VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Články časopisu Poranění anorekta
Práce je určena k postgraduálnímu vzdělávání lékařů.
Novinky Rivaroxaban v léčbě a prevenci recidivy žilního tromboembolismu u dětí
Žilní tromboembolická nemoc se v pediatrické populaci vyskytuje zřídka, nicméně v posledních letech její incidence stoupá. Nově byla pro pediatrickou populaci schválena léčba rivaroxabanem. Při jeho použití byla zaznamenána častější úplná regrese trombu, naopak méně časté jsou symptomatické recidivy onemocnění. Využití přímých (nových) antikoagulancií (DOACs, NOACs) vzhledem k jejich perorálnímu podání a absenci nutnosti pravidelného laboratorního monitorování představuje obzvlášť pro dětské pacienty možnost značně komfortnější léčby.
Články časopisu
Dospělý onkologický nemocný v intenzivní péči*
Je již čas říci „ano, zvážíme to“, než říkat „ne“?!
*Článek Karvunidis T, Lysák D, Matějovič M.: Dospělý onkologický nemocný v intenzivní péči. Je již čas říci „ano, zvážíme to“ než říkat „ne“?! byl primárně otištěn v časopise Anesteziologie a intenzivní medicína, citujte jako [Anest Intenziv Med 2017;28:346–353]. Do časopisu Transfuze a hematologie dnes byl převzat se souhlasem vedoucího redaktora časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína.
Novinky A co kdyby se jednalo o získanou hemofilii?
Vzácné a závažné hemoragické onemocnění způsobené tvorbou vlastních protilátek proti faktoru VIII či IX, jež neutralizují koagulační aktivitu − právě to je získaná hemofilie, která se může týkat i vašich pacientů. Charakterizuje ji nástup hemoragického syndromu, který se objeví často spontánně nebo jako následek traumatu u pacientů bez osobní či rodinné anamnézu hemofilie. Ke stanovení diagnózy často dochází opožděně, což dále zhoršuje prognózu pacienta, zároveň je však v akutních případech třeba poskytnout rychlou a cílenou péči, abychom předešli riziku úmrtí. Jak tedy správně stanovit diagnózu získané hemofilie? Kterých pacientů se může týkat především? A co dalšího je důležité mít na paměti? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete ve stručném a názorném videu.
Novinky Léčba osimertinibem u pacientů s NSCLC po progresi onemocnění na předchozí léčbě – kazuistika
Předkládáme kazuistiku pacientky s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s prokázanou aktivační mutací genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR), u které se v průběhu léčby objevila rezistence vůči inhibitoru tyrosinkinázy (TKI) EGFR 1. generace gefitinibu. Po prokázání sekundární mutace EGFR T790M byl nasazen osimertinib, EGFR TKI 3. generace, na kterém došlo k regresi onemocnění, jež trvá. Tato kazuistika ilustruje význam postavení osimertinibu v léčbě pacientů s NSCLC s aktivační mutací EGFR, u kterých dojde v průběhu léčby EGFR TKI 1. a 2. generace k progresi onemocnění v důsledku vzniku sekundární mutace EGFR T790M.
Novinky Léčba první linie metastazujícího kolorektálního karcinomu s divokým typem RAS podle stanoviska Německé onkologické společnosti
Pracovní skupina pro nádory kolon, rekta a tenkého střeva Německé onkologické společnosti (Die Arbeitsgemeinschaft Internistische Onkologie in der Deutschen Krebsgesellschaft, Arbeitsgruppe Kolon-/Rektum-/Dünndarmkarzinom – AIO KRK) představila v únoru 2015 svoje stanovisko k výběru léčby první linie u pacientů s divokým typem RAS. Doporučení vycházejí z hodnocení dat studií CALGB, FIRE-3 a PEAK a v souladu s předchozím stanoviskem z roku 2014 doporučují u pacientů bez mutací RAS v první linii zvážení nasazení protilátky proti receptoru pro epidermální růstový faktor (antiEGFR). Pacienti s mutacemi RAS nemají z léčby antiEGFR žádný prospěch.