VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chronické
Články časopisu Základní principy diagnostiky a léčby sekundární peritonitidy – doporučení odborníků s podporou SIS
Práce je určena k postgraduálnímu vzdělávání lékařů.
Novinky Novinky v laboratorní diagnostice v ambulanci praktického lékaře, internisty a kardiologa
Od 1. ledna 2020 vstoupila v účinnost nová dohoda o úhradách zdravotních služeb v segmentu primární péče a ambulantních specialistů. Novinky souvisejí s reformou primární péče a jejich smyslem je posílit úlohu všeobecného praktického lékaře. V rámci ambulantní laboratorní diagnostiky dochází ke sdílení výkonů i pro specializace vnitřního lékařství a kardiologie.
Novinky Léčba pooperační bolesti
Akutní bolest provází každý operační výkon a její léčba je samozřejmou součástí perioperační péče o pacienty. V současné době máme k dispozici dostatek léků a analgetických postupů, aby byl tento požadavek splněn.
Novinky Klinický a mikrobiologický efekt L. reuteri v léčbě chronické periodontitidy
V Journal of Clinical Periodontology byly publikovány výsledky studie, jež hodnotila efekt probioticky působícího bakteriálního kmene Lactobacillus reuteri coby doplňkové léčby chronické periodontitidy.
Novinky Postavení kombinace tří inhalačních léků v terapii chronické obstrukční plicní nemoci
Kombinace dvou bronchodilatancií s inhalačním kortikosteroidem patří mezi méně probádané léčebné modality chronické obstrukční plicní nemoci. Metaanalýza publikovaná v British Medical Journal v roce 2018 hledala odpověď na otázku, zda očekávaný přínos trojkombinace vyvažuje možné vyšší riziko nežádoucích příhod a pneumonie.
Novinky Programovaná buněčná smrt jako terapeutický cíl u chronické lymfocytární leukémie
Jedním z klíčových kroků maligní transformace je porucha apoptózy. Nádorové buňky využívají řadu mechanismů, které jim umožňují uniknout programované buněčné smrti. Mezi léčiva cílící na regulátory apoptotických drah patří i venetoklax, inhibitor proteinu Bcl-2, používaný k léčbě chronické lymfocytární leukémie (CLL). Venetoklax v kombinaci s obinutuzumabem lze od srpna 2021 nově použít jako hrazenou terapii u dosud neléčených pacientů s CLL, kteří nejsou vhodní pro podávání fludarabinu.
Novinky V diferenciální diagnostice dušnosti nezapomínejme na plicní hypertenzi
Diferenciální diagnostika dušnosti je komplexní proces, který často vyžaduje zapojení více specialistů. Během webináře zaměřeného na tuto problematiku odborníci diskutovali nejen o nejčastějších příčinách dušnosti, ale také o vzácných stavech, jako je plicní arteriální hypertenze (PAH). Následující článek stručně shrnuje klíčové poznatky z diskuse moderované vedoucím Centra pro plicní hypertenzi Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Pavlem Jansou, CSc. Ke kulatému stolu s ním zasedli odborníci napříč obory, jichž se tato problematika týká − prof. MUDr. Michal Tomčík, Ph.D. (revmatologie), MUDr. Hana Skalická, CSc. (kardiologie), doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. (pneumologie), doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D. (alergologie) a MUDr. Ludmila Mazylkinová (praktické lékařství).
Novinky Genetické profilování transformuje diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění
Sekvenování genomu poskytuje lékařům více informací o příčinách nádorových onemocnění a mění způsoby léčby nádorů. Cílená léčba zaměřená na onkogenní mutace přinesla pacientům delší přežití a lepší klinické výsledky. Pojďme se společně podívat na pokroky a úskalí využití genomiky v onkologii.
Články časopisu Klasifikace děložní myomatózy a její diagnostika ve vztahu k reprodukčním dysfunkcím
Novinky Kombinace azelastinu a flutikasonu v dlouhodobé léčbě chronické rýmy
Alergická rýma je onemocnění, které se může objevit jak sezónně, tak celoročně. Kombinace nazálně aplikovaného azelastin-hydrochloridu (AZE) a flutikason-propionátu (FP) představuje nový léčivý přípravek k léčbě chronické rýmy, jenž je dobře tolerován i po 52 týdnech nepřetržitého používání.
Novinky Studie COPDGene redefinuje diagnostická kritéria chronické obstrukční plicní nemoci
Chronická obstrukční plicní nemoc zaujímá celosvětově přední příčky v morbiditě a mortalitě. Současná diagnostická kritéria onemocnění jsou přitom založena výhradně na spirometrickém vyšetření. Narůstající důkazy však svědčí o tom, že podstatné množství pacientů vykazuje známky chronické obstrukční plicní nemoci bez patologického nálezu na spirometrii. Analýza studie COPDGene tak navrhuje rozšíření diagnostických kritérií o další parametry.
Články časopisu Vliv pohlaví na závažnost onemocnění a terapeutickou odpověď u pacientů s revmatoidní artritidou, axiální spondyloartritidou a psoriatrickou artrididou léčených cílenými chorobu - modifikujícími léky v České republice
- analýza z národního registru biologické léčby ATTRA
Novinky Únava a chronické bolesti − nejčastější symptomy perzistující po lymeské borrelióze
Lymeská borrelióza je poměrně častá infekční choroba, jejímž původcem je spirocheta Borrelia burgdorferi a přenašečem klíště rodu Ixodes. Jedná se o polysystémové onemocnění probíhající většinou ve třech stadiích. Nejčastějšími klinickými projevy jsou kožní postižení (erythema migrans), únava, nechutenství, horečka, bolesti kloubů a svalů. U většiny pacientů dojde po antibiotické terapii k vymizení těchto symptomů, přibývá však i případů, kdy potíže nemocných přetrvávají nebo se po dlouhé době opět objevují. Tito pacienti se následně dostavují do ordinací praktických lékařů i specialistů a péče o ně bývá velmi složitá.
Novinky Algoritmus pro diagnostiku pozdní formy Pompeho choroby
Diagnostika pozdní formy Pompeho choroby (v dětství i v dospělosti) může být obtížná z důvodu vzácného výskytu a heterogenní klinické manifestace, která může napodobovat jiná neuromuskulární onemocnění. V roce 2009 byl proto publikován algoritmus diagnostiky pozdní formy Pompeho choroby vytvořený na základě konsenzu odborníků na neuromuskulární onemocnění z USA a průzkumu literatury z období 1980–2008.
Novinky Diagnostika respiračních onemocnění v ambulanci praktického lékaře
Všeobecný praktický lékař musí v případě nemocného s respiračním onemocněním často neprodleně stanovit správnou diagnózu a nasadit účinnou terapii. Celkový stav nemocného však nemusí stačit k určení etiologického agens v rámci diferenciální diagnostiky. V posledních letech se proto v ambulancích stále častěji využívají rychlé diagnostické testy.