VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (5038 výsledků)
Antibiotická rezistence u nety
Novinky Osimertinib v léčbě NSCLC s mutací EGFR T790M – optimální diagnostický postup
Osimertinib je ireverzibilním inhibitorem tyrosinkinázy (TKI) 3. generace, schváleným v ČR pro léčbu pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) ve stadiu IIIB/IV s mutací receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). Jako jediný ze všech TKI je účinný i za přítomnosti mutace T790M způsobující rezistenci vůči TKI 1. a 2. generace. Analýza souboru 12 českých pacientů s NSCLC přináší zhodnocení optimálního diagnostického algoritmu s cílem časné detekce sekundární mutace T790M.
Novinky Současné poznatky o etiologii komunitní pneumonie: Pneumokoky stále ve vedení?
Etiologie komunitních pneumonií doznala od počátku antibiotické éry určitých změn. Podle současných guidelines je však stále doporučeno nasazení empirické antibiotické terapie po stanovení diagnózy komunitní pneumonie. S doporučením empirické ATB léčby jsou nicméně spojené určité obavy i s ohledem na vzrůstající výskyt bakteriální antibiotické rezistence. Cílem níže prezentované práce bylo specifikovat nejčastěji izolované původce komunitní pneumonie mezi lety 1945 a 2020.
Články časopisu Potenciál afatinibu v radiosenzitizaci HNSCC
Dlaždicobuněčné karcinomy hlavy a krku (HNSCC) jsou 6. nejčastějším maligním onemocněním, na které ročně celosvětově zemře přibližně 350 tisíc pacientů. Nepříznivá prognóza lokálně pokročilých a metastazujících nádorů této skupiny je podmíněná rozvojem rezistence k chemoradiační terapii, která je standardem v léčbě HNSCC. Cílem prezentované studie publikované v časopisu Oncotarget bylo sledovat radiosenzitizující účinek afatinibu, inhibitoru signalizační kaskády EGFR.
Články časopisu Potenciál afatinibu v radiosenzitizaci HNSCC
Dlaždicobuněčné karcinomy hlavy a krku (HNSCC) jsou 6. nejčastějším maligním onemocněním, na které ročně celosvětově zemře přibližně 350 tisíc pacientů. Nepříznivá prognóza lokálně pokročilých a metastazujících nádorů této skupiny je podmíněná rozvojem rezistence k chemoradiační terapii, která je standardem v léčbě HNSCC. Cílem prezentované studie publikované v časopisu Oncotarget bylo sledovat radiosenzitizující účinek afatinibu, inhibitoru signalizační kaskády EGFR.
Novinky Účinky a mechanismus působení atorvastatinu na plicní hypertenzi při levostranném srdečním selhávání
Plicní hypertenze při levostranném srdečním selhání je jednou z nejčastějších forem plicní hypertenze. Na jejím zhoršení se následně podílí i zvýšení vaskulární rezistence v důsledku remodelace plicních cév. V následující studii byla hodnocena potenciální úloha atorvastatinu v procesu vaskulární plicní remodelace a význam jeho podávání při hypertrofii pravé komory u krys s postižením levého srdce v důsledku zvýšení overloadu (příčné aortální zúžení).
Novinky Třetí generace cílené léčby ROS1-pozitivního NSCLC
Potentní inhibitor tyrosinkináz 3. generace lorlatinib vykázal v preklinických studiích aktivitu proti téměř všem známým mutacím v genech ALK a ROS1 vedoucím k rezistenci na léčbu krizotinibem. Lorlatinib navíc prochází hematoencefalickou bariérou, což přináší naději pacientům s metastázami v CNS. V časopisu Lancet Oncology byly publikovány výsledky klinického hodnocení účinnosti a bezpečnosti lorlatinibu u pacientů s pokročilým ROS1-pozitivním nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC).
Novinky Léčba osimertinibem u pacientů s NSCLC po progresi onemocnění na předchozí léčbě – kazuistika
Předkládáme kazuistiku pacientky s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s prokázanou aktivační mutací genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR), u které se v průběhu léčby objevila rezistence vůči inhibitoru tyrosinkinázy (TKI) EGFR 1. generace gefitinibu. Po prokázání sekundární mutace EGFR T790M byl nasazen osimertinib, EGFR TKI 3. generace, na kterém došlo k regresi onemocnění, jež trvá. Tato kazuistika ilustruje význam postavení osimertinibu v léčbě pacientů s NSCLC s aktivační mutací EGFR, u kterých dojde v průběhu léčby EGFR TKI 1. a 2. generace k progresi onemocnění v důsledku vzniku sekundární mutace EGFR T790M.