VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (5098 výsledků)
Antibiotická rezistence u nety
Novinky Empagliflozin vs. sitagliptin z hlediska účinků na srdeční funkci u diabetiků
Kardioprotektivní účinky u pacientů se srdečním onemocněním byly u inhibitorů sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i; gliflozinů) prokázány již před časem. Jak je to ovšem s jejich benefitem u diabetiků v raném stadiu onemocnění a mohou být pro tuto skupinu pacientů vhodnější než inhibitory dipeptidylpeptidázy 4 (DPP-4i; gliptiny)?
Novinky Kombinace mimetik BH3 v experimentálním výzkumu B-buněčných nehodgkinských lymfomů
Tým z Ústavu patologické fyziologie a 1. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze se již několik let věnuje výzkumu, jakou roli z hlediska přežití pacientů s agresivními B-buněčnými nehodgkinskými lymfomy (B-NHL) hrají antiapoptotické proteiny Bcl2 či Mcl1. Aktuální poznatky byly prezentovány i na Pražských hematologických dnech (PHD) 2021 a na předchozím kongresu Evropské hematologické asociace (EHA).
Novinky Střevní mikrobiotou produkovaný trimethylamin N-oxid jako prognostický marker kardiovaskulárních příhod
Řada studií prokázala souvislost mezi kardiovaskulárním rizikem a plazmatickou hladinou trimethylamin N-oxidu (TMAO). Nová studie se zabývala jeho možným využitím pro predikci rizika vzniku závažných kardiovaskulárních příhod u pacientů se suspektním akutním koronárním syndromem.
Novinky Bizarní technologické novinky v medicíně − odvrácená strana pokroku, nebo realita blízké budoucnosti?
Robot odebírající krev, setkání se zesnulými prostřednictvím virtuální reality nebo robotická chůva starající se o embrya v umělé děloze. Technologie v posledních letech míří kupředu mílovými kroky a přináší do mnoha oborů, včetně medicíny, řadu úžasných pokroků. Na druhé straně jsou s jejím rozvojem spjaty i bizarní počiny balancující na hraně etické únosnosti. Pojďme se na závěr roku ohlédnout za několika poněkud strašidelnými technologickými novinkami, které připomínají příběhy z kultovního seriálu „Věřte nevěřte“. Tak co myslíte − jsou následující příběhy „pevné v kramflecích“, nebo si z vás scénáristé jen vystřelili?
Novinky Inovativní klinické designy a personalizovaná medicína v dětské onkologii
V posledních desetiletích minulého století se osud onkologicky nemocných dětí významným způsobem zlepšil a dlouhodobých remisí dosahuje v rozvinutých zemích více než 80 % z nich. První dvě desetiletí nového tisíciletí jsou však svědkem určité stagnace ve zlepšování celkového přežití a navzdory i lepšímu procentu dosažených remisí v řadě oblastí, jako jsou například metastatické sarkomy, H3K27M mutované středočárové gliomy či některé ependymomy, zůstává významné procento pacientů, u nichž jsou dnes dosahované léčebné odpovědi nedostatečné, krátkodobé anebo jsou spojeny s velmi závažnou akutní i dlouhodobou toxicitou.
Novinky ECHODNY 2024: Význam echokardiografie a aktuální doporučení pro včasnou diagnostiku plicní hypertenze
Diskuse o optimálním využití zobrazovacích metod a novinky na poli diagnostiky a léčby kardiovaskulárních onemocnění byly hlavním tématem ECHODNŮ Olomouc, které pod záštitou České asociace kardiovaskulárních zobrazovacích metod při České kardiologické společnosti (ČAKVZM) proběhly v polovině září v Olomouci. Jednou z oblastí, na něž se odborníci zaměřili, byla diagnostika plicní hypertenze. O jejích úskalích a významu echokardiografického vyšetření informoval předseda ČAKVZM prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC., z I. interní kliniky kardiologické LF UP a FN Olomouc.
Novinky Vědci v Česku budou mapovat léčebný potenciál pomalu rostoucích hub
Houby se do značné míry využívají v mnoha oborech, zejména v potravinářství, v biotechnologiích i medicíně. Přesto platí, že většina z nich zůstává neznámá. Dostatečně není zmapovaný ani jejich léčebný potenciál, stejně jako rizika pro lidské zdraví či životní prostředí. Touto problematikou se bude nově zabývat výzkumný program Akademie věd ČR „Houby – nové hrozby i příležitosti“.
Novinky Léčba luspaterceptem u nemocné s MDS s prstenčitými sideroblasty – kazuistika
Následující kazuistika ze IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové ukazuje, že u nemocných s myelodysplastickým syndromem s prstenčitými sideroblasty (MDS-RARS neboli MDS-SLD-RS) lze dosáhnout velmi dlouhé doby přežití – v případě prezentované pacientky je to již 15 let. Pokroky v terapii umožnily zahájit podávání luspaterceptu s velmi rychlým efektem i přes dlouhé období od prvního stanovení diagnózy MDS a již závažnou transfuzní závislost. Zlepšení parametrů krevního obrazu bez nutnosti podávání transfuzí se rovněž pozitivně odráží v kvalitě života nemocných.