Dušnost může mít mnoho příčin, od onemocnění dýchacího či kardiovaskulárního systému přes metabolické až po psychogenní faktory. Mezi nejčastější příčiny patří bronchiální astma, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), srdeční selhání, plicní embolie a infekce dýchacích cest. U dětí může jít také o akutní obstrukci dýchacích cest způsobenou cizím tělesem.
Dušnost patří mezi nejčastější symptomy, s nimiž se lékaři setkávají napříč klinickými obory. Kvalitní anamnéza a fyzikální vyšetření umožní diagnostikovat až 80 % příčin dušnosti již v primární ambulanci. Pokud tyto metody nepostačují, je nutné nasadit sofistikovanější diagnostické postupy.
Diferenciální diagnostika často naráží na úskalí, jakými jsou nedostatek času na pečlivé odebrání anamnézy nebo omezená dostupnost pokročilých vyšetřovacích metod mimo velká centra. Rozlišení akutní a chronické dušnosti je klíčové pro rychlou orientaci, ale někdy zůstává příčina dušnosti nejasná.
Vzájemná komunikace při předávání pacientů a sdílení informací je zásadní zejména u nejasných a těžkých případů, kde se příčiny dušnosti kombinují.
Plicní arteriální hypertenze je vzácná, ale život ohrožující diagnóza, na kterou je třeba myslet u pacientů s nevysvětlenou dušností. Diagnostika PAH zahrnuje echokardiografii, HRCT, ventilačně-perfuzní scintigrafii a pravostrannou srdeční katetrizaci. Časná diagnostika a odeslání do péče na specializovaném pracovišti jsou nezbytné pro dobrou prognózu.
Mezioborová spolupráce je klíčová zejména v případech kombinovaných příčin plicní hypertenze, jež zahrnují srdeční selhání, plicní onemocnění a postembolické stavy. Je důležité věnovat pozornost pacientům s opakovanými pravostrannými srdečními selháními, cyanózou a dysfunkcí pravé komory, což jsou varovné signály vyžadující konzultaci se specializovaným centrem.
Léčba PAH se za poslední desetiletí dramaticky zlepšila. V současnosti jsou dostupné moderní modality umožňující nejen zvládat symptomy, ale také přímo ovlivňovat patologické procesy v plicích. Příkladem je sotatercept, první lék svého druhu, který působí proti remodelaci plicních cév. Klinické studie (STELLAR, HYPERION) ukazují, že sotatercept zlepšuje zátěžovou kapacitu, snižuje tlak v plicnici a prodlužuje dobu do klinického zhoršení. Jeho přínos spočívá nejen v rychlém nástupu účinku, ale také v jeho dlouhodobé toleranci a zlepšení kvality života pacientů. Podle nejnovějších doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) a Evropské respirační společnosti (ERS) může být sotatercept zařazen do léčebného algoritmu jako druholiniová terapie nebo součást kombinované léčby u pokročilých stadií PAH.
Dušnost je příznakem, který vyžaduje dobrou komunikaci mezi specialisty. Plicní arteriální hypertenze je důležitou součástí diferenciální diagnostiky, na kterou by měli myslet jak praktičtí lékaři, tak specialisté. Sotatercept představuje zásadní pokrok v terapii PAH a je nadějnou modalitou slibující zásadní zlepšení prognózy těchto nemocných.
MUDr. Andrea Skálová
redakce MeDitorial
Zdroj: Diferenciální diagnostika dušnosti − webinář. proLékaře.cz, 6. 11. 2024. Dostupné na: www.youtube.com/watch?v=ECpYBRV0dkc
