Současné poznatky o etiologii komunitní pneumonie: Pneumokoky stále ve vedení?

25. 3. 2022

Etiologie komunitních pneumonií doznala od počátku antibiotické éry určitých změn. Podle současných guidelines je však stále doporučeno nasazení empirické antibiotické terapie po stanovení diagnózy komunitní pneumonie. S doporučením empirické ATB léčby jsou nicméně spojené určité obavy i s ohledem na vzrůstající výskyt bakteriální antibiotické rezistence. Cílem níže prezentované práce bylo specifikovat nejčastěji izolované původce komunitní pneumonie mezi lety 1945 a 2020.

Etiologie komunitní pneumonie

Komunitní pneumonie představují akutní infekční onemocnění plicní tkáně vyvolané infekčním agens mimo nemocniční prostředí. Jedná se o heterogenní skupinu infekčních nemocí s proměnlivým klinickým obrazem, širokým spektrem odpovědných patogenů lišících se v závislosti na geografických podmínkách, věku a expozici. Před érou antibiotik představovaly 90–95 % případů pneumonie způsobené bakterií Streptococcus pneumoniae. S běžnou dostupností antibiotické terapie, vakcinací a moderními diagnostickými metodami se jejich podíl na etiologii komunitních pneumonií v průběhu let snižoval.

Podle recentních guidelines je však po stanovení diagnózy komunitní pneumonie stále doporučena empirická ATB terapie bez ohledu na možnou změnu v rámci spektra nejčastějších původců komunitních pneumonií. V posledních letech navíc nebyla případná změna etiologie komunitních pneumonií revidována. 

Analyzované studie

Cílem práce bylo ozřejmění nejčastějších původců komunitní pneumonie v průběhu éry antibiotik. Za účelem analýzy byly vyhledány klinické studie prostřednictvím databází Medline/PubMed publikované od ledna 1945 do března 2020. Do analýzy byly zahrnuty studie, v nichž byla etiologie onemocnění objasněna alespoň ve 25 % případů. Analýza nebyla omezena na hospitalizované pacienty, i když velká část jich pro pneumonii hospitalizována byla.

Do analýzy nebyly zahrnuty studie soustředící se na konkrétní patogen, studie zabývající se určitou komplikací pneumonie (například empyémem), studie uskutečněné v průběhu specifických ohnisek nákaz (například pandemie COVID-19) a studie zaměřené na specifické skupiny obyvatel s výjimkou starších jedinců, jelikož velkou část populace pacientů s komunitní pneumonií představují právě senioři.

Analyzované studie byly stratifikovány podle mikrobiologických technik, od klasických metod kultivace sputa až po moderní PCR metody diagnostiky atypických agens a virových původců pneumonie. Inkluzní kritéria analýzy nakonec splnilo celkem 146 studií o celkovém počtu 82 674 pacientů (77,3 % hospitalizovaných, 20,0 % hospitalizovaných nebo ambulantně léčených, 2,7 % ambulantně léčených). 

Výsledná zjištění

Streptococcus pneumoniae byl identifikován jako nejčastější agens komunitní pneumonie v průběhu celého období, a to nezávisle na technice mikrobiologické diagnostiky. V průměru byl identifikován jako agens u 33–50 % případů se známou etiologií onemocnění. Podíl infekcí vyvolaných pneumokokem však v průběhu let vykazoval sestupnou tendenci. Jako druhé nejčastější agens komunitní pneumonie byl identifikován Haemophilus influenzae, a to v 7–16 % případů. Třetí příčku obsadily bakterie Staphylococcus aureus a Enterobacteriaceae včetně rodu Klebsiella s přibližně shodným výskytem 4–10 %. Mezi další agens patřily bakterie rodu Pseudomonas (0,8–4,5 %) a Moraxella (1,2–3,5 %), ostatní bakterie byly izolovány méně často. V rámci takzvaných atypických bakterií byly nejčastěji izolovány bakterie rodu Mycoplasma ve 4–11 % případů, dále bakterie rodu Legionella ve 3–8 %, Chlamydophila ve 2–7 % a Coxiella v < 2 % případů.

V rámci mikrobiologických technik s rutinním PCR testováním na přítomnost virových infekcí byly identifikovány viry influenzy jako agens v 6,2–13,7 % případů a rinoviry v 4,1–11,5 % případů. Méně často byly izolovány respirační syncytiální viry a lidské metapneumoviry (0,4–4,7 %). Ve studiích s konzistentním PCR testováním byly respirační viry izolovány ve 30–40 % případů, virová a bakteriální koinfekce se pak týkala 25–35 % těchto případů. Tyto výsledky byly potvrzeny separátní studií, ve které byla zjištěna 40% míra virové a bakteriální koinfekce.

V průměru nebylo etiologické agens získáno v 50,2–67,1 % případů bez ohledu na použitý typ mikrobiologické techniky. Ani s nástupem sofistikovanějších vyšetřovacích metod tak v posledních dvou dekádách nebyl pozorován trend zvýšení podílu případů s identifikovaným vyvolávajícím patogenem.

Závěr

Z výsledků rozsáhlé analýzy etiologických agens komunitních pneumonií v letech 1945–2020 vyplynulo, že dominantní roli stále zastává bakterie Streptococcus pneumoniae, následovaná Haemophilus influenzae a Staphylococcus aureus spolu s Enterobacteriaceae. Výsledky studie podporují guidelines z roku 2019, ve kterých je u komunitních pneumonií u hospitalizovaných pacientů doporučena empirická antibiotická terapie ceftriaxonem a azithromycinem, jež pokrývá nejčastější vyvolavatele komunitní pneumonie, a to včetně atypických bakterií.

(holi)

Zdroj: Shoar S., Musher D. M. Etiology of community-acquired pneumonia in adults: a systematic review. Pneumonia (Nathan) 2020; 12: 11, doi: 10.1186/s41479-020-00074-3.



Štítky
Dětská pneumologie Pneumologie a ftizeologie Chirurgie všeobecná Intenzivní medicína Mikrobiologie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Význam nemocničního alert systému v době SARS-CoV-2
Autoři: doc. MUDr. Helena Lahoda Brodská, Ph.D., prim. MUDr. Václava Adámková

Rezistence k antibiotikům
Autoři: MUDr. Otakar Nyč, Ph.D.

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se