krevní tlak! I nediabetici a normotonici s prokázanou mikroalbuminurií mají vyšší kardiální úmrtnost. Studie OKINAWA (3) s 90 000 a studie MRT-IT (4) s 12 000 účastníky potvrdily, že rozhodujícím kardiovaskulárním prediktorem byla albuminurie, nikoliv glomerulární filtrace.
Proč je mikroalbuminurie raným ukazatelem kardiovaskulárního poškození, zůstává nejasné. Prof. de Zeeuw postuluje vrozenou cévní slabost (angeborene Gefässchwäche), kde albuminurie je pak indikátorem vaskulární „dysfunkce“ postihující cirkulaci i ledviny. V čem tkví zmíněná dysfunkce, se neví. Realita prediktorní kardiovaskulární funkce mikroalbuminurie je epidemiologicky dobře podložená pozorováními a studiemi (5, 6). Terapeutická eliminace zjištěné albuminurie by snad zabránila či při nejmenším aspoň zpomalila vývoj předpokládaných cévních škod. I profesor de Zeuw vyzývá k léčení albuminurie, a tím k vyléčení srdce („die Niere behandeln um das Herz zu heilen“). Studium příčin a mechanismů vývoje mikroalbuminurie by tak v budoucích letech mohlo obohatit lékařské vědění a léčebnou praxi.
MUDr. Jan Štěpánek
Am Stutz 13, CH-4314 Zeiningen
e-mail: m.stepanek@gmx.ch
1. Hillege, H. L. et al.: Urinary albumin excretion predicts cardiovascular and noncardiovascular mortality in general population. Circulation, 2002, 106, s. 1777–1782.
2. Arnlöv, J. et al.: Low-grade albuminuria and incidence of cardiovascular disease events in nonhypertensive and nondiabetic individuals: the Framingham Heart Study. Circulation, 2005, 112, s. 969–975.
3. Iseki, K. et al.: Relationship between predicted creatinine clearance and proteinuria and the risk of developing ESRD in Okinawa, Japan. Am. J. Kidney Dis., 2004, 44, s. 806–814.
4. Ishani, A. et al.: Association of Single Measurements of Dipstick Proteinuria, Estimated Glomerular Filtration Rate, and Hematocrit with 25-Year Incidence of End-Stage Renal Disease in the Multiple Risk Factor Intervention Trial. J. Am. Soc. Nephrol., 2006, 17, s. 1444–1452.
5. Brantsma, A. H. et al.: Extended Prognostic Value of Urinary Albumin Excretion for Cardiovascular Events. J. Am. Soc. Nephrol., 2008, 19, s. 1785–1791.
6. de Jong, P. E. et al.: Screening for chronic kidney disease: where does Europe go? Clin. J. Am. Soc. Nephrol., 2008, 5, s. 616–625.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
