#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Doporučení pro diagnostiku, prevenci a léčbu sezonní chřipky


Autoři: V. Černý
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 30, 2019, č. 2, s. 97-98
Kategorie: Nová doporučení se vztahem k oboru AIM

Reference:

Clinical Practice Guidelines by the Infectious Diseases Society of America: 2018

Update on Diagnosis, Treatment, Chemo­prophylaxis, and Institutional Outbreak

Management of Seasonal Influenza. Clin Infect Dis. 2018 Dec 19. doi: 10.1093/cid/ciy866.

Poznámka editora rubriky:

  • kde neexistují obecně přijaté české ekvivalenty, jsou ponechány anglické termíny,
  • sezonní chřipková aktivita je definována jako cirkulace virů chřipky A a B v dané komunitě,
  • uvedený výběr textu obsahuje jen doporučení relevantní se vztahem k intenzivní péči a nezahrnuje např. oblasti profylaxe, problematiku rezistence vůči obvyklým antivirotikům, další diagnostiku případné současné bakteriální „koinfekce“ apod.

VYBRANÁ DOPORUČENÍ

1. DIAGNOSTIKA

1.1 PACIENTI V REŽIMU „OUTPATIENTS“ (ZAHRNUJE I PACIENTY NA ODDĚLENÍ AKUTNÍHO PŘÍJMU)

Kteří pacienti by měli být testováni na „chřipku“ během sezonní chřipkové aktivity?

  • Pacienti s vysokým rizikem (= s poruchou imunity), s příznaky chřipkového onemocnění, pneumonie nebo nespecifickými příznaky onemocnění dýchacího systému za předpokladu, že by pozitivní diagnóza vedla ke specifické „protichřipkové“ léčbě.
  • Pacienti s akutními příznaky onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty).
  • Pacienti s exacerbací chronického onemocnění dýchacího systému nebo pacienti se známou komplikací chřipky, jako je např. pneumonie –⁠ za předpokladu, že by pozitivní diagnóza vedle ke specifické „protichřipkové“ léčbě.
  • Testování na „chřipku“ by mělo být zváženo rovněž u pacientů s nízkým rizikem s akutními příznaky onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty), kteří jsou plánováni být propuštěni do domácího ošetřování.

Kteří pacienti by měli být testováni na „chřipku“ mimo sezonní chřipkovou aktivitu?

Testování na „chřipku“ by mělo být zváženo u pacientů s poruchou imunity a současně akutními příznaky onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty).

1.2 PACIENTI V REŽIMU „HOSPITALIZACE“

Kteří pacienti by měli být testováni na „chřipku“ během sezonní chřipkové aktivity?

  • Všichni pacienti, kteří jsou přijímáni k hospitalizaci z důvodu akutních příznaků onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty).
  • Všichni pacienti, kteří jsou přijímáni k hospitalizaci z důvodu akutního zhoršení chronického kardiopulmonálního onemocnění (např. CHOPN, ischemická choroba srdce apod.).
  • Pacienti s vysokým rizikem a akutními příznaky onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty).
  • Pacienti, kteří jsou již hospitalizováni a během hospitalizace se u nich objeví akutní příznaky onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty).

Kteří pacienti by měli být testováni na „chřipku“ mimo sezonní chřipkovou aktivitu?

  • Všichni pacienti, kteří jsou přijímáni k hospitalizaci z důvodu akutních příznaků onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty) a je podezření na kontakt s osobou, kde byla diagnostikována chřipka, nebo kteří cestují ze země, kde je aktuálně vysoká chřipková aktivita.
  • Testování na „chřipku“ by mělo být zváženo u pacientů s poruchou imunity a současně akutními příznaky onemocnění dýchacího systému se zvýšenou teplotou.

1.3 Z JAKÝCH MÍST BY MĚLY BÝT ODEBRÁNY BIOLOGICKÉ VZORKY

  • Horní část dýchacího traktu.
  • Nosohltan, nelze-li, pak vzorky z nosu a krku.
  • Tracheální aspirát nebo bronchoalveolární laváž u pacientů na umělé plicní ventilaci.

2. LÉČBA

Kteří pacienti s podezřením na chřipku nebo s potvrzenou diagnózou by měli být léčeni antivirotiky?

2.1 OKAMŽITÁ LÉČBA BY MĚLA BÝT ZAHÁJENA U PACIENTŮ SPLŇUJÍCÍCH NÍŽE UVEDENÁ KRITÉRIA:

  • Pacienti jakéhokoliv věku, kteří byli přijati s diagnózou chřipka, bez ohledu na dobu trvání symptomů před hospitalizací.
  • Ambulantní pacienti jakéhokoliv věku s těžkým klinickým průběhem choroby, kteří byli přijati s diagnózou chřipka, bez ohledu na dobu trvání symptomů před hospitalizací.
  • Ambulantní pacienti s vysokým rizikem komplikací spojených s chřipkou (zahrnuje výše uvedené pacienty s vysokým rizikem a pacienty s chronickým kardiopulmonálním onemocněním).
  • Děti mladší dvou let a pacienti nad 65 let věku.
  • Těhotné a ženy do dvou týdnů od porodu.

2.2 LÉČBA BY MĚLA BÝT ZVÁŽENA U PACIENTŮ JAKÉHOKOLIV VĚKU, KTEŘÍ NEMAJÍ VYSOKÉ RIZIKO KOMPLIKACÍ SPOJENÝCH S CHŘIPKOU, BEZ OHLEDU NA TO, ZDA JSOU/NEJSOU OČKOVÁNI, A U KTERÝCH JE PODEZŘENÍ NA CHŘIPKU NEBO TATO BYLA POTVRZENA:

  • Ambulantní pacienti s nástupem příznaků do dvou dní před návštěvou lékaře / zdravotnického zařízení.
  • Ambulantní pacienti s příznaky chřipky, kteří jsou v kontaktu s osobami s vysokým rizikem vzniku chřipky, nebo komplikacemi s ní souvisejícími nebo mající poruchu imunity.
  • Zdravotničtí pracovníci s příznaky chřipky, kteří jsou v kontaktu s osobami s vysokým rizikem vzniku chřipky, nebo komplikacemi s ní souvisejícími nebo mající poruchu imunity.

2.3 JAKÁ TERAPIE BY MĚLA BÝT POUŽITA

  • Doporučovány jsou oseltamivir (perorálně), zanamivir (inhalačně), peramivir (nitrožilně).
  • Rutinní „vysoké dávkování“ výše uvedených farmak není doporučeno.
  • Doba léčby by neměla přesáhnout u nekomplikovaného průběhu choroby u jinak zdravých osob pět dní.
  • Delší doba léčby může být zvážena u pacientů s dokumentovanou nebo předpokládanou poruchou imunity nebo u pacientů hospitalizovaných pro příznaky postižení dolní části respiračního traktu (pneumonie nebo ARDS).

ADJUVANTNÍ TERAPIE

  • Kortikoidy nejsou rutinně doporučovány, pokud k jejich podání není další důvod vyplývající z kontextu klinického stavu.
  • Imunoglobuliny nejsou rutinně doporučovány, pokud k jejich podání není další důvod vyplývající z kontextu klinického stavu.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

cernyvla1960@gmail.co


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 2

2019 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#